Mezinárodní organizace a rozvoj

Rozvoj Ortodoxní a kritický přístup Ortodoxní: soustředí se na růst HDP a míru industrializace Chudoba a zaostávání jsou výsledkem iracionálních státních zásahů a regulací Rozvoj nastane, když se země zapojí do světového obchodu, přijme tržní ekonomiku a minimalizují se státní zásahy do ekonomiky Hlavními překážkami rozvoje: vysoký růst populace, korupce a přílišné utrácení státu Nejchudší země mají vysoký populační růst, který narušuje jejich ekonomický rozvoj. Zahraniční pomoc skončí v rukou úředníků a politiků. Přílišné utrácení podporuje veřejný dluh. Chudobu lze překonat přijetím tržních reforem a minimalizací zásahů státu do ekonomiky

Rozvoj Kritická: Rozvoj je schopnost lidí dosáhnout vlastním úsilím svých materiálních a nemateriálních potřeb Každá společnost má vlastní standardy kvality života a rozvoje Rozvoj se měří různými kritérii: Plnění základních lidských potřeb – výživa, přístup ke zdravotnictví Stav životního prostředí Politické zastoupení chudých vrstev v politickém systému HDP nedokáže změřit rozdíly mezi chudými a bohatými → sociální nerovnost je v rozvojových zemích vysoká Ortodoxní přístup nebere do úvahy kolonialismus a koloniální dědictví Je třeba také porozumět přerozdělování bohatství mezi a uvnitř společností → každý nemusí mít užitek z volného obchodu (x ortodoxní)

Dluh Ortodoxní i kritický přístup se shodnou, že hlavní překážkou rozvoje je vysoké zadlužení rozvojových zemí Příčiny dluhu Ortodoxní: příčiny jsou endogenní, spočívají v excesivním utrácení vlád Např. vlády podporují vzdělávací, zdravotnické služby, ale nedostatečně vybírají daně Půjčují si, aby udržely nízké ceny energií a domácích výrobků, často vydržují ohromné armády Korupce

Dluh Kritický: zdůrazňuje exogenní příčiny Dluh se začal akumulovat v 70.letech, kdy bylo půjčování peněz levné Dluh narostl po 1. ropném šoku 1973-1974 Rozvojové země si musely půjčovat, aby mohly uspokojit domácí energetické potřeby Snížení exportu 2. ropný šok 1978-79 vedl ke kolapsu exportu v mnoha zemích Banky byly zaplavené petrodolary – chtěly půjčovat Brzy se ale úrokové sazby výrazně zvýšily → vlády si půjčovaly na to, aby umořily úroky z předchozích dluhů

Dluh Ortodoxní a kritický přístup je zakotvený v různých mezinárodních organizacích zabývajících se rozvojem Ortodoxní ve Světové bance a Mezinárodní měnový fond Kritický naopak v UNCTAD a UNDP

Skupina Světové banky Skupina Světové banky (186 členů) 4 části: Mezinárodní banka pro rekonstrukci a rozvoj (IBRD) Mezinárodní finanční korporace (IFC) Mezinárodní rozvojová asociace (IDA) Multilaterální investiční garanční agentura (MIGA) Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů (ICSID)

Skupina Světové banky IBRD patří mezi brettonwoodské instituce Nezávislá agentura začleněná do systému OSN a je odpovědná za multilaterální půjčky OSN Sídlo: Washington Původně se soustředila na rekonstrukci v Evropě Teprve na konci 50. let se půjčky začaly orientovat na země 3. světa Multilaterální půjčování bylo doplňkem soukromých půjček a mělo za cíl podpořit domácí a zahraniční investice

Skupina Světové banky Půjčuje za nižší úrok než komerční banky, splatnost 25-35 let Půjčuje jen vládám Je financována členskými státy přímo má k dispozici jen omezené množství prostředků (členské státy musí platit jen 20 % jejich kvóty ve volně směnitelných měnách, zbylých 80 % si může banka kdykoliv vyžádat) Dalším zdrojem financování je půjčování na světových kapitálových trzích a splácení dřívějších půjček

Skupina Světové banky Mezinárodní finanční korporace: 1956 Cílem je podpořit soukromé investice v rozvojových zemích V r. 1989 vytvořila Mezinárodní skupinu pro cenné papíry, která radí firmám v rozvojových zemích jak obchodovat s akciemi

Skupina Světové banky Mezinárodní rozvojová asociace 1960 Soustředí se na tzv. „měkké“ půjčky: Půjčky, jejichž splatnost je dlouhodobá (mezi 30 až 50 lety) na nízký úrok (1-3 %) nebo i bezúročně Půjčuje vládním i soukromým podnikům v nejchudších rozvojových zemích. Pro poskytnutí půjčky soukromým podnikům je však nutná státní garance. Půjčuje jen nejchudším zemím (měřeno v HDP na hlavu)

Skupina Světové banky Multilaterální investiční garanční agentura 1988 Podpora domácích a zahraničních investic v rozvojových zemích Poskytuje investorům záruky proti nekomerčním rizikům (vyvlastnění či válka). Tím jim pomáhá snížit riziko investovat v politicky a ekonomicky nestabilních zemích

Skupina Světové banky Mezinárodní centrum pro urovnávání investičních sporů 1966 Místo pro řešení sporů mezi investorem a státem

Skupina Světové banky SB by měla být neutrálním tělesem Realita: prosazují se zájmy hlavních dárců Největším přispěvatelem jsou USA: Užívání hlasovací váhy, aby zabránily půjčkám politicky nepřátelským zemím a naopak podpořily přátele Např. v době SV USA dosáhly, že SB podpořila půjčkami nedemokratické, ale spřátelené režimy v Argentině, na Filipínách, Haiti Naopak nepůjčila levicovému Chile

Skupina Světové banky Organizace: Rada guvernérů (každý stát má jednoho guvernéra, setkává se min. jednou ročně, zabývá se dlouhodobou strategií banky) Rada ředitelů (21 ředitelů, reprezentace, politické řízení a vedení banky) Byrokratický aparát, který je politicky nezávislý a hájí zájmy banky Aparát je schopný ovlivnit, o jakých projektech bude rozhodovat Rada ředitelů Rozhoduje se na základě váženého hlasování Váha závisí na podílu člena na příspěvcích (podíl státu, který se odvíjí od váhy státu ve světové ekonomice)

Mezinárodní měnový fond Brettonwoodská instituce s cílem vytvořit a udržet stabilní měnový řád Mezivládní organizace Specializovaná agentura zapojená do systému OSN Sídlo Washington, 186 členů

Mezinárodní měnový fond Historie: Velká hospodářská krize → protekcionismus → státy devalvovaly své měny, aby mohly soutěžit mezi sebou na exportních trzích → snížení mezinárodního obchodu Bretton Woods: Je třeba vytvořit systém systém směnných kurzů a mezinárodních plateb Stabilita směnných kurzů MMF formálně vznikl v r. 1945 Operovat začal v r. 1947 V 50. a 60. letech vstup zemí po dekolonizaci, mimo země SVE

Mezinárodní měnový fond Systém 1945-1971 (brettonwoodský systém) Fixní směnné kurzy vázané na dolar (dolar na zlato) Státy mohly přizpůsobovat pod dohledem MMF směnné kurzy, aby vyrovnaly dlouhodobé potíže s platební bilancí Státy si také mohly půjčovat u MMF, pokud se jejich platební bilance krátkodobě ocitla v deficitu Úspěch → stabilizace měnového řádu při rekonstrukci Evropy a Japonska

Mezinárodní měnový fond Na poč. 60. let americký dolar byl nadhodnocený 1971 – Nixon oznámil „dočasné“ zrušení vazby dolaru na zlato → snížení hodnoty dolaru Zavedení plovoucího kurzu v r. 1973 → flexibilní kurzy umožnily lépe se adaptovat na ropné šoky Od 70. let se MMF soustředí na pomoc rozvojovým zemím

Mezinárodní měnový fond Struktura: Rada guvernérů Hlavní orgán, jeden guvernér a zástupce za každou zemi Rozhoduje např. o zvyšování kvót, alokaci speciálních práv čerpání, přijetí nových členů atd. Rada ředitelů 24 členů, každodenní chod Rozhoduje obvykle na základě konsensu Byrokratický aparát profesionální, nezávislý, dohled na žádostmi o půjčky v čele prezident MMF (Dominique Strauss-Kahn)

Mezinárodní měnový fond Členem se může stát každá země, kterou přijme většina členů (2009-Kosovo) Po přijetí je každému členu připsána kvóta – založena na jeho relativní váze ve světové ekonomice Kvóta = určuje max. množství finančních prostředků, které musí člen poskytnout MMF Hlasovací síla se odvíjí od kvóty USA mají 16,77 % celku 2008: přehodnocení systému kvót, aby se zhodnotila zvyšující se váha nových ekonomik Množství prostředků, které země může obdržet od MMF závisí na kvótě