Kmen: Kroužkovci

Tělo: složené z velkého počtu článků, v jednotlivých tělesných článcích se stavba opakuje - jsou rovnocenné, mezi ektodermem a endodermem je druhotná tělní dutina coelom, ve které jsou uložené orgány.

Krvní oběh: uzavřený, Tělní tekutiny - krev a lymfa, Hřbetní a břišní stranou procházejí velké cévy, propojené okružními cévami, pulzováním rozšířenějších částí je zabezpečený pohyb krve.

Nervová soustava: tvořená nervovými uzlinami v každém článku - hovoříme o žebříčkové nervové soustavě.

Dýchací soustava: Žábrami nebo celým povrchem těla.

Vylučovací soustava: nefrídie (metanefridie), tvořené obrvenou nálevkou otevřenou do tělní dutiny

Trávicí soustva: Ústní otvor, diferencovaná trávcí trubice, análny otvor.

Pohlavní soustava: oddělené pohlaví (gonochoristé) nebo také oboupohlavní (hermafrodity) vývin přes larvu nebo přímý

Kmeň: KROUŽKOVCI třída: Mnohoštetinatci (Polychaeta) třída: Opaskovci (Clitellata)

Mnohoštetinatci mořští kroužkovci na každém tělsném článku mají nečlánkované výběžky – parapodie na parapodiích jsou svazky štětin, hmatové brvy a žábra, na prním tělesné článku mají tykadla

Naznámější zástupci: Nereidka Afroditka Palolo

Opaskovci: v prední části těla je vyvinutý opasek, ve kterém je velké množství kožních žláz, Nemají vytvořené parapodia ani tykada.

Žížala obecná naše nejznámější žížala, dlouhá 90-190 mm, žije běžně v půdě luk, polí a zahrad, v nížinách i v horském stupni.

Žížala svítivá (Eisenia lucens) je dlouhá 45-115 mm, naša jediná žížala, která je schopna světélkovat nejčastěji ji nalezneme na horách ve shnilém dřevě

Žížala pobřežní (Eiseniella tetraedra) jedna z našich nejmenších žížal (30-60 mm) žije ve vlhké půdě, v močálech, na břehu řek i přímo ve vodě pod skalami, kůrou a mezi rostlinami

Pijavice lékařská (Hirudo medicinalis) je dlouhá 100-150 mm, na řbetě má charakteristické žluté nebo pomarančové pásky, žije v dobře prohřátých plýtkých nádržích, rybníkách, jezerech a slepých říčních ramenech živí se krví teplokrevných obratlovců, Při sání vypouští do rány hirudin, který zabraňuje srážení krve, s oblibou se používala v lidovém lékařství, v současnosti se vyskytuje už jen zřídka a proto si zaslouží ochranu.

Pijavice velká (Haemopis sanguisuga) jedna z našich nejrozšířenějších pijavic, dlouhá do 100 mm, žije ve stojatých vodách, od nížin až po horský stupeň, je dravá, živí se žížalami, hmyzem apod. někdy ji najdeme na břehu mimo vodu Pijavice koňská se živí vodními červy. Pijavice rybí cizopasí na žábrech ryb.