Jižní Asie

Poloha -Afgánistán, Bangladéš, Bhútán, Indie, Maledivy, Nepál, Pákistán a Srí Lanka -zabírá poloostrov Přední Indie a přilehlé ostrovy v Indickém oceánu -severní hranici poloostrova tvoří mladé pohoří Himaláj -zasahuje hluboko do Indického oceánu -na západě ho omývá Arabské moře a na východě Bengálský záliv -leží na dvou odlišných litosférických deskách: Indické a Euro-asijské -zabírá asi 4,5 mil.km 2

Obyvatelstvo -patří mezi nejlidnatější státy -nezaměstnanost, chudoba, přelidnění -nejrozšířenější jazyky:angličtina a hindština + 21 dalších -většina obyvatel patří mezi indo-evropany -většina obyvatel regionu patří do europoidní rasy -jen část obyvatel Nepálu a většina obyvatel Bhútánu patří do rasy mongoloidní -největší hustota osídlení je především v Ganžské nížině, kde dosahuje hodnot převyšující 1000 obyv./km²

- průměrná hustota zalidnění přesahuje 250 obyv./km² - poměrně řídkým osídlení se vyznačuje pouze Bhútán -naopak Bangladéš je dokonce nejhustěji osídleným státem světa -nalézají se zde také velká asijská města, jako je Mumbai, Kalkata či Dillí -většina obyvatel žije spíše na vesnicích

Náboženství -náboženství - hinduismus a buddhismus -importovaná náboženství - islám a křesťanství - sem přinesli „západní dobyvatelé a obchodníci"   Náboženská struktura nástupnických států Indie: 1104 milionů obyvatel (odhad 2005) -82% hinduisté (839 mil.), 12% muslimové (135 mil.),… Pákistán: 162 mil. obyv. -98% muslimové (159 mil.),… Bangladéš: 144 mil. obyvatel -86% muslimové (124 mil.), 13% hinduisté (18 mil.),…

Přírodní podmínky Jeden z rozhodujících faktorů pro plánování turistiky na celém subkontinetu Určeno především monzunovým obdobím-přichází v červnu a postupně od jihu zasahuje téměř celou Indii(srážkové stíny) Časté záplavy Po munzunu přichází nejpříjemnější období pro cestování, kdy je po celé Indii relativně chladno (do 30°C podle oblastí). Horská pásma jsou v tuto dobu nejvíce zasněžena. Různorodost vegetačních stupňů (od stále zeleného tropického lesa až po alpínsko-himalájské louky).

Tropický horský mlžný prales Rychlé odlesňování, zejména v Himalájích, které je mj. způsobeno růstem cestovního ruchu. V téměř celé Indii převládá horké tropické podnebí (s výjimkou Himalájí ). Horská hradba Himalájí zabraňuje v zimě pronikání studených mas z nitra Asie Indie leží z největší části v pásmu rovníkových monzunů V nižších oblastech je problémem potřeba extenzivního i intenzivního zemědělství, což má za následek vypalování lesů a jejich přeměna na pole.

-Přes celé území Jižní Asie se táhne Orná půda intenzivně využívaná- rostl.zelenina,kukuřice,citrusy,rýže,cukrová třtina,banány,tabák,podzemnice,proso,čirok a zvíř.buvoli,skot Orná půda-rostl.brambory,bavlník,podzemnice,zelenina a zvíř.skoti -Občasné pastviny-zvíř.velbloudi -Občas se vyskytují louky a pastviny-zvíř.ovce Pouštní půda -Listnaté,smíšené lesy- - Na jihu jsou tropické lesy- zvíř.sloni -Kolem pobřeží je rybolov a perlorodky  

Jižní Asii obmívá Indický oceán Jižní Asii obmívá Indický oceán.Jsou tam 2 větší řeky:Indus-5650,Ganga-11100.Jižní Asie je úmoří Indického oceánu.Nejsou zde žádná větší jezera. Menší bezotoká oblast je u poušti Thár.V Jižní Asii je Mannárský , Khambátský a Kačský záliv.A Palkův průliv.Kolem Jižní Asie tečou teplé monzunové proudy.

Hospodářství Jižní Asie patří mezi nejlidnatější oblasti světa.Více jak polovina lidí je zaměstnána v zemědělství.Nejvíce se zde pěstuje rýže.Na severu jižní Indie je doplněna pšenicí a kukuřicí.Další užitkové rostliny:proso,sója,bavlník,cukrová třtina,čajovník a kaučukovník.Chová se zde také hovězí dobytek,který se z naboženských důvodů využívá jen k tahání nákladů.Jsou to:skoti,sloni nebo buvoli.Jako domácí zvířata zde můžeme vidět kozy nebo ovce.Lidé se zde na 60% živí obilninami,které jsou doplněny ovocem a zeleninou,tuky a oleji.Průmysl se sousetředuje hlavně v blízkosti ložisek černého uhlí a železné rudy.Hlavně na

východě se těží železná ruda a černé uhlí východě se těží železná ruda a černé uhlí.Tyto suroviny jsou doplněny bromem a na západě zinkem a olovem.V městě Bombaji je průmyslové město světového významu Po otevření Suezského průplavu (17.11.1869) se stala nejdůležitějším vývozním přístavem a křižovatkou námořních linek směřujících na Dálný východ. Nyní zajišťuje Bombajský přístav 40% indického dovozu a 35% vývozu. Vycházejí z něho nejdůležitější železniční magistrály směřující do Dillí, Kalkaty a Madrasu. Mezinárodní letiště Santa Cruz je významnou křižovatkou leteckých

linek spojujících Evropu s Asií a Austrálií linek spojujících Evropu s Asií a Austrálií. Protože leží blízko hlavní oblasti pěstování bavlny, rozšířil se v ní textilní průmysl, který dnes představuje celou jednu čtvrtinu indického bavlnářství. Rozvinula se i zde i petrochemie a těžké strojírenství. V jejím zázemí pracují tepelné a vodní elektrárny, v nedaleké Trombaji byl vybudován atomový reaktor. Bombaj se také stala významným střediskem filmového průmyslu (Bollywood), obchodu a bank.V Indii je zastoupen skoro každý průmysl a to

strojírenský,elektronický, chemický,textilní,hutnický a provuzuje se zde i rybolov.Indie patří mezi státy,kde se objem vyvezeného zboží rovná přivezenému.

Zajímavosti Taj Mahal Velkolepý pomník lásky z bílého mramoru se nachází na okraji Agry a nechal jej vybudovat panovník Shah Jahan (Šahdžahán) pro tu ze svých manželek, kterou si vzal skutečně z lásky, a která mu byla životní partnerkou i rádkyní v politických záležitostech. Jméno této výjimečné ženy znělo Arjumand Banu, ale nazýval ji Mumtáz Mahal – tedy Perla paláce .

Oblečení Indické ženy v pestrobarevném sárí. Ženy v Indii chodí oblečené ještě v tradičním oblečení - elegantní sárí, či jednodušší plášť s širokými kalhoty. Muži, hlavně ti mladší, již dnes chodí oblečeni evropským stylem. Nicméně na venkově a pak starší generace chodí i muži v tradičním obleku (kurta - dlouhá volná košile a padžámá - široké kalhoty).

Manželství Manželství je v Indii pokládáno za naprostou nutnost, ba dokonce i za náboženskou povinnost. Hinduistické manželství je tradičně považováno za posvátný svazek, jehož hlavním cílem je zajistit pokračování rodu.

Pozorování velryb a delfínů   Srí Lanka není jen zajímavá a exotická ostrovní země, ale i v oceánu okolo ní zpozorujeme mnoho fascinujících úkazů. Domorodci o nich samozřejmě vědí a, aby si trochu přivydělali, berou turisty na lodní výlety a podmořské krásy jim ukazují. Zavezou vás přímo k námořní trase, okolo níž se v letních měsících, od listopadu do dubna, zdržují velryby a delfíni a vy je můžete pozorovat z bezprostřední blízkosti z paluby lodi.

VELKÁ INDICKÁ POUŠT Velká indická poušť, nebo jinak také Thár, se rozkládá na území Indie a Pákistánu. Údaje o rozloze Tháru nejsou vždy zcela jednotné, pro představu by to však mělo být přibližně 300 000 km2. Velká indická poušť začala vznikat pravděpodobně před několika tisíci lety, jsou však také teorie, které říkají, že tomu bylo daleko dříve. Thár je téměř výhradně písčitá poušť, kterou vítr zformoval do skoro až pravidelně působících písečných dun. Hloubka písku se na jednotlivých místech pouště může značně lišit, v těch nejnižších místech se můžeme pouze občasně setkat s prosakováním vody a tím vytvoření oázy.

Životní úroveň je však ve zdejších podmínkách pochopitelně příliš nízká. V poušti je vybudovaná silniční komunikace i železniční trať, často však může být zavátá pískem. Zdejší obyvatelstvo se živí zemědělstvím a chovem dobytka. K tomu je mimo jiné samozřejmě zapotřebí pravidelné zavlažování. Tak jako jsou velbloudi spojováni s každou pouští, i na Velké indické poušti jsou lidmi chováni a využíváni. Někdy poslouží také jako atrakce pro dobrodružství chtivé turisty.

Národní park Sagarmatha   Národní park Sagarmatha je vysokohorská chráněná oblast v Nepálu. Nachází se ve východní části země. Parku vévodí nejvyšší hora světa Mount Everest a další hory této lokality, hluboká údolí a ledovce. Žije zde několik vzácných druhů zvířat jako například sněžný leopard či panda malá. Národní park Sagarmatha byl založen 19. července 1976 a zaujímá rozlohu 1148 km2. Leží v nadmořské výšce od 2845 m až do 8848 m. Na Seznam světového kulturního dědictví UNESCO byl Národní park Sagarmatha zapsán v roce 1979.

Zdroje: internet-google, učebnice Poloha, obyvatelstvo a náboženství: Magdaléna Šímová Přírodní podmínky a vodstvo: Štěpánka Cvrkalová Hospodářství: Jana Wawraczová Zajímavosti: Terezie Nováčková Prezentace: Marie Jalová