431 – 404 př. Kr. ZŠ TGM Rajhrad Autor: M. Kocmanová Peloponéská válka 431 – 404 př. Kr. ZŠ TGM Rajhrad Autor: M. Kocmanová

Athény – převaha na moři (triéry) Sparta – pozemní vojsko (hoplíté) Peloponéská válka -boj mezi athénským námořním spolkem a peloponéským spolkem (v čele Sparta) o nadvládu v Řecku Athény – převaha na moři (triéry) Sparta – pozemní vojsko (hoplíté) Hoplít Triéra

Athéňany oslabila morová epidemie, umírá i Perikles Sparta útočí na Athény Athéňany oslabila morová epidemie, umírá i Perikles válka končí porážkou Athén, které musely rozpustit námořní spolek, zbořit hradby, zrušit demokracii Sparta ale po bojích také velmi oslabena Dlouhé zdi spojovaly Athény s přístavem Pireus

Peloponéská válka

Řecko pod nadvládou Makedonie Makedonie – malé království na sever od Řecka postupně přejala řeckou kulturu a jazyk rozkvět za krále Filipa II. Filip II. Makedonská falanga

zamýšlel dobýt Persii, byl však zavražděn Filip II. si po bitvě u Chaironeie (338 př. Kr.) podrobil téměř celé Řecko zamýšlel dobýt Persii, byl však zavražděn plán uskutečnil jeho syn Alexandr Makedonský Alexandr Veliký

Alexandr Veliký jeden z nejlepších vojevůdců všech dob (nikdy nebyl poražen) vynikající vzdělání – jeho učitelem řecký filozof Aristotelés („Filipovi vděčím za to, že žiju, Aristotelovi za to, že umím dobře žít.“) již jako osmnáctiletý se vyznamenal v bitvě u Chaironeie, kde velel makedonské jízdě Alexanadr na minci Aristotelés

postupně dobyl s makedonskými i řeckými vojáky celou perskou říši pokračoval v tažení do Indie vyčerpaní vojáci odmítli jít dál → návrat do Babylonu

během tažení zakládal nová města většinou je pojmenovával po sobě 323 př. Kr. v Babylonu umírá během tažení zakládal nová města většinou je pojmenovával po sobě nejznámější Alexandrie v Egyptě (proslulá knihovna, maják) Alexandr zde byl také pohřben, hrobka se však nikdy nenašla Rekonstrukce knihovny Alexandrijská knihovna v současnosti Maják na ostrově Faru

Perličky z Alexandrova života Alexandr ve věštírně v Delfách přivlekl Pýthii do chrámu násilím, ta pak předpověděla: „Ó synu můj, nikdo Ti neodolá.“ Setkání s Díogénem (filozofem proslulým svojí skromností) –“Dám ti cokoliv, co chceš.“ „Ustup mi trochu ze slunce.“ „Kdybych nebyl Alexandrem, chtěl bych být Díogénem.“ Gordický uzel: kdo uzel rozplete, stane se pánem Asie – Alexandr ho jednoduše rozsekl. Alexandr rozsekává gordický uzel Setkání s Díogénem Delfy

Rozpad Alexandrovy říše po Alexandrově smrti si říši rozdělili jeho vojenští velitelé rozpad na tři samostatné státy (v Egyptě Ptolemaiovci) nakonec vše ovládla římská říše Rozdělení říše po Alexandrově smrti Kleopatra Egyptská

Helénská kultura během Alexandrových tažení proniká řecká kultura na dobytá území mísí se s místními orientálními kulturami → helénská kultura

Otázky a úkoly 1) Kdo bojoval v peloponéské válce? 2) Kdo zvítězil? 3) Jaké podmínky musel splnit poražený? 4) Jak se jmenovali dva nejvýznamnější makedonští králové? 5) Ukaž na mapě, jak tito králové říši zvětšili. 6) Co je to helénská kultura? Pro mladé historiky: Jaký je zásadní rozdíl mezi řecko-perskými válkami a válkou peloponéskou? Vzpomeneš si na některý slavný Alexandrův výrok nebo čin? Proč se Alexandru Makedonskému říká také Veliký?

Peloponéská válka 431-404 př. Kr. (zápis) boj mezi athénským námořním spolkem a peloponéským spolkem (v čele Sparta) o nadvládu v Řecku Athény – převaha na moři (triéry) Sparta – pozemní vojsko (hoplíté) Sparta útočí na Athény Athéňany oslabila morová epidemie, umírá i Perikles válka končí porážkou Athén, které musely rozpustit námořní spolek, zbořit hradby, zrušit demokracii Sparta ale po bojích také velmi oslabena Řecko pod nadvládou Makedonie Makedonie – malé království na sever od Řecka postupně přejala řeckou kulturu a jazyk rozkvět za krále Filipa II. Filip II. si po bitvě u Chaironeie (338 př. Kr.) podrobil téměř celé Řecko zamýšlel dobýt Persii, byl však zavražděn plán uskutečnil jeho syn Alexandr Makedonský

Alexandr Makedonský (zápis) jeden z nejlepších vojevůdců všech dob (nikdy nebyl poražen) vynikající vzdělání – jeho učitelem řecký filozof Aristotelés postupně dobyl s makedonskými i řeckými vojáky celou perskou říši pokračoval v tažení do Indie vyčerpaní vojáci odmítli jít dál → návrat do Babylonu 323 př. Kr. v Babylonu umírá během tažení zakládal nová města většinou je pojmenovával po sobě nejznámější Alexandrie v Egyptě (proslulá knihovna, maják) po Alexandrově smrti si říši rozdělili jeho vojenští velitelé rozpad na tři samostatné státy (v Egyptě Ptolemaiovci) nakonec vše ovládla římská říše během Alexandrových tažení proniká řecká kultura na dobytá území mísí se s místními orientálními kulturami → helénská kultura

Použité materiály http://cs.wikipedia.org/wiki/Pelopon%C3%A9sk%C3%A1_v%C3%A1lka http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Hoplite1.gif http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Trireme.jpg http://zstrebivlice.blog.cz/0602/referat-6-trida-staroveke-recko-v-archaicke- obdobi http://antika.avonet.cz/article.php?ID=1344 http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Map_Macedonia_336_BC-fr.svg http://cs.wikipedia.org/wiki/Filip_II._Makedonsk%C3%BD http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Aleksander-d-store.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Alexander_cuts_the_Gordian_Knot.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:MacedonEmpire.jpg http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Diadochen1.png http://recko.svetadily.cz/clanky/Delfy http://philosophy.gr/hellinistic/cynics.htm http://fuckybaby.blog.cz/0711/kleopatra-vii Dějepis, pravěk a starověk, Nová škola 2007 Dějepis, pravěk a starověk, SPN 1997