Sociologie Z latiny – societas – společnost, logos – věda = věda o společnosti zkoumá společnost jako celek od globálních problémů lidstva po zkoumání jednotlivce v rámci daných společenských útvarů souvisí s ostatními společenskými vědami V 19.století se vyčlenila z filozofie

Sociologické metody Poznatky, bádání, dotazníky, Teoreticko - empirická zkušenost Kvantitativní /vychází z přírodních věd, statistiky/ Kvalitativní /osobní dokumenty, rozhovory, pozorování - studium jevů v konkrétních a přirozených podmínkách/ CÍL: shromáždit fakta, na jejich základě řešit praktické nebo teoretické problémy

Podmínky pro výzkum Standardizace – stálost a neměnnost podmínek Validita – platnost výsledků měření Reliabilita – odolnost měření vůči chybám Etické zásady – respektování osobnosti zkoumaných, důvěrnost získaných údajů, anonymita respondentů, nezatěžování osob

1. nezlomené, kde se lidé stále pokoušeli najít práci V klasickém sociologickém výzkumu v rakouské obci postižené nezaměstnaností byly podle výzkumníků rodiny rozděleny takto : 1. nezlomené, kde se lidé stále pokoušeli najít práci 2. rezignované, ve kterých ztratili víru v budoucnost, ale prožívají situaci v klidu 3. zoufalé, které jsou na tom stejně jako předchozí skupina, ale propadají pocitu marnosti 4.apatické, kde dochází k rozkladu rodiny, projevuje se alkoholismus, zanedbává se péče o děti

Sociologický výzkum 1. vymezení výchozího problému a cíle 2. specifikace předmětu /téma/ a objektu / zkoumaná populace/ 3. nezaujaté, objektivní pozorování dostatečně velkého vzorku populace 4. vyhodnocení, sledování společenských zákonitostí

Průběh průzkumu – podle plánu daného původním projektem Sociologický výzkum Cíle výzkumu – diagnostika, popis, vysvětlení, aplikace v praxi, doporučení,... Výsledek výzkumu – fakta, nové hypotézy, teoretická zobecnění, praktická doporučení Průběh průzkumu – podle plánu daného původním projektem

Projekt 1. vymezit problémovou situaci, cíle, hypotézy, metody výzkumu i ověření, způsob výběru objektu, technika sběru dat 2. přípravná fáze, předvýzkum 3.realizační – sběr dat v terénu, zpracování na počítači 4.závěrečná – anylýza dat, zpráva z výzkumu

Přípravná fáze Problém Respondenti Věk Pohlaví Místo Hypotéza Metody výzkumu

Realizační fáze Zpracování dotazníků nebo otázek k rozhovoru ( anketě) Příprava veškerých podkladů pro samotnou realizaci výzkumu Zajištění návštěv pro sběr dat ( telefonicky nebo osobně) Sběr dat v terénu

Závěrečná fáze Vyhodnocení dat, zpracování grafů Zpracování závěrečné zprávy – část teoretická, metodická, grafy + výsledky, závěr – zhodnocení hypotézy a přínosu práce, zdroje Prezentace výsledků

Vývoj sociologického myšlení

Vývoj sociologie Po celou historickou dobu, možná už od konce mladší doby kamenné, byly na světě tři druhy lidí – ti nahoře, ti uprostřed a ti dole. Dělili se ještě dál, byli nazýváni různými jmény a jejich poměrný počet i postoj k druhým se měnily v průběhu věků; ale ve své podstatě se struktura společnosti nikdy nezměnila. Dokonce i po obrovských převratech a po zdánlivě neodvolatelných změnách se znovu prosadil stejný model... (George Orwell, 1984)

Vývoj sociologického myšlení Vzniká po rozpadu tradiční společnosti – snaha vysvětlit principy fungování společenských zákonů, aby byl vývoj společnosti poznatelný, předvídatelný a nebyl ohrožen zánikem Dělí se na 3.etapy: 1/ Období velkých teorií /19.stol.-I.pol.20.stol./ 2/ Období velkých výzkumů / mezi válkami/ 3/ Období po II.sv.válce, období pluralismu

1. Období velkých teorií Cílem – snaha vysvětlit společnost na základě jednoho principu Zakladatel sociologie – August Comte – pojem sociologie francouzský filozof /pozitivismus/ a sociolog

1. Období velkých teorií Herbert Spencer - spoluzakladatel sociologie Naturalisticko- evolucionistický přístup Společnost je komplexně fungující a strukturovaný organismus

1. Období velkých teorií Karel Marx Teorie třídního boje – koexistence dvou tříd, které spolu bojují o moc Materialistické pojetí dějin, teorie odcizení Dělení dějin podle převládajícího způsobu výroby prvobytně-pospolný, otrokářský, feudální, kapitalistický

1. Období velkých teorií Émile Durkheim Francouz, autor Teorie dělby práce / pro člověka je nevýhodné být sám/ Problém sebevražd Termín anomie Sociální jevy stojí nad jednotlivcem a ovlivňují ho Vilfred Paret Ital, ekonom Teorie vzniku a koloběhu elit Zdůrazňuje důležitost elity, která ovládá masy

Období velkých teorií Georg Simmel Max Weber Role peněz v moderní společnosti Analýza módy Teorie konfliktu Formální sociologie /snaha o utvoření obecných forem sociálních vztahů/ Max Weber Zavedl pojem byrokracie Racionalizace moderní společnosti- úloha politiky, moci Zdůrazňoval úlohu jedince jako smysluplně jednající osobnosti

2.Období velkých výzkumů Mezi válkami, v USA – přeměna na prakticky využitelnou vědu - uskutečněny první velké výzkumy - důraz na využitelnost poznatků - metody - sběr dat v terénu, kvantitativní přístup - první výzkumy -sociálně patologické vědy / alkoholismus, drogy, reklamy,.../ sociologie – pozice nezávislého, nehodnotícího experta

2. Období velkých výzkumů - směry Výzkum sociální struktury a stratifikace výzkumy veřejného mínění výzkumy sociální patologie problematika imigrantů, sexuálního chování

3. Období po II.sv.válce Pluralismus – vedle sebe existuje mnoho různých teorií Snaha o ucelenější výklad lidské společnosti Pohled na člověka jako na aktivní subjekt hledající smysl své existence / 1. paradigma - interpretativní/ Pohled na člověka jako na pasivní bytost přizpůsobující se společnosti / 2.paradigma -objektivistické/ Problémy světa zkoumá z různých úhlů

3.Období po II.sv.válce - směry Strukturní funkcionalismus / T.Parsons, R.K.Merton/ Fenomenologie Mikrosociologie Sociometrie / J.L.Moreno/ Neomarxismus / E.Fromm/ Sociologie vědění / K.Manheim/ Postmoderna / M.Foucault, V.Bělohradský/

Česká sociologie

Česká sociolgie Zakladatel T.G.Masaryk / spis Sebevražda/, téma – česká otázka E.Beneš- politika Za vlády KSČ zakázána, zmizela z univerzit, postupně obnovena V.Bělohradský, J.Keller, J. Šiklová