Vliv politické a ekonomické elity státu na vývoj čs Vliv politické a ekonomické elity státu na vývoj čs. ekonomiky v letech 1918 – 1929 Ing. Jiří Paroubek

Úvod do historických souvislostí Vznik čs. státu byl především výsledkem účinné zahraniční akce (Masaryk, Beneš), wilsonovské politiky sebeurčení prosazované vojensky rozhodujícím státem ve Velké válce, tedy Spojenými státy ani V. Británie (a pochopitelně ani Německo) by nepřipustila v rámci své politiky rovnováhy (reálpolitiky) rozbití Rakousko – uherské monarchie na slabší národní státy

Úvod do historických souvislostí Británie a Francie (a Itálie a další státy) byly ve válečné koalici „juniorním“ partnerem – rozhodující slovo v konstrukci poválečného uspořádání tak měly USA (ty naprosto nerespektovaly starou politiku rovnováhy a reálpolitiku považovaly za nemorální) a jejich prezident W. Wilson Československo vzniklo jako produkt versaillesko – saintgermainského uspořádání

Úvod do historických souvislostí ČSR vznikla po rozpadu staré monarchie 28.10.1918 nový stát byl postaven na politické spolupráci dvou blízkých slovanských národů – Čechů a Slováků, které v ČSR tvořily dvě třetiny obyvatelstva, s více než třímilionovou menšinou německého obyvatelstva (z celkového počtu 13,6 mil. obyvatel)

Úvod do historických souvislostí Německo i po porážce ve válce bylo hospodářsky nejsilnějším státem v Evropě a velmi pravděpodobně obecně silnějším než vítězná Francie spojená s V. Británií dohromady (Rusko se v té době zřítilo do chaosu bolševické revoluce a občanské války) nový čs. stát bylo třeba politicky stabilizovat, tehdejší hl. strana v zemi, soc. dem., byla v té době zaměstnaná vnitrostranickým bojem se svým radikálně socialistickým, komunistickým křídlem (1919 – 1920)

Úvod do historických souvislostí po Kramářově vládě (K. Kramář byl předsedou nár. dem. strany – nástupkyně předválečné dlouhodobě hlavní strany české politiky – mladočeské) a dvou vládách soc. dem. V. Tusara došlo k politickému rozuzlení v prosinci 1920 – došlo k souboji o další směřování čs. státu radikální levice v soc. dem. straně v prosinci 1920 ztratila šanci bolševizovat tuto stranu i stát (je ovšem otázkou, zda by B. Šmeral jako vůdce čs. komunistů vůbec chtěl jít cestou „sovětizace“ země a bolševického teroru)

Úvod do historických souvislostí nový stát byl v choulostivé situaci mj. také proto, a na to se často v nejrůznějších analýzách zapomíná, že 30 – 40 % svého zahraničního obchodu uskutečňoval s Německem, to determinovalo do značné míry jeho politiku na rozdíl od všech středoevropských (vč. Německa a Rakouska) a východoevropských států se podařilo v ČSR vytvořit v zásadě stabilní a fungující demokracii, jejíž osou byla levo-pravá spolupráce čs. agrárníků (od roku 1926 i německých) a reformně – socialistických stran (soc. dem., nár. soc. a od roku 1929 i německých soc. dem.)

Úvod do historických souvislostí jasná orientace na spolupráci s vítěznými státy ve válce - Francií a V. Británií (Spojené státy se po válce vrátily k izolacionismu) silné pozice extremistických a nacionalistických stran v zemi (KSČM měla počátkem 20. let 300 až 400 tis. členů, německé a maďarské nacionalistické strany, Hlinkova ľudová strana) a silné zahraniční faktory způsobily, že až na období tzv. panské (čistě pravicové vlády) koalice v letech 1926 – 1929 nebylo možné hovořit o střídání koalic po ose levice – pravice

Úvod do historických souvislostí ekonomickou politikou se zabývala po vzniku republiky cílevědomě jen nár. dem. strana a zj. její ministr A. Rašín a postupně i agrárníci velmi záhy po vzniku nového státu dokázala velmi přesně artikulovat zájmy cílové voličské skupiny – všech vrstev a skupin rolnictva i agrárního kapitálu – republikánská (agrární) strana v čele s A. Švehlou (pod jeho vedením agrárníci budovali mimořádně silný agrární komplex)

Úvod do historických souvislostí socialistické strany (soc. dem. a nár. soc.) se zabývaly především vytvářením fungujícího moderního sociálního systému republiky (moderní důchodové a nemocenské zabezpečení; systém podpory v nezaměstnanosti; moderní soustavu školství atd.); měly za sebou ovšem také silné hospodářské komplexy, o něž se opíraly specifikum ČSR – silné stavovské strany: agrární, soc. dem. (dělnická, zaměstnanecká strana) a živnostenská (zj. ve 30. letech v úzkém spojenectví s agrárníky)

Úvod do historických souvislostí program a národohospodářská politika byly ve 20. letech slabinou reformně socialistických stran (samozřejmě s výjimkou E. Beneše)

Nostrifikace v čs. hospodářství na území nově vzniklé republiky zůstalo cca 70% průmyslové výroby bývalého mocnářství podíl Českých zemí na výrobě Předlitavska (západní část bývalé monarchie) byl v jednotlivých odvětvích následující: v cukrovarnictví – 91%, v železářském průmyslu – 60%, ve sklářství – 92%, v chemickém průmyslu – 75%, v těžbě kamenného uhlí – 75%, v těžbě hnědého uhlí – 63%, v pivovarnictví – 57%, v potravinářském průmyslu – 87%, v bavlnářství – 75%, ve vlnařství – 80%, v papírenském průmyslu – 65%, ve výrobě porcelánu – 100%

Nostrifikace v čs. hospodářství Velká válka (I. sv. válka), resp. zbrojní konjunktura za války, podnítila růst výroby především v kovoprůmyslu, na válečné konjunktuře se podílely také dodavatelé z lehkého (Baťa), textilního a potravinářského průmyslu čs. a především český kapitál se snažil využít porážky Německa a rozpadu Rakouska – Uherska k oslabení pozic rakousko – německého kapitálu, maďarského kapitálu a samozřejmě německého kapitálu v čs. hospodářství (ČSR vítězným státem ve válce)

Nostrifikace v čs. hospodářství rakouský kapitál reprezentovaný u nás zj. vídeňskými bankami a maďarský kapitál se v konkurenčním boji s českým kapitálem již neopíral o státní aparát, to byla ve 20. letech výhoda českého kapitálu rozhodujícím prostředkem konkurenčního zápasu českého kapitálu se stala nostrifikace (zdomácnění) akciových společností

Nostrifikace v čs. hospodářství před I. světovou válkou (i po vzniku republiky) byla většina ústředen akciových společností ovládajících průmyslovou výrobu v českých zemích a na Slovensku ve Vídni, resp. v Budapešti (centralizační snahy předválečné vídeňské a budapešťské vlády, nízké samosprávné přirážky ve Vídni na rozdíl od jiných měst) eminentní zájem českého kapitálu a prvořadý národní zájem převzít kontrolu nad klíčovými podniky, zj. těžkého průmyslu, působícími na území ČSR

Nostrifikace v čs. hospodářství zákon o nostrifikaci akciových podniků žádal, aby akciové společnosti, které měly své podniky na čs. Území, sem přeložily také svá sídla a nostrifikovaly je (tj. požádaly o uznání čs. státem) zákon o nostrifikaci stanovil, že se společnosti, které měly své podniky jak na území ČSR, tak v zahraničí, musí rozdělit a pro filiálky umístěné v ČSR založit novou společnost

Nostrifikace v čs. hospodářství největší prospěch z nostrifikací měla kapitálově nejsilnější Živnostenská banka, využívající spojení svého šéfa J. Preisse s A. Rašínem, tedy s min. financí, s nár. dem. stranou a vládou v procesu nostrifikace ovládla Živnobanka se skupinou Schneider – Cresot např. Baňskou a hutní, ve spolupráci s dalšími českými bankami Ústecký chemický spolek, Matnerovy textilní závody, Pražskou železářskou společnost, Poldinu huť, Ferdinandovu severní dráhu, Ringhofferovy závody atd.

Nostrifikace v čs. hospodářství české banky byly rozhodujícím faktorem nostrifikace v čs. hospodářství v roce 1922 se velké banky koncentrovaly do tří hlavních bankovních koncernů (viz následující tabulka)

Nostrifikace v čs. hospodářství Koncern Pražské úvěrní banky byl silně spojen s agrárním kapitálem, jeho vliv byl podstatně větší nežli ukazují čísla (není zahrnuto agrární úvěrové i neúvěrní družstevní, účast např. v Länderbance) koncerny bank propojeny na český průmysl mohutnými kapitálovými účastmi uvedené finanční skupiny nositelem rozvoje v čs. ekonomice

Nostrifikace v čs. hospodářství nebyly ovšem jediné – vedle zmíněných gigantických skupin zde bylo místo také pro rodinný kapitál a jeho bankovní domy a koncerny – bankovní dům Petschků a koncern Baťův koncern Petschků (obě skupiny Petschek – Praha i Petschek – Ústí) získal silné pozice v uhelném průmyslu v severních Čechách (po válce), Petschkové využili experiment v Německu s hyperinflací v letech 1922 – 23 a začali se tam zakupovat, ovládli 30% říšskoněmecké hnědouhelné těžby, koupě briketáren – stali se největšími podnikateli v oboru hnědého uhlí na světě vůbec

Nostrifikace v čs. hospodářství koncern Petschků se neúčastnil na budování nového státu, sledoval své cíle, nebyl však v opozici vůči novému státu a zákony čs. státu mu plně vyhovovaly koncern T. Bati silně spjat s budováním státu (v r. 1927 zavedl Baťa proudovou výrobu na hutním pásu – světová novinka)

Pozemková reforma vlastní provádění pozemkové reformy začalo v roce 1922 útok na pozice německých a maďarských latifundistů a katolické církve v roce 1937 spadalo do záboru celkem 1913 vlastnických souborů s celkovou výměrou veškeré půdy přes 4 miliony hektarů, a toho zemědělské 1,3 mil. hektarů (zasáhla 29% veškeré rozlohy státu a přes 16% zemědělské půdy)

Pozemková reforma dále bylo v záboru také 2 976 zemědělských průmyslových podniků (pily, mlýny, cihelny, lihovary, pivovary atd) přídělovým řízením prováděn jednak drobný příděl, tj. příděl půdy o výměře do 30 ha, jednak příděl zbytkových statků, tj příděl nad výměru 30 ha prováděna v režii agrární strany a jejích exponentů

Pozemková reforma příděl prováděn za náhradu na vesnici došlo k posílení pozice drobných a středních rolníků u nás pozemková reforma patřila k nejrozsáhlejším reformám ze všech 22 evropských států, v nichž byla prováděna

Oddělení nové měny a její stabilizace provedena měnová odluka, Rašínův návrh měnové reformy – měl (údajně) ochránit předválečné střádaly a postihnout válečné zbohatlíky – byl prosazen v parlamentu 25.2.1919 okolkování bankovek a soupis jmění pořízený za účelem uložení majetkové dávky (zák. č. 84) – opatření inspirované Živnobankou současné stažení části oběživa – deflační opatření

Oddělení nové měny a její stabilizace zpevnění kurzu čs. koruny především v zájmu těžkého průmyslu a s ním spojeného bankovního kapitálu (především koncernu Živnobanky), tedy těch podnikatelských skupin, které měly zájem na zlevňování dovozu surovin a zvyšování domácí spotřeby naopak pro lehký průmysl vyrábějící především na vývoz bylo zpevňování koruny (tomu by více vyhovovala celní unie vytvořená s nástupnickými státy) komplikací

Vývoj hrubé průmyslové výroby a vývozu v letech 1920 - 1929 Pozn. 1 – The Review of Income and Wealth Pozn. 2 – Z.D. = Zdeněk Drábek

Vývoj českého národního hospodářství v letech 1920 – 1929 rozklíčujme stručně tato čísla: jsou výtečnou vizitkou o konjunktuře hospodářství ČSR ve 20. letech (nevýznamnost poválečné mezikrize 1926; export měl mimořádný význam pro čs. ekonomiku – překračoval vývoj průmyslové konjunktury státu) nejvyššího bodu dosáhl export a průmyslová výroba v roce 1929; nejprudšího růstu dosaženo v roce 1927 – tedy rok následující po „mezikrizi“ roku 1926

Tabulka - Index reálné mzdy průmyslového dělnictva v letech 1923 – 1930 (1921 = 100) A – průměrná mzda za 1 odpracovanou hodinu B – průměrná roční mzda zaměstnaného dělníka při průměrném počtu odpracovaných směn v tomto roce C – průměrná roční mzda dělníků včetně nezaměstnaných, zvýšená o státní podpory v nezaměstnanosti

Závěr ČSR a její politická a ekonomická elita dokázaly v mimořádně složitých podmínkách střední Evropy po Velké válce prosadit skutečnou revoluční změnu poměrů: podařilo se vytvořit stabilní, demokratický politický systém spolupracujících politických stran český a slovenský kapitál ovládl rozhodující část hospodářství na teritoriu republiky (nostrifikace)

Závěr úspěšná pozemková reforma uspokojila hlad rolnictva po půdě, zajistila efektivní výrobu zemědělských produktů a připoutala zemědělce k novému režimu byla vytvořena respektovaná čs. měna, jako výsledek solidně se vyvíjejícího hospodářství státu i jako nástroj k jeho dalšímu rozvoji

Závěr moderní politika nového státu, v oblasti zdravotnictví, v oblasti sociální péče, vzdělávání a kultury atd. otevřela cestu k uplatnění širokých vrstev v republice (velká prostupnost tehdejší společnosti pro všechny talentované lidi) Československo úzce spolupracující s Francií a V. Británií

Děkuji Vám za pozornost.