Pravěk

Dějiny lidstva – velmi krátké - předkové člověka se objevili až na prahu čtvrtohor planeta Země a sluneční soustava – asi 4, 6 miliardy let otázka vzniku vesmíru, života i člověka stále nezodpovězena – pouze hypotézy, spekulace a teorie

Vznik člověka Dvě základní koncepce: „náboženská“ versus „vědecká“

Náboženská koncepce Ve všech náboženstvích je člověk stvořen například křesťanství: Bible - Genesis: „I stvořil Bůh člověka k obrazu svému, k obrazu Božímu, stvořil jej, muže a ženu a požehnal jim Bůh: Ploďtež se a rozmnožujte se, a zaplňte Zemi a podmaňte si ji a panujte nad rybami mořskými, a nad ptactvem nebeským i nad všelikým živočichem hýbajícím se na zemi.“

Vědecká koncepce hledá vznik člověka vědeckými metodami počátek: Charles Darwin (1809 – 1882) - anglický přírodovědec – evoluční teorie „O vzniku druhů přírodním výběrem“ (1859) „Původ člověka a pohlavní výběr“ (1871) = člověk se vyvinul z nižších druhů! (evoluční teorii nazývali její odpůrci „opičí teorie“)

Hominidé = předchůdci člověka Objevují se před asi 3 – 4 miliony let Antropogeneze = studium vývojové linie směřující od živočišných předchůdců člověka k formě homo. Informace o předchůdcích člověka se neustále mění v závislosti na nových paleontologických nálezech Paleontologie = studium zkamenělých organizmů

„Kolébka člověka“ Nejstarší formy člověka byly nalezeny v Africe - odtud se forma homo šířila na ostatní kontinenty Homo habilis (zručný) - první výrobce nástrojů, nálezy v Africe - 3 – 1 milion let př. n. l. Homo erectus (vzpřímený)- již rozšířen do Evropy a Asie, 1 – 0,3 milionu let př. n. l.

Homo sapiens (moudrý) ??? Homo sapiens neanderthalensis 250 000 - 35 000 let př. n. l. – zánik neobjasněn - Splynul s homo sapiens sapiens či vymřel? Homo sapiens sapiens = dnešní forma člověka, 100 000 – 25 000 let př. n. l. Působením místních podmínek se vyvinuly rasy

Různé druhy se časově překrývaly Vývojová řada nebyla přímka, ale měla podobu rozeklaného stromu se slepými větvemi - archeologických nálezů je nedostatek, aby se s vědeckou jistotou dal rekonstruovat vývoj člověka Převratný okamžik, trvající statisíce let, kdy se „člověk“ vymanil ze živočišné říše, byla výroba nástrojů, použití ohně a řeč

Dělení podle nejdůležitějšího používaného materiálu Doba kamenná - paleolit (starší) mezolit (střední) neolit (mladší) eneolit (pozdní) Doba bronzová Doba železná - starší (halštatská) mladší (laténská)

Paleolit - starší doba kamenná palaios = starý lithos = kámen nejdelší období vývoje člověka – miliony let. začátek - první hominidé x konec - homo sapiens sapiens hospodářství přisvojovací = lov a sběr střídání dob ledových a meziledových = vliv na floru a faunu = vliv na vývoj člověka vývoj zpracování kamene od primitivních pěstních klínů až po jemně štípané nástroje 1. dělba práce: muži (lov) x ženy (vše ostatní)

výroba nástrojů, ovládnutí ohně, život v tlupách, vývoj abstraktního myšlení - rituální pohřby, vznik umění (monumentální jeskynní malby, rytiny, sošky z pálené hlíny) – rituální účel (úspěšný lov, plodnost)

Mezolit - střední doba kamenná = pokračování paleolitu v jiných podmínkách, oteplení po poslední době ledové = změna flory a fauny asi 10 - 7 tis. př. n. l.- konec různý v různých částech světa (podle rozvoje zemědělství) luk a šíp rybolov první domestikované zvíře – pes mikrolitizace nástrojů

Neolit - mladší doba kamenná „neolitická revoluce“ = vznik zemědělství Přední východ asi 10 – 8 tis. př. n. l. X stř. Evropa asi 6 / 5 tis. př. n. l. změna přisvojovacího hospodářství v produktivní počátek zřejmě náhodný - objev rozmnožení sbíraných divoce rostoucích obilnin setím (pšenice, ječmen, proso, luštěniny) domestikace zvířat (ovce, kozy, vepři, hovězí dobytek)

zavlažovací zařízení pevné příbytky zemědělské společnosti žijí ve vesnicích vypálené hliněné nádoby kamenné nástroje již broušené tkaniny (textil) „populační exploze“ megalitické stavby matriarchát patriarchát 2. dělba práce

usedlý způsob života - dostatek obživy - vyšší věk - nárůst počtu obyvatelstva – přelidnění – kolonizace - rozšíření zemědělství z Předního východu do Evropy na konci doby kamenné - objev kovu a vznik metalurgie

měď bronz (slitina Cu + Sn) železo - ve stř. Evropě - starší zv. halštatská (750 – 450 př. n. l.) - mladší zv. laténská (450 – 0 ) železo známo na Předním východě od 3. tisíciletí př. n. l. střední Evropa - od 8. stol. př. n. l.