Musilová Kateřina
1862 – začalo se tu těžit uhlí
Ale bylo velmi nekvalitní, proto se používalo jen v blízkém okolí ( dolovalo se za vlády Liechtensteinů )
V 19.stol. se objevil lupek a na konci 19. stol. to tu koupil Gerhard Mauve z Ratiboře
Postavil zde první pec na pálení lupku a zřídil novou společnost
Vytěžený lupek se k pecím vozil koňskými povozy. Časem se zjistilo, že koně už na to nestačí, a tak se v roce 1916 začíná stavět úzkorozchodná průmyslová dráha. Stalo se tak proto, že šamot potřebovali v době 1. sv. války jako strategickou surovinu.
Během provozu mladějovské průmyslové dráhy se na kolejích vystřídalo 6 parních lokomotiv (z nichž 2 jezdí dodnes )
Kupovaly se i různé typy motorových lokomotiv
V roce 1919 do areálu šamotové továrny přibyla elektrárna s dvojicí lokomobil poháněných místním uhlím. Elektrárna fungovala až do roku Po 2. světové válce byla továrna zestátněna a přidružena k Moravským závodům kaolinovým a hlinným a později k Moravským šamotovým a lupkovým závodům-MŠLZ Jejich zkratku si zaměstnanci legračně vyložili jako „My šidíme lidi znamenitě“
Úpadek mladějovského závodu nastává po politických změnách v roce 1989, kdy přichází problémy s odbytem šamotu. Po celozávodní dovolené 26. července 1991 se definitivně uzavřela brána mladějovského závodu a všech 350 zaměstnanců zůstalo bez práce. V továrně se sice uchytila pilařská výroba, ale i přesto celý prostor rychle chátral.
V roce 1995 začal průmyslový areál a dráha fungovat jako muzeum. Mladějov se stal cílem řady nadšenců, kteří v čele s občanským sdružením Muzeum průmyslových železnic (jež si na 10 let areál pronajalo) postupně začali obnovovat železnici a budovat expozici kolejové techniky.
V roce 2002 v Mladějově vzniká další občanské sdružení Průmyslové muzeum Mladějov a o tři roky později Mladějovská průmyslová dráha. Od této doby se muzeum profiluje do dnešní podoby ukazující výtvor železniční, zemědělské, průmyslové a stavební techniky.