Filozofie věku (zvláště pokročilého) George Carlin, 102 let POKUD TUTO PREZENTACI NEDOČTETE DO KONCE, ZTRATÍTE CELKEM JISTĚ NĚKOLIK CHVILEK ZÁBAVY A MOŽNÁ I TROCHU POUČENÍ… A JESTLIŽE JI ZVLÁDNETE PŘEČÍST, POŠLETE JI DÁL (DOPŘEJTE TÉ ZÁBAVY A POUČENÍ I SVÝM PŘÁTELŮM).

Uvědomujete si, že začínáme stárnout už v době dětství? Ve věku do 10 let máme o stárnutí pouze mlhavé povědomí.

Na otázku: „Kolik ti je“, dítě odpoví: „Čtyři a půl“. Ale později už neříká m e: „Je mi třicet šest a půl“. Dítě říká: „J e mi čtyři a půl“ nebo „Bude mi pět“. To je důležité.

Pak je tady puberta, ale tím to nekončí. Postupně „skáčete“ do dalšího a dalšího věku.

Na otázku „Kolik je vám let” odpovídáte: „bude mi 16“, přičemž je nám třebas 13…, ale pak najednou je vám opravdu 16! A pak přijde ten toužebně očekávaný den, kdy je vám 18 (někde je to 21) … A je co slavit – „dospělost“. Ostatně vždycky je co „oslavovat“:... HURÁÁÁ !!!

A pak se dostaví 30. Aaach ouvej! Co se to stalo? Zní to jako zkysané mléko! ZKYSLO, chtěli bychom je vylít. Je po legraci, připadáte si jako zkažený knedlík. Co je „špatně“? Co se vlastně změnilo?

Dosáhli jste věku 18, přehoupla se 30 a SPĚJETE ke Hurá! Šlápnete na brzdy, ale klouže to…, a život jde dál. Než se stačíte vzpamatovat, je tu 50… A sny jsou ty tam...

Ale pozor !!! Ani se nenadějete, a spějete k 60.

Takže vám BYLO 18, pak 30, 40, 50, a teď SPĚJETE k 60.

A jde to tak rychle, že najednou je vám 80! Pak už je to jen otázka týdnů a dní: dožíváte se „ještě Vánoc“…, „pondělka“…!

Po 85 už běží dny podle denního režimu: dožíváte se oběda, odpoledne, večer uléháte… Po 90 je to stejné, jen začnete říkat: „Je mi UŽ 92.“

A pak se stane něco po divného. Když se přehoupne 100, stanete se opět dítětem, a říkáte: „Je mi 100 a půl!“ Dožili jste se ve zdraví (nebo ne zcela ve zdraví) 100 a půl!!!

JAK ZŮSTAT MLADÝ ? 1.Hoďte za hlavu nesmyslná čísla, která se vztahují k věku, váze a výšce. Přenechte tyto starosti lékařům. Koneckonců je za to platíte. 2. Stýkejte se pouze s pozitivně naladěnými lidmi. Škarohlídi vás ničí.

3. Dbejte na neustálé vzdělávání. Zajímejte se o počítače, řemesla, zahradničení – cokoliv, co nás baví... Jen nenechte mozek zahálet. Líná mysl je dílna ďábla, který se jmenuje Alzheimer. 4. Radujte se z jednoduchých věcí.

5. Smějte se často z plna hrdla, dlouho a hlasitě. Smějte se, až vám nebude stačit dech. 6. Když dojde na slzy, truchlete, ale vydržte, a jděte dál. Jediná lidská osoba, která nás po celý život provází, jsme my sami. ŽIJTE, dokud jste naživu.

7. Obklopujte se vším, co máte rádi, ať už je to rodina, domácí mazlíčci, hudba, rostliny, záliby atd. Domov je Vaším zázemím. 8. Pečujte o své zdraví: Je-li dobré, udržujte je. Pokud ne, postarejte se o zlepšení. Je-li to nad vaše síly, vyhledejte pomoc.

9. Nepodnikejte pochybné výlety. Vydejte se za nákupy, třebas mimo své bydliště, anebo co ciziny, NIKDY však někam, kde se nebudete cítit dobře. 10. Říkejte při každé příležitosti lidem kolem sebe, že je máte rádi.

A ZAPAMATUJTE SI, že život se neměří počtem nádechů, ale okamžiky, kdy si vydechneme.

Pokud toto tuto prezentaci nezašlete nejméně 8 lidem – nevadí! Ale s někým se o ni přece jen podělte... Všichni potřebujeme prožít každý den svého života naplno!!!

... a to je - KONEC......ale jenom prezentace… (NÁS, bohudík, zdaleka ještě ne…!)