Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Státní zemědělská a potravinářská inspekce Kontrola kvality potravin v roce 2011

Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Kontrola kvality Kontroly prováděné SZPI jsou zaměřeny zejména na : bezpečnost potravin hygienické podmínky výroby, prodeje atd. vlastní parametry potravin jakost potravin dokumentace označování (zejména odhalování klamání) vlastní jakostní parametry potravin falšované potraviny

Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Impulsy k realizaci kontroly plnění povinností vyplývajících z přímo použitelných předpisů a národních předpisů doporučení Evropské komise (monitoring cizorodých látek, mikrobiologie) notifikace z RASFF změny právních předpisů analýza dat ve vlastním informačním systému aktuální zjištění inspektorů v terénu podněty spotřebitelů, profesních svazů impulsy provozovatelů potravinářských podniků informace od partnerských dozorových orgánů tuzemských i zahraničních nové vědecké poznatky

Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Hodnocení rizika Kontroly provozovatelů potravinářských podniků jsou prováděny na základě stanovení – hodnocení rizika dle 4 základních kritérií : velikost provozovny komodita  historie porušení právních předpisů  certifikace

Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Souhrnné výsledky kontrol za rok 2011 :  celkem bylo provedeno cca kontrol  odebráno a laboratorně analyzováno cca vzorků ( jednotlivých rozborů)

Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Kontrola bezpečnosti 2011 u Kontrola hygienických limitů cizorodých látek u Kontrola plnění mikrobiologických požadavků u Hygienické limity  5094 šarží, nevyhovující 182, tj. 3,6% (odběr byl cílený na problematické komodity)  Jako škodlivé bylo kvalifikováno 46 šarží, tj. 0,9 % u Mikrobiologické požadavky  4066 šarží, nevyhovující 219, tj. 5,4% (včetně hodnocení na místě – výskyt plísní a hnilob)  Jako škodlivé bylo kvalifikováno 5 šarží, tj. 0,1 %

Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Kontrola kvality 2011 u Kontrolováno bylo 3571 šarží u Nevyhovujících právním předpisům nebo deklaraci na obale bylo 536 šarží, tj. 15,0 % u Při stanovení právní kvalifikace se přihlíží k rozsahu zjištěného nedostatku u Menší nedostatky jsou způsobovány technologickou nekázní, nezkušeností výrobce, nedůslednou kontrolou vstupních surovin nebo vyrobených potravin u Zásadní nedostatky spočívají v záměrném použití levných surovin nevhodných pro výrobu finálního produktu. Do popředí se začíná dostávat klamání ve věci původu potraviny (burčák, víno, česnek…)

Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Kontrola kvality 2011 u Komentář k některým problematickým skupinám potravin : - Zpracovaná zelenina a ovoce, ovocné pomazánky - Suché skořápkové plody - Burčák - Víno - Med - Masné výrobky - Rybí výrobky

Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Zpracované ovoce a zelenina Ovocné pomazánky a džemy - nižší než deklarovaný obsah ovocné složky, náhrada cukrem, - záměna dražší suroviny zpravidla jablečnou složkou (stanovení specifických látek pro jablka – floridzin, sorbitol), - náhrada přirozené konzervační vlastnosti cukru syntetickými konzervanty. Kečupy - nižší podíl sušiny vnesené rajčaty (náhrada dražší suroviny) Metody byly vyvinuty v laboratoři SZPI

Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Suché skořápkové plody u Piniové oříšky - Klasické jsou z Pinus pinea (Středomoří) - V ČR jsou prodávány čínské provenience (P. koreana, sibirica atd.) - Jejich chuť je nerozeznatelná od „pravých“ pinií - Po několika hodinách až dnech dojde ke změně u vnímání chuti konzumentů – vše se zdá odporně hořké, hořké potraviny jsou bez chuti („pine mouth syndrom“ piniový syndrom hořké chuti). - Důvod – středomořská provenience je mnohem dražší Ostatní skořápkové plody - použití staré (levné) suroviny (žluklé, s přítomností škůdců)

Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Burčák u Částečně zkvašený vinný mošt vyrobený z hroznů vypěstovaných na území ČR (Chráněné označení původu) - nesmí být použity zahraniční hrozny, z nich je pouze ČZVM - Zahraniční původ suroviny je prokazován izotopovou analýzou (množství deuteria, isotopy kyslíku a uhlíku) - Přídavek vody – izotopová analýza Důvod – zahraniční hrozny nebo mošt je možné zakoupit mnohem levněji v zahraničí, 2010 neúroda. V Evropské unii platí zákaz vinifikace hroznů nebo moštů původem ze třetích zemí

Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Víno u Poučený spotřebitel si vždy víno spojuje s jeho původem - Moravská a česká vína jsou stále oblíbenější u spotřebitelů. - Princip metody je téměř shodný s metodou pro kontrolu burčáků - Důvod - Produkce hroznů v ČR pokrývá cca 40 % spotřeby vína

Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Med u Med je přírodní sladká látka produkovaná včelami medonosnými (Apis mellifera) z nektaru rostlin nebo výměšků živých části rostlin nebo z výměšků hmyzu sajícího na rostlinách, které se nacházejí na živých částech rostlin, které včely sbírají, přetvářejí mísením se svými vlastními specifickými látkami a ukládají, nechávají dehydratovat, uskladňují a nechávají uležet a zrát v medových plástech - Z medu se nesmí odstraňovat žádná z jeho složek - Do medu se při uvádění na trh nebo při použití v jakémkoli výrobku určeném pro lidskou spotřebu nesmějí přidávat žádné potravinové složky, včetně potravinářských přídavných látek, a nesmějí do něj být přidávány ani žádné látky jiné než med.

Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Med u Důvod – kvalitního včelího medu je málo, klesají stavy včelstev, výkupní ceny v ČR jsou nízké u Do medu jsou přidávány sacharidové složky různého původu, které narušují jeho autenticitu a vnášejí do něj cizorodé enzymy nebo jsou cizorodé enzymy záměrně přidávány u Metody – enzymatické a izotopové u V medech jsou zjišťovány: poměr C4/C3 - delta d13C (max.), přítomnost cizích enzymů (beta fruktofuranozidaza, beta a gama amylasy)

Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Masné výrobky u Klamání spočívá zejména v použití levnějších surovin – strojně odděleného masa. Tato složka má v evropském potravinovém právním řádu specifické postavení její použití je legální, pokud národní legislativa nestanoví jinak, ale musí být vždy uvedena v označení. u U trvanlivých masných výrobků je zjišťována nepřípustně vysoká aktivita vody u Masové konzervy někdy neobsahují deklarovaný podíl masa

Tisková konference SZPI „Kontrola kvality potravin 2011“, Praha, Rybí výrobky u Princip klamání spočívá opět v použití levnějších složek - vody - snížení podílu masa na úkor panády u U rybích výrobků je legální praktikou přídavek stabilizátorů (polyfosforečnany, kyselina citrónová apod.) a vody. Jejich použití a obsah vody ale musí být v označení uveden. Někdy je vyšší podíl vody v glazuře výrobku, voda se nemusí označovat pokud je obsah do 5 % hmotnosti. u Problematika je stejná u výrobku ze sladkovodních nebo mořských ryb u Metoda spočívá ve stanovení obsahu dusíku a jeho přepočtu na bílkovinu a maso