4. přednáška Lukáš Vacík AZ Smart

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Tato prezentace byla vytvořena
Advertisements

OSN OSN= organizace spojených národů
Vzdělávací materiál vytvořený v projektu OP VK Název školy:Gymnázium, Zábřeh, náměstí Osvobození 20 Číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Název projektu:Zlepšení.
EVROPSKÁ UNIE Je regionální uskupení sdružující evropské státy, jehož cílem je vytvoření hospodářské, politické a měnové unie členských zemí.
VY_32_INOVACE_ Politiky unie oblasti činnosti unie dělení podle resortu, kterých se týkají (doprava…), nebo podle toho, jak v nich rozhoduje Rada.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_BERGMANNOVA_18.
Střední zdravotnická škola, Národní svobody Písek, příspěvková organizace Registrační číslo projektu:CZ.1.07/1.5.00/ Číslo DUM:VY_32_INOVACE_BERGMANNOVA_19.
Evropská unie.
VY_32_INOVACE_29-06 DUM 6 PRÁVO EU.
KOMBI Obsah shrnutí: Důvod vzniku a cíle evropské integrace
Vývoj Evropské integrace
Evropské společenství uhlí a oceli (ESUO) Vzniklo v roce 1951 jako první ze tří evropských společenství. Jeho cílem byla podpora rozvoje dvou tehdy klíčových.
INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE Je nás sedm společných institucí EU. Máme také poradní orgány a další evropské instituce jako sousedy a spolupracovníky.
Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod ve výuce III_Shrnutí_Riskuj Evropská integrace pro pedagogy s posílením aktivizačních metod.
ZEMĚPIS 9. ROČNÍK MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
MEZINÁRODNÍ ORGANIZACE
VY_52_INOVACE_Z.9.36-hospodářské organizace ve světě-prezentace
Evropská unie.
Historické milníky evropského práva
Barbora Votavová, Vendula Šimanová
Eurocentrum - praktické zkušenosti a potenciál spolupráce
EU.
SEVEROATLANTICKÁ ALIANCE
Vývoj evropské integrace Ing. Michaela Šlégrová.  Myšlenka sjednocené Evropy – různé podoby v různých obdobích již od dob antického Řecka = možnost efektivnější.
VY_32_INOVACE_ Smlouva o EU je platná od Je zavedeno „evropské občanství“ Přináší „kritéria konvergence“ – ekonomické sblížení 1.Stabilita.
Světová ekonomika OPF 1 SVĚTOVÁ EKONOMIKA 9. Světová ekonomika OPF 2 1) Charakteristika 2) Vývoj EU 3) Maastrichtská kriteria 4) Orgány EU 5) Rozpočet.
EVROPA A EUROATLANTICKÝ PROSTOR I: STUDENÁ VÁLKA
Prof. Ing. Lumír Kulhánek, CSc.
VY_32_INOVACE_08/3/7 Náměty pro výuku výchovy k občanství v 6. – 9. ročníku Historie EU Mgr. Luboš Horký Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li.
STÁTY EVROPSKÉ UNIE Zpracovaly: Jana Kroupová Kristýna Kocarová Kristýna Kocarová.
Vývoj Evropské integrace
EVROPSKá UNIE.
Tato prezentace byla vytvořena
Evropská unie - vznik vznik 1993 na základě Smlouvy o Evropské unii (Maastrichtská smlouva) navazovala na evropský integrační proces od padesátých let.
Evropská Integrace Aneb jak to vše začalo
Mezivládní organizace – jediná úroveň
Právo EU - úvod Prezentace VŠFS 2015.
INSTITUCE EVROPSKÉ UNIE
Postavení Evropy ve světě
Vytvoření velkého vnitřního trhu a počátky Evropské hospodářské a měnové unie Dějiny EU Marian Kebísek.
Evropský integrační proces
Mezinárodní regionální integrační seskupení v oblasti obchodu
Intergovernmental Organization one level State D State C State E State F State A State G State B Intergovernmental Organization.
Historický vývoj EU Petra Henychová.
EVROPSKÁ INTEGRACE.
EVROPSKÁ UNIE.
SPOLEČNÁ MĚNA EURO (EUR, €). ČR a €
Dějiny evropské integrace
Základy pracovního práva a sociálního zabezpečení v EU – prameny ke studiu
1.1. EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE přednáška Ing. Martina Šudřichová KH: Út: 10,30 – 12,00.
Hlavní orgány v EU Monika Matysová.
Evropská unie Ing. Jaroslava Syrovátková, Ph.D. Historie evropské ekonomické integrace.
Evropská unie EU. Historie Zakladetel Robert Schuman, francouzský ministr zahraničí předložil návrh o sjednocení Evropy. Zakladetel Robert Schuman,
Kapitola 13: Evropské bankovnictví, Evropská centrální banka
1.1. EVROPSKÁ MĚNOVÁ INTEGRACE 1. přednáška Ing. Martina Šudřichová
Výukový materiál zpracován v rámci projektu EU peníze školám Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Střední odborné učiliště nábytkářské a.
Prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc. PRÁVO EVROPSKÉ UNIE Vývoj a organizační struktura Masarykova univerzita Brno 2016.
EU - Hlasování kvalifikovanou většinou Berger Erik
NÁZEV ŠKOLY: ZŠ Kopřivnice, Štramberská 189, příspěvková org. AUTOR: Mgr. Vlasta Geryková VYTVOŘENO: NÁZEV: VY_32_Zeměpis_16_Evropská unie,
EVROPSKÁ INTEGRACE.
Financováno z ESF a státního rozpočtu ČR.
EVROPA EVROPSKÁ UNIE VY_32_INOVACE_07-48 Ročník: VIII. ročník
Dějiny EU Mgr. Vladimír Velešík.
Obchodní akademie, Střední odborná škola a Jazyková škola s právem státní jazykové zkoušky, Hradec Králové Autor: Ing. Radoslava Benová Název materiálu:
Prof. JUDr. Vladimír Týč, CSc
EVROPSKÁ UNIE. EVROPSKÁ UNIE VLAJKA – 12 zlatých hvězd – původní počet členů - nyní symbol jednoty a harmonie.
Evropské hospodářství
EVROPSKÁ INTEGRACE.
Název školy: ZŠ Štětí, Ostrovní 300 Autor: Mgr
Severoatlantická aliance
Transkript prezentace:

4. přednáška 1.12.2012 Lukáš Vacík AZ Smart Evropská integrace 4. přednáška 1.12.2012 Lukáš Vacík AZ Smart

Literatura týkající se EU Fiala, Pitrová – Evropská unie CDK 2003. Konig, P., Lacina, L., Přenosil, J.: Učebnice evropské integrace, Barrister and Principal 2007. Plechanovová, B: Evropská unie na počátku 21. st. reformní procesy a institucionální změna, Karolinum. 2006.

Internetové stránky http://europa.eu/index_cs.htm http://ec.europa.eu/ceskarepublika/index_cs.htm http://www.euroskop.cz/8/sekce/evropska-unie/ http://www.euractiv.cz/ http://www.europeum.org/ http://www.iir.cz/

Teorie a procesy evropské integrace Základní klasifikace integrace Teoretické uchopení Identifikace integračních procesů Skrze tzv.“PARADIGMA“ Úhel pohledu Určitý pohled na daný problém Bere v úvahu konkrétní okolnosti

Integrační paradigmata Základní 2 přístupy: NADNÁRODNÍ paradigma / přístup XXX MEZIVLÁDNÍ paradigma / přístup

NADNÁRODNÍ paradigma / přístup Pouze nadnárodní autorita může stabilizovat a usměrnit zájmy jednotlivých členů Členové odevzdají ve prospěch centra část své suverenity Cíl: politické či federální unie

NADNÁRODNÍ paradigma / přístup FEDERALISMUS Snaha o omezení nebezpečí plynoucích z národních států Odkaz na historii Evropy NEOFUNKCIONALISMUS Ztráta suverenity musí být přijatelná Snaha o zabránění konfliktům

MEZIVLÁDNÍ paradigma / přístup Nedotknutelnost suverénního postavení národních států a jejich vlád Důraz kladen na oblast zahraniční a bezpečnostní politiky Podobnost s realistickým přístupem v MV

MEZIVLÁDNÍ paradigma / přístup TEORIE VZÁJEMNÉ ZÁVISLOSTI Existence a vznik nových vazeb mezi novými státy VÍCEÚROVŇOVÉ VLÁDNUTÍ Různé úrovně vládnutí Lokální, regionální, národní, nadnárodní

Počátky evropské integrace 1946 – W. Churchill Potřeba institucionální struktury v Evropě 1948 – Marschallův plán Ekonomická podpora USA všem evropským státům postižených válkou 1949 – založení NATO Organizace Severoalantické smlouvy Podpis Washingtonské smlouvy Snaha o zastavení rozpínání SSSR do Evropy Integrace Německa – bezpečnostní rozměr

Počátky evropské integrace Založení RADY EVROPY Stojí mimo institucionální strukturu evropské organizace Celo-evropská MO zabývající se otázkami demokracie, rozvoje LP a kulturního dialogu 1959 - vznik EVROPSKÉHO SOUDU PRO LIDSKÁ PRÁVA (Štrasburk)

Počátky evropské integrace Rozdělení NĚMECKA Vítězné mocnosti spravovaly území poraženého Německa – 4 zóny (VB, FR, USA, SSSR) 1948 – měnová reforma a vyhlášení SPOLKOVÉ REPUBLIKY NĚMECKO Blokáda BERLÍNA 1949 vznik 2 rozdílných států: SPOLKOVÁ REPUBLIKA NĚMECKO (USA, VB, FRA) Východní NĚMECKÁ DEMOKRATICKÁ REPUBLIKA (SSSR)

Motivy vedoucí k evropské integraci Evropská integrace / soudržnost jako: Překonání evropského nacionalismu (hrůzná bilance válek) Obava ze SSSR / komunismu v Evropě Integrace Německa Vyvážení síly USA v poválečném uspořádání světa Hledání bezpečnosti v Západní Evropě

50. léta – 3 Společenství Klíčové období pro celou evropskou integraci Vznik 3 Společenství mající dopad na současnou podobu Evropské unie ESUO EUROATOM EHS

Schumanův plán (1950) Francouzská iniciativa na společnou výrobu v oblastí uhlí a oceli Vznik společného trhu Odmítání ze strany VB

ESUO (1951) Evropské společenství uhlí a oceli 1951 - Podpis Pařížské smlouvy 1952 – ratifikace smlouvy Orgány ESUO: Vysoký úřad (nadnárodní) Rada (mezivládní) Poradní výbor Soudní dvůr

Římské smlouvy (1957) Obsahují 2 smlouvy: EUROATOM EHS

EUROATOM Společný trh s nukleárním materiálem Mírové využití Nezávislý rozvoj nukleárního průmyslu

Evropské hospodářské společenství (EHS) 6 států: FRA, NEM, ITA, BENELUX Hospodářský rozměr integrace Vybudování společného trhu Volný pohyb 4 základních svobod: Osob Kapitálu Zboží Služeb Základní cíl: vytvoření celní unie Vznik KOMISE Rada ministrů – hlavní orgán

Evropské obranné společenství (EOS) Známé jako „Plevenův plán“ 1952 - 1954 Snaha Francie o evropskou integrace v oblasti obrany a bezpečnosti Snaha o integraci Německa do evropských obranných struktur Nakonec nevstoupila v platnost – paradoxně neratifikovala Francie Tuto iniciativu zastínilo NATO

Západoevropská unie (WEU) 1954 – Bruselská smlouva Navázala na neúspěch Plevenova plánu (EOS) Iniciovala VB Poválečné uspořádání Evropy Bezpečnostní rozměr integrace Paralelní působení vedle NATO

60. léta – krize Společenství Spor VB a Francie Odmítnutí rozšíření Roztříštěnost společenství Politika prázdných křesel Haagský summit

1. Rozšíření ES Též nazýváno „severním“ 1961 VB, Irsko a Dánsko požádaly o vstup do ES 1963 Byly odmítnuty Francií z ekonomických důvodů (de Gaulle) 1967 – znovu požádaly o vstup – opět zamítnuto

Krize ES Komise se snažila o rozšíření svých pravomocí a pole působnosti (úspěch EHS) Komise si chtěla zajistit vlastní finanční prostředky Požadavek na většinové hlasování

Politika prázdných křesel Období 1965 – 1966 Francie nesouhlasila s většinovým hlasováním v Radě ministrů Stáhla své představitele Zablokování všech jednání a hlasování v ES Požadavek jednomyslného hlasování (Fra) XXX odmítavý postoj Komise

Lucemburský kompromis (1966) Přistoupení na francouzský požadavek jednomyslného rozhodování Posílení pozice Rady (právo VETA) Navrácení Francie do struktur ES

Slučovací smlouva (1967) Sloučení 3 samostatných společenství (ESUO, EUROATOM a EHS) do jednoho Společenství Zavedení pouze jedněch společných institucionálních orgánů Komise Rada Shromáždění Soudní dvůr Vznik EVROPSKÝCH SPOLEČENSTVÍ (ES)

Haagský summit (1969) Naplnění cílů zakládajících smluv ES Naplnění celní unie Heslo: Dokončení (vnitřního trhu) Prohloubení (integrace) Rozšíření (ES) Francouzským prezidentem se stává G.Pompidou (střídá Ch. de Gaulla) – změna francouzské politiky

70. léta – období reforem Wernerův plán Davignonova zpráva Severní rozšíření Vznik Evropské rady Volby do Evropského parlamentu

1. Rozšíření ES (Severní) 1973 Po 2 předchozích neúspěšných pokusech (1963,1967) Velká Británie, Irsko a Dánsko vstupuje do ES Norsko nevstupuje (občané v referendu zamítli vstup do ES) Období výrazné ekonomické recese ve VB – „britský problém“

Wernerův plán Týkající se měnové spolupráce Předpoklad do budoucna na vytvoření měnové unie Nebyl nakonec přijat

Davignonova zpráva Týkala se společné koordinace v oblasti zahraniční a bezpečnostní politiky „Evropská politická spolupráce“ Mezivládní charakter Setkávání MZV

Vznik Evropské rady 1974 Setkávání nejvyšších představitelů členských zemí ES (prezidenti, premiéři) Poprvé navrženo na summitu v Paříži 1972 Institucionalizováno na summitu v Paříži 1974 Oficiální vznik nejvyššího institucionálního orgánu ES / EU – „EVROPSKÉ RADY“

Volby do Evropského parlamentu 1979 - První přímé volby do Evropského parlamentu Následně každých 5 let vždy v červnu (1984, 1989, 1994, 1999, 2004, 2009, 2014) Před r. 1979 – zastávali funkci euro-poslanců poslanci národních parlamentů – dualita funkcí

80. léta – směrem k unii Spinelliho iniciativa 2. rozšíření ES Britský problém Dohoda z Fontainebleau Delorsova Komise Bílá kniha o vnitřním trhu Schengenská dohoda Jednotný evropský akt 3. rozšíření ES Delorsova zpráva

Spinelliho iniciativa Iniciativa z Evropského parlamentu Snaha o vytvoření federalistické evropské vlády – Komise Návrh Evropské unie – politická unie na federalistickém modelu

2. rozšíření ES 1981 „jižní“ rozšíření Rozšíření ES o Řecko Ekonomická slabost Nutnost politické stability (do 60. let diktatura) Konflikt s Tureckem

Britský problém Neadekvátní příspěvky VB do evropského společného rozpočtu Problém s přijité podmínek společné zemědělské politiky M.Thatcherová – nesouhlas a bojkot těchto požadavků

Dohoda z Fontainebleau (1984) Revize britských požadavků v otázce platební bilance do rozpočtu VB Zvýšení příjmové části ES rozpočtu → vrácení části VB příspěvku zpět

Delorsova Komise Posílení nadnárodního rozměru ES Další integrace – Hospodářská a měnová unie (HMU) Naplnění 4 základních ES svobod Posílení pozice Komise v institucionálních procesech

Bílá kniha o vnitřním trhu (1985) Hlavní cíl: vybodování vnitřního trhu Seznam omezeních a překážek k volnému pohybu 4 základních svobod Stanovení termínu k dokončení vnitřního trhu: 1993

Schengenská dohoda Mezivládní dohoda Německa, Francie, BENELUXu ke zjednodušení hraničních kontrol – později k úplnému odstranění Naopak posílení kontrol na vnějších hranicích ES

Jednotný evropský akt (JEA) Podepsán 1985 – platí 1986 Potřeba institucionálních reforem Snaha o omezení národních zájmů členských států a posílení Komise

3. rozšíření ES (1987) Rozšíření ES o Španělsko a Portugalsko Opět „jižní“ rozšíření Ekonomická i politická stabilizace regionů Důraz kladen na zemědělství v daných státech – potřeba restrukturalizace společné zemědělské politiky

Delorsova zpráva Téma Hospodářské měnové unie Postupné zavedení společné měny 3 stádia

90. léta – vznik EU Maastrichtská smlouva 4. rozšíření EU Amsterodamská smlouva Příprava 5. rozšíření EU Kodaňská kritéria

Maastrichtská smlouva (1993) Podepsána 1992 – ratifikována 1993 „Smlouva o EU“ Vychází z mezivládní konference 1990 Dokončení společného trhu Politická jednota ES Použití pojmu „EU“ Lucemburský návrh – model chrámu (nadnárodní charakter EU) 1.pilíř – všechna ES, HMU a společný trh (nadnárodní) 2.pilíř – SZBP (mezivládní) 3.pilíř – vnitro + justice (mezivládní)

Maastrichtská smlouva (1993) Občanství EU Federalistický model Doplňuje národní občanství (nenahrazuje ho) Nově nástroje 2. a 3. pilíře Institucionální reforma Princip subsidiarity – přenesení EU pravomocí na co nejnižší úroveň rozhodování Princip spolurozhodování pro EP v rámci legislativního procesu

4. rozšíření EU (1995) Označeno za „severské“ Rozšíření EU o Švédsko, Finsko, Rakousko Norsko v referendu odmítlo Bezproblémové a rychlé rozšíření Ekonomicky i politicky vyspělé regiony

Amsterodamská smlouva (1999) Podepsána 1997 – ratifikována 1999 Revize předchozích smluvních textů Část 3. pilíře přenesena do 1. pilíře Více-rychlostní integrace Mechanismus konstruktivní absence v Radě (2.pilíř) Reforma evropského občanství – všechny úřední jazyky EU

Příprava 5. rozšíření EU Založení Evropské banky pro obnovu a rozvoj (EBRD) Zřízení finančního nástroje Pomoc při hospodářské obnově Polska a Maďarska (PHARE) Podpis asociačních dohod Summit v Madridu (1995) Strategie rozšíření EU o země SVE

Kodaňská kritéria (1993) Dokument „Směrem k užší spolupráci se zeměmi SVE“ Přístupová kritéria do EU: Demokratická – politická rovina Fungující tržní hospodářství Plnění cílů hospodářské, politické a měnové unie

Agenda 2000 (1997) Zpráva Komise o připravenosti zemí SVE na integraci do EU Doporučení otevření vstupních rozhovorů s ČR, Maďarskem, Polskem, Slovinskem a Estonskem Vznik Lucemburské a Helsinské přístupové skupiny

Smlouva z Nice (2001) Podepsána 2001 – ratifikována 2003 Reviduje Maastrichskou smlouvu a smlouvy a ES Zaniká ESUO Příprava EU na 5. rozšíření o 10 nových států

5. Rozšíření EU (2004) „východní“ rozšíření Největší rozšíření Rozšíření EU o 10 zemí ze SVE: ČR, Polsko, Slovensko Maďarsko, Estonsko, Litva, Lotyšsko, Slovinsko, Kypr, Malta

Smlouva o ústavě pro Evropu (2005) „Ústavní smlouva“ Podepsána 2004 NERATIFIKOVÁNA (odmítla Francie a Nizozemí) Nikdy nevstoupila v platnost Snaha o vytvoření nového základního dokumentu EU Nahrazení složitých smluvních struktur jedním dokumentem

6. rozšíření EU 2007 Rozšíření EU o Bulharsko a Rumunsko Nesplnily kodaňská kritéria pro rozšíření 2004

Lisabonská smlouva (2009) Podepsána 2007 – ratifikována 2009 Vychází z Ústavní smlouvy Neruší základní smlouvy EU – pouze je novelizuje Obsahuje: Smlouvu o Evropské unii Smlouvu o fungování Evropské unie EU nahrazuje ES a je jejich nástupkyní

7. Rozšíření EU Budoucí rozšíření 1.7. 2013 Chorvatsko vstoupí do EU Dnes kandidátský status

Evropský hospodářský a sociální výbor Má 344 členů Členy navrhují vlády jednotlivých členských států - jmenuje je Rada Evropské unie Funkční období 5 let (možnost znovu-jmenování) Členové ECOSOCu nejsou za svou činnost placeni Členové se dělí do 3 skupin: zaměstnavatelé zaměstnanci různé zájmové skupiny (zemědělci, spotřebitelé atd.) Počet členů reprezentujících jednotlivé státy závisí na počtu jejich obyvatel: Francie, Itálie, Německo, Spojené království Velké Británie a Severního Irska – 24 členů Polsko, Španělsko – 21 členů Rumunsko – 15 členů Belgie, Bulharsko, Česká republika, Maďarsko, Nizozemsko, Portugalsko, Rakousko, Řecko, Švédsko – 12 členů Dánsko, Finsko, Irsko, Litva, Slovensko – 9 členů Estonsko, Lotyšsko, Slovinsko – 7 členů Kypr, Lucembursko – 6 členů Malta – 5 členů

Evropský hospodářský a sociální výbor Úkoly a funkce ECOSOCu: zřízen jako fórum - projednávání záležitosti týkající se jednotného trhu umožňuje evropským zájmovým skupinám (např. odborovým svazům, zaměstnavatelům nebo zemědělcům) vyjadřovat se oficiálně k legislativním návrhům EU Ročně vydá v průměru 170 poradních dokumentů a stanovisek Všechna stanoviska jsou předávána rozhodovacím orgánům EU - poté zveřejňována v Úředním věstníku EU

Výbor regionů Výbor regionů je poradním orgánem reprezentuje regionální a místní samosprávné celky v Evropské unii

Výbor regionů Sídlo – Brusel 344 členů stejný počet náhradníků Členy a náhradníky jmenuje Rada na návrhy států EU Funkční období 5 let Státy vybírají své zástupce dle vlastního uvážení Delegace jednotlivých států však musejí odrážet politické, zeměpisné a regionální/místní rozložení v daném státě Členové mají volební mandát v některém regionálním nebo místním samosprávném celku nebo jsou ve svém regionu významnými činiteli

Výbor regionů Struktura: pořádá 5 plenárních zasedání ročně - přijímána stanoviska. Výbor je rozdělen do 6 komisí: územní soudržnost hospodářská a sociální politika vzdělávání, mládež, kultura a výzkum životní prostředí, změna klimatu a energetika občanství, správa, institucionální a vnější věci přírodní zdroje Výbor také přijímá usnesení k nejdůležitějším politickým otázkám Ve Výboru regionů jsou zastoupena 4 politická uskupení odpovídající hlavním politickým směrům v EP: Evropská lidová strana Strana evropských socialistů Aliance liberálů a demokratů pro Evropu Unie pro Evropu národů – Evropská aliance Lisabonská smlouva posiluje úlohu Výboru regionů

Evropská centrální banka (ECB) Spravuje euro (jednotnou měnu EU) Udržuje cenovou stabilitu v EU odpovídá za utváření a realizaci hospodářské a měnové politiky EU

Evropská centrální banka Sídlí ve Frankfurtu na Mohanem Je jedním z orgánů Evropské unie ECB pracuje s centrálními bankami všech 27 členských států EU Společně tvoří tzv. „Evropský systém centrálních bank (ESCB)“ Rovněž rozvíjí úzkou spolupráci mezi centrálními bankami států tzv. eurozóny 17 členských států EU, jež přijaly euro. Spolupráce této menší a těsnější skupiny bank je označována termínem Eurosystém

Evropská centrální banka Evropská centrální banka (ECB) je jedním z orgánů Evropské unie Obecným účelem ECB je: pečovat o cenovou stabilitu (tj. udržovat inflaci na nízké úrovni), zejména v zemích, které používají euro udržovat stabilitu finančního systému – zajišťovat řádný dohled nad finančními trhy a institucemi Mezi hlavní úkoly ECB patří: stanovovat hlavní úrokové sazby platné v eurozóně a kontrolovat množství peněz v oběhu spravovat devizové rezervy eurozóny a nakupovat nebo prodávat měny, pokud je to nutné pro udržení stability směnných kurzů pomáhat náležitému dohledu orgánů členským států nad finančními trhy a institucemi a pomáhat bezproblémovému fungování platebního styku povolovat centrálním bankám v zemích eurozóny vydávat eurobankovky sledovat vývoj cen a hodnotit jeho možná rizika pro cenovou stabilitu

Evropská centrální banka ECB je zcela nezávislým orgánem Ani ECB ani národní centrální banky Eurosystému ani žádný člen jejich rozhodovacích orgánů nemůže žádat ani přijímat pokyny od žádného jiného orgánu Tuto zásadu jsou povinny dodržovat všechny orgány EU a vlády členských států

Evropská investiční banka (EIB) EIB vlastní všech 27 členských států EU Banka si půjčuje peníze na kapitálových trzích a poskytuje nízkoúročené úvěry na projekty, jejichž cílem je zvýšit kvalitu infrastruktury, energetických dodávek nebo životního prostředí nejen v EU, ale i v sousedních a rozvojových zemích

Evropská investiční banka EIB podporuje projekty v zemích EU investuje v budoucích členských státech a partnerských zemích Peníze si spíše půjčuje na kapitálových trzích, než aby čerpala z rozpočtu EU finanční prostředky jsou pak půjčovány za výhodných podmínek na projekty sledující politické cíle EU. EIB je nezisková banka a úvěry poskytuje za téměř nulovou úrokovou sazbu

Agentury EU Agentury a decentralizované organizace EU lze rozdělit do několika kategorií: Decentralizované agentury a organizace Více než 30 agentur Hrají důležitou roli při realizaci politik EU Zejména úkoly technické, vědecké, provozní či regulační povahy Např. FRONTEX, EDA EURATOM – agentury a ostatní orgány Vytvořeny pro pomoc plnit cíle stanovené Smlouvou o založení Evropského společenství pro atomovou energii (EURATOM) Např. EURATOM Výkonné agentury Jsou pověřené některými úkoly při správě jednoho nebo více programů Unie Zřizují se na dobu určitou a nacházejí se v Bruselu nebo Lucemburku, kde sídlí i Komise Např. TEN-T