Specifická (adaptivní) imunita B, T lymfocyty Imunologie, 3. ročník

Obsah Základní dělení složek specifické imunity Imunoglobuliny a T buněčný receptor Vývoj B a T buněk Funkce T buněk Zvláštní subpopulace Příklady funkce B a T lymfocytů a jejich poruchy

Hlavní typy buněk Tgd+ Nespecifická Specifická

Rozdělení složek imunity nespecifické specifické buněčné neutrofily lymfocyty T monocyty-makrofágy, DC, NK buňky humorální komplement protilátky proteiny akutní (lymfocyty B) fáze (CRP,MBL..)

Rozdíly mezi specifickou a nespecifickou imunitou rychlost reakce minuty hodiny-dny imunol. paměť nemá má všechny buňky vybaveny stejně Ig, TCR, diversita repertoáru, klony fylogeneticky starší mladší

na co a v kterém období života jsou důležité jednotlivé typy protilátek molekulární podstata imunologické paměti co mi řeknou sérologické výsledky u kojence jak zjistím, zda jsou pacientovy lymfocyty (mono)klonální co je CD3 apod.? jaké další CD mám znát jak se v lymfatické uzlině vylepšují protilátky zbraně imunitních zabijáků co se děje s T a B lymfocyty při EBV infekci proč je pro indiánské děti nebezpečný Haemophilus influenzae? … ?

Obsah Základní dělení složek specifické imunity Imunoglobuliny a T buněčný receptor Vývoj B a T buněk Funkce T buněk Zvláštní subpopulace Příklady funkce B a T lymfocytů a jejich poruchy

Struktura protilátky (imunoglobulinu)   ,,,, variabilní část (vazba Ag) konstantní část (funkce, vazba Fc receptoru)

Funkce protilátek neutralizace opsonizace IgG, IgA aktivace komplementu senzibilizace pro zabíjení NK buňkami (ADCC), příp. pro aktivaci granulocytů senzibilizace pro mastocyty + jejich aktivace IgG, IgA IgG IgM, IgG3 >G1>G2 IgE

Struktury izotypů protilátek

Charakteristika Ig ¾: IgG po 1/6: IgA, IgM pod 1%: IgD IgE: minimum (setká-li se Ag se stejným počtem Ig jako je lidí v Praze, uvidí volné IgE 30x) IgA v séru: diskrétní uklízečka (cizích antigenů z krve – nespouští komplement klasickou cestou, takže malý či žádný zánět)

Vývoj Ig po narození

FcRn: neonatal FcR transport přes placentu prodloužení T1/2 Beta-2-mikroglobulin FcRn transport přes placentu prodloužení T1/2

Protilátková odpověď někdy chceme silné sekundární reakci zabránit (Rh inkompatibilita)

Primární antigenní hřích ABCD A C EF A D E G

Receptor B buněk CR2 (CD21) výrazně pomáhá B lymfocytu při specifické vazbě Ag, pro další prezentaci

Receptor T buněk

NK buňky nemají specifický receptor pro antigen

CD nomenklatura CD3 = T řada CD4 = T pomahače (helpery)* CD8 = cytotoxické T* CD19 = B řada CD10 = nezralé lymfoidní buňky* CD34 = progenitory* *i jiné buňky CD40/CD40L

Adaptivní imunita: T lymfo B lymfo s Ag reaguje: Ig TCR M D G A E [struktura, funkce] IgM: první izotyp po primoinfekci IgG: hlavní izotyp dlouhodobé ochrany, přechází přes placentu

Obsah Základní dělení složek specifické imunity Imunoglobuliny a T buněčný receptor Vývoj B a T buněk Funkce T buněk Zvláštní subpopulace Příklady funkce B a T lymfocytů a jejich poruchy

Antigenní specifita - klonální teorie

Přestavby imunoreceptorových genů Vznik rozmanitosti Přestavby imunoreceptorových genů V D J

Geny pro různé řetězce.. Alelická exkluze

B lymfocyty - vývoj

Germinální centrum zblízka

Somatická hypermutace mutace variabilní oblasti Ig genů v germinálních centrech současně s izotypovým přesmykem AID (aktivací indukovaná deaminasa)

Antigeny nezávislé na thymu (TI antigeny) 1. typ: s mitogenní schopností (příklad: lipopolysacharid) 2. typ: - opakující se struktury (často polysacharidy) - bez pomoci se tvoří jen IgM - většinou tvoří odpověď B1 buňky nebo bb. marginální zóny - u dětí do 2 let je tato odpověď slabá LPS reaguje s LPS-BP a TLR4, při nízké sérové konc. se potřebný počet molekul dosáhne jen na povrchu specifické buňky

Vývoj lymfocytů T positive sel: weak self MHC binding negative sel.: delete those with strong binding

Obsah Základní dělení složek specifické imunity Imunoglobuliny a T buněčný receptor Vývoj B a T buněk Funkce T buněk Zvláštní subpopulace Příklady funkce B a T lymfocytů a jejich poruchy

Subpopulace lymfocytů T CD8 - Tc, cytotoxické lymfocyty CD4 - Th, regulační, pomocné lymfocyty - další subpopulace Zastoupení v periferní krvi: CD4/CD8 cca 2

Cytotoxický T lymfocyt

NK a Tc buňky: granula perforin granzymy granulysin

Cytotoxický T lymfocyt: další mechanismy Fas ligand cytokiny interferon γ TNF α TNF β

Th buňky jako efektory

Co makrofágy nepožerou..

Regulační úloha CD4+ lymfocytů Th-helpery Regulační T Th0 IFN-  IL-12 IL-4 Treg Th1 Th2 Th3 IFN- LF IL-2 IL-4, -5, -6 IL-10 TGF- IL-13 buněčná imunita humorální imunita

možná úloha T[reg] buněk Alergie: možná úloha T[reg] buněk

Obsah Základní dělení složek specifické imunity Imunoglobuliny a T buněčný receptor Vývoj B a T buněk Funkce T buněk Zvláštní subpopulace Příklady funkce B a T lymfocytů a jejich poruchy

Lymfocyty podobné vrozeným (Innate-like lymphocytes) Omezený repertoár specifická funkce i lokalizace většinou více autonomní Tγδ B1 NKT

Diverzita vzniká přestavbami genů Všechny lymfocyty pocházejí z kostní dřeně Autoreaktivní lymfocyty hynou Neproduktivní a nereaktivní lymfocyty hynou Alelická exkluze hlídá, aby 1 buňka exprimovala 1 typ příslušných Ir genů Somatická hypermutace B lymfocytů vede k produkci nejlepších Ig T lymfo se dělí na Th (CD4+) a Tc (CD8+) (jejich funkce) Th se dělí na Th1 a Th2, příbuzné jsou Th3 a Treg s regulační funkcí

Obsah Základní dělení složek specifické imunity Imunoglobuliny a T buněčný receptor Vývoj B a T buněk Funkce T buněk Zvláštní subpopulace Příklady funkce B a T lymfocytů a jejich poruchy

Poruchy B a T lymfocytů - lymfopénie: snížená produkce vrozené defekty (T, B, T a B) malnutrice TBC a jiné infekce zvýšená destrukce steroidy, radiace, chemoterapie AIDS (T) ztráty (střeva, chylothorax,..) (T a B)

Poruchy B a T lymfocytů - lymfocytóza: normy pro absolutní počet lymfocytů závisejí na věku virový infekt jiné infekty (mycoplasma, syfilis, ..) dif. dg.: klonální proliferace (včetně leukémií)

Poruchy B a T lymfocytů - poruchy funkce: deficit tvorby protilátek IgA vrozená mutace CD40/CD40L polymorfismus V(D)J u některých etnik V kappa u Navajo

EBV, virus Epstein-Barrové 95% světové populace Primoinfekce: kojenci, předškolní děti: obvykle asymptomatická nebo nelze odlišit od jiných infekcí puberta, adolescence (vzácně jindy): inf. mononukleosa

Životní cyklus EBV

Infekční mononukleosa: klinický obraz +horečka splenomegalie až 50% pacientů hepatomegalie (10%) zvýšené transaminasy, LDH petechie na patře edémy víček exantémy (až 15%) (nebývá výrazná bolest břicha)

Závažné projevy EBV Těžké neonkologické lymfoproliferace virus-associated hemophagocytic syndrome familiární hemofagocytující lymfohistiocytosa X-vázaná lymfoproliferace malignity: nasofaryngeální karcinom endemický Burkittův lymfóm další nádory (Hodgkinova nemoc, ...)

Deficit perforinu

Burkittův lymfóm

Imunodeficity: nejen výpadky Tgd+ Autoimunní lymfoproliferativní syndrom hyper-Ig splenomegalie lymfadenopatie autoimunity zvýšení CD3+TCRαβ+CD4-CD8- buněk riziko lymfómů

Genetická příčina ALPS

ALPS3: Rozuzlení