Morfologie a fyziologie člověka

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Soustava kožní Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Advertisements

Smysly Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci smyslové soustavy.
Nervová soustava funkce řídí činnost všech orgánů
Autor: Mgr. Miroslav Nešpořík Název: KOSTRA VY_inovace_32_PR89_20
Smyslová ústrojí Funkce:
Obvodová nervová soustava
Škola: Chomutovské soukromé gymnázium Číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/
Vzdělávací materiál v rámci projektu EU peníze školám Školní rok: 2011/2012 Ročník: Předmět: Téma: Anotace: Autor : Vzdělávací materiál je určen pro bezplatné.
BIOLOGIE ČLOVĚKA SMYSLOVÁ ÚSTROJÍ
Opakování - člověk VY_3/2_INOVACE_115_Opakování – člověk1
Opěrná soustava Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci opěrné.
Opakování 8. ročníku biologie člověka
Opěrná soustava kostra.
Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/
Kostra.
Dýchací soustava Dýchání RESPIRACE
Nervová soustava- receptory
Lidské smysly - sluch Sluch je nejcitlivějším lidským smyslem
POHYBOVÝ SYSTÉM SCHÉMATA, OBRÁZKY.
Nervová soustava Stavba nervové buňky: nervová buňka = neuron
SRDCE (COR).
Trávicí soustava.
NERVOVÁ SOUSTAVA Anotace: Materiál je určen k výuce přírodopisu v 8. ročníku ZŠ. Seznamuje žáky se základními pojmy a informacemi o stavbě a funkci nervové.
TRÁVICÍ SOUSTAVA 1. DUTINA ÚSTNÍ 2. HLTAN 3. JÍCEN 4. ŽALUDEK
Centrální nervový systém
Biologie člověka.
SOUSTAVA NERVOVÁ Dokonalý vývoj nervové soustavy umožnil savcům dosáhnout převahu nad ostatními obratlovci. Řídícím ústrojím těla savce je mozek Největší.
Svalová (pohybová) soustava
Nervová soustava ll Přírodopis Autor: Mgr. Irena Hudcová
NERVOVÁ SOUSTAVA II. ŘÍDÍCÍ CENTRUM.
DÝCHACÍ SOUSTAVA.
SOUSTAVA DÝCHACÍ Dýchací soustava sdružuje orgány, které obstarávají výměnu plynů mezi vnějším prostředím a krví. Vdechováním přivádějí do těla kyslík.
NERVOVÁ SOUSTAVA (NS) - stavba : - základem – neuron : Tělo Dendrity
Stavba kůže. Stavba kůže Nervová soustava CNS umožňuje velmi rychlé reakce organizmu na rozmanité podněty zevního i vnitřního prostředí. Podněty-
DOMINIKA SVOBODOVÁ 4. UBZ LS 2006 PRAHA
Doc. MUDr. Eva Kohlíková, CSc.
Smysly.
BIOLOGIE ČLOVĚKA DÝCHACÍ SOUSTAVA
Vylučovací soustava.
SMYSLY.
NERVOVÁ SOUSTAVA 2.
Riskuj Lidské tělo Autorem materiálu a všech jeho částí, není-li uvedeno jinak, je Bc. Monika Dudová. Dostupné z Metodického portálu ISSN:
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_17_SOUSTAVA.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Vylučovací soustava, kůže Číslo vzdělávacího materiálu: ICT4/16 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění.
EU peníze středním školám
Trávicí soustava.
NERVOVÁ SOUSTAVA.
BIOLOGIE ČLOVĚKA (opakování) Základní škola a Mateřská škola Valašské Meziříčí, Poličná 276, okres Vsetín, příspěvková organizace projekt č. CZ.1.07/1.4.00/
Znáš se? Hráč nebo skupina si vyberou oblast a odpoví na otázku. Za správnou odpověď si body připočítají, pokud odpoví špatně, mají šanci další. Vyhrává.
Název školy: Střední odborná škola stavební Karlovy Vary Sabinovo náměstí 16, Karlovy Vary Autor: Hana Turoňová Název materiálu: VY_32_INOVACE_09_KOSTRA.
Člověk Korunování krále v Edinburgu ve Skotsku. Homo sapiens - člověk moudrý pohybuje se vzpřímeně dorozumívá se řečí charakteristická je rozumová inteligence.
Název SŠ:SOU Uherský Brod Autor:Mgr. Andrea Brogowská Název prezentace (DUMu): Nervová soustava II. Tematická oblast: Biologie člověka (1. ročník Krajinář)
NERVOVÁ SOUSTAVA.
SAVCI Výživa mateřské mléko Stálá tělní teplota VY_32_INOVACE_BOHACOVA.BIOTER.04 © Sportovní gymnázium Dany a Emila Zátopkových Ostrava.
Lebka - Cranium Funkce: chrání mozek, smysly (zraku, sluchu…)
Smyslová ústrojí Funkce:
Trávicí soustava.
MOZEK A NERVOVÁ SOUSTAVA
Základní stavba lidského těla
Stavba těla savců.
ZÁKLADNÍ FUNKCE SVALOVÉ SOUSTAVY
Morfologie a fyziologie člověka
Vylučovací soustava.
KOSTERNÍ SOUSTAVA Tvoří kostra těla.
Název materiálu: VY_32_INOVACE_13_SOUSTAVA OBĚHOVÁ_P1-2
Soustava kožní Tento projekt je spolufinancován Evropským sociálním fondem a státním rozpočtem České republiky.
Základy biologie dítěte – okruhy učiva ke studiu
Název: VY_52_INOVACE_PR_17 Škola: ZŠ a MŠ Chraštice, Chraštice 44
NÁZEV ŠKOLY: ZÁKLADNÍ ŠKOLA TIŠICE, okres MĚLNÍK AUTOR:
Tkáň soubor buněk stejného tvaru a funkce Tkáň v lidském těle:
Transkript prezentace:

Morfologie a fyziologie člověka

Opora těla, schránka pro mozek, smyslové a vnitřní orgány (233 kostí) SOUSTAVA KOSTERNÍ

1.kost čelní (os frontale) 2.kosti temenní (ossa parietalia) Kostra hlavy mozková část 1.kost čelní (os frontale) 2.kosti temenní (ossa parietalia) 3.kost týlní (os occipitale) 4.kosti spánkové (ossa temporalia) 5.kost klínová (os sphenoidale) 6.kost čichová (os ethmoidale) obličejová část 7.kosti lícní (ossa zygomatica) 8.horní čelist (maxila) 9.dolní čelist (mandibula) 10.kosti nosní (ossa nasalia) 11.skořepy nosní (conchae) 12.kosti slzní (ossa lacrimalia) 13.kosti patrové (ossa palatina) 14.kost radličná (vomer) Jazylka (os hyoideum) 1 10 3 8 2 4 7 9

Páteř (columna vertebralis) Kostra trupu 1. krční obratle (vertebra cervicalis) 7 (atlas, čepovec) 2. hrudní obratle 12 3. bederní obratle (vertebra lumbalis) 5 4. kost křížová (os sacrum) – srůst 5 obratlů 5. kost kostrční (os coccygis) – srůst 4-5 obratlů 6. žebra (costae) 12 párů (7 pravá, 3 nepravá, 2 volná) 7. kost hrudní (sternum) Páteř (columna vertebralis) 1 Hrudník (thorax) páteřní kanál pravá žebra (7 párů) 2 hrudní kost žeberní chrupavky 3 4 nepravá žebra (3 páry) 5 volná žebra (2 páry)

Kostra horní končetiny lopatkový pletenec 1.klíční kost (clavicula) 2.lopatka (scapula) 3.kost pažní (humerus) 4.kost vřetenní (radius) – k palci 5.kost loketní (ulna) ruka 6.kosti zápěstní (ossa carpi) 8 7.kosti záprstní (ossa metacarpalia) 5 8.články prstů (phalanges) 14 

Kostra dolní končetiny pánevní pletenec 1.kosti pánevní (ossa coxae) 2 - kyčelní kost (os ilium) - sedací kost (os ischii) - stydká kost (os pubis) (pánev=kosti pánevní+kost křížová) 2.kost stehenní (femur) 3.čéška (patella) 4.kost holenní (tibia) – k palci 5.kost lýtková (fibula) noha 6.zánártní kosti (ossa tarsi) 7 (kost hlezenní, patní, krychlová, loďkovitá, 3 kůstky klínovité) 7.nártní kosti (ossa metatarsi) 5 8.články prstů (phalanges) 14

Spojení kostí 1. pevné - vazivo (kosti lebky v mládí - švy) - chrupavka (meziobratlové disky, žebra k hrudní kosti) - kostní tkáň tj. srůst (pánev, křížová kost) 2. pohyblivé - kloub (kloubní pouzdro, hlavice, jamka, kloubní štěrbina s kloubním mazem=synovie)

40% celkové hmotnosti člověka, 600 svalů Svalovina příčně pruhovaná (kosterní) - pohybové ústrojí - svaly ve vnitřních orgánech (soustava trávicí, dýchací, smyslová) Svalovina srdeční (myokard) Svalovina hladká (stěny vnitřních orgánů, stěna cévní, kůže)   Funkce svalů: ohybač (flexor), natahovač (extenzor), odtahovač (abduktor), přitahovač (adduktor), svěrač (sfinkter), rozvěrač (dilatátor). SOUSTAVA SVALOVÁ Svaly trupu velký sval prsní přední sval pilovitý zevní šikmý sval břišní přímý sval břišní vnitřní sval břišní sval trapézový široký sval zádový Svaly hlavy spánkový sval čelní sval kruhový sval oční kruhový sval ústní zevní sval žvýkací sval tvářový Svaly krku zdvihač hlavy jazylkové svaly

Svaly horní končetiny sval deltový dvojhlavý sval pažní sval vřetenní trojhlavý sval pažní zevní ohybač zápěstí vnitřní ohybač zápěstí vnitřní natahovač zápěstí povrchní ohybač prstů natahovač prstů Svaly dolní končetiny střední sval hýžďový velký sval hýžďový čtyřhlavý sval stehenní dvojhlavý sval stehenní štíhlý sval stehenní krejčovský sval přední sval holenní trojhlavý sval lýtkový dlouhý sval lýtkový poloblanitý sval pološlašitý sval dlouhý natahovač prstů dlouhý natahovač palce

Krev (8% z celkové hmotnosti, muž 5-6 l, žena 4,5 l) SOUSTAVA OBĚHOVÁ Krev (8% z celkové hmotnosti, muž 5-6 l, žena 4,5 l) PLAZMA (55%) - nažloutlá tekutina 91% voda 1% anorgan. látky (NaCl, uhličitan sodný - pH = 7,4 a 0,9% roztok) 8% organ. látky (albuminy, globuliny, fibrinogen, glukóza, tuky, vitamíny, hormony, žluč. barviva, močovina, kys. močová)

2. KRVINKY (45%) červené krvinky (erytrocyty) (4,4 - 5.1012/l), syntéza v červené kostní dřeni (k tvorbě je třeba bílkoviny, vitamin B12, Fe), životnost 120 dnů, rozpad ve slezině a játrech.  

bílé krvinky (leukocyty) (4-10 bílé krvinky (leukocyty) (4-10.109/l), vznik v kostní dřeni, lymfatické tkáni (slezina, mízní uzliny), životnost několik hodin granulocyty (75%) - neutrofilní (70%) fagocytóza - eosinofilní (4%) fagocytóza - bazofilní (1%) agranulocyty (25%) - lymfocyty (20%) velké okrouhlé jádro T lymfocyty - dozrávají v brzlíku, buněčná imunita B lymfocyty - humorální imunita, po aktivaci antigenem se mění na plazmatické buňky – imunoglobuliny (IgG,IgM,IgA,IgE, IgD) monocyty (5%) velké, ledvinovité jádro, v tkáních se označují jako makrofágy – fagocytóza

3. KREVNÍ DESTIČKY (trombocyty) (20-40 3. KREVNÍ DESTIČKY (trombocyty) (20-40.107/1), buněčné úlomky odloučené z megakaryocytů v kostní dřeni - srážení krve Typy imunity: nespecifická – granulocyty, monocyty specifická – lymfocyty Imunizace: aktivní (očkování – usmrcený nebo oslabený mikroorg.) pasivní (hotové protilátky)

Krevní skupiny V membránách erytrocytů jsou antigeny - aglutinogeny (celkem 30) Systém ABO: A (43%), O (38%), B (13%), AB (6%) Systém Rh faktoru: Rh+ (80%) a Rh– (20%)   V krevní plazmě jsou protilátky – aglutininy

Krevní cévy: tepny (arterie) - silná stěna cév (endotel, vazivo, hladké svalstvo) vlásečnice (kapiláry) - endotel - prostup 02, živin, leukocytů (diapedéza) žíly (vény) - tenká stěna (endotel, vazivo, hladké svalstvo) - na stěnách cév dolních končetin jsou chlopně

SRDCE (cor) (280 - 320g, 14 cm) osrdečník (perikard) vazivový obal (epikard), srdeční svalovina (myokard) nitroblána srdeční (endokard). chlopeň trojcípá (mezi PP a PK) chlopeň dvojcípá (mezi LP a LK) chlopně poloměsíčité (v plicním kmenu a aortě) horní a dolní dutá žíla, plicní kmen, plicní žíly, aorta

Činnost srdce: - smršťování (systola) a ochabování (diastola) svaloviny zajišťuje převodní systém srdeční: uzlík siňový (při ústí horní duté žíly) - uzlík síňokomorový (při ústí dolní duté žíly) – Purkyňová vlákna (v myokardu obou komor).  (veget. nervy: sympatikus – zrychluje, parasympatikus - zpomaluje) Tepový (systolický) objem - objem krve vypuzený ze srdce při 1 systole (60 - 80 ml). Minutový objem - objem krve vypuzený během systoly za 1 min.(5 l). Výživa srdce: věnčité (koronární) tepny, ucpání cév = ateroskleróza – ischemická choroba srdeční - infarkt myokardu. Kolaterální oběh: propojené krevní řečiště ve většině orgánů (výjimka mozek, srdce, střevo)  Přednostně zásoben mozek (přerušení oběhu 3-5 min. smrt), srdce, ledviny

Malý (plicní) oběh: PK – kmen plicní – rozděluje se na 2 tepny plicní – plíce – 4 plicní žíly - LS. Velký (tělní) oběh: LK - aorta – z ní vystupují tepna hlavopažní (větví se na pravou krkavici a pravou podklíčkovou tepnu), levá krkavice, levá tepna podklíčková (krkavice zásobují hlavu, podklíčkové tepny zásobují horní končetiny), větve zásobující vnitřní orgány (jícen, průdušky, bránice, nadledviny, ledviny, pohlavní žlázy, žaludek, játra, slinivka, slezina, tenké a tlusté střevo), 2 tepny kyčelní (dolní končetiny, močový měchýř, děloha, konečník). Horní dutá žíla (sbírá krev z hlavy a horních končetin), dolní dutá žíla (sbírá krev z dolních končetin, ze stěn břišních, pohlavních orgánů, ledvin, nadledvin a jater) Do velkého oběhu je vsunut vrátnicový oběh v dutině břišní (krev z žaludku, střev, slinivky a sleziny – vrátnicová žíla - játra).

plicní kapiláry aorta plicní žíly levá síň levá komora pravá komora plicní kmen pravá síň dýchací cesta výměna vzduchu výměna plynu plicní tepny

Abychom mohli žít, musí se naše srdce stáhnout 100 000 krát za den, 36 500 000 krát za rok, 2 737 500 000 krát za průměrný lidský život, aby přečerpávalo a rozhánělo krev do 140 000 kilometrů dlouhé sítě cév lidského těla a zásobovalo každý orgán kyslíkem a energií.

MÍZA - složení jako plazma, méně bílkovin, mízní buňky (lymfocyty) MÍZNÍ CÉVY: vlásečnice (endotel, z tkáň. moku vzniká míza) - mízní cévy - mízní kmeny - mízovod hrudní (odvádí mízu z dolní poloviny těla, z levé poloviny hrudníku, krku a hlavy), pravostranný mízní kmen (zbytek těla) – žilní krev. MÍZNÍ LYMFATICKÉ ORGÁNY: Mízní uzliny – v průběhu mízních cév (míza se filtruje, obohacuje o lymfocyty, zachycují se mikroorg., pigmenty, nádor. buňky). Uzlíčky lymfoidní tkáně - roztroušeny v tenkém střevě, dýchací soustavě, pohlavním ústrojí, slezině, patrových mandlích a brzlíku (vytváří prvotní T lymfocyty) SOUSTAVA MÍZNÍ

SLEZINA (pod bránicí v levé části, 13x4 cm), červená dřeň (zánik SLEZINA (pod bránicí v levé části, 13x4 cm), červená dřeň (zánik erytrocytů), bílá dřeň (tvorba B lymfocytů v mízních uzlíčkách). slezina

SOUSTAVA DÝCHACÍ Dýchání zevní – výměna plynů mezi krví a plícemi   Dýchání zevní – výměna plynů mezi krví a plícemi Dýchání vnitřní – výměna plynů mezi krví a tkáněmi Horní cesty dýchací: DUTINA NOSNÍ (cavum nasi) - nosní dírky – nozdry – nosohltan (řasinkový epitel, čistí, zvlhčuje a otepluje vdechovaný vzduch) Dolní cesty dýchací: HRTAN (larynx) – soubor chrupavek (štítná, prstencová, hlasivková) zavěšený na jazylce, hlasové vazy tvoří hlasivkovou štěrbinu, příklopka hrtanová. PRUDUŠNICE (trachea) 16-20 chrupavek, řasinkový epitel. PRŮDUŠKY (bronchi) větví se v plicích na průdušinky, řas. epitel PLÍCE (pulmo) párový orgán (pravá 3 laloky, levá 2 laloky), poplicnice (vazivová blána), plicní sklípky (alveoly) - respirační epitel SOUSTAVA DÝCHACÍ

Plíce

Centrum dýchání: prodloužená mícha Na dýchání se podílí: Vdechovaný vzduch: 79%N, 21%O2, 0,03%CO2 plíce Vydechovaný vzduch: 81%N, 14%O2, 5% CO2 bronchus Centrum dýchání: prodloužená mícha Na dýchání se podílí: - bránice (diaphragma) - zevní mezižeberní svaly svalová vlákna terminální bronchioly alveolární kapiláry trachea levý bronchus pravý bronchus pravá plíce levá plíce alveol

Dechová frekvence: počet dechů za minutu (14–18) DECHOVÉ PARAMETRY Dechová frekvence: počet dechů za minutu (14–18) Minutový dechový objem: množství vzduchu vyměněné za 1min (7 - 9 l) Vitální kapacita plic: objem vzduchu po usilovném výdechu (3,5 - 5 l) Zbytkový vzduch: množství vzduchu, které nejsme schopni vydechnout Vzduch minimální: zůstane v plicích po vyjmutí z těla (plíce plavou) Plíce kuřáka Obranné dýchací reflexy: Kašel (podráždění sliznice hrtanu, průdušnice a průdušek) Kýchání (podráždění sliznice nosní)

SOUSTAVA TRÁVICÍ DUTINA ÚSTNÍ (cavum oris) tvrdé a měkké patro, patrové mandle, dásně, jazyk (chuťové pohárky) Zuby: sklovina, zubovina, dřeň řezáky, špičáky, třenové zuby, stoličky (mléčný 20, trvalý 32) Sliny: slinné žlázy (podjazykové, podčelistní, příušní)

HLTAN (pharynx) - nosohltan, ústní část hltanu, hrtanová část JÍCEN (oesophagus) - 32 cm, peristaltické pohyby ŽALUDEK (gastrus, ventriculus) pod levým lalokem jater, části (česlo, tělo, vrátník), žlázy produkují žaludeční šťávu (HCl, pepsin, hlen mucin), ve sliznici žaludku hormon gastrin. TENKÉ STŘEVO 3-5 m, klky, střevní šťáva (lipázy, amylázy, peptidázy), hormon sekretin, shluky lymfoidní tkáně. dvanáctník (duodenum) (ústí vývod žlučovodu a pankreatu) - lačník (jejunum) kyčelník (ileum) jícen žaludek tlusté střevo tenké střevo

játra jícen žaludek pankreas réktum tenké střevo tlusté střevo žlučník

TLUSTÉ STŘEVO 1,5 m, plní se 4-8 h po jídle slepé střevo - výběžek appendix tračník (colon)(vzestupný, příčný, sestupný, esovitá klička) - zpětná resorpce vody, vitamínů, solí - střevní mikroflóra (hnilobné, kvasné bakterie) - vit. B12, K - nestrávené zbytky potravy se zahušťují ve výkaly, hromadí se v konečníku (rectum) příčný tračník sestupný tračník vzestupný tračník apendix esovitá klička réktum

JÁTRA (hepar) - největší žláza (1,5 kg), pod pravou klenbou bránice SLINIVKA BŘIŠNÍ (pankreas) – v ohbí dvanáctníku, pankreatická šťáva (trypsin, amylázy, lipázy), produkce hormonů (inzulín, glukagon) JÁTRA (hepar) - největší žláza (1,5 kg), pod pravou klenbou bránice - tvorba glykogenu z cukrů, syntéza AK, bílkovin, močoviny, - metabol. tuků, vitamínů, zneškodnění jedovatých zplodin - - tvorba žluči (žlučové barvivo bilirubin, žlučové kyseliny), žlučovodem do dvanáctníku, význam pro emulgaci tuků. - zásobárna vit. B12 a vit. rozpustných v tucích játra

SOUSTAVA VYLUČOVACÍ Odstraňování odpadních látek: plíce (CO2), trávicí ústrojí (stolice), kůže (pot), ledviny (moč)  LEDVINY (renes) (1,5 kg, 12 x 6 cm), párový orgán po stranách bederní páteře, branka ledvinná (vstup cév, nervů a močovodu) Nefrony (1 milion): klubíčko vlásečnic (glomerulus) – filtrace prvotní moči Bowmanovo pouzdro vinuté kanálky I řádu (proximální tubulus), Henleova klička (ve dřeni), vinuté kanálky II. řádu (distální tubulus), vstřebávání vody, solí, glukózy, vylučování odpadních látek Ledvinné kalíšky Ledvinná pánvička Odvodné cesty močové: močovod, močový měchýř, moč. trubice Centrum reflexu močení: křížová mícha

glomeruly ledvinná pyramida močovod ledvinná dřeň ledvinná pánvička ledvinná žíla ledvinná tepna ledvinná kůra

Definitivní moč: 1-1,5 l denně, H2O, 3% N látek Bowmanův váček glomerul ledvinný tubul arteriola ledvinné tepny sběrný kanálek větev ledvinné žíly kapiláry Definitivní moč: 1-1,5 l denně, H2O, 3% N látek k ledvinné pánvičce

KŮŽE (cutis, derma) 1,6 - 1,8 m2, funkce: ochranná, smyslová, KŮŽE (cutis, derma) 1,6 - 1,8 m2, funkce: ochranná, smyslová, skladovací, vylučovací, resorpční, udržování tělesné teploty. Pokožka (epidermis) – mnohovrst. dlaždicový epitel, rohovatí, buňky s melaninem. Škára (corium) - vazivo, nervová zakončení (čidla bolesti): Meissnerova tělíska (dotykové receptory) Krauseova tělíska (receptory chladu) Ruffiniho tělíska (receptory tepla) Podkožní vazivo (tela subcutanea) – tuk Vater-Paciniho tělíska (receptory čití tlaku a tahu) SOUSTAVA KOŽNÍ

KOŽNÍ DERIVÁTY (přídatné kožní orgány): Nehty Vlasy a chlupy – vlasové váčky, ústí mazové žlázy, hladké svaly Mazové žlázy – chybí na dlani a plosce nohy, vylučují kožní maz Potní žlázy – nejvíce v podpaží, na čele, dlaních, ploskách noh pot = 99% H2O, 0,6% NaCl, organ. látky (močovina, MK, AK) Apokrinní žlázy (sexuální, pachové) - v podpaždí, v okolí konečníku, v kůži pohlavních orgánů, činné od puberty Žláza mléčná - největší kožní žláza, lalůčky – mlékovody – prsní bradavka

pokožka volné nervové zakončení Meissnerova hmat. zakončení škára Rufiniho hmatová zakončení Pacinianiho hmat. zakončení podkožní vazivo potní žláza tepna žíla nerv mazová žláza

SOUSTAVA SMYSLOVÁ Poskytuje CNS informace o vnějším a vnitřním prostředí, podněty z prostředí zachycuje čidlo (analyzátor), který má 3 části: 1. Receptory Exteroreceptory - přijímají podněty z vnějšího prostředí Interoreceptory - přijímají podněty z vnitřního prostředí a) Vlastní: termoreceptory (teplota) chemoreceptory (O2, CO2 ) osmoreceptory (osmotické poměry) baroreceptory (tlak) b) Proprioreceptory: podněty ze svalů, šlach a kloubů c) Čidlo polohy a pohybu (statokinetické čidlo) 2. Dostředivé nervové dráhy 3. Korová část – analýza informace

Zrakové ústrojí Vnímá elektrom. vlnění 400-700 nm, oko v očnici, oční koule: - zevní vrstva vazivová - bělima (sclera) a rohovka (cornea) - střední vrstva cévnatá - cévnatka (chorioidea), řasnaté tělísko (corpus ciliare), duhovka (iris) se zornicí (pupila, pigment) vnitřní nervová vrstva - sítnice (retina) - tyčinky a čípky slepá skvrna - bez tyčinek a čípků, vystup zrakového nervu žlutá skvrna - nejvíce čípků, nejostřejší vidění čočka (lens) zavěšená na vláknech řasnatého tělíska, akomodace čočky umožňuje ostré vidění, ohnisko se promítá do žluté skvrny. Čočka rozděluje prostor mezi rohovkou a čočkou na přední a zadní komoru oční vyplněné komorovou vodou. sklivec (corpus vitreum) vyplňuje prostor mezi čočkou a sítnicí.

sklivec tepny a žíly sítnice závěsný aparát oka slepá skvrna zadní oční komora zrakový nerv přední oční komora jamka žlutá skvrna zornice (panenka) sítnice cévnatka duhovka bělima čočka rohovka

PŘÍDATNÉ ORGÁNY OKA: víčka, řasy, spojivka, slzní žláza (slzy - slzní váček - slzovod - nosní dutina), okohybné svaly (6 příčně pruhovaných). Vady oka: Krátkozrakost (myopie) – obraz před sítnicí, rozptylky Dalekozrakost (hypermetropie) – obraz za sítnicí, spojky Barvoslepost Částečná barvoslepost (daltonismus) – nerozliší červenou a zelenou Astigmatismus - zkřivený obraz, nestejnoměrně vyvinutá rohovka Šeroslepost - nedostatek vitamínu A Šilhavost (porucha svalů nebo nervů) Šedý a zelený zákal

Sluchové ústrojí Slouží k rozlišování zvuků v rozsahu 16-20 000 Hz, ucho (auris): - zevní ucho (boltec, zevní zvukovod) - střední ucho (bubínek, kladívko, kovadlinka, třmínek) vnitřní ucho (předsíň, blanitý labyrint - váček vejčitý, kulatý, 3 polokruhové kanálky, hlemýžď - Cortiho orgán, podráždění ze smyslových buněk vedeno do kůry spánkového laloku předního mozku). (kostěnný labyrint je vyplněn perilymfou, v níž se vznáší blanitý labyrint vyplněn endolymfou, Eustachova trubice zajišťuje spojení s nosohltanem). Ústrojí rovnovážné (statokinetické): Čidlo statické (vnímání polohy) v kulatém a vejčitém váčku lybyr. Čidlo kinetické (vnímání pohybu) v polokruhových kanálcích

boltec bubínek kovadlinka třmínek hlemýžď zvukovod kladívko Eustachova trubice

Čichové ústrojí: Drážděno pachovými látkami rozptýlenými ve vzduchu. Receptor = čichové buňky v nosní dutině, jejich výběžky do čichového centra v mozku (spodní strana čelních laloků) Chuťové ústrojí: Drážděno látkami rozpuštěnými ve slinách. Receptor = chuťové pohárky s chuťovými buňkami ve slizničním epitelu na jazyku, měkkém patře a v horní části hltanu, vzruchy jsou vedeny do kůry temenních laloků předního mozku. Chuťové pocity: sladko (receptory na hrotu a okrajích jazyka), slano (receptory na hrotu jazyka), kyselo (receptory na okrajích jazyka), hořko (receptory na kořenu jazyka).

hořko slano kyselo sladko

SOUSTAVA NERVOVÁ mozek páteřní mícha periferní nervy Centrální nervová soustava (CNS) – páteřní mícha, mozek Obvodové (periferní) nervy – dostředivé a odstředivé nervy mozek páteřní mícha periferní nervy

CENTRÁLNÍ NERVOVÁ SOUSTAVA Bílá hmota (dlouhé výběžky neuronů) Šedá hmota (těla a krátké výběžky neuronů) MÍCHA PÁTEŘNÍ (medulla spinalis): leží v kanálu páteřním od týlního otvoru po 2. bederní obratel, šedá hmota je obklopena bílou hmotou, přední a zadní rohy míšní. Z míchy vystupuje 31 párů míšních nervů. Nejnižší reflexní ústředí, podřízena vyšším oddílům CNS, centrum hybných reflexů, svalového napětí, mikčního, defekačního, erekčního, ejakulačního reflexu.

Gliové buňky – chrání a vyživují neurony Stavba neuronu jádro jadérko dendrity synapse neuron tělo buňky neurit (axon) Schwannova pochva Ranvierův zářez vrchol axonu Gliové buňky – chrání a vyživují neurony

MOZEK (encephalon) 1300 g, v dutině lební Ochrana mozku: tvrdá plena mozková (dura mater), 2 měkké pleny: pavučnice (arachnoidea), omozečnice (pia mater). Mezi plenami je mozkomíšní mok. Přední mozek (čichový) koncový mozek (telencephalon) tvořen 2 polokoulemi (hemisférami) spojené kalosním tělesem, uvnitř hemisfér je dutina vyplněna mozkomíšním mokem. mezimozek (diencephalon) – mezi hemisférami koncového mozku - talamus (převodní ústředí pro nerv. vlákna.) - hypotalamus (reflexní centra pro řízení metabolismu, tělesné teploty, regulaci spánku a bdění) Limbický systém (mezimozek) - sídlo emocí (strach, hněv, smutek, radost, láska), ukládání paměťových stop, vrozené prvky chování

2. Střední mozek (zrakový) – mezi mostem a mezimozkem, význam 2. Střední mozek (zrakový) – mezi mostem a mezimozkem, význam pro motoriku, zprávy ze zrakového a sluchového ústrojí. 3. Zadní mozek (sluchový) mozeček (cerebellum) 2 polokoule (hemisféry) spojené červem mozečkovým (vermis cerebelli), vně je šedá hmota s Purkyňovými buňkami - koordinuje pohyb a rovnováhu prodloužená mícha (medulla oblongata) 7 párů mozkových nervů - centra retikulární formace (dýchání, srdeční frekvence, krevní tlak, pohyby GIT, reflexy - sací, polykací, kýchání, kašel, zvracení). Varolův most - val nad prodlouženou míchou, spojuje koncový mozek s mozečkem

čelní lalok temenní lalok týlní lalok mozeček spánkový lalok mozkový kmen

OBVODOVÉ (PERIFERNÍ) NERVY Spojují oběma směry CNS s orgány a tkáněmi celého těla. 1. Mozkomíšní nervy (cerebrospinální) senzitivní - z kůže nebo smyslových orgánů motorické - do příčně pruhovaných svalů míšní (spinální) - 31 párů a mozkové (hlavové) - 12 párů 2. Vegetativní nervy (autonomní) sympatické (sympaticus) – mediátor adrenalin a noradrenalin, vystupují z míchy krční, hrudní a bederní. parasympatické (parasympaticus) – mediátor acetylcholin, vystupují z mozku a křížové míchy Inervují hladké svalstvo GIT, prudůšnice a průdušek, močového a pohlavního ústrojí, cév, srdce a žláz. Jejich funkce je protichůdná (antagonistická).

mozek lebka mozeček páteřní mícha

Logické nebo kreativní (tvořivé) myšlení? kontrola pohybů pravé ruky kontrola pohybů levé ruky vnímání hudby mluvená řeč početní schopnosti trojrozměrná představivost vnímání výtvarného umění psaná řeč invence racionální úvaha představivost exaktní vědecké schopnosti

Hodně štěstí a důvodů k radosti