Suicidální krize v ordinaci praktického lékaře MUDr.Jan Lorenc

Suicidium Suicidium je vědomým aktem násilí na sobě samém s plně uvědomovaným a očekávaným fatálním vyústěním (WHO)

Počet zemřelých ve světě podle příčin v letech 1990 a 2000

Vývoj počtu suicidií v ČR v letech 1965 až 2000 (pramen ÚZIS)

Mýty o sebevraždě Kdo o sebevraždě mluví, tak ji nespáchá 80% lidí v suicidální krizi nepřímo o svém úmyslu hovořilo Kdo chce spáchat sebevraždu, tak o ní nehovoří Zkušenost učí, že lidé v suicidální krizi dávají svůj úmysl nepřímo najevo Kdo myslí na sebevraždu, nemusí ji spáchat Lidé v suicidální krizi často kolísají mezi svým přáním zemřít a přáním žít, „hrají si se smrtí“ a zároveň se „nechají zachránit před smrtí“, obě polohy jsou stejně „pravdivé“

Mýty o sebevraždě Kdo jednou spáchal sebevraždu, udělá to znova Když někdo přežije pokus o sebevraždu, více se o to nepokusí Suicidální krize je časově omezená, vyústí-li krize příznivým směrem, nemusí se opakovat; pokud krizi nevyřeší, může se opakovat. Zlepšení stavu znamená také snížení rizika sebevraždy Často se lidé odhodlají k suicidiu několik měsíců po objevení prvních příznaků a částečném zlepšení, když získají znovu „energii k dokonaní svého záměru“ Všichni sebevrazi jsou duševně nemocní Normální lidé sebevraždu nespáchají. Člověk v suicidální krizi nemusí být nutně duševně nemocný

Suicidium a duševní onemocnění (pramen ÚZIS 2002) u 16% mužů a 28% žen z celkového počtu byla vyvrácena nebo potvrzena předchozí psychiatrická léčba Z toho u 12% mužů a 23% žen diagnostikováno duševní onemocnění Z tohoto souboru bez psychické alterace 22,5%

Suicidium a duševní onemocnění (pramen ÚZIS 2000,2001,2002)

Postup při setkání se suicidálním pacientem Jak rozpoznat pacienta vážně ohroženého sebevraždou? Jak k němu přistupovat? Jakou péči mu zajistit?

Ringelův presuicidální syndrom Formuloval E.Ringel, předchází suicidálnímu jednání Zúžení subjektivního prostoru Zablokovaná nebo proti sobě zaměřená agresivita Naléhavé sebevražedné fantazie

Shneidmanovy charakteristiky suicidality Kalifornský suicidolog E.Shneidman vypracoval psychologickou mapu suicidálního terénu: Nesnesitelná psychická bolest Frustrované psychické potřeby Snaha vyprostit se Snaha zbavit se vědomí Bezmoc a skleslost Zúžené možnosti Ambivalence Sdělování svého záměru Úniky Celoživotní modely zvládání

Rizikové faktory (R.Balon, 2002) Suicidální pokus v anamnese Specifikace a stupeň podrobností plánu suicidia Pocity ztráty naděje a bezradnost Příprava na ukončení života Dostupnost prostředků k ukončení života Přítomnost či hrozba extrémně bolestivé emocionální situace

Hodnocení míry rizika podle charakteru ideace (Bongar et al., 1999) Nápady, občasné myšlenky na smrt Přetrvávající myšlenky a úvahy o smrti, přání zemřít Pocity frustrace a impulzivní chování Pocit východiska z nouze Rozhodnutí ukončit si život

Přístup k suicidálnímu pacientovi Udělat si čas Tělesné postoje (hlas, řeč těla, vzdálenost k pacientovi…) Nerušené prostředí Akceptovat zoufalství a beznaděj pacienta, dávat prostor emocím, i negativním Akceptovat pacientovo právo na suicidium Ptát se otevřeně a přímo Nepoddat se pokušení nalézt rychle řešení Plán následné péče

Intoxikovaný suicidální pacient na telefonu zpomalení řeči a reakcí útlum spontánního toku řeči setřelá řeč, obtížná artikulace monotónní verbální projev nedokončování vět, příp. delších slov zpomalené dýchaní stížnosti na závrať, nevolnost, zvracení, slabost stížnosti na pocit chladu stížnostmi na křeče → udržet v kontaktu, zajistit první pomoc

Časté chyby v přístupu k suicidálnímu pacientovi (C.Reimer, 1996) Presuicidálně: přehlédnutí latentních signálů bagatelizace signálů vyhýbání se přímým otázkám na suicidium Postsuicidálně: lékař přistoupí na bagatelizační hru ze strany pacienta (stud) lékaře se nechá vyprovokovat k hněvu a k osobnímu přístupu odmítajícím pacientem snaha rozlišovat suicidální pokusy na demonstrativní a vážně míněné jednostranně zjednodušené teoretické představy o suicidální dynamice a rychlé hledání možnosti pozitivního východiska nepřiměřeně k pacientovu stavu, vede k oboustranné bezmocnosti trestání nevšímavostí ze strany lékaře

Zajištění péče 1. lékařská první pomoc (pořezání, intoxikace…) 2. psychiatrické vyšetření (psychiatrická ambulance, krizové centrum – nonstop provoz) 3. prevence (léčba duševních onemocnění, linky důvěry)

Děkuji za pozornost