STAROVĚKÝ EGYPT 5 000 – 1 000 let př.n.l.

Periodizace předdynastické období 5 000 – 3 000 let př.n.l. Stará říše 3 000 - 2 181 př.n.l. (Meni – Mennofer – řec. Memfida)‏ Střední říše 2 040 – 1 786 př.n.l. (Véset – řec. Théby)‏ Nová říše 1 560 – 1080 př.n.l. (Thutmose III.)‏ Asyřané od 671 př.n.l. (saiská dynastie)‏ Peršané 525 př.n.l.

Egypt na břehu řeky Nil vznikl sjednocením Horního a Dolního Egypta (spojení korun)‏ úrodná půda z řeky – zemědělský stát centralizovaná vláda – faraon = bůh posmrtný život mumifikace symbolika

Mumifikace posvátných zvířat

Mumifikace posvátných zvířat

Mumie královny Hatšepsut

ARCHITEKTURA

Architektura‏ dobré předpoklady pro vznik monumentální architektury – dostatek kamene (žula, čedič, pískovec)‏ funkce monumentální architektury náboženství a kult mrtvých princip eg. architektury skládání arch. článků architrávový (překladový) systém sloupy (patka, dřík a hlavice)‏

Architektura Druhy staveb mastaby pyramidy chrámové komplexy obelisky obyčejná obydlí

Mastaby mastaba z arab. „lavice“ nadzemní část má tvar nízkého komolého jehlanu může v ní být několik místností zdobena sochami, reliéfy a malbami uctíval se v ní kult boha Usíra (boha podsvětí)‏ sídlil v ní dvojník Ka vrchní část byla spojena šachtou s podzemní pohřební komorou

Mastaba

Mastaba

vnitřní výzdoba mastaby

Mererukova mastaba

Pyramidy nejznámnější stavby světa, jeden ze sedmi divů světa hrobky faraonů stavby orientované podle světových stran celkem se zachovala asi stovka pyramid typy: stupňovitá pyramida Džoserova v Sakkaře na obdélníkovém půdorysu Pyramida u Medúmu na čtvercovém půdorysu (Snofrev)‏ skosená u Dašúru (Snofrev)‏ pravidelná pyramida první pravidelná u Dašúru (Snofrev)‏

Komplex pyramid v Gíze Chufevova (Cheopsova)‏ Raachevova (Chefrénova)‏ Menkauréova (Mykerinova)‏ považovány už ve starověku za jeden ze sedmi divů světa

Džoserova pyramida nejstarší pyramida Sakkára stavitel Imhotep 27. st. př.n.l (2 650 let př.n.l.), 3. dynastie výška 60 m, půdorys 126 x 117 stupňovitá kult boha Réa (slunce)‏ tvar zapadajícího slunce připomíná tvar stupňovité pyramidy

Nákres Džoserovy pyramidy

Průřez Džoserovou pyramidou

Cheopsova pyramida

Průřez Cheopsovou pyramidou

Cheopsova pyramida (Chufevova)‏ zvaná také Velká výška 146,5 m původně 148 m strana základny 234 m použito 2,3 miliony kvádrů

Menkaurova pyramida

Chrámové komplexy u pat pyramid, s pyramidou spojené rampou ustálený systém alej sfing (tělo lva, hlava faraona) dva mohutné pylony s kolosy před nimi obelisky velké nádvoří obehnané sloupovou chodbou (peristyl)‏, poslední místo kam může lid trojlodní hypostyl (egyptský typ baziliky)‏ komplex uzavírá svatyně se sochou boha

Významné chrámové komplexy: Abú Simbel Fílae Dér el Bahrí Luxor Karnak

Abú Simbel

Abú Simbel

Abú Simbel detail průčelí chrámu velká záchraná akce UNESCO

Skalní chrám královny Hatšepsut

Chrám královny Hatšepsut V Dér el Bahrí kontrast vertikálních skalních stěn a horizontálních pásů teras a sloupořadí

Filae

Filae

Filae

Skalní hroby panovníci Nové říše začaly budovat poblíž Vésetu skalní hroby vchod byl zavalen kamenem opatření proti vykradačům hrobů jediný nevyloupený hrob – hrob faraona Tutanchamona

Hrob faraona Tutanchamona hrob objevil v roce 1922 angličan Howard Carter, jeho mecenáš lord Carnarvon kompletní nevyloupená hrobka i s mumií faraona

Faraon Tutanchamon

Poklady z Tutanchamonovy hrobky

Poklady z Tutanchamonovy hrobky

Poklady z Tutanchamonovy hrobky

Dér el Medína

Dér el Medína Vesnička umělců

Obelisky později ve dvojicích stály u vchodu chrámů řada z nich byla převezena do Evropy a stojí v centru metropolí např. V Paříži, Londýně, Istanbulu

Obelisky

Obelisk v Lednici - napodobování

MALÍŘSTVÍ

Egyptské malířství úzce spjato s výzdobou reliéfní a písmem dlouho ne příliš uznávané drží se kánonu frontální zobrazení hlava, ruce, nohy – z profilu trup, oko, ramena – zpředu (en face)‏ hieratická a pásová perspektiva koncepční realismus symbolismus barev

náměty Kniha mrtvých ze života vysokých hodnostářů, faraona a bohů Z běžného života (lov, práce, později za Achnatona – rodina)‏

Výzdoba hrobek z Údolí králů

Výzdoba hrobek z Údolí králů

Fajjúmské destičky portréty na mumiích z doby římské nadvlády

PÍSMO

PÍSMO hieroglyfické hieratické démotické posvátné písmo tesáno do zdí, reliéf a malba obrovský magický význam hieratické démotické

Papyrus

Písař

Rossetská deska a Champollion

SOCHAŘSTVÍ

Sochařství dvě hlavní linnie: monumentální realistická reliéfy – často v kombinaci s malbou náměty: bohové a bohyně představitelé nejvyšších společenských vrstev kánon strnulé pozice v životní i nadživotní velikosti postupně jemnější modelace tváří

Memnónovy kolosy

Rahotep a Nofret polychromovaný vápenec jedna z prvních podobizen Stará říše

Achnatonova revoluce Achnaton a Nefertiti 14. stol. př.n.l. hl. město El-Amárna

Achnatonova revoluce jeden jediný bůh – bůh slunce Aton životodárné paprsky obyčejná témata Achnaton (lesk Atonův)‏ proti kultu boha Amona se smrtí faraona – konec kultu

Hatšepsut

Narmerova paleta

UŽITÉ UMĚNÍ

Užité umění V řemeslech dosaženo dokonalosti nábytek keramika sklo zlatnictví textil

Nábytek

Sklo sklo točené z prutů na formu

Sklo

Šperky

Šperky

Panovnické insignie

NÁBOŽENSTVÍ

Náboženství víra v duchovního dvojníka Ka víra v posmrtný život Kniha mrtvých bohové

Bůh Amon jeden z nejmocnějších bohů starověkého Egypta

Bůh Aton sluneční kotouč jediný bůh revoluce Amenhotepa IV.

Bohové Usirev – bůh podsvětí Anubis

Bohové Osiris a Isis

Bohové Hathor, Hor, Maat

Bohové Ptah, Sobek, Thovt

Posmrtný život na onen svět vedla dlouhá cesta Chufevova Sluneční bárka obrovská pohřební výbava

vešebti posmrtná maska

Kniha mrtvých vážení srdce zemřelého

Kniha mrtvých

Kniha mrtvých mrtvý předstupuje před boha podsvětí Usíra

HUDBA

Egyptská hudba Hudba byla důležitou složkou každodenního života, úzce spojena s rituálními obřady. Z různých vyobrazení a dochovalých památek známe některé hudební nástroje, kterými Egypťané doprovázeli různé písně... Známe mnoho egyptských nástrojů. Některé byly vytvořeny přímo v Egyptě, jiné přivezeny. Převážně byli určeny k rytmickému zvuku, který navozoval stav náboženského vytržení. Takovými nástroji byly například klapačka a sistrum, buben, zvonky, cimbál, tamburíny, ale také lyry, harfy, zdvojené rákosové flétny a jistý druh kytary.

Hudebníci

Hedebnice

Hudebnice

hudebnice

Sistrum Sistrum: bylo obřadní chřestítko, které se nejčastěji vyrábělo z bronzu. Práve Hathor byla s tímto nástrojem úzce spojena a Hathořiny kněžky často při obřadech používaly právě tento nástroj. Je složen z kovového rámu ve ktvaru podkovy, který je pevně spojen s držátkem. Do otvorů v rámu byly umístněny příčky, kterými se potřásalo.

Klapačky Klapačky: většinou se vyráběla ze slonoviny, byly tedy zahnuté podobně jako ochranné hůlky. Byly na nich vyryty různé výjevy, například bohyně Hathor, které se přezdívalo Paní tance.

Harfa a tamburína Kromě sistra a klapaček byla Hathor známá i z vyobrazení v chrámu ve Filé, jak tancuje a hraje na harfu a tamburínu. Podle jednoho z mýtu to byl domácí bůžek Bes, který zklidnil její rozzuření, které dávala najevo právě zběsilou hrou na tyto nástroje. Sošky Bese zase poukazují na jeho umění s bubny a tamburínou

Káhirské muzeum

Použitá literatura Kol.: Průvodce výtvarným uměním I – V. Praha 1994 Prokop,V.: Kapitoly z dějin výtvarného umění. Sokolov 2004 Mráz, B.: Dějiny výtvarné kultury 1.díl Černá, M.: Dějiny výtvarného umění. Praha 1996 Pijoan, J.: Dějiny umění 1. díl. Praha 1982 – 1990 Gombrich, E. H.:Příběh umění. Praha 1975 Zdroj obrázků: internet