SILOVÉ SCHOPNOSTI

Struktura přednášky Motorické schopnosti Taxonomie motorických schopností Silové schopnosti Taxonomie silových schopností Ontogeneze Diagnostika Rozvoj

Motorické schopnosti Motorické schopnosti jsou částečně geneticky determinované, relativně samostatné soubory vnitřních a funkčních předpokladů člověka pro pohybovou činnost. Jedná se o integraci vlastností organismu, která podmiňuje splnění úkolu.

Motorické schopnosti Za syntézu názorů zahraničních autorů lze považovat encyklopedickou formulaci Carla (in Röthig, Becker, Carl, Kayser  Prohl, 1992): Motorické schopnosti jsou komplexní individuální předpoklady lidských pohybových výkonů, které jsou primárně determinovány fyziologickými a neurofyziologickými systémy a znaky tělesné stavby.

Charakteristika schopností Latence Potencionalita Disponibilita Predikovatelnost

Rozdělení (Meinel & Schnabel) Kondiční schopnosti jsou determinovány převážně energetickými procesy. Koordinační schopnosti jsou determinovány procesy řízení a regulace pohybu. Motorické Schopnosti Kondiční Koordinační Silové Obratnostní Rytmické Rychlostní schopnosti Rovnováhové Pohyblivostní Vytrvalostní Orientační Další

Rozdělení Motorické schopnosti Kondiční Koordinační Pasivní systémy SV Novější pojetí členění motorických schopností uvádí Bös (1986): Motorické schopnosti Kondiční Koordinační Pasivní systémy Energeticky determinované Informačně determinované Přenosu energie Silové Koordinační Přesnost Reakce Rychlostní SV Akce Pohyblivost (Flexibilita) Vytrvalostní AV Čas AnV

Rozdělení (Čelikovský) Faktorová struktura 0 - tého řádu I - tého řádu II - tého řádu

Silové schopnosti Silová schopnost je předpoklad překonávat nebo udržovat vnější odpor svalovou kontrakcí.

Typy kontrakcí 1. Sval může kontrahovat proti nějakému odporu, aniž by se jeho počátky přiblížily (izometrický způsob činnosti) 2. Sval může překonávat nějaký odpor (vlastního těla, částí těla, sportovního nářadí) tím, že se sval zkracuje (koncentrický způsob činnosti). 3. Sval může působit proti nějakému odporu, tím že jeho počátky vzdalují (excentrický způsob činnosti). 4. Sval může v jednom cyklu vykonávat brzdící a potom zrychlující práci (excentricko-koncentrický způsob činnosti). Probíhá ve střídavě protahovacím a zkracujícím cyklu. Výkonnost v tomto cyklu je větší nežli při pouze ryze koncentrickém způsobu činnosti.

STRUKTURA SILOVÝCH SCHOPNOSTÍ (ČELIKOVSKÝ 1990) SILOVÉ SCHOPNOSTI STATICKOSILOVÉ SCHOPNOSTI 1. Jednorázová forma 2. Vytrvalostní forma DYNAMICKOSILOVÉ SCHOPNOSTI 1. explosivě silová forma 2. rychlostně silová forma 3. vytrvalostně silová forma

Biologický základ silových schopností Velikost svalové kontrakce - příčný průměr svalu hyperplazie s. vláken hypertrofií s. vláken (dědičně) (zvětšení průřezu) Silová schopnost obecně považuje za nejlépe ovlivnitelnou. Velký vliv na výkon má také podíl převládajícího svalového subsystému. V zásadě rozlišujeme dva druhy svalových vláken.

Druhy svalových vláken ST (Slow-Twitch): červená pomalá oxidativní vlákna s vysokým aerobním výkonem, tmavě zabarvená s pomalou reakcí na podnět (100 m/s). FT (Fast-Twitch): rychlá bílá vlákna s vysokým anaerobním výkonem, zabarvená světle – glykolytická (FTa) nebo šedě – oxidativní (FTb) s rychlou reakcí na podnět (50 m/s).

Řízení svalových vláken Charakteristika z hlediska rychlosti zapojení (twitch response), počtu svalových vláken ovládaných jedním neuronem a z hlediska velikosti jednoho neuronu. (Costill, 1986)

Další možný přehled typů svalových vláken a jejich charakteristika (FG - Fast Glykolytic, FOG - Fast Oxidativ Glykolytic, SO - Slow Oxidativ). název označení úsilí čas zapojení energetické krytí rychlá bílá glykolytická FG maximální 100% 0 - 20 s ATP, an. glykolýza rychlá bleděčervená oxidativní FOG submax. 80 % 20 s - 3 min. ae. a an. glykolýza pomalá červená oxidativní SO střední 60 % nad 3 minuty ae. glykolýza

Zapojení svalových vláken podle intenzity zatížení

Hodnoty výkonu a zapojená svalová vlákna

Diagnostika silových schopností Motorické testy 1. Statická síla: měříme čas výdrže s daným odporem (výdrž ve shybu) 2. Výbušná síla: měříme překonanou vzdálenost (výšku) břemene (vrh koulí, hod oštěpem, skok daleký, atd.) 3. Vytrvalostní a rychlá síla: a)  počet opakování za určitý čas (leh-sed) b)  čas potřebný k realizace stanoveného počtu opakování (běh na 100, 1500 metrů, atd.) c)  nejvyšší možný počet opakování (světový rekord v počtu shybů, kliků, dřepů, atd.) 4. Pomalá (maximální síla): a) absolutní síla: v kilogramech vyjádřena tíha břemene (bench- press, dřep, mrtvý tah, atd.) b) relativní síla: absolutní síla přepočtena na 1 kg hmotnosti (v úpolových sportech nahrazeno váhovými kategoriemi)

Diagnostika silových schopností Dynamometrie Záznam úsilí v čase (dynamogram), který provádíme pomocí dynamometrického křesla, dynamometrické desky či různých typů dynamometrů. U dynamogramu sledujeme především: 1) Celkovou plochu pod křivkou – impuls síly 2) Průběh strmosti křivky – gradient síly ( tg a = F10,20,…..90 /t10,20,….,90 ) 3) Maximální hodnotu - Absolutní sílu ( Fmax )

Diagnostika silových schopností Dynamometrie

Diagnostika silových schopností Elektromyografie Při elektromyografii sledujeme elektrickou aktivitu neuronů jednotlivých svalových skupin. Měříme zapojení jednotlivých svalů při daném pohybovém úkolu, zaznamenáváme čas a sílu elektrického impulsu vyslaného do svalů Tato metoda nám pomáhá odhalit především otázky týkající se svalové souhry jednotlivých agonistů, antagonistů a synergistů. Využíváme zařízení dvojího typu: EMG s přímým napojením na počítač EMG s paměťovou jednotkou (umožněn volný pohyb)

Diagnostika silových schopností Elektromyografie

Činitele pro tvorbu metod rozvoje Velikost odporu Rychlost provedení Počet opakování Interval odpočinku Způsob odpočinku

Rovnice svalové dynamiky Hillova křivka

Časový průběh pohybu Síla Rychlost Výkon Poloha

Metody rozvoje silových schopností Metoda maximálních úsilí: překonávání nejvyšších odporů (95 - 100%), rychlost pohybu malá, opakování 1 - 3x Þ hypertrofie svalu Metoda opakovaných úsilí: překonávání nemaximální zátěže ( 60 - 85 %), nemaximální rychlost, opakování 8 - 15x Þ největší hypertrofie ze všech metod poznámka: tato metoda je často doplňována metodou progresivně narůstajícího odporu a metodou pyramidovou (vzestupná, sestupná ) Metoda rychlostní: střední velikost odporu (30 - 60 %)vysoká rychlost pohybu, opakování 6 - 12 Þ rozvoj rychlé síly, explozivní SS

4) Metoda kontrastní: kombinace dvou předchozích metod, střídání různých odporů umožňuje různé rychlosti provedení pohybu, působením kontrastů (těžko-lehko, pomalu-rychle) se zlepšuje nitrosvalová a mezisvalová koordinace, odpor 30 - 80 %, opakování 5 - 10x 5) Metoda izometrická: svalová činnost zaměřená proti pevné opoře po dobu 5 - 12 s, opakování 3x, úsilí má být postupně zvyšováno, vhodné využití 4 - 5 různých cvičení , chybí nervosvalová koordinace 6) Metoda intermediární: kombinace statické a dynamické práce ( izotonická a izometrická kontrakce ), pohyb začíná dynamickým cvičením, pak následuje výdrž v dané poloze (asi na 5s) a dokončení pohybu, chybí nervosvalová koordinace

7) Metoda brzdivá: překonávání nadhraničních odporů (120 - 150 %), jde pouze o excentrickou práci s nutnou dopomocí, chybí nervosvalová koordinace 8) Metoda izokinetická: klade stejné nároky na svalové úsilí ve všech bodech pohybu ( u expanderů na konci pohybu musíme vyvinout největší úsilí, u břemen naopak dojíždíme setrvačností ) vynalezena zařízení na principu setrvačníku, hydraulického odporu, která zajišťují maximální úsilí po celou dobu provádění pohybu Þ maximální napětí svalů konstantní rychlosti pohybu 9) Metoda plyometrická: snaha po dosažení maximálně rychlé ( výbušné ) kontrakce, tonizace svalu ( předpětí ) předchází vlastnímu aktivnímu pohybu, dvě možnost navození předpětí a) kinetickou energií břemene: pád břemene Þ brzdivá kontrakce, protahovací reflex následná aktivní práce (metoda rázová ) b) izometrické úsilí s následným snížením odporu: speciální zařízení s uvolněním odporu Þ ještě rychlejší zrychlení pohybu

10) Metoda silově vytrvalostní: velikost odporu 30 - 40% maxima, opakování 20 - 50x (až do vyčerpání), rozdělujeme a) aerobní silové zatížení: nad 90 s, nižší rychlost i zátěž, interval odpočinku 1:1 b) anaerobní silové zatížení: do 90 s., vyšší rychlost i zátěž, interval odpočinku 1:2-4 11) Metoda kruhová: 6-12 cviků se střídajícím se zaměřením, 1-4 okruhy, pravidla stejná jako pro předchozí metodu 12) Metoda elektrostimulace : vyloučena volní složka a kontrakce podněcována prostřednictvím impulsů z elektrod, je nutná kvalifikovaná osoba, dochází k hypertrofii, zlepšení silových schopností, ale hlavně k rychlejší regeneraci svalové tkáně.