jméno autora Mgr. Štěpánka Kočová název projektu Modernizace výuky na ZŠ Česká Lípa, Pátova ulice číslo projektu CZ.1.07/1.4.00/21.0495 číslo šablony III/2 Inovace výuky pomocí ICT předmět Dějepis pořadové číslo DUM 22
Anotace Prezentace stručně přibližuje dobu Germánů. Autor Mgr. Štěpánka Kočová Druh učebního materiálu Prezentace Druh interaktivity kombinovaná Cílová skupina Žák Stupeň a typ vzdělávání Základní vzdělávání – druhý stupeň Typická věková skupina 11 - 12 let
Germáni O jejich životě víme ze zápisů římských historiků a z archeologických nálezů. Kmeny Germánů osídlily velkou část střední Evropy – Germánie.
Hranice mezi římskou říší a územím osídleným Germány tvořilo důmyslné opevnění, takzvaný limes Romanus.
Podél řek Dunaj a Rýn budují Římané opevnění podél hranic (limes Romanus). Na našem území jsou archeologicky doložené stopy pobytu Římanů na jižní Moravě (od hranic s Rakouskem až po Olomouc, archeologové se domnívají, že jich bylo 25 a každé z nich mělo takovou rozlohu jako dnešní pražská zoo. V jednom takovém táboře mohlo žít až 10 000 vojáků). Dalším dokladem o pobytu Římanů u nás je římský nápis na trenčínské skále, Slovensko. Jedná se o vůbec nejstarší písemnou památku na území bývalého Československa (rok 179).
VICTORIAE AVGVSTORVM EXERCITUS QVI LAV GARICIONE SEDIT MILITES LEGIONIS II DCCCLV MARCUS VALERRIUS MAXIMIANUS LEGATUS LEG IONIS II ADIUTRICIS CVRAVIT FACIENDUM V překladu nápis znamená: Na počest vítězství císařů od 855 vojáků II. legie z vojska, které tábořilo v Laugariciu. Tento nápis dal pořídit Maximianus, legát, legie II. pomocná.
České země byly osídleny kmeny Markomanů a Kvádů České země byly osídleny kmeny Markomanů a Kvádů. Nejslavnější byl král Marobud , první postava našich dějin, kterou známe jménem. Vybudoval početnou a silnou armádu (výcvik podle římského vzoru). Sjednotil germánské kmeny v silný kmenový svaz, ale jeho sen o silném státu Germánů se mu nepodařilo uskutečnit (náčelníci jednotlivých kmenů jeho úsilí nepochopili).
Zemědělství – žádný pokrok, spíše krok zpět Zemědělství – žádný pokrok, spíše krok zpět. Používali dřevěné rádlo, chovali dobytek (tur, prase, ovce, koza, kůň, kur a pes). Železářství – výroba zbraní (hroty, kopí, nože, meče) Germáni žili ve vesnicích. Jejich domy = polozemnice. Řemeslníci se věnovali výrobě a zpracování bronzu, tkalcovství, hrnčířství, zpracovávali kůže a kožešiny. Společnost tvořilo mnoho kmenů. Kmenový svaz bylo dočasné spojení kmenů (pro útok či obranu). Silnější kmeny si podrobovaly slabší a do čela si volily krále nebo náčelníky. Ti žili v opevněných dvorcích, většina obyvatel v prostých vesnicích. Význam měly i vojenské družiny.
Král přiděloval jejím členům podle zásluh podíl z kořisti Král přiděloval jejím členům podle zásluh podíl z kořisti. V této době se začal vytvářet zvláštní vztah = válečníci se zavázali ochraňovat zemědělce před nepřáteli a ti jim za to poskytovali různé služby – stali se jejich vazaly. Pohřby rolníků byly skromné = žehem, popel byl ukládán do nádob. Náboženství = uctívali mnoho bohů, bohoslužby byly konány na posvátných místech v přírodě (prameny, studně, stromy,…)
Od 4.st. se po náporu Hunů dávají do pohybu velké skupiny Germánů a většina jejich kmenů útočí i na území Říma. Tomuto období říkáme stěhování národů.
Zdroje Dějepis – učebnice pro 6. ročník, SPN Praha 2001 www.bioihaemum.cz www.wikipedia.cz