DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/34.0232 Název projektu EU peníze středním školám Masarykova OA Jičín Název školy Předmět Tematický okruh Světová ekonomika – vývoj, rozmístění, tendence, primární sektor Téma Obecná charakteristika průmyslu Označení DUMU VY_32_INOVACE_816 Jméno autora Ing. Kateřina Vasilová Datum vytvoření 16. 2. 2013 Anotace Charakteristika světového průmyslu, základní znaky, rozmístění tendence, lze využít jako osnovu pro výklad učitele a základní strukturu zápisu žáků do sešitu. Následuje pracovní list pro procvičení.

Sekundární sektor = druhovýroba zpracovatelský průmysl nákladní doprava stavebnictví + těžební a úpravárenskou činnost v řadě zemí nelze obě činnosti oddělit, a proto často zařazujeme těžební průmysl do sekundárního sektoru

Obecná charakteristika průmyslu Zůstává klíčovým odvětvím – zaměstnává cca 25 % ek. aktivního obyvatelstva na celkovém objemu hmotné produkce má ¾ podíl Značné rozdíly: – téměř nedotčené oblasti (Jemen, Nepál) X vyspělé země = značná specializace a mnoho odvětví + spojeno s výzkumem a vědou == hi-tec - špičkové technologie (jaderný výzkum, elektronika, elektrotechnika, biochemie, měřící technika, kosmické a letecké strojírenství, …

Obr. č.1 – podíl průmyslu na HDP a zaměstnanosti

Charakteristické rysy Bodový charakter – v uzemním rozložení je základní jednotkou je bod na mapě - průmyslový podnik (u zemědělství je základní jednotkou plocha) Koncentrace do středisek – průmyslové uzly a oblasti – výhodné z pohledu N na dopravu, odbyt, na PS, … Průmyslová centra jsou základem základem celé struktury hospodářství ve státě – na ně jsou vázána např. výzkumná pracoviště, školství (VŠ) dopravní infrastruktura, bankovnictví, obchod,.. Průmysl je hlavním nositelem globalizace – propojení výrobní, finanční i prodejní struktury všech zemí + dopad na život obyvatelstva

Faktory ovlivňující rozmístění průmyslové výroby Socioekonomické trh (struktura trhu, umístění  faktor spotřeby) pracovní síla (množství a kvalifikace) doprava vojensko-strategická a bezpečnostní hlediska věda a výzkum jejich vliv stoupá Přírodní zdroje nerostných surovin a paliv (těžební průmysl) zdroje vody (chem. průmysl, hutnictví) klimatické poměry jejich vliv klesá

Vývoj průmyslu Nultá fáze = počátky industrializace - využívání energie vody a větru, tažných zvířat – prvopočátky rozvoje textilního a potravinářského průmyslu fáze – průmyslová revoluce = objev a rozvoj parního stroje – hlavně v oblastech těžby uhlí - následně rozvoj hutnictví,strojírenství a dopravy - hlavně železnice

Vývoj průmyslu 2. fáze - založena na rozvoji výbušného motoru (rozvoj dopravního strojírenství) a výrobě a využívání elektřiny + rozvíjejí se další odvětví průmyslu - - chemický, specializované strojírenství

Nové trendy v průmyslové výrobě Umístění průmyslových zón – přemístění těchto zón do okrajových částí a do zázemí měst Rozmístění zón u hlavních dopravních tahů - např. úprava rud přímo v místě naleziště zpracování dřeva v místě těžby Posílení významu přístavů - spojeno s úsporou nákladů na další přesuny dovážených surovin + budování následné infrastruktury (banky, pojišťovny, obchodní firmy)

Nové trendy v průmyslové výrobě Silné napojení na výzkum a vědu technologické parky – laboratoře, výzkumné a vývojové závody – např. „silikonové údolí“ u San Franciska v Kalifornii Postupné snižování zaměstnanosti - rozvoj automatizace a robotizace (dnes cca 20 – 25 %), ale vyšší nároky na vzdělanost

Nové trendy v průmyslové výrobě Přesun některých odvětví do rozvojových zemí – u fyzicky náročných oborů (levná PS a její dostatek) – metalurgie, strojírenství,.. - někdy nižší nároky státu na ochranu bezpečnosti práce a ochranu ŽP – např. Argentina, Mexico,.. Restrukturalizace průmyslu u transformujících se států - dříve relativně uzavřené světovému vývoji – zaostalost + nevhodná struktura – především těžké a zbrojní strojírenství, hutnictví, chemie - přechod na moderní + útlum některých odvětví snaha zachovat tradiční obory a značky (v ČR – Škoda, Pilsner Urquell, Moser,..)

Hlavní průmyslové oblasti světa Severoamerický region Kanada – oblast Velkých kanadských jezer USA – severovýchod – megalopole Boswash západní pobřeží oblast při Mexickém zálivu Evropa Německo – Porůří, Porýní Francie – okolí Paříže, sever Francie V. Británie – Anglie Itálie – sever (Janov, Turín, Miláno)

Východní Asie Japonsko, Jižní Korea, JV Čína asijští draci“ – Tchaj-wan, Hongkong, Singapur „asijští dráčci“ – Malajsie, Thajsko, Indonésie, Filipíny Rusko Moskva a okolí Petrohrad Povolží, Ural

Obr. č. 2 – Rozmístění průmyslu ve světě

Použitá literatura Bičík I.:Hospodářský zeměpis- Globální geografické aspekty světového hospodářství, 1. vyd. NČGS, Praha 2005, ISBN 80-8634-52-6, s. 44 - 47 Kašparovský K.: Zeměpis I. v kostce, 1. vyd. Fragment, Praha 2008, ISBN 978-80-253-0586-7, s. 122 -123 Obrázky a grafy: Obr. č. 1 - Hanus M., Šídlo L.: Školní atlas dnešního světa, 1. vyd. TERRA, Praha 2011, ISBN 978-80-902282-6-9, s. 50 Obr. č. 2 - Dnešní svět – časopis pro moderní výuku, č. 2, ročník 2012/2013, TERRA Praha 2012, ISSN 1801-4119, s. 5