Rzeczpospolita Polska Žákyně a žáci VI. třídy Základní škola Charlotty Masarykové, Praha 5 – Velká Chuchle Školní rok 2008/2009

Kde se země nachází? Polsko patří mezi nejvlivnější a nejpozoruhodnější země střední a východní Evropy. Polsko hraničí s Německem na západě, s Českou republikou a Slovenskem na jihu, Ukrajinou a Běloruskem na východě, s Litvou a Ruskem (Kaliningradskou oblastí) na severu. Na severu má Polsko přístup k Baltskému moři. Vložte mapu země.

Zeměpisné údaje o Polsku Kromě jižních oblastí je většina státu pokryta nížinami a rovinami. Polsko má velmi hustou říční síť. K největším řekám náleží Wisla a Odra. Obě odvádějí 90 % vody polského území do Baltského moře. Polsko je jezernatá krajina. Severní Polsko vyplňují Pomořanská a Mazurská jezerní plošina, středovýchodní a jihovýchodní část tvoří nízké vrchoviny Malopolská vrchovina a Lublinská vrchovina, jih Polska prostupuje pás horských masivů Jizerské hory, Krkonoše, Góry Sowie, Góry Stolowe, Bystřické hory, Masiv Kralického Sněžníku, Karpaty (zahrnují pohoří Beskyd), Tatry (s nejvyšší polskou horou Rysy – 2 499 m.n.m.) a Bieszczady. V Polsku žije téměř 39 milionů obyvatel. Hlavním městem země je Warszawa, v níž žije 1 710 000 obyvatel. Země je rozdělena do 16 vojvodství. Vložte obrázek některého z významných geografických úkazů země.

Klimatické podmínky v zemi Polsko leží v mírném podnebném pásmu, mísí se zde kontinentální a oceánské klimatické vlivy. Nejteplejší oblastí země jsou Slezská nížina a Sandoměřská vysočina, nejchladnějším místem je město Suwalki v severovýchodním cípu Polska. Průměrná roční teplota se v Polsku pohybuje kolem 6-8 stupňů Celsia. V létě se denní teploty pohybují kolem 20-25 stupňů Celsia, v zimě mohou teploty klesnout až k – 20 stupňům Celsia. Vložte obrázek ilustrující některé roční období dané země.

Příroda v zemi Vložte obrázek rostliny nebo zvířete žijícího v zemi. Polskou faunu tvoří: zajíc polní jelen evropský prase divoké los evropský medvěd brtník zubr evropský orel mořský čáp bílý labuť velká vlk obecný rys ostrovid Vložte obrázek rostliny nebo zvířete žijícího v zemi.

Příroda v zemi Ochrana polské přírody se soustřeďuje do: 23 národních parků, 120 chráněných území, 1368 přírodních rezervací, mnoha významných krajinných prvků (řeka, potok, jezero, ostrov apod.), 33 000 přírodních památek (staré či velké stromy, aleje, vodopády, skály, prameny, balvany, jeskyně apod.), 9 biosférických rezervací (velkoplošná chráněná území – nejznámějšími rezervacemi tohoto typu jsou Tatry a Krkonoše ad.)

Julian Tuwim – Idzie Grześ Tuwim Julian Idzie Grześ Idzie Grześ Przez wieś, Worek piasku niesie, A przez dziurkę Piasek ciurkiem Sypie się za Grzesiem. "Piasku mniej - Nosić lżej!" Cieszy się głuptasek. Do dom wrócił, Worek zrzucił, Ale gdzie ten piasek? Wraca Grześ Przez wieś, Zbiera piasku ziarnka. Pomaluśku, Powoluśku, Zebrała się miarka. Idzie Grześ Przez wieś, Worek piasku niesie, A przez dziurkę Piasek ciurkiem Sypie się za Grzesiem... I tak dalej... i tak dalej...

Historie země Moderní dějiny Polska – bouřlivé 20. století Počátek první světové války Konec světové války Vojenský puč (převrat) v zemi druhé Poválečné období ve stínu diktatury Pád komunis- tické moci, svobodné volby, svoboda Vstup země do NATO a EU 1914 1918 1926 1939 1945 1945 - 1989 1989 - 1999 1999 - 2004 Během první světové války po obsazení většiny polského území patřícího tehdy Rusku Německem a Rakouskem bylo na tomto území zřízeno autonomní Království polské jako loutkový stát pod patronací Centrálních mocností. Polsko získalo skutečnou suverenitu až po porážce Centrálních mocností (Německé císařství, Rakousko-Uhersko, Turecko, Bulharsko). Druhá polská republika byla parlamentní demokracií. Maršál Józef Pilsudski provedl v republice zmítané politickou nestabilitou puč a zavedl vojenskou diktaturu, která vedla k potlačování práv a svobod občanů. Na počátku druhé světové války bylo Polsko okupováno Německem a Sovětským svazem. Během války bylo zničeno mnoho polských měst a jeho území se stalo hlavním dějištěm holocaustu. Po válce SSSR většinu svého původního záboru anektoval, Polsko bylo naopak rozšířeno o západní „nová území“ až po hranici s Německem na řece Nise a Odře. Po válce se stalo Polsko diktaturou, státem pod sovětským vlivem. Během období nesvobody docházelo k povstáním. K naději na svobodný život přispělo v roce 1980 po vlně stávek založení nezávislých odborů s názvem Solidarita. V prvních postkomu- nistických volbách v roce 1989 zvítězila Solidarita a země se vydala cestou radikálních reforem. Snahou bylo proměnit strnulý, nefunkční systém ve svobodnou společnost založenou na tržním hospodářství. V roce 1999 po letech příprav se Polsko stalo členem vojenské organizace - Severoatlan- tické aliance (NATO) a v roce 2004 přistoupilo s dalšími deseti zeměmi k Evropské unii. Tímto aktem se Polsko stalo součástí euroatlantic- kého prostoru. Přidejte na časovou osul klíčové události v dějinách země.

Zmítané Polsko ve 20. stol. Druhá polská republika 1921 - 1939 Současné území Polska rok 2009

Kuchyně v zemi polské aneb „jiná země, jiný mrav“. Polská kuchyně se vyznačuje vydatností, obsahuje totiž hodně masa. Nejoblíbenějšími polskými pokrmy jsou: bigos, kotlet schabowy, pierogi, golabki. Polsko je známé taktéž svým výborným chlebem. Nejtypičtějšími ingrediencemi jsou: kysané zelí, červená řepa, okurky, kysaná smetana, kedlubny, houby a různé druhy párků a klobásek. U přípravy tradičního polského jídla nesmí chybět dostatek bylin, koření, jako jsou majoránka, kopr, kmín, petržel či pepř. Nejpopulárnější moučníky jsou různé buchty a sladké pečivo (faworki, makowiec, szarlotka). Sem vložte obrázek ilustrující zvyky nebo tradice.

Kuchyně v zemi polské aneb „jiná země, jiný mrav“. Bigos – velmi chutný pikantní dušený pokrm, připravuje se ze zelí a z velké porce různých druhů masa a klobásek, bigos je velmi tradiční polské jídlo. Kotlet schabowy – tradiční vepřová kotleta obalovaná ve strouhance. Pierogi – velmi tradiční a oblíbené bílé knedlíčky s rozmanitou náplní (se zelím a houbami, se sýrem a bramborami, s ovocem nebo s masem). Golabki – kapustové závitky plněné mletým hovězím masem a někdy i rýží, původně pochází z Litvy.

Střípek z polských tradic V Polsku se 95 % obyvatel hlásí ke katolické církvi, tudíž Velikonoce jsou přirozeně nejdůležitějším svátkem roku. Lidé nosí do kostela požehnat košík s vajíčky, chlebem, solí, pepřem a klobásami. Vánoční svátky jsou spojené s dětskou vírou v první vycházející štědrovečerní hvězdu na obloze, jež dětem naděluje dárky (hvězda betlémská). U štědrovečerního stolu je v polských rodinách jedna židle neobsazená, je určena pro nečekaného hosta. Hlavním pokrmem je hustá houbová nebo rybí polévka, brambory se zelím a houbami, nudle s mákem a bramborové taštičky.

Pamětihodnosti Čenstochová Gdaňsk Krakov Malbork Varšava Vratislav

Černá Madona – Čenstochová – Jasna Góra

Westerplatte - Gdaňsk

Hlavní náměstí Krakova (Rynek Glówny) – hrad Wawel – Kaziměř (Kazimierz)

Hrad Malbork – sbírka jantarů, zbraně

Varšava (Warszawa) – historie, současnost

Radnice (1327 – 1504) – Vratislav (Wroclaw)

Jaromír Nohavica - Dokąd się śpiewa Przekład Renaty Putzlacher Z Cieszyna co kwadrans pociągi ruszają w świat Nie spałem od wczoraj i dziś nie będę się kładł Medard - mój patron - postukał się w czoło i zbladł, Lecz - dokąd się śpiewa - jeszcze się żyje i trwa. Na drogę bułka i słone paluszki - jak lord W sercu mam miłość, a w głowie piosenek ze sto Ze szkoły wiem, co przystoi i co czynić mam, Bo - dokąd się śpiewa - jeszcze się żyje i trwa. Bilet z podróży w albumie przytwierdzam na klej, Ruszyłem przed chwila, a gdzie dojadę - kto wie? Mozaika świata za oknem się mieni jak kram Drogo się płaci za błędy - a coś o tym wiem Buja nas życie, zakręty skrywają nam cel I choćby sępy nade mną - gdy passa jest zła To - dokąd się śpiewa - jeszcze się żyje i trwa Z Cieszyna co dzień pociągi na skraj świata mkną Halo! Jesteście tam, ludzie? - czy słyszy mnie kto? A z dali chór głosów taką odpowiedź mi da, Że - dokąd się śpiewa - jeszcze się żyje i trwa. Dokud se zpívá Jaromír Nohavica Z Těšína vyjíždí vlaky co čtvrthodinu včera jsem nespal a ani dnes nespočinu svatý Medard můj patron ťuká si na čelo ale dokud se zpívá ještě se neumřelo hm - hm hm - hm - hm Ve stánku koupím si housku a slané tyčky srdce mám pro lásku a hlavu pro písničky ze školy dobře vím co by se dělat mělo Do alba jízdenek lepím si další jednu vyjel jsem před chvílí konec je v nedohlednu za oknem míhá se život jak leporelo a dokud se zpívá ještě se neumřelo Stokrát jsem prohloupil a stokrát platil draze houpe to houpe to na housenkové dráze i kdyby supi se slítali na mé tělo tak dokud se zpívá ještě se neumřelo Z Těšína vyjíždí vlaky až na kraj světa zvedl jsem telefon a ptám se Lidi jste tam ? a z veliké dálky do uší mi zaznělo že dokud se zpívá ještě se neumřelo

Průmysl, zemědělství, služby Polsko je průmyslově-zemědělský stát s významnou těžbou nerostných surovin. Hlavním průmyslovým odvětvím je těžební průmysl (zejména těžba černého a hnědého uhlí). V zemědělství převažuje rostlinná výroba nad živočišnou. Téměř polovinu plochy státu představuje orná půda (pěstuje se pšenice, žito, ječmen, oves, len). Významnými odvětvími jsou rybolov a těžba dřeva. S chovem ovcí souvisí produkce vlny. Vložte obrázek hlavy státu.

Průmysl, zemědělství, služby Cestovní ruch je v Polsku rozvíjen pořádáním mnoha vícedenních mezinárodních festivalů (hudebních, filmových, divadelních) či knižních veletrhů, které přivádí návštěvníky i do turisticky méně navštěvovaných míst země. Dopravní infrastruktura je poměrně hustá, avšak velmi zastaralá. Zvláště to platí o železnici. Pouze 2/3 silnic mají asfaltový povrch. Volný čas lze v této zemi smysluplně využít, neboť je aktivní nespočet organizací, které nabízí Polákům možnost aktivně využít volný čas po práci či studiu. Ubytování je v Polsku rozmanité, stovky tábořišť, mládežnické ubytovny, ubytovny PTTK pro šetrné turisty, studentské ubytovny v letních měsících, ubytování v soukromí nebo hotely. Vložte obrázek ilustrující ekonomiku dané země.

Překvapení z polských luhů a hájů je připraveno na konci této prezentace o Polsku. Co to asi bude? Vložte obrázek některého z turisticky zajímavých míst země.

Polská kultura Karol Wojtyła Světově proslulí, „nesmrtelní“ Poláci

Polská kultura Velikáni polské literatury Adam Mickiewicz Juliusz Slowacki Stanislaw Ignacy Witkiewicz Henryk Sienkiewicz (1905) Wladyslaw Reymont (1924) Czeslaw Milosz (1980) Wislawa Szymborska (1996)

Oskarová polská kinematografie Velikáni polské kinematografie Roman Polanski (film Pianista – 2002) Krzysztof Kieslowski (Tři barvy – nominace) Andrzej Wajda (za celoživotní dílo – 2000)

Polská kultura Velikáni polské hudby Fryderyk Chopin Ignacy Paderewski

Chopinova hravost – ať žije hudba! Fryderyk Chopin prožil krásné dětství. V sedmi letech se už Chopin pokoušel skládat a hrát první skladby. Jako dospělý „romantický“ skladatel je po celém světě znám svými klavírními skladbami. Psal preludia, nokturna, mazurky, polonézy, valčíky, sonáty. Právě posloucháme „Valčík cis moll opus č. 64“.

Taneční vykročení téměř v závěru…

Děkujeme vám za pozornost. A nyní k vám již putuje z polských luhů a hájů překvapení, rozptýlení po náročném vnímání prezentace o Polsku.