ŠKOLA / SMĚR Marrismus Gabriela Studená – Eva Ženčáková | 26.3.2012 | http://oltk.upol.cz/encyklopedie

Struktura Definice 1. Východiska 2. Charakteristika a hlavní představitel 3. Škola/směr v kontextu lingvistiky 4. Pokračovatelé 5. Kritika Bibliografie Seznam potenciálních hesel

Definice Marrismus – ruský jazykovědný směr (20. a 30. léta 20. století) vytvořený Nikolajem Jakovlevičem Marrem na základě vlastního zkoumání jazykového vývoje, jenž se snaží propojit se sociálními vztahy, s vlivem hospodářství a techniky. Indoevropské jazyky podle něho nevycházely z jednoho prajazyka, ale vznikaly nezávisle na sobě z lidské potřeby dorozumět se ve společnosti. Teprve později začal probíhat proces historického vytváření kmenových, národnostních a národních jazyků. Jazykový vývoj se podle Marrovy teorie děje podobně jako společenský vývoj prostřednictvím kvalitativních „skoků“ z jedné vývojové fáze do druhé (marxistické pojetí).

1. Východiska Směry (teze), které směr/školu ovlivnily 1. Východiska Marrismus také dochází k některým shodným závěrům jako marxistické pojetí jazyka, přesto ani zde nemůžeme hledat společná východiska. S marxismem jej spojuje kupříkladu názor (Marr se ho všemožnými způsoby pokoušel i vědecky doložit), že není žádný rozdíl mezi národy a rasami, že všechny národy mají v jádře stejnou historii a že se všechny účastnily tvorby historie svého jazyka v předhistorické době. Jistou paralelu lze vidět také v marxisticky pojatém společenském vývoji, který se děje na základě kvalitativních „skoků“ z jedné vývojové fáze do druhé, a Marrově jazykovém vývoji, jež probíhá obdobným způsobem (viz níže). Propojením s marxismem získal Marr široké uznání tehdejší ruské společnosti (Bosák, 1949, SaS, s. 134; Lubojacký, 1949, s. 26).

2. Charakteristika a hlavní představitel Základní teze a myšlenky 2. Charakteristika a hlavní představitel Marrova teorie tzv. „nové učení o jazyce“ (nebo také materialistická jazykověda) se za celé své poměrně krátké trvání nedočkala žádné přesné definice. Vinu na tom může mít jednak sám autor, který několikrát své názory měnil, jednak jeho žáci, protože nedospěli k definitivnímu řešení všech důležitých otázek. Podobné „nepřesnosti“ lze nalézt také v Marrových životopisných údajích (Trávníček, 1950, Naše řeč, s. 1).

3. Škola/směr v kontextu lingvistiky Vliv 3. Směr v kontextu evropské lingvistiky Svým idealistickým založením ztrácela ruská jazykověda v odborných kruzích na prestižnosti. Mimo SSSR nebyla jafetická teorie vůbec přijata. Byla označena za "sovětskou propagandu" a "hlásnou troubu bolševictví" (Trávníček, 1953, Naše řeč, s. 130).

V případě hesla marrismus nejsou pokračovatelé.

5. Kritika Polemické názory 5. Kritika Diskuze týkající se marrismu vypukla v roce 1950 v časopise Pravda. Díky arakčejevskému režimu dosáhly Marrovy myšlenky výsadního postavení a jejich propagátoři chtěli, aby byly uznány jako jediná správná marxistická jazykovědná teorie. Odpůrci byli označováni jako „formalisté“, zbavováni funkcí a nebylo jim umožněno vydávat své práce. Mezi významné kritiky marrismu patřil Vinogarov, Bulachovskij, Jakubinskij, Bubrich a další (Moravec, 1951, SaS, s. 114).

Bibliografie Bibliografie (použitá + relevantní) Primární literatura v původním jazyce (hlavní osobnosti disciplíny) Primární literatura v překladech do češtiny Sekundární literatura Elektronické zdroje (ověřené, konzultované)

Bibliografie Primární literatura v původním jazyce MARR, Nikolaj Jakovlevič. (1990): Armjanskaja kul’tura: jeje korni i doistoričeskije svjazi po dannym jazykoznanija. Jerevan: Ajastan. Primární literatura v překladech do češtiny MARR, Nikolaj Jakovlevič. (1949): Sovětská jazykověda: překlady vybraných studií N. J. Marra [a j.]. Za odb. vedení Ct. Bosáka [a j.] přel. [z ruš.] stud. kolektiv semináře pro slovan. filologii Karlovy univ. v Praze. Praha: Orbis. Sekundární literatura Monografie LUBOJACKÝ, Alfred. (1949): N. J. Marr. Praha: Orbis.

Seznam potenciálních hesel jazyková rodina marxistické pojetí jazyka mladogramatismus Nikolaj Jakovlevič Marr strukturalismus