Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/34.0188 Název projektu: Moderní škola Autor: Mgr. Viktor Zálešák Název materiálu: První a druhá Československá republika Označení materiálu: VY_32_INOVACE_DEJ.M2.116 Datum vytvoření: 8. 8. 2013 Vzdělávací oblast: Dějepis Ročník: Druhý – všechny maturitní obory Název školy: Střední škola, základní škola a mateřská škola pro zrakově postižené, Brno, Kamenomlýnská 2

Anotace Období první a druhé Československé republiky.

Metodické pokyny Materiál slouží k výuce nové látky a zopakování učiva na konci hodiny. K využití materiálu je nutný počítač s  programem MS PowerPoint a projektor.

Zdroje – literatura VANÍČEK, Vratislav. Dějiny zemí Koruny české. 2., opr. a dopl. vyd. Praha: Paseka, 1993, 315 s. ISBN 80-851-9261-6. ČAPEK, Vratislav a Jaroslav PÁTEK. Dějepis pro střední odborné školy: základní směry dějinného vývoje. 1. vyd. Praha: Scientia, 2001, 195 s. ISBN 80-718-3237-5. ČORNEJ, Petr. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPN - pedagogické nakladatelství, c2002, 238 s. ISBN 80-723-5194-X. BENEŠ, Zdeněk a Vladimír NÁLEVKA. Dějepis pro střední odborné školy. 1. vyd. Praha: SPL - Práce [redakce], 2001-2009. ISBN 978-80-7361-059-32.

Zdroje – literatura Všeobecná encyklopedie v osmi svazcích. 2. vyd. Praha: Diderot, 2000, 518 s. Encyklopedie Diderot. ISBN 80866130111. ČAPEK, Vratislav, Jaroslav PÁTEK a Otto ZWETTLER. Světové dějiny. Vyd. 1. Praha: Fortuna, 1993, 255 s. ISBN 80-716-8091-5. ČAPKA, František. Dějiny zemí Koruny české v datech. 4., opr. a dopl. vyd. Praha: Libri, 2010, 1054 s. ISBN 978-807-2774-692. VACULÍK, Jaroslav a František ČAPKA. Nástin českých dějin 20. století. 1. vyd. Brno: Masarykova univerzita v Brně, c1999, 234 s. ISBN 80-210-2167-5.

Zdroje – obrázky Obrázek č. 1 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Flag_of_the_Czech_Republic.svg Obrázek č. 2 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Czechoslovakia_COA_medium.svg Obrázek č. 3 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Tom%C3%A1%C5%A1_Garrigue_Masaryk_1925.PNG

Zdroje – obrázky Obrázek č. 4 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Karel_Kram%C3%A1%C5%99.jpg Obrázek č. 5 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Alois_Ra%C5%A1%C3%ADn.jpg Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Anton%C3%ADn_%C5%A0vehla.jpg

Zdroje – obrázky Obrázek č. 7 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Rudolf_Bechyn%C4%9B.jpg Obrázek č. 8 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ji%C5%99%C3%AD_St%C5%99%C3%ADbrn%C3%BD.jpg Obrázek č. 9 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-08]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Jan_%C5%A0r%C3%A1mek.jpg

Zdroje – obrázky Obrázek č. 10 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/ Soubor:Edvard_Bene%C5%A1.jpg Obrázek č. 11 Http://de.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-23]. Dostupné z: http://de.wikipedia.org/w/index.php?title=Datei: HenleinKonrad1.jpg&filetimestamp=20091008092330& Obrázek č. 12 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Andrej_hlinka.jpg

Zdroje – obrázky Obrázek č. 13 vlastní foto Obrázek č. 14 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Arthur-Neville-Chamberlain.jpg Obrázek č. 15 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Daladier_1924.jpg Obrázek č. 16 Http://en.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-23]. Dostupné z: http://en.wikipedia.org/wiki/File:Mussolini_biografia.jpg

Zdroje – obrázky Obrázek č. 17 Http://commons.wikimedia.org. [online]. [cit. 2013-08-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Emil_H%C3%A1cha Obrázek č. 18 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Jozef_Tiso.jpg Obrázek č. 19 Http://cs.wikipedia.org. [online].[cit. 2013-08-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Franti%C5%A1ek_Chvalkovsk%C3%BD_1923.jpg

Zdroje – obrázky Obrázek č. 20 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Ribbentrop.jpg Obrázek č. 21 Http://cs.wikipedia.org. [online]. [cit. 2013-08-23]. Dostupné z: http://cs.wikipedia.org/wiki/Soubor:Nazi_Swastika.svg

První a druhá Československá republika

Datace První Československá republika – 28.10.1918 – 29.9.1938 Druhá Československá republika – 29.9.1938 – 15.3.1939 Obr. 1 – Státní vlajka Obr. 2 – Státní znak

První Československá republika – počátek 28. 10. 1918 vznikla Československá republika. 13. 11. 1918 Národní výbor zbavil habsburskou dynastii nároků na český trůn. 14. 11. 1918 byl v nepřítomnosti zvolen Tomáš Garrigue Masaryk prezidentem, byla jmenována první československá vláda „všenárodní koalice“. V jejím čele stál Karel Kramář, byla jmenována na základě výsledků voleb z roku 1911. V listopadu 1918 byla přijata prozatímní ústava. V prosinci 1918 se vrátil do republiky Tomáš Garrigue Masaryk.

První Československá republika – počátek Obr. 3 – Tomáš Garrigue Masaryk Obr. 4 – Karel Kramář

První Československá republika – počátek V únoru 1920 byla přijata Ústava Československé republiky – zákonodárnou moc mělo dvoukomorové Národní shromáždění, výkonnou moc vláda a prezident, soudní moc soudy. Ústava byla inspirována francouzskou Ústavou. Roku 1920 byl Tomáš Garrigue Masaryk znovu zvolen prezidentem. V roce 1920 se vytvořila tzv. Pětka – Švehla, Rašín, Bechyně, Stříbrný, Šrámek – zástupci největších politických stran. Hlavní úlohu měla v době nepřítomnosti prezidenta a slabé vlády.

První Československá republika – počátek Obr. 5 – Alois Rašín Obr. 6 – Antonín Švehla

První Československá republika – počátek Obr. 7 – Rudolf Bechyně Obr. 8 – Jiří Stříbrný

První Československá republika – počátek Obr. 9 – Jan Šrámek

První Československá republika – území Německé obyvatelstvo nový stát odmítlo, snažilo se o vytvoření samostatných regionů: Deutsch – Bohmen (západní a severní Čechy), Bohmerwaldgau (jižní Čechy), Sudetenland (severní Morava, Slezsko), Deutschsudmahren (jižní Morava), ale neuspělo. Slovensko bylo připojeno v lednu 1919, jelikož do té doby bylo obsazeno maďarskými vojsky. Na základě Trianonské smlouvy k našemu území byla připojena Podkarpatská Rus, které byla zaručena autonomie. Problémem Podkarpatské Rusi byla vysoká negramotnost a chudoba, přišlo tam hodně vzdělaných Čechů.

První Československá republika – území Objevil se také spor s Polskem o Těšínsko, to bylo rozděleno po rozhodnutí mezinárodní komise v lázních Spa roku 1920. Co se týče národnostní otázky tak bylo 50 % Čechů, 23 % Němců, 15 % Slováků, dále Maďaři, Rusíni, Poláci.

První Československá republika V tomto období působilo na našem území 30 politických stran. Roku 1920 došlo k rozpadu Sociálně – demokratické strany a roku 1921 z jedné její části vznikla Komunistická strana Československa. Roku 1923 byl spáchán atentát na Rašína, autora měnové reformy z roku 1919. Roku 1927 byl TGM znovu zvolen prezidentem. V roce 1927 byla naše republika rozdělena na 4 země, Českou (Praha), Moravskoslezskou (Brno), Slovenskou (Bratislava)a Podkarpatskou (Užhorod). Každá měla své zemské zastupitelstvo a zemského prezidenta.

První Československá republika Znovu byl TGM zvolen roku 1934, ale 1935 odstupuje ze zdravotních důvodů a prezidentem je zvolen Edvard Beneš. Československo byla silná průmyslová země, většina průmyslové výroby habsburské monarchie byla na území Československa. Obr. 10 – Edvard Beneš

První Československá republika – závěr Odpůrci demokratického režimu byli komunisté, čeští fašisté (Národní obec fašistická, Národní fronta atd.), ale hlavně Sudetoněmecká strana (v čele stál Konrád Henlein) a Hlinkova slovenská ĺudová strana. Sudetoněmecká strana byla vlastně řízena Hitlerem. V dubnu 1938 byl vytvořen Sudetoněmeckou stranou Karlovarský program - úplná samospráva německých oblastí, úplná svoboda v hlásání nacismu, požadavek změny orientace zahraniční politiky na Německo. V březnu 1938 Německo provedlo anšlus (připojení) Rakouska. 21. 5. 1938 byla vyhlášena částečná mobilizace.

První Československá republika – závěr Obr. 11 – Konrád Henlein Obr. 12 – Andrej Hlinka

První Československá republika – závěr 15. 9. 1938 schůzka Hitlera s Chamberlainem v Berchtesgadenu, Hitler požaduje připojení pohraničí. 21. 9. 1938 nóta Velké Británie a Francie, aby ČSR přijalo podmínky, ČSR odmítá. 22. 9. 1938 následuje schůzka Hitlera s Chamberlainem v Godesbergu, Hitler požaduje právo na to, co bude chtít. 23. 9. 1938 vyhlášena všeobecná mobilizace. 29. 9. 1938 schůzka Francie (Daladier), Velké Británie (Chamberlain), Německa (Hitler), Itálie (Mussolini) v Mnichově, přijata Mnichovská dohoda – ČSR je nuceno odstoupit Německu pohraniční území.

První Československá republika – závěr Obr. 13 – Adolf Hitler Obr. 14 – Neville Chamberlain

První Československá republika – závěr Obr. 15 – Édouard Daladier Obr. 16 – Benito Mussolini

První Československá republika – závěr 30. 9. 1938 Polsko vydalo ultimatum, že požaduje odstoupení území s polským obyvatelstvem, ČSR musela přijmout. 1. 10. 1938 zahájeno obsazování území, Beneš 5. 10. 1938 abdikuje. Mezinárodní smlouvy: 1920,1921 – Malá Dohoda – Jugoslávie, Rumunsko, ČSR 1924 – smlouva ČSR a Francie 1935 – smlouva ČSR a Francie, smlouva ČSR a SSSR

Druhá Československá republika Na základě Mnichovské dohody bylo Německu odstoupeno pohraniční území. Počet obyvatel klesl na 10. miliónů, bylo odtrženo 30% území. Republika nebyla hospodářsky soběstačná, hospodářství bylo podřízeno zájmům nacistického Německa. Druhá republika znamenala konec demokracie. Na Slovensku byla vytvořena autonomní vláda v čele s J. Tisem. Obrovské množství politických stran bylo sloučeno do dvou: 1) strana Národní jednoty (občanské strany) 2) Národní strana práce (sociální demokracie)

Druhá Československá republika V polovině října v Berlíně a Mnichově na jednání Hitlera s Chvalkovským (ministr zahraničí) bylo stanoveno 21 pokynů, které musela česká vláda přijmout a splnit, jinak by byla republika zničena Německem. Po splnění těchto bodů byl v listopadu podepsán protokol o česko-německé hranici. V listopadu 1938 byl zvolen novým prezidentem Emil Hácha. V prosinci 1938 byla rozpuštěna a zakázána KSČ. 21. 1. 1939 jednal Chvalkovský s německým ministrem zahraničí von Ribbentropem a obdržel další požadavky ke splnění. 26. 1. 1939 byla podepsána smlouva o spolupráci československé policie s německým gestapem (tajná státní policie).

Druhá Československá republika Obr. 17 – Emil Hácha Obr. 18 – Jozef Tiso

Druhá Československá republika Obr. 19 – František Chvalkovský Obr. 20 – Joachim von Ribbentrop

Druhá Československá republika V únoru bylo povoleno užívání hákového kříže a podepsána smlouva o odprodeji zbraní Německu. V březnu maďarská vojska obsadila Podkarpatskou Rus. 14. 3. 1939 – slovenský sněm odhlasoval vytvoření Slovenského štátu, prezidentem se stal Josef Tiso. 14. 3. 1939 – Hácha v Berlíně po jednání s Hitlerem podepsal, že nebude klást odpor při obsazování republiky. 15. 3. 1939 – okupace, vyhlášen Protektorát Čechy a Morava. Obr. 21 – Hákový kříž

Kvíz 1. První Československá republika byla a) od 30. 10. 1918 do 29. 9. 1938 b) od 28. 10. 1918 do 15. 3. 1939 c) od 28. 10. 1918 do 29. 9. 1938 2. Druhá Československá republika byla a) od 29. 9. 1938 do 15. 3. 1939 b) od 15. 3. 1939 do 5. 5. 1945 c) od 28. 10. 1918 do 15. 3. 1939

Kvíz 3. Prvním československým prezidentem byl a) Hácha b) Beneš c) Masaryk 4. Prvním předsedou československé vlády byl a) Rašín c) Kramář

Kvíz 5. Prozatímní Ústava byla přijata roku a) 1918 b) 1919 c) 1920 6. Ústava Československé republiky byla přijata

Kvíz 7. Masaryk byl zvolen prezidentem Československé republiky a) 3krát b) 4krát c) 5krát 8. Masaryk byl zvolen prezidentem v letech a) 1918, 1927, 1934 b) 1918, 1920, 1927, 1934 c) 1918, 1920, 1927, 1934, 1935

Kvíz 9. Tzv. Pětku tvořili a) Švehla, Rašín, Stříbrný, Šrámek, Šrobár b) Švehla, Rašín, Bechyně, Stříbrný, Šrámek c) Švehla, Rašín, Stříbrný, Šrámek, Beneš 10. Slovensko bylo po válce oficiálně připojeno k ČSR a) 1918 b) 1919 c) 1920

Kvíz 11. Podkarpatská Rus byla po válce k ČSR připojena a) Martinskou deklarací b) Versailleskou smlouvou c) Trianonskou smlouvou 12. Těšínsko ČSR získala rozhodnutím mezinárodní komise ve Spa roku a) 1918 b) 1919 c) 1920

Kvíz 13. V Československé republice bylo po první světové válce a) více Němců než Slováků b) více Slováků než Němců c) stejně Slováků jako Němců 14. KSČ vznikla rozdělením Sociálnědemokratické strany a) roku 1920 b) roku 1921 c) roku 1922

Kvíz 15. Roku 1927 byla ČSR rozdělena na tyto země: a) Česká, Slovenská, Podkarpatská b) Česká, Slovenská, Moravskoslezská c) Česká, Slovenská, Moravskoslezská, Podkarpatská 16. TGM abdikoval na úřad prezidenta roku a) 1934 b) 1935 c) 1936

Kvíz 17. Druhým Československým prezidentem byl a) Hácha b) Tiso c) Beneš 18. Beneš byl zvolen Československým prezidentem roku a) 1934 b) 1935 c) 1936

Kvíz 19. Sudetoněmecká stana vytvořila roku 1938 a) Mnichovskou dohodu b) Karlovarský program c) Martinskou deklaraci 20. Německo provedlo anšlus Rakouska roku a) 1937 b) 1938 c) 1939

Kvíz 21. Před přijetím Mnichovské dohody jednali o ČSR a) Chamberlain s Hitlerem b) Mussolini s Hitlerem c) Ribbentrop s Chamberlainem 22. Mnichovská dohoda byla přijata těmito státy: a) Německo, Itálie, Velká Británie, USA b) Německo, Itálie, Velká Británie, Československo c) Německo, Itálie, Velká Británie, Francie

Kvíz 23. Mnichovská dohoda byla přijata a) 29. 9. 1939 b) 29. 9. 1938 24. Beneš abdikoval na úřad prezidenta republiky a) 29. 9. 1938 b) 15. 3. 1939 c) 5. 10. 1938

Kvíz 25. Mnichovskou dohodou ztratila Československá republika a) polovinu území a počet obyvatel klesl na 10 miliónů b) 30% území a počet obyvatel klesl na 15 miliónů c) 30% území a počet obyvatel klesl na 10 miliónů 26. Třetím Československým prezidentem byl zvolen a) Beneš b) Tiso c) Hácha

Kvíz 27. Hácha byl zvolen prezidentem roku a) 1938 b) 1939 c) 1945 28. Slovenský stát vznik odtržením od ČSR a) 14. 3. 1939 b) 15. 3. 1939 c) 16. 3. 1939

Kvíz 29. Hácha jednal s Hitlerem v Berlíně o okupaci a) 14. 3. 1939 30. Okupace ČSR začala