Litosféra = pevný obal Země = zemská kůra + horní část zemského pláště dosahuje tloušťky 50 – 100 km, v extrémních případech ale i 2 km nebo naopak 150 km Zdroj obrázku: USGS, 2004

Zemská kůra na různých místech je různě mocná, záleží na typu kůry oceán: 6 - 15 km pohoří: až 80 km Ø 35 km od zemského pláště je oddělena Mohorovičičovou plochou diskontinuity (nespojitosti)

Typy zemské kůry PEVNINSKÁ (kontinentální) PŘECHODNÁ OCEÁNSKÁ Zdroj obrázku: http://vyuka.zsjarose.cz/index.php?action=lesson_detail&id=95

Zemská kůra skládá se ze všech známých chemických prvků; samostatně se však vyskytují pouze vzácné kovy (zlato, platina atd.), zbylé prvky tvoří minerály (nerosty), které se shlukují do hornin

Zemská kůra - HORNINY VYVŘELÉ (magmatické, vulkanické) HORNINY vznikly krystalizací magmatu MAGMA = křemičitanová žhavotekutá tavenina s pohlcenými vodními párami a těkavými plyny (na zemském povrchu = láva, lávové proudy, příkrovy) hlubinné vyvřeliny žilné vyvřeliny výlevné vyvřeliny

Zemská kůra - HORNINY USAZENÉ (sedimentární) HORNINY vznikají EROZÍ (rozrušením) starších hornin a opětovným ukládáním rozrušeného materiálu = SEDIMENTACÍ ERODOVANÝ materiál je dopravován na místo sedimentace tekoucí vodou, větrem, ledovcem ZVĚTRÁVÁNÍ ÚLOMKOVITÉ CHEMICKÉ USAZENÉ ORGANICKÉHO PŮVODU – BIOGENNÍ rozpouštěním vápence – krasové jevy voda + oxid uhličitý na vápenec = hydrogenuhličitan vápenatý – rozpustný ve vodě charakter a míra zvětrávání je dána klimatatickými podmínkami

Zemská kůra - HORNINY PŘEMĚNĚNÉ (metamorfované) HORNINY ZK je z 95 % tvořena vyvřelými horninami.

Litosférické desky Litosféra není celistvá, je tvořená litosférickými deskami, které se pohybují po ASTENOSFÉŘE. 7 velkými a několika menšími 1 – 5 cm za rok (max 14 cm)

Zdroj obrázku: „Plates tect cs“ od Jklamo – Image:Plates tect2 en. svg Zdroj obrázku: „Plates tect cs“ od Jklamo – Image:Plates tect2 en.svg. Licencováno pod Public domain via Wikimedia Commons - http://commons.wikimedia.org/wiki/File:Plates_tect_cs.svg#mediaviewer/File:Plates_tect_cs.svg

Litosférické desky velké desky přibližně kopírují kontinenty nebo oceány od sebe jsou odděleny: hlubinnými zlomy pásemnými pohořími středooceánskými zlomy nebo podmořskými příkopy

Pohyby litosférických desek desky se pomalu pohybují, rychlostí do 5 cm za rok (max 14 cm) pohybují se po plastické vrstvě zemského pláště = astenosféra v místech pohybů probíhají silné vnitřní pochody: sopečná činnost, zemětřesení, horotvorná činnost pohyby mohou být: přibližují se (konvergentní pohyb) oddalují se (divergentní pohyb) vedle sebe

Okraje litosférických desek Konvergentní okraje zemská kůra zde zaniká Divergentní okraje vzniká nová zemská kůra Transformní okraje

Pohyby litosférických desek – ENDOGENNÍ POCHODY HOROTVORNÁ ČINNOST místo střetu litosférických desek vznikají VRÁSY (dlouhodobé stlačování) nebo ZLOMY (krátkodobé silné roztahování nebo stlačování) VRÁSY – VRÁSOVÉ PŘÍKROVY – ZLOMY – KRY –

Pohyby litosférických desek – ENDOGENNÍ POCHODY VULKANISMUS (sopečná činnost) přemisťování magmatických hmot ze zemského nitra k povrchu Země VULKÁN (sopka) – místo kde dochází k výlevu žhavotekutého magmatu (lávy), úniku par a plynů, vyvrhování sypkých sopečných vyvrženin KLENBY PÁNVE SOPEČNÁ POHOŘÍ

Pohyby litosférických desek – ENDOGENNÍ POCHODY ZEMĚTŘESENÍ příčinou je náhlé uvolnění energie v zemském nitru HYPOCENTRUM EPICENTRUM ZEMĚTŘESNÁ

Vznik pevnin a oceánů před více než 570 mil. let (prahory) jediný pevninský celek PANGEA jediný světový praoceán PANTHALASSA s mořem TETHYS před 250 mil. let (prahory – perm) Pangea se rozděluje : sever – Laurasie (dnešní Severní Amerika, Evropa, Asie) jih – Godwana (dnešní Jižní Amerika, Afrika, Austrálie, Antarktida) dále docházelo k rozpadu budoucnost? odkud pochází Arabský poloostrov?