(FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORIE PLANETY ZEMĚ STÁŘÍ ZEMĚ – 4,6 MILIARD LET METODY URČOVÁNÍ STÁŘÍ: HOROTVORNÉ POHYBY POHYBY KONTINENTŮ ROZBOR HORNIN, JEJICH VZNIK A ULOŽENÍ ROZBOR A ULOŽENÍ POZŮSTATKŮ ORGANISMŮ (FOSILNÍ ZÁZNAM) HISTORICKÁ GEOLOGIE, PALEONTOLOGIE, STRATIGRAFIE

GEOLOGICKÁ OBDOBÍ ZEMĚ

Předgeologické období Éra Periody Doba trvání v mil. let Celk. stáří v mil. let Horotvorné děje Organismy Rostlinstvo Živočišstvo Předgeologické období 700 4700 (?) Vznik prvotní zemské kůry Diferenciace zems. tělesa Ne pouze chemický vývoj Prahory starší mladší 1400 3970 2570 první řasy, baktérie a sinice jednoduché organismy Starohory střední pozdní 2000 570 Assyntské (Kadomské) rozvoj řas baktérií a sinic prvoci, láčkovci kroužkovci členovci Prvohory kambrium-st. ordovik-st. silur-st. devon- st. karbon-ml. perm-ml. 340 230 Kaledonské Variské (Hercynské) řasy cévnaté rostliny –přesličky plavuně kapradiny první nahosemenné rostliny měkkýši (plži, mlži, hlavonožci) graptoliti trilobiti paryby, ryby první obojživelníci a plazi Druhohory trias jura křída 165 65 Počátek Alpinsko- himalájského rozvoj nahosemenných (cykasy, jehličnany) první krytosemenné éra plazů, hlavonožců a amonitů belemniti první ptáci a savci Třetihory paleogén neogén 63 2-3 Alpinsko- himalájské jehličnany rozvoj krytosemenných rostlin ústup hlavonožců, nummuliti rozvoj ptáků a savců Čtvrtohory doby ledové a meziledové - dozvuky současné současné, člověk

PŘEDGEOLOGICKÉ OBDOBÍ na počátku období byla Země ještě žhavá v nitru – radioaktivní reakce dopady meteoritů a planetek těžké kovy (Ni, Fe) se hromadí v jádru, lehčí na povrchu není pevná zemská kůra, neprobíhají geologické děje

únikem látek z chemických reakcí se postupně tvoří plynný obal - prvotní atmosféra: CO2, N2, NH3, CH4, H2, He a vodní páry Země se začíná ochlazovat, dochází ke kondenzaci vodní páry a vznikají tzv. praoceány – prvotní hydrosféra vznikají geosféry (jádro, plášť, zemská kůra)

život neexistuje, probíhají jen chemické reakce datování: asi před 4700 – 4000 miliony let

PREKAMBRIUM (PRAHORY A STAROHORY) 4000 – 2500 mil. let 2500 – 550 mil. let

PRAHORY GEOLOGICKÝ VÝVOJ: vytváří se prvotní zemská kůra vzniká prvotní pevnina a světový oceán většina hornin přeměněna (nezachovaly se) začínají vznikat i usazeniny (v oceánu)

BIOLOGICKÝ VÝVOJ: dochází ke vzniku organických látek z jednoduchých látek anorganických (př: sacharidy, aminokyseliny, primitivní bílkoviny, sloučeniny podobné dnešním nukleovým kyselinám) organické látky se shlukují v útvary = koacerváty, u kterých se po čase začne zachovávat určitá genetická informace - vznik prabuňky = eobiont (asi před 3,5 miliony let)

STAROHORY GEOLOGICKÝ VÝVOJ: vznik litosférických desek – jejich pohyb O2 uvolňovaný do atmosféry prvními buňkami je nejprve spotřebováván chem. reakcemi a zabudováván do hornin a nerostů koncem starohor z se množství O2 prudce zvyšuje, vzniká ozónová vrstva

STAROHORY BIOLOGICKÝ VÝVOJ: vznik prokaryotické buňky – fotosyntéza mnoho jednobuněčných organismů - podobali se dnešním bateriím a sinicím STROMATOLITY

vznik buňky eukaryotické – asi v ½ starohor buňky se při rozmnožován přestávají oddělovat a vznikají kolonie, a některé buňky se začínají specializovat na určité funkce např: příjem potravy - vznik vícebuněčného organismu (na konci starohor) ve starohorním moři 3 skupiny organismů: autotrofní rostliny – fotosyntetizují živočichové - pohlcují částečky potravy houby - živí se rozpuštěnými organickými látkami

PRVOCI LÁČKOVCI KROUŽKOVCI ČLENOVCI ŘASY

VÝVOJ PEVNINY VE STAROHORÁCH

PRVOHORY 550 – 250 mil let GEOLOGICKÝ VÝVOJ: jediný kontinent PANGEA KALEDONSKÉ A HERCYNSKÉ (VARISKÉ) VRÁSNĚNÍ (např. Český masív) = horotvorné děje, doprovázené magmatickou činností, vznikly vyvřelé a přeměněné horniny

PANGEA – JEDINÝ KONTINENT TETHYS - OCEÁN

POSTUPNÉ ROZPADÁNÍ PANGEY NA KONCI PRVOHOR

ČLENĚNÍ: STARŠÍ PRVOHORY KAMBRIUM ORDOVIK SILUR DEVON MLADŠÍ PRVOHORY KARBON PERM

BIOLOGICKÝ VÝVOJ : KAMBRIUM A ORDOVIK ve vodním prostředí vznikli trilobiti, ostnokožci, mořské houby, žahavci, ramenonožci, měkkýši, členovci a první obratlovci

FOSILIE (ZKAMENĚLINY) JÁDRA A OTISKY TRILOBITI – VŮDČÍ ZKAMENĚLINY PRVOHOR

rozvíjely se řasy ke konci ordoviku vznikly bažiny

SILUR A DEVON v moři vznikly koráli a rybovití praobratlovci, na souši primitivní cévnaté výtrusné rostliny rozvoj ryb, obojživelníků, stromovité přesličky, plavuně a kapradiny

ORDOVIK SILUR DEVON

KARBON v důsledku vrásnění popadaly přesličky a plavuně a v močálech zuhelnatěly (černé uhlí) rozvoj nahosemenných rostlin (cykasy, jinany, jehličnany) rozvoj hmyzu, štírů, stonožek

KARBONSKÝ PRALES

KARBONSKÁ VÁŽKA

PERM ochlazení jižní polokoule mělo za následek vymření trilobitů rozvoj obratlovců (důkazem jsou nálezy zkamenělin ryb, obojživelníků, plazů), nahosemenných rostlin

RYBY

OBOJŽIVELNÍCI

KRYTOLEBCI

Kontinentální drift: počátky rozpadu Pangey na přelomu prvohor a druhohor na litosférické desky, které se vzdalují. Na kontinentech vznikají nová pohoří a nové podnebí (změny životních podmínek – vymírání druhů).

ROZPAD PANGEY – LAURASIE A GONDWANA

papergallery.ic.cz/jzdejiny.htm