ERNEST HEMINGWAY Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí

ERNEST HEMINGWAY (1899–1961) americký prozaik a publicista příslušník tzv. ztracené generace z rodiny lékaře, přísná matka (odchod z domu – novinář) za 1. sv. války – dobrovolník na italské frontě (řidič sanitky) – těžce raněn byl prvním americkým vojákem zraněným na italské frontě – díky tomu měl v USA náležitou publicitu

stýkal se s literáty kolem Gertrudy Steinové – ovlivnila jeho literární styl v polovině 30. let 20. stol. se zúčastnil safari v Africe působil jako zahraniční dopisovatel za španělské občanské války, během 2. sv. války v Indočíně i Evropě od r. 1939 žil na Kubě, byl třikrát ženatý nositel Nobelovy ceny za literaturu (1954 – Stařec a moře) jeho zdravotní stav se zhoršoval, deprese, r. 1960 se vrátil do USA, o rok později spáchal sebevraždu

Tvorba: Hemingway je označován za autora a mluvčího ztracené generace náměty jeho próz souvisely s jeho osobním životem hledal pravdu o člověku v mezních životních situacích – hlavním hrdinou byl jedinec, který vyhledává nebezpečí, ocitá se v ohrožení života a překonává nepříznivé okolnosti i vlastní omezení jeho literární styl byl ovlivněn reportérskou činností = neosobní styl, kterým podává děj – bez emocionálního komentáře sám svou tvorbu charakterizoval tak, že zprostředkovává jen špičku ledovce a to, co je v psychice hrdinů, zůstává pro čtenáře skryto pod hladinou (využíval podtext):

„Stařec a moře mohl být přes tisíc stran dlouhý a mohla v něm být každá postava z vesnice a všechny způsoby, jakými žijí, jak se rodí, plodí a vychovávají děti atd. To dělají výborně a dobře jiní autoři. Při práci je člověk omezován tím, co už bylo uspokojivě napsáno před ním. Proto jsem se naučil dělat něco jiného. Nejdřív jsem se snažil eliminovat všechno zbytečné a zprostředkovat čtenáři zkušenost tak, aby se to, co přečte, stalo součástí jeho vlastní zkušenosti a připadalo mu, že se to všechno skutečně událo. Je to velmi obtížné a já jsem se o to snažil s velikým úsilím. … Štěstí spočívalo v tom, že jsem měl dobrého chlapa a dobrého chlapce, a poslední dobou spisovatelé zapomněli, že něco takového existuje. Pak je tu moře a o něm stojí za to psát stejně jako o člověku. Takže v tom jsem měl štěstí. Viděl jsem, jak se třou marlíni, a vím o tom všecko. A to jsem vynechal. Na témž místě jsem viděl hejno více než padesáti velryb a jednu, dlouhou téměř šedesát stop, jsem harpunoval, a přišel jsem o ni. I to jsem vynechal. Vynechal jsem všechny příhody, které jsem znal z rybářské vesnice. Ale tu část ledovce skrytou pod vodou tvoří právě ony znalosti.“

I slunce vychází (Fiesta) román vypráví o veteránech 1. sv. války žijících ve Španělsku a jejich pokusech vyrovnat se s válečnými traumaty hlavní hrdina se vyrovnává se svým zmrzačením, které mu brání v naplnění milostného vztahu (po sexuální stránce) – jeho dívka ho odmítá, protože by mu musela být nevěrná Sbohem, armádo milostný válečný román s autobiografickými prvky zpracovává zážitky z italské fronty příběh milenců, kteří ani po útěku z války nenachází osobní štěstí

příběh vypráví v ich-formě mladý americký voják Frederick Henry, dobrovolník bojující v italské armádě (jako řidič sanitky) zamiluje se do anglické ošetřovatelky Catherine Barkleyové – po svém zranění nohou s ní tráví víc času, plánují si společnou budoucnost po uzdravení se vrací na frontu, Catherine zjišťuje, že čeká dítě s italskou armádou ustupují, ale on se s několika dalšími opozdil (sanitka zapadla v blátě) a italská vojenská policie ho považovala za zběha – byl odsouzen k trestu smrti podařilo se mu utéct – s Catherine utíkají do Švýcarska konečně jsou svobodní, ale po porodu mrtvého chlapečka umírá i Catherine – Frederickovi se zhroutí celý svět

Hlavní myšlenka: protest proti válce – lidé z ní hledají únik, chtějí si prožít svůj šťastný život – ale válka nezná slitování a ničí vše kolem sebe Zelené pahorky africké próza reportážního charakteru zprostředkoval své osobní zážitky z afrického safari (lovecké scény, rozhovory s domorodci a dalšími lovci) Komu zvoní hrana román z období španělské občanské války (1936–1939) Motto: „Žádný člověk není ostrov sám pro sebe … smrtí každého člověka je mne méně, neboť jsem část lidstva. A proto se nikdy neptej, komu zvoní hrana. Zvoní tobě.“

odehrává se během tří dnů mladý americký dobrovolník (učitel španělštiny) Robert Jordan se zapojuje do boje proti fašistům na straně republikánů členkou skupiny je i dívka Maria, do které se zamiluje – plánují si budoucnost po obtížném úkolu (mají vyhodit most a znemožnit postup nepřátelských vojsk) nastanou komplikace (kůň mu zlomí nohu) – Robert se rozhodne obětovat, aby ostatním pomohl utéct do bezpečí Hlavní myšlenka: řeší otázku oběti ve prospěch kolektivu – Jordan obětuje své osobní štěstí i život, protože věří, že bojuje a umírá za správnou věc autor oslavuje lidskou statečnost, odsuzuje fašismus – přináší jen násilí a utrpení

Stařec a moře novela – námět je ze života kubánských rybářů příběh o boji starého rybáře Santiaga s přírodními silami = podobenství o věčném zápasu člověka s přírodou rybář po 84 dnech bez úlovku vyplouvá na moře bez svého pomocníka, mladého chlapce, aby se pokusil prolomit smůlu dva dny bojuje s velkým marlinem (mečoun), kterého mu ale nakonec sežerou žraloci Santiago se nevzdává a zcela vyčerpaný se vrací do přístavu alespoň s jeho kostrou

Hlavní hrdina: starý kubánský rybář – marný boj s rybou necítí jako prohru, protože dokázal vzdorovat silnější přírodě a překonal tak sám sebe „Člověka je možno zničit, ale ne porazit.“ Hlavní myšlenka: autor ukazuje marnost lidského snažení, ale i odvahu a aktivitu člověka, který přes překážky a utrpení jde za svým cílem smyslem života není zisk, ale uspokojení z vykonané práce a z čestného boje Symbolika: stařec = člověk, ryba = příroda, žraloci = zlo → věčný boj stařec x chlapec = konfrontace stáří a mládí, generační solidarita

Pohyblivý svátek posmrtně vydané vzpomínky na život v Paříži

Ernest Hemingway Centrum pro virtuální a moderní metody a formy vzdělávání na Obchodní akademii T. G. Masaryka, Kostelec nad Orlicí Seznam použitých pramenů: Elektronická učebnice literatury, © Abeceda, občanské sdružení wikipedia.cz