Mnichovská konference a její důsledky uč. 32 - 35

1/ Co ohrožovalo 1. republiku zhruba od roku 1935 (vnitřní i vnější ohrožení)? 2/ Jak se vyvíjela situace před předáním Sudet Německu od vznesení sudetoněmeckých požadavků až do podepsání Mnichovského diktátu: a/ jaká strana sdružovala sudetské Němce, jakou ideologií se řídila b/ kdy vznesli sudetští Němci svoje požadavky vůči ČSR, co požadovali c/ charakterizuj politiku západních velmocí a její postoj vůči ČSR – mise lorda Runcimana d/ Mnichovská konference – kdy, účastníci, výsledek.

1935 - novým prezidentem Edvard Beneš – účastník zahraničního odboje, ministr zahraničí vnější nebezpečí : Německo se snaží o revizi versailleského systému vnitřní ohrožení : německá menšina v českém pohraničí pod vlivem nacistické ideologie – Henleinova Sudetoněmecká strana (1935) – ve volbách  roku 1935 nejvíce hlasů Hitler staví Československo do pozice utlačovatele Němců žijících v ČSR

1938 Henlein vystoupil V Karlových Varech na sjezdu Sudetoněmecké strany : požaduje vytvoření uzavřeného německého území v rámci ČSR s právem šíření německého světového názoru - nacismu československá vláda se snaží Němcům vyjít vstříc spojenecká smlouva ČSR s Francií by měla zaručit francouzskou a britskou pomoc, to by však vedlo k mezinárodnímu konfliktu západní státy dál pokračovaly v politice apeassementu (ústupků)

1935 byla sice uzavřena smlouva o pomoci se Sov 1935 byla sice uzavřena smlouva o pomoci se Sov. svazem, ta však byla opět vázána na Francii ČSR se ocitla bez spojenců 20. května 1938 - částečná mobilizace v létě britský lord Runciman – zprostředkoval jednání se Sudetoněmeckou stranou, doporučil však přijetí požadavků autonomie Němců září 1938 – pokus o nacistický puč v pohraničí – povstání potlačeno armádou a četnictvem, Sudetoněmecká strana zakázána Benešova vláda držela situaci pevně v rukou

Hitler vyjednává o ČSR v zahraničí: 15. září Hitler na schůzce s britským ministerským předsedou Nevillem Chamberlainem žádal vydání českého pohraničí, nabízel mír v Evropě 19. září : - britská a francouzská vláda žádaly po ČSR odstoupení pohraničí s více jak 50% německého obyvatelstva 21. září vláda - pod tlakem přijala demonstrace, protesty 22.9. vláda odstoupila

v čele nové vlády Jan Syrový Hitler vznesl další územní požadavky vůči Polsku a Maďarsku 23. září opět mobilizace Video : mobilizace

POHRANIČNÍ OPEVNĚNÍ Československé opevnění byla soustava pevností a pevnůstek různých velikostí, budovaná v letech 1935–1938 na československých hranicích s Německem a Maďarskem rozdělená do jednotlivých úseků ŽSV (Ženijního skupinového velitelství). Opevnění se skládalo z objektů lehkého opevnění vz. 36 a vz. 37 (tzv. řopíků), objektů těžkého opevnění a z dělostřeleckých tvrzí mezi objekty se rozkládaly překážky proti útočné vozbě a pěchotě. Pro účely výstavby a koordinace výstavby bylo zřízeno ředitelství opevňovacích prací a rada pro opevňování.

Stavba byla financována ze zvýšených výdajů na obranu, byl to následek ohrožení země ze strany nacistické Třetí říše a dalších sousedů. Odhad celkově profinancované částky byl odhadován na necelých 10 miliard 900 milionů korun Kč.

Lehký objekt vzor 36 na jižní Moravě

Lehký objekt vzor 37

Lehký objekt vzor 37 Lehké opevnění se skládalo ze dvou základních druhů bunkrů - LO vz. 36 a LO vz. 37. U lehkého opevnění vz. 36 se jednalo o okopírovanou pevnůstku z franzouzské Maginotovy linie. Tento vzor však měl nedostatečné chránění a nevýhody, tak se českoslovenští projektanti rozhodli o vytvoření vlastního, ryze českého vzoru. Tím se stal vz. 37. Ve své době nejdokonalejší lehké opevnění. Z plánovaných 15 463 objektů lehkého opevnění se podařilo stavebně dokončit necelých 10 000.

TĚŽKÉ OPEVNĚNÍ Těžké opevnění na rozdíl od opevnění lehkého, mělo postup nepřítele na delší dobu zastavit a v případě boje se počítalo s jeho samostatným odporem po delší dobu. Mělo být bojeschopné prakticky kdykoliv po svém dokončení, vybavení a vyzbrojení, počítalo se s trvalým osazením stálou osádkou. Proto disponovalo rozsáhlými týlovými prostory a složitým technickým zařízením, které mělo usnadnit dlouhodobý odpor.

Pěchotní srub N-S 82 (Březinka)

Mnichovská konference do situace se vložil B. Mussolini - návrh na uspořádání konference v Mnichově 29. září 1938 jednají 4 velmoci : ? N. Chamberlain (VB), E. Daladier (F), B. Mussolini, A. Hitler zástupci ČSR nebyli přizváni účastníci se bez souhlasu ČSR dohodli o vydání pohraničí Německu 30. září 1938 ? - vláda diktát přijala

ÚČASTNÍCI MNICHOVSKÉ KONFERENCE

Neville Chamberlain oznamuje, že podpisem Mnichovské dohody "přinesl mír"

TEXT MNICHOVSKÉ DOHODY: Německo, Spojené království, Francie a Itálie se shodly se zřetelem k dohodě, jíž bylo v podstatě dosaženo o odstoupení sudetoněmeckého území, na těchto podmínkách a způsobech tohoto odstoupení a na opatřeních, jež třeba proto učinit, a prohlašují, že podle této dohody je každý jednotlivě odpověden za kroky, které je třeba učinit, aby bylo zajištěno její provedení.

§ 1 Vyklizování započne 1. října. § 2 Spojené království, Francie a Itálie se shodují v tom, že vyklizení bude provedeno do 10. října, a to bez ničení jakýchkoli existujících zařízení, a že československá vláda je odpovědna za to, že vyklizení bude provedeno bez poškození uvedených zařízení.

Podmínky vyklizení podrobně určí mezinárodní výbor, složený ze zástupců Německa, Spojeného království, France, Itálie a Československa. § 4 Postupné obsazování převážně německých území německými oddíly započne 1. října. Čtyři územní úseky, označené na přiložené mapě, obsadí německé oddíly v tomto pořadí: úsek označený I. - 1. a 2. října, úsek označený II. - 2. a 3. října, úsek označený III. - 3., 4. a 5. října, úsek označený IV. - 6. a 7. října. Výše uvedený mezinárodní výbor bez odkladu vymezí zbývající území převážně německého charakteru a německé oddíly je obsadí do 10. října.

§ 5 Mezinárodní výbor uvedený v § 3 určí území, v nichž se má provést lidové hlasování. Tato území budou až do skončení lidového hlasování obsazena mezinárodními jednotkami. Týž výbor určí způsob, jakým se má lidové hlasování provést, přičemž bude vycházet ze způsobu hlasování v Sársku. Výbor stanovení rovněž den, kdy se lidové hlasování bude konat; tento den nesmí být pozdější než konec listopadu.

§ 6 Konečné vymezení hranic provede mezinárodní výbor § 6 Konečné vymezení hranic provede mezinárodní výbor. Tento výbor je oprávněn doporučit čtyřem mocnostem - Německu, Spojenému království, Francii a Itálii - v určitých výjimečných případech menší odchylky od přísně etnografického stanovení pásem, jež mají být převedena bez lidového hlasování.

§ 7 Zavede se opční právo pro přesídlení do odstoupených území a pro vystěhování z nich. Opce musí být provedena během šesti měsíců ode dne uzavření této dohody. Německo-československý výbor určí podrobnosti opce, uváží způsob, jak usnadnit výměnu obyvatelstva, a vyjasní základní otázky, které z této výměny vzniknou.

§ 8 Československá vláda propustí ve lhůtě čtyř týdnů ode dne uzavření této dohody sudetské Němce, kteří si toto propuštění přejí, ze svých vojenských a policejních jednotek. V téže lhůtě propustí československá vláda sudetoněmecké vězně, kteří si odpykávají tresty odnětí svobody za politické trestné činy. Mnichov 29. září 1938 podepsáni Adolf. Hitler Edward Daladier Benito Mussolini

Příjezd českých uprchlíků z pohraničí před Wilsonovým nádražím v Praze http://cs.wikipedia.org/wiki/Druh%C3%A1_republika

Kartografie Praha: Dějiny 20 Kartografie Praha: Dějiny 20. století, dějepisné atlasy pro základní školy a víceletá gymnázia, str. 35

1/ Popiš důsledky Mnichovské konference pro ČSR ( průmysl, obyvatelstvo, územní ztráty). 2/ Kdo se stal novým prezidentem, koho vystřídal? 3/ Jak se změnil název republiky po mnichovské dohodě? 4/ Časově vymez tzv. 2. republiku. 5/ Popiš události 14. a 15. března 1939.