Maturitní okruh č. 7

Odstínit aplikace od specifik HWSpráva procesůSpráva pamětiSpráva souborůSpráva vstupů a výstupůSpráva sítěSystém ochrany a bezpečnostiSystém uživatelského rozhraní Hlavní úkoly operačního systému Hlavní funkce operačních systémů: Správce prostředků – Prostředky jsou I/O zařízení, soubory, procesor, paměť apod. Operační systém vlastní jednotlivé systémové prostředky – přiděluje a odebírá je jednotlivým procesům. Virtuální počítač - Operační systém skrývá detaily ovládání jednotlivých zařízení, definuje standardní rozhraní pro volání systémových služeb.

SystémJednouživatelskýVíceuživatelský JednoúlohovýMS-DOS, CP/M(stanice v Novellu), Intellec SIV VíceúlohovýWindows, MacOSUnix, VM/S Charakteristickým rysem víceuživatelského OS je existence nástrojů pro omezování práv jednotlivých uživatelů. Díky tomu nemůže obyčejný uživatel mazat systémové soubory ani soubory jiných uživatelů, nemůže násilím ukončovat běh systémových procesů a procesů jiných uživatelů, apod. Další rozdělení OS podle způsobu nasazení: dávkový OS interaktivní OS operační systém reálného času

Rozdělení OS pro víceprocesorové stroje Asymmetric multiprocessing – Pouze jeden procesor smí pracovat se systémovými datovými strukturami. Výhody: Jednodušší – není potřeba, aby OS umožňoval sdílení svých vnitřních datových struktur. Nevýhody: Nižší pružnost, v některých případech nižší výkonnost. Symmetric multiprocessing - se systémovými datovými strukturami může pracovat více procesorů.

1. Ovládání počítače – Umožňuje uživateli spouštět programy, předávat jim vstupy a získávat jejich výstupy s výsledky. 2. Abstrakce hardware – Vytváří rozhraní pro programy, které abstrahuje ovládání hardware a dalších funkcí do snadno použitelných funkcí. 3. Správa prostředků – Přiděluje a odebírá procesům systémové prostředky počítače. Funkce OS

Operační systém se skládá z jádra a pomocných systémových nástrojů. Jádro je základním kamenem operačního systému. Zavádí se do operační paměti počítače při startu a zůstává v činnosti po celou dobu běhu operačního systému. Jádro může být naprogramováno různými způsoby a podle toho rozeznáváme:  Monolitické jádro – jádro je jedním funkčním celkem.  Mikrojádro – jádro je velmi malé a všechny oddělené části pracují samostatně jako běžné procesy.  Hybridní jádro – kombinuje vlastnosti monolitického jádra i mikrojádra.

Linux Označení pro unixový operační systém. Je šířen distribucí, které je snadné nainstalovat nebo přímo používat. Zároveň se díky použitým licencím jedná o volně šiřitelný software, takže je možné ho nejen volně používat, ale i dále upravovat a distribuovat. Tím se odlišuje od proprietárních systémů, za které je nutné platit a dodržovat omezující licence. Linux jako takový je pouze jádro operačního systému. K tomu, aby bylo možné počítač s Linuxem používat, je nutné doplnit jádro o další programy. Základ tvoří jednoduché malé programy, které označujeme jako systémové nástroje.

Označení původního operačního systému pro počítače Macintosh firmy Apple. Používal se od roku Poslední dobou přestal vyhovovat rostoucím nárokům a hledala se náhrada. Tou se stal Mac OS X. Mac OS Vyvíjí: Apple Inc. Druh: Uzavřený vývoj Licence: Apple EULA Stav: Vývoj ukončen navázal Mac OS X Mac OS X Jádro: Hybridní Licence: Apple SLA Stav: Aktivní

Windows 1985 – MS-DOS 1990 – Windows – Windows 95 – Změna vzhledu grafického rozhraní Windows 98 – Menší vylepšení – Windows ME 2001 – Windows XP 2008 – Windows – Windows 7