Ruské revoluce 4. část

Rusko za 1. světové války hospodářský rozvrat válečnými neúspěchy morální zhroucení obyvatel rozklad ruské armády a k rozklad carského systému stávky, demonstrace a nepokoje na venkově, ve vojsku probíhala také dezerce.

Politické síly kadeti (KD = konstituční demokraté) - podnikatelé, liberalisté (Miljukov) eseři (SR = socialisté, revolucionáři) - mají agrární program, slibují rolníkům půdu sociální demokraté menševici - chtějí společnost měnit postupnými reformami (Plechanov, Martov) bolševici - levice (Lenin - žije v exilu, do Ruska se vrací v zaplombovaném vagóně)

Únorová revoluce – březen 1917 23. února - Petrohrad - stávka v Putilovském závodě 25. února - generální stávka 27. února - povstání proti carismu, svržení samoděržaví - slib vyhlášení republiky, zavedení demokratických svobod, vyhlášení autonomie Finska, Estonska a nezávislost Polska do července => dvojvládí - v čele Ruska: - prozatímní vláda (v čele kníže Lvov) - sověty (rady dělnických, rolnických a vojenských zástupců)

Červenec 1917 červencová krize vlády -demonstrace (vláda zahajuje kampaň proti bolševikům) - jsou vydávány zatykače, Lenin a Zinovjev obviněni z velezrady (Lenin odchází do Razlivu - na hranicích s Finskem) - emigrace, ilegalita červenec 1917 - konec dvojvládí, sověty přestaly být opozicí prozatímní vlády

Září 1917 pokus o vojenský puč (o nastolení vojenské diktatury) - nezdařil se - vojáci odmítli násilnou pomoc k puči začaly vznikat rudé gardy - => posílení vlivu bolševiků - Lenin připravuje program revoluce (ozbrojené povstání a převzetí politické moci bolševiky) prozatímní vláda připravuje opatření proti povstání

Říjnová revoluce – listopad 1917 v noci z 6. na 7. listopadu (tedy 24. – 25.10.) se město dostalo do rukou povstalců (vítězství revoluce) v noci ze 7. na 8. listopadu bylo obsazeno sídlo prozatímní vlády (Zimní palác) - signálem byl výstřel z Aurory 7. - 8. listopadu nepřetržitě zasedal „všeruský sjezd sovětů“

Dekrety dekret o vládě („Rada lidových komisařů“) dekret o míru (všechny válčící strany vyzvány k míru) dekret o půdě (patří tomu, kdo na ní pracuje) - pozemková reforma dekret o právu národů na sebeurčení (15. listopadu 1917) - svoboda Finsku a pobaltským státům

Občanská válka v l. 1918 - 1920 v jejím průběhu vznikala Rudá armáda -vybojovala proti bělogvardějcům řadu bitev – vedl Lev Trockij proti rudým stálo však 14 států včetně USA – intervenční jednotky  „rudý“ i „bílý“ teror, zhroucení hospodářství sovětská moc přešla k diktatuře prosinec 1922 – vznik SSSR

Lenin Vladimír Uljanov-Lenin se narodil 22.dubna 1870 v Simbirsku na břehu řeky Volhy a zemřel 21. ledna 1924 v Gorkém u Moskvy komunistický politik a revolucionář, vůdce bolševické strany, první předseda vlády SSSR a teoretik leninismu všeobecně je označován za zakladatele komunistického Sovětského svazu. stál v čele bolševické revoluce roku 1917 v Rusku. byl inspirátorem a hlavním organizátorem masového vyvražďování vlastního obyvatelstva

po svržení cara Mikuláše II. se 16 po svržení cara Mikuláše II. se 16. dubna 1917 vrací ze Švýcarska do Petrohradu, publikuje Dubnové teze . po neúspěšném červencovém dělnickém povstání se Lenin přesunuje z bezpečnostních důvodů do Finska. vrací se v říjnu 1917, využívá slabosti Kerenského vlády a začíná připravovat revoluci své představy o vládě vyjádřil v eseji „Stát a revoluce“

Lenin v r. 1887 a v r. 1895

Lenin v r. 1920 a v r. 1923

Aurora v r. 1905 a 2002

Petrohrad

331.1sv.v.III.cast.ppt ruskerevoluce.htm