Sociální chování souvisí s ……………………………………………. - zahrnují více jedinců než rodičovský pár + mláďata), ………….. jedinci, vzácněji …………….. jedinci se mezi sebou ……………………., tvoří společnou …………………., umožněno …………………… životem jedinců ve skupinách (societách příbuzní nepříbuzní dorozumívají strategii chování úspěšnější přežití

typy societ: 1. náhodné seskupení několika jedinců (stádo sudokopytníků – mladých samců) 2. anonymní otevřená societa se zaměnitelnými jedinci (libovolně přichází a odchází) – hejna ptáků 3. neanonymní otevřená societa (jedinci se vzájemně ………., ale běžně dochází ……………………….) – hnízdní kolonie ptáků znají k výměně jedinců

4. anonymní uzavřená societa – velký počet jedinců, kteří se neznají, ale pachově k sobě patří (včelstva, mraveniště) 5. neanonymní uzavřená societa – jedinci se dobře znají, žijí společně, vzájemné vazby (stádo opic, šelem)

uspořádání jedinců v societě – podle ……………. (……………… uspořádání jedinců v societě – podle ……………. (………………..), soulad, soudržnost, omezení konfliktů, vyjadřování postavení (dominance/submisivita) dorozumívání – ……………………………….. dělba činnosti mezi jedinci různého pohlaví, stáří, zkušenosti altruistické chování – ……………………….. epimeletické chování – ……………………………….. členům hodností hierarchicky pach, zvuk, opticky, dotyk ve prospěch jiného jedince/jedinců pomoc ohroženým, nemocným

kaloní strom

Biokomunikace

…………………………… signálů, mezi jedinci …………………………. druhů informační signál ……………….. jiného jedince regulace vzdálenosti mezi jedinci (kladné – zmenšují vzdálenost, záporné – zvětšují) signály: svolávací, vábící, uvědomovací, varovací, zastrašovací, poplašné predispozice ke komunikaci - ………… vysílání a přijímaní stejných či různých ovlivní chování vrozená

orgány pro příjem signálů - chemoreceptory - čichové, chuťové – receptory pro chemické látky rozpustné ve vodě, vzduchu - zrakové receptory – pro optické signály - termoreceptory – vnímání tepla, chladu - elektroreceptory - receptory pro vnímání magnetického pole - mechanoreceptory – vjemy akustické, tlakové, dotykové, vibrační

chemická komunikace čichové, chuťové signály, kontaktní chemické signály – dotykem, jazykem pachové značky (moč, trus, sekret žláz) – teritorium k přenosu vnitrodruhových informací – feromony pohlavní feromony – k rozpoznávání pohlaví, navození sexuálního chování značkovací feromony – hojné u hmyzu, značka odradí další jedince (vrtule) agregační feromony – shromažďovací – masový nálet (kůrovci) poplašné feromony (včely)

většina zvířat – schopnost vidět zbarvení těla – poznávací znak optická komunikace většina zvířat – schopnost vidět zbarvení těla – poznávací znak postoj hlavy, ocasu, končetin, ježení srsti, … obličejová mimika u bezobratlých – světélkování, včelí tance http://www.youtube.com/watch?v=6rG5FmblYkI

http://www.novinky.cz/koktejl/246274-americke-pobrezi-trapi-rudy-priliv-v-noci-paradoxne-zari-modre.html

dotyková (taktilní) komunikace informace o postavení ve skupině (pozdrav, tlumení agresivity, uklidnění) mezidruhová komunikace (mšice - mravenci) kontaktní živočichové – vyhledávají dotyk (papoušci, netopýři, hroši) distanční živočichové – udržení individuální vzdálenosti, dotyk jen zvláštně (pěvci, šelmy, přežvýkavci)

akustická komunikace výstražná, varovná fce, uvědomovací informace – přivolání jedinců u bezobratlých – zvukotvorné orgány (nejrozmanitější u hmyzu) zvuky klepavé (údery části hmyzího těla na cizí objekt) stridulace (vzájemné tření stridulačních orgánů) zvuky způsobené chvěním pružných blan (na prvním zadečkovém článku) zvuky vznikající vibrací křídel (způsobují hrudní svaly) zvuky vycházející ze vzdušnic (bzučení)

akustická komunikace u obratlovců ryby – nízká tónová frekvence, tření zubů o sebe, rychlá vibrace svalů, nárazy svalů na plynový měchýř žáby – blanité rezonanční bubínky, rezonanční vaky na hrdle plazi – syčí, funí – vyražený vzduch z plic, tření šupin o sebe

ptáci – značně variabilní (volání, zpěv) zpěv – delší hlasový projev s opakujícími se frázemi a motivy (teritoriální, námluvy) syrinx (konec průdušnice) syčení, bučení, klepání zobáku savci – dorozumívání o odlišných kmitočtech (ultrazvuk, infrazvuk – nízké kmitočty)

Získané chování

získané během života jedince - učení vrozené chování ovlivněné učením a zráním první schopnost je vrozená – později se naučí danou schopnost (př. rozlišení - semena, kamínky – kuřata) začleňování naučených prvků (př. lov kořisti u šelem)

přivykání (habituace) nejjednodušší a nejčastější způsob učení učení neodpovídat (únava specifických receptorů) živočich si zvykne – odpověď na podnět nestojí za námahu (pavouk – dráždění pavučiny, ztráta plachosti zvířat) domestikace zvířat

vtisk (imprinting) ustálená odpověď na krátkodobý podnět z raného mládí (v senzitivní periodě) zvířata odchovaná uměle – ošetřovatel/rodič nedokážou se poté začlenit do jejich přirozeného prostředí zvědavost (zisk nových informací), pátrací chování (shromáždění informací z okolí), spánek (snížená aktivita, pohybový klid, doba, typická poloha)

zpřesňování a koordinace pohybů základní techniky (běhání, šplhání, létání) – dědičné – postupné zdokonalování napodobování dospělých

strukturní vnímání schopnost vnímat prostorový nebo časový úsek jako celek živočich pozná příslušníka vlastního druhu (kořist, predátora) pěvci – pamatují si druhově charakteristickou melodii

klasické podmiňování pravé učení základem pokusů I. P. Pavlova propojení mezi dvěma oblastmi mozkové kůry opakování podnětu - posilování operantní podmiňování živočich opakuje činnosti, které vedly k odměně (probíhání labyrintem, mačkání páčky,…)

objevitelské chování orientace zvířete v neznámém prostředí a v nových situacích nespecifický zájem o nové podněty – nebezpečí (predace) – zvyšuje pravděpodobnost učení zisk zkušeností – použití později v odlišné situaci havran – neznámý předmět, zájem lidoopů o narozené mládě

vhled nejsložitější typ učení (primáti, hlavně u člověka) živočich dokáže reagovat, i když nemá odpovídající instinkty a naučené chování vyřešení problému pochopením souvislostí (šimpanz – bedýnky) projev inteligence živočicha

tradice přenos naučeného chování z jedince na jedince, z generace na generaci ovlivněné chování celé skupiny převzetím od jiných jedinců podmínka – schopnost napodobovat, paměť, život v societě zabudování do vrozeného programu chování opice – omývání brambor

Využití etologických poznatků v praxi v ostatních oborech přírodních věd velkochovů (domácích, laboratorních zvířat) chov divokých zvířat v zoo studium vzácných a ohrožených druhů (programy záchrany) psychiatrie, psychologie (komunikace mláďat s rodiči)