Stručný přehled vývoje Země Radim Pikner 2005 Historická geologie Stručný přehled vývoje Země Radim Pikner 2005

1. Čas v geologii Určování stáří hornin představuje jednu z hlavních podmínek pochopení vývoje Země. Do konce 19. století se předpokládalo, že naše planeta je stará cca 20 mil. let, což vedlo ke zkreslení představ o procesech, které se od jejího vzniku odehrály. Po objevu přirozené radioaktivity a rozpadu prvků, jako zdroje tepla, bylo zřejmé, že doba, po níž mohly probíhat procesy, byla velmi dlouhá a historie Země je velmi bohatá a pestrá. Dnes víme, že Země je stará asi 4,6 mld let.

b) relativní stáří Rozlišujeme 2 základní druhy geologického času: Čas v geologii Rozlišujeme 2 základní druhy geologického času: a) absolutní stáří určujeme stáří hornin v letech použití přirozené radioaktivity ve všech horninách jsou prvky, které se stálou rychlostí mění v jiné poločas rozpadu doba, za níž se polovina atomů prvku změní v atomy jiné metody U - Pb, Th - Pb, K – Ar C - N pro organické látky b) relativní stáří porovnáváme, která hornina je starší, a která mladší různý způsob u usazených a krystalických (vyvřelých a přeměněných) hornin

Relativní stáří usazených hornin Čas v geologii Relativní stáří usazených hornin Použití 2 základních geologických zákonů zákon superpozice V normálně uloženém vrstevném sledu jsou svrchněji uložené vrstvy mladší než vrstvy spodní zákon stejných zkamenělin Vrstvy obsahující stejné vůdčí zkameněliny jsou stejně staré

Základní pojmy při určení relativního stáří usazených hornin Čas v geologii Základní pojmy při určení relativního stáří usazených hornin hiát časová mezera ve vrstevném sledu čas, kdy nevznikala hornina vůdčí fosilie (zkamenělina) organismus, který žil krátce, ale na velkém území Např. trilobiti pro starší prvohory konkordance mezi vrstvami není hiát došlo ke změně podmínek, ale nebyla přerušena sedimentace diskordance mezi vrstvami došlo k přerušení sedimentace (je hiát)

2. Určování relativního stáří metamorfované a vyvřelé horniny Čas v geologii 2. Určování relativního stáří metamorfované a vyvřelé horniny většinou nemáme fosílie používáme zákon pronikání hornina pronikající (žíla) je mladší než hornina pronikaná (masív, pluton) hornina metamorfující je mladší než metamorfovaná

Čas v geologii - úkoly Nechte si od učitele fyziky vysvětlit princip radioaktivního rozpadu prvků. Nalezněte poločas rozpadu pro izotopy uranu, thoria, draslíku a uhlíku Seřaďte vrstvy obsahující trilobity, amonity, savčí kosti a dinosauří stopy od nejmladší po nejstarší. Proč je pro dobrou vůdčí zkamenělinu nutné, aby žila na velkém území? Nakreslete obrázek tělesa žuly prostoupeného naskrz pěti žílami tak, aby výsledek dával smysl podle zákona pronikání a seřaďte tělesa podle stáří.

2. Stratigrafie Obor, který se zabývá členěním historie Země do časových jednotek podle různých hledisek. V průběhu času se usazují vrstvy hornin a zaznamenávají tak podmínky v době a místě jejich vzniku.

Startigrafické jednotky Stratigrafie Startigrafické jednotky litostratigrafické podle stavebních znaků např. souvrství biostratigrafické podle zkamenělin biozóny chronostratigrafické nejdůležitější tělesa ohraničená nějakou geologickou událostí (např. vymírání, zalednění..) geochronologické vyjádření chronostratigrafických jednotek v letech

Chronostratigrafické jednotky mají mezinárodní platnost Stratigrafie Chronostratigrafické jednotky mají mezinárodní platnost hranice vyznačeny v terénu = stratotyp např. celosvětový stratotyp pro hranici silur - devon je Klonk u Suchomast (u Prahy) jednotky tvoří systém příklady eonothem (fanerofoikum) erathem (paleozoikum = prvohory) ÚTVAR (devon) ODDĚLENÍ (spodní devon) STUPEŇ (givet) nejvyšší nejnižší

Startigrafie - úkoly Do které éry (erathému) patří následující útvary – paleogén, kambrium, trias, pleistocén? Jak dlouho trvalo paleozoikum? Kolik je to lidských životů? Kolik generací? Která významná událost je hranicí mezi druhohorami a třetihorami? Nalezněte v dobré mapě Klonk u Suchomast.

3. Prekambrium Nejstarší období 4,5 mld - 570 mil B.R. (before recent = před dnešní dobou) málo rozvinutý život (jen mikrofosilie) jiné podmínky než dnes dělíme na 2 éry Archaikum (prahory) Proterozoikum (starohory)

Prekambrium – geologické procesy Archaikum tvoří se zemská kůra nejstarší horniny ISUA (Grónsko 3,8mld) a Barberton (JAR) atmosféra není volný kyslík = není zvětrávání hydrosféra kyselé prostředí - nevznikají vápence první kupole granitoidů (žula) = základy kontinentů, mezi nimi pásy „zelenokamů“

Prekambrium - geologické procesy Proterozoikum ochlazování přibývá kyslíku = první zvětrávání dnešního typu klesá kyselost moří vznik vápenců a evaporitů vznik páskovaných železných rud (střídání vrstviček křemene a oxidů Fe, později už nevznikaly (Hammersley - Austrálie) opakované zalednění

Prekambrium - orogeneze Orogeneze - horotvorná činnost vznik dnešních štítů nejstarší základy kontinentů Kanadský, Baltský.. Kadomské vrásnění Zvané též Panafrické vznik nejstarších pohoří první superkontinent Rodinia (Pangea I)

Pozdní proterozoikum rozpad Rodinie, doba ledová Upraveno podle http://www.scotese.com

Prekambrium - život jednobuněční (bakterie,sinice,řasy) mnohobuněční až na konci proterozoika Stromatolity bochníky vrstevnatých vápenců ze sinic produkovaly kyslík dodnes v Austrálii Jaderní (Eukaryota) - 1mld B.R. Ediacarská fauna na konci proterozoika mnohobuněční bez schránek žahavci, houby... detail stromatolitu Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Korály – příklad Ediacarské fauny Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Prekambrium v ČR nejstarší část Barrandienu Plzeň, Kralupy nad Vltavou tmavé břidlice, droby, flyš většina hornin dnes metamorfovaná tělesa vyvřelin brněnský masív - nejstarší moldanubický pluton (ČM Vrchovina)

Prekambrium - úkoly Evapority jsou horniny vzniklé vypařováním vody. Které to mohou být? Zopakujte si eukaryotickou buňku. Pokuste se nakreslit obrázek Ediacarské fauny s korály, červy, ploštěnci a medúzami. Najděte na geologické mapě brněnský masív, moldanubický pluton a Barrandien.

4. Fanerozoikum Paleozoikum - Prvohory Éra trvající 570 - 245 mil B.R. starší paleozoikum kambrium ordovik silur devon mladší paleozoikum karbon perm

Starší paleozoikum začíná nástupem organismů se schránkami (měkkýši, členovci, ostnokožci …) více litosférických desek než dnes na J velký kontinent - Gondwana (kolem pólu) na S více malých kontinentů (teplé klima) Laurentia, Baltica, Siberia, Čínský kont. 3 velké oceány Japetus - mezi Laurentií a Balticou Prototethys - kolem Gondwany Panthalasa - největší

Kontinenty ve středním ordoviku Upraveno podle http://www.scotese.com

Starší paleozoikum - procesy kambrium konec kadomského vrásnění ordovik - silur kaledonská orogeneze kolize Laurentie a Baltiky vzniká skandinávské pohoří + skotská vysočina vzniká kontinent Laurusie - Old Red kontinent (O.R.S.) devon hercýnské (variské) vrásnění rozsáhlé mezi Gondwanou a Laurusií pokračuje v mladším paleozoiku

Hercýnské vrásnění O. R. S. Upraveno podle http://www.scotese.com

Starší paleozoikum - klima kontinenty mimo Gondwanu ležely v teplé zóně indikátory - vápence, evapority, červené horniny v ordoviku zalednění Gondwany dropstone – kameny vypadlé z ledových ker silur - devon - globální oteplení vápence i v Českém masívu (ležel na Gondwaně)

Starší paleozoikum – úkoly 1 Při jakém pohybu litosférických desek dochází k vrásnění? Zkratka O.R.S. vznikla ze slov Old red sandstone, co to znamená v češtině? Která evropská pohoří vznikla hercínským vrásněním? Kde na Zemi dnes mohou vznikat dropstones? V jakém klimatu vznikají vápence?

5. Starší paleozoikum - život nástup živočichů se schránkami nástup většiny známých kmenů silur - ryby (lalokoploutví, pancířnatí, dvojdyšní) devon - obojživelníci (Ichtyostega) vůdčí fosilie trilobiti členovci mnoha forem graptoliti polostrunatci, silur amoniti měkkýši, od devonu rostliny od siluru přechod na souš převaha výtrusných (Ryniofyty, přesličky, plavuně) Obrázky http://www.avph.hpg.ig.com.br/ichtyostega.htm

Starší paleozoikum - život Kambrium První členovci Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život Trilobiti Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život Trilobit Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život Ordovik Trilobiti Ramenonožci Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život Ordovik – silur Porosty řas na pobřeží moře Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život Svrchní Ordovik Trilobiti hlavní skupinou živočichů Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život Spodní silur Trilobit – ukázka druhu specializovaného na život při hladině Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život Silur První amoniti a graptoliti Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život Svrchní Silur plž Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život Spodní devon – první ryby Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život Amonit pancířnaté ryby Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum - život Devon Různí amoniti Obrázky - Turek V., Horný R., Prokop R. (2003):

Starší paleozoikum v ČR Barrandien nejdůležitější oblast na světě nepřetržitá sedimentace od kambria do devonu stratotyp S-D - Klonk u Suchomast K - Příbramsko - jinecká pánev (břidlice, pískovce) O - Praha - tmavé břidlice s „dropstouny“ S - graptolitové břidlice, SV od Plzně D - vápence Českého krasu Železné hory- Barrandien v malém Morava a Slezsko D - Moravský kras, Mladeč, Hranice

Starší paleozoikum – úkoly 2 Nakresli si trilobita. Ocasatí obojživelníci jsou starší než bezocasí. Uveď dnešní zástupce těchto skupin. Která CHKO leží na území Barrandienu? Která hornina vznikla usazováním těl výtrusných rostlin v prvohorách?

6. Mladší paleozoikum 360 – 245 mil 2 útvary Karbon Perm Málo výrazná hranice – permokarbon Začíná málo výraznou změnou fauny

Mladší paleozoikum - procesy Kolize Gondwany s Laurusií variské vrásnění mohutné hory rovnoběžkového směru Iberská meseta, Vogézy, Schwarzwald, Harz, Český masív kolize Gondwany se Siberií (vznik Uralu) na konci vzniká Pangea - superkontinent

Největší zalednění v historii Konec karbonu Největší zalednění v historii Upraveno podle http://www.scotese.com

Mladší paleozoikum - klima Na území Evropy tropy Postupné vysušování = superkontinent Jih Gondwany zaledněný Největší a nejdelší zalednění v historii – 90mil let Na konci největší vymírání v historii

Konec permu - Pangea Suché oblasti Upraveno podle http://www.scotese.com

Mladší paleozoikum – úkoly 1 Z čeho vzniklo pojmenování karbon pro útvar mladších prvohor? Najdi město jménem Perm. Co má společného Apalačské pohoří v USA a Český masív?

7. Mladší paleozoikum - život V moři pokračoval vývoj bez přerušení úbytek trilobitů, rozvoj amonitů, Foraminifera Souš Bouřlivý rozvoj hmyzu – švábi, vážky (75 cm) Sladká voda – paprskoploutvé ryby Svrchní karbon maximum obojživelníků – KRYTOLEBCI nástup plazů – PELICOSAURIA Prvohory končí největším vymíráním v dějinách 77 – 95% druhů

Mladší paleozoikum - život Rostliny PALEOFYTIKUM Převaha výtrusných rostlin plavuně, přesličky, stromové kapradiny Žily v bažinách – vznik černého uhlí Od svrchního permu převaha nahosemenných = MESOFYTIKUM

Upraveno podle http://www.wiem.onet.pl Rostliny karbonu

Mladší paleozoikum v ČR Mořské sedimenty Vápence pokračují z devonu Hranický a Moravský kras Droby a břidlice Kulmský flyš – Drahanská vrchovina Kontinentální sedimenty Prachovce+jílovce+uhlí limnické (jezerní) pánve Molasa – cyklické střídání vrstev Dolno a hornoslezská pánev, Kladno, plzeňsko hercýnské předhlubně Výplň brázd – BOBR – boskovická brázda

Mladší paleozoikum – úkoly 2 Nakreslete několik příkladů dírkovců (Foraminifera). Na geologické či jiné mapě najděte oblasti těžby černého uhlí. Jak v dnešní době vypadají plavuně a přesličky? Projděte se údolím Oslavy od Oslavan proti proudu a hledejte uhlí pocházející z období permu.

8. Mesozoikum - Druhohory Období mezi 245 – 65 mil let zpět začíná výrazným vymíráním fauny vymizení starších skupin (trilobiti) nástup nových živočišných skupin noví amoniti, šestičetní koráli, dírkovci Rozlišujeme tři útvary trias jura křída

Mesozoikum - procesy Rozpad Pangey Alpínské vrásnění Trias - v rovníkovém směru vzniklo moře Tethys Jura otevírání Atlantiku a Indického oceánu Indie a Antarktida samostatné a blízko Afriky Alpínské vrásnění Začíná v křídě, znamená zánik Tethys Pokračuje do třetihor Vznik Alp, Karpat … Časté změny hladiny moře Z klimatických a tektonických důvodů Transgrese (vzestup) a regrese (pokles) Největší transgrese v křídě (moře i u nás)

Rozpad Pangey Upraveno podle http://www.scotese.com

Kontinenty v křídě moře u nás Upraveno podle http://www.scotese.com

Mesozoikum - klima Žádné zalednění!! Celé období bylo teplé Trias suchý, postupně rostla vlhkost až do křídy Silný skleníkový efekt

Druhohory – teplé období Změny klimatu Druhohory – teplé období zalednění Upraveno podle http://www.scotese.com

Mesozoikum – úkoly 1 V druhohorách byl silný skleníkový efekt, co to je? Jak vzniká a funguje? Kdy v historii Země bylo chladněji než dnes? Dnes asi 15°C. Na papír obkreslete atlantické pobřeží Afriky a Jižní Ameriky, vystřihněte a sesaďte k sobě. Jak to dopadlo a proč? Která hornina vzniká činností korálů? V jakých podmínkách to je?

9. Mesozoikum - život Živočichové v moři doba měkkýšová Amoniti – hlavonožci se schránkami Belemniti – hlavonožci doutníkového tvaru spousta plžů a mlžů Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu http://home.tiscali.be/christian.moriame2/site_dudziak/debutants/belemnite/belemnite.htm

Živočichové Ostnokožci – lilijice Foraminifery (Dírkovci) (vápence na Stránské skále u Brna) Foraminifery (Dírkovci) Jednobuněční s vápenatými schránkami Vůdčí fosilie Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Mesozoikum - život Obratlovci Bouřlivý rozvoj plazů!!!! Býložravý dinosaurus Obratlovci Rozvoj kostnatých ryb Nástup bezocasých obojživelníků (žáby) Bouřlivý rozvoj plazů!!!! Obsadili všechny živly – souš, voda, vzduch Obří rozměry Dinosauři Až 50m až 50t, teplokrevní?, živorodí?, býložraví i masožraví, čtyřnozí, dvounozí i klokanovití Mořští – ichtyosauři, mosasauři, plesiosauři Létající – pterosauři Stopa dinosaura Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Mesozoikum - život Nástup ptáků První savci Poprvé v juře Archeopteryx Od triasu Malí, nenápadní Stromoví, hmyzožraví Ve stínu plazů!!! Obrázky http://en.wikipedia.org/wiki/Archeopteryx www.ac-nancy-metz.fr/enseign/svt/format/qualif/agregint00/archeo.htm

Mesozoikum - život Rostliny Mesofytikum Převaha nahosemenných cykasy, jinany, jehličnany Cykas Jinan dvoulaločný Od křídy nástup krytosemenných = neofytikum Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Druhohory v ČR Trias Jura Křída - zelená Vulkanity Pouze na Broumovsku, fialová barva Jura Útesové vápence, světle modrá Brno, Pálava, Štramberk Křída - zelená Česká křídová pánev Oblast skalních měst východních a severních Čech Jihočeské pánve Jezerní sedimenty Moravskoslezské beskydy Flyš – pískovce, jílovce a podobné horniny Vulkanity Na Slovensku obrovské sopky – Štiavnické vrchy

Mesozoikum – úkoly 2 Najděte ve svém okolí strom jinanu. Nakresli ptakoještěra s rozpětím křídel 12m v měřítku 1:60. Najděte obrázky našich sklaních měst pocházejících z křídy. Které druhy savců patří do řádu hmyzožravců?

První třetihorní netopýr 10. Kenozoikum společný název pro terciér (třetihory) a kvartér (čtvrtohory) znamená, že fauna má dnešní charakter Na souši dominují savci Ve vzduchu ptáci První třetihorní netopýr Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Terciér Období 65 – 1,8 mil. let b.r. spodní hranice velmi ostrá náhlé přerušení vývoje organismů (moře i souš) asi důsledek impaktu (dopad meteoritu) důkaz – iridiová anomálie vysoký obsah tohoto kosmického prvku v sedimentech Rozlišujeme dva útvary paleogén (starší) dělí se na paleocén, eocén a oligocén dělení důležité pro studium východní Moravy neogén (mladší) dělí se na miocén a pliocén

Terciér - procesy vytvořeny dnešní kontinenty pomalý pohyb výjimkou rychlý pohyb Indie alpínské vrásnění v oblasti Tethydy vznik mladých pásemných pohoří s příkrovovou stavbou rozsáhlý vulkanismus plateau bazalty - rozsáhlé plošné výlevy lávy např. na plošině Dekan v Indii až 500 000km2

Starší třetihory Upraveno podle http://www.scotese.com

Mladší třetihory začíná zalednění Upraveno podle http://www.scotese.com

Terciér - klima ochlazování paleocén oligocénu miocén na pólech ještě 6-8°C oligocénu začíná zalednění Antarktidy miocén o 7°C tepleji než dnes na konci regrese až o 40 m voda uložena do kontinentálních ledovců

Terciér – úkoly 1 Meteorit, který způsobil vymření dinosaurů dopadl do oblasti Yucatanu. Najdi co a kde to je. Která pohoří vznikla nárazem Indie do Asie? Co je příkrov? Čeká nás v nejbližší době regrese, nebo transgrese?

11. Terciér - Organismy noha mastodonta na konci křídy vymírají amoniti, belemniti a veleještěři fauna se začíná podobat dnešní explozivní rozvoj savců na rozdíl od jiných jsou homoiotermní a mají vnitřní vývoj savci ovládli všechny živly významné řády vačnatci chobotnatci lichokopytníci hlodavci – velký stratigrafický význam prakůň prabobr Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Primáti objevují se od konce křídy příbuzní lidoopů i ve střední Evropě (Dryopithecus u Devína) předchůdci člověka Australopithecus (3,8 mil, J a V Afrika) rod Homo Homo habilis; 2 – 3 mil Afrika Obrázky http://www.mnh.si.edu/anthro/humanorigins

Terciér - rostliny podobné dnešním teplým oblastem u nás jako dnes v JV Asii platan Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Terciér v ČR sedimenty paleogén neogén flyš vnějších Karpat (Chřiby, Bílé Karpaty, Javorníky) neogén sladkovodní sedimenty v podkrušnohorských pánvích písky, jílovce, hnědé uhlí!! jihočeské pánve významný výskyt vltavínů mořské sedimenty karpatské předhlubně až několik tisíc metrů sladkovodní výplně nesených pánví vídeňská pánev - lignit, ropa hornomoravský úval

Terciér v ČR vulkanity = neovulkanity bazaltové lávy s pyroklastiky Doupovské hory jeden obrovský stratovulkán České středohoří mnoho různých hornin další osamocené sopky Bezděz, Říp andezity v Bílých Karpatech Komňa, Bánov zelená barva

Terciér – úkoly 2 K čemu je dobré být homoiotermní organismus a mít vnitřní vývoj? Zkuste se dnes pohybovat a tvářit jako Ramapithecus a zítra jako Australopihecus. Jmenujte zástupce suchozemských, vodních i létajících savců. Na geologické mapě najděte usazeniny neogénu. Kde jsou vám nejbližší?

12. Kvartér - čtvrtohory období od 1,8 mil. zpět dosud pro současnost používáme výraz recent dělí se na dva útvary základem pro dělení jsou klimatické změny starší (pleistocén) období opakovaného střídání dob ledových a meziledových mladší (holocén) doba poledová možná jen další doba meziledová trvá dodnes

Kvartér - procesy ukládání nevytříděných ledovcových sedimentů morény a mocné říční lavice silné mrazové zvětrávání vznik spraší meziledové doby byly jako dnešek vznik rašelin, jezerní křídy a travertinů

Kvartér - klima opakované střídání dob ledových (glaciály 5x ) a meziledových (interglaciály) Proč tomu tak bylo se přesně neví V jednotlivých glaciálech byla ještě období více a méně chladná. vznik kontinentálních ledovců pokrývaly až 30% pevniny rozsáhlé periglaciální oblasti pokles hladiny oceánu až o 100m Ve střední Evropě vypadala krajina jako dnešní severní Sibiř (tundra)

Poslední doba ledová Zaledněné oblasti Upraveno podle http://www.scotese.com

Kvartér – úkoly 1 Který typ zvětrávání převažoval v pleistocénu? V Číně je rozsáhlá sprašová oblast, kterou protéká velká řeka, jež má od spraše barvu i jméno. Jak se jmenuje? Najděte na mapách největší ledovce současnosti. Můžeme v ČR vidět krajinu vytvarovanou ledovcem?

13. Pleistocén - život typičtí živočichové mamut jeskynní medvěd, srstnatý nosorožec lumíci, svišti... stratigrafický význam mají plži a hlodavci flóra v dobách ledových mechy, lišejníky.. v meziledových dobách jako dnes mamutí stolička Obrázky http://www.ucmp.berkeley.edu

Vývoj člověka Homo erectus na počátku čtvrtohor vystřídal Homo habilis rozšířil se po starém světě nálezy Přezletice u Prahy Stránská skála u Brna Obrázky http://en.wikipedia.org/wiki/Homo_erectus

Vývoj člověka Homo sapiens A) Homo sapiens neandrthalensis před 300 000 lety užíval pěstní klín u nás jeskyně Šipka a Kůlna B) Homo sapiens sapiens (člověk dnešního typu) objevil se na konci wurmu (poslední doba ledová) postupně osídlil všechny kontinenty rychlý vývoj kultur a nástrojů = slouží k členění kvartéru místo zkamenělin období kamenných nástrojů - doba kamenná později obrábění kovů – doba bronzová a železná

druh zmíněný v textu Upraveno podle http://www.mnh.si.edu/anthro/humanorigins/ha/a_tree.html

Pleistocén u nás zaledněny pouze nejsevernější části vznik spraší Šluknovsko, Frýdlantsko, Osoblažsko, Ostravsko důkazy bludné balvany (eratické) Souvky rapakivi žula.. vznik spraší v teplejší době odděleny půdou vznik říčních teras Svitava v Brně – Tuřanská, Černovická… jeskynní sedimenty velký význam jeskyně Kůlna, Pekárna, Šipka u Štramberka významná sídliště lovců mamutů Předmostí u Přerova, Dolní Věstonice Vulkanity Železná hůrka u Chebu (800 tis let) poslední sopka u nás

Kvartér – úkoly 2 Při vývoji člověka proběhly procesy hominizace a sapientace. O co šlo? Najdi obrázek bludného balvanu. Pro který stát je typický? Navštivte některou jeskyni, kde přebývali pravěcí lidé (Šipka, Kůlna, Pekárna…) Nakreslete si do sešitu Věstonickou Venuši. Kde je pavilon Antropos? Co se tam dá vidět?

14. Holocén Současné období Neolit (mladší doba kamenná) začalo oteplením před cca 10 000 lety a táním ledovců Neolit (mladší doba kamenná) větší teplo a vlhko než dnes člověk přešel od lovu a sběru k zemědělství silný vliv na krajinu, odlesňování Dochází k menším výkyvům teploty nyní roste pravá příčina není zcela jasná

Holocén – vývoj krajiny Lovecko – sběračské období (asi do 6000 př.n.l.) Celkově jen několik miliónů obyvatel Lidé putovali krajinou v malých skupinách Živili se lovem a sběrem planých rostlin Vliv nebyl odlišný od podobně velkých zvířat Vliv lokální a krátkodobý Zemědělské období (6000 př.n.l. – 16. stol.n.l.) Lidé se usadili, vytvořili trvalé osady, živili se zemědělstvím Hustota vzrostla na 1-2obyv./km2 Vliv se stal trvalým První regionální katastrofy (Mezopotámie, Řecko…) Vynálezy Pila, vodní kolo, kosa …= růst možností měnit krajinu

Holocén – vývoj krajiny 3. Průmyslové období (začíná v 16. stol) Rozvoj zdravotní péče, odtržení lidí od půdy Využití fosilních paliv Růst výroby a spotřeby Vliv na krajinu se stává globálním a někdy i nevratným 4. Dnešek (moderní doba, postindustriální období) Změny ve společnosti Demokracie, rovnoprávnost, emacipace… Pokles růstu obyvatel ve vyspělých zemích, rychlý růst v rozvojových Růst počtu lidí živících se myšlenkami Odtržení lidí od půdy, krajiny a přírody jako celku

Kvartér – úkoly 3 Které kultury vznikly v oblasti Mezopotámie? Jak se na krajině projevilo používání kosy, pily a vodního kola? Srovnej běžný denní program ženy na počátku 20. a 21. století. Plánujete, že se v životě budete živit rukama, nebo hlavou?

15. Geologická budoucnost Země Procesy Za 50 mil let Zánik Středozemního moře Zánik Indického oceánu Za 150 mil let Zúžení Atlantiku Spojení Austrálie a Antarktidy Za 250 mil let Další superkontinent Jediný velký oceán

Upraveno podle http://www.scotese.com

Upraveno podle http://www.scotese.com

Upraveno podle http://www.scotese.com

Geologická budoucnost Země Klima Nejistota již v řádu několika let Očekáváme vzestup teplot Nejvíce v mírných šířkách Větší klimatické extrémy Sucha, povodně, hurikány Tání ledovců a vzestup hladiny oceánu Zánik řady ostrovů

Geologická budoucnost Země Organismy Člověk je nejpřizpůsobivější organismus v historii Země Narozdíl od jiných zvířat se nemění sám, ale mění své prostředí Tato změna je tak rychlá, že ostatní organismy se nestíhají adaptovat a mizí Současná rychlost vymírání je až tisíckrát větší než je přirozený stav Všechny organismy, které člověk nepotřebuje, a které ho nevyužívají jsou v ohrožení Člověk je schopen zničit život na celé planetě

Geologická budoucnost Země Úkoly Vy lidé jste nyní silnější než většina přírodních procesů. Geologická budoucnost Země je ve vašich rukou. Přemýšlejte o tom!

Literatura a prameny http://www.adam_system.webpark.pl/simple_layout.htm http://www.scotese.com http://home.tiscali.be/christian.moriame2/site_dudziak/debutants/belemnite/belemnite.htm http://www.ucmp.berkeley.edu http://en.wikipedia.org/wiki/Archeopteryx http://www.ac-nancy-metz.fr/enseign/svt/format/qualif/agregint00/archeo.htm http://www.wiem.onet.pl http://en.wikipedia.org/wiki/Homo_erectus http://www.mnh.si.edu/anthro/humanorigins/ha/a_tree.html Chlupáč I. (2001): Historická geologie, Univerzita Karlova v Praze, nakladatelství Karolinum, Praha Turek V., Horný R., Prokop R. (2003): Ztracená moře uprostřed Evropy, Academia, Praha