Mor skotu Rinderpest

Etiologie: RNA virus čeledi Paramyxoviridae rod Morbillivirus

Odolnost k fyzikálním a chemickým vlivům Teplota: malé množství viru je odolné 56°C/60 min nebo 60 °C/30 min pH: stabilní při pH 4,0 – 10,0 Chemikálie: citlivý k tukovým rozpouštědlům Desinfekce: účinné běžné dsf. prostředky (fenol, kresol, 2% NaOH) Přežívání viru: dlouhodobě přežívá ve schlazených a zmražených tkáních

Epizootologie: Vysoká morbidita, mortalita vysoká při infekci virulentním kmenem Po prodělání onemocnění vzniká velmi solidní imunuita Infikovaná zvířata se nestávají bacilonosiči

Hostitelé: Skot, zebu, vodní buvol a volně žijící zvířata (africký buvol, divoké šelmy, antilopy, divoká prasata, žirafy) Ovce, kozy Asijská prasata jsou vnímavější než Africká a Evropská Vzácný výskyt u velbloudů Neexistuje predispozice věkem či pohlavím

Přenos Přímý přenos Nepřímý přenos na krátkou vzdálenost

Zdroje viru: K vylučování viru dochází 1-2 dny před nástupem horečky (slzy, sliny, respirační sekrety, moč a výkaly) Krev a všechny tkáně jsou infekční před nástupem klinických příznaků K infekci dochází přes epitel horních a dolních dýchacích cest

Výskyt onemocnění dle OIE : 2001 2002 Současný výskyt: V Africe kromě severní a jižní části. Střední východ a jihozápad centrální Asie. Výskyt onemocnění Území prosté Chybí informace Na území Česka naposledy v roce 1881. Nikdy nebyl popsán v Americe a Austrálii.

Diagnostika: Klinické příznaky: Inkubační doba 3 – 15 dní Klasická forma: Febrilní stádium: horečka 40-42 °C, deprese, anorexie, nepřežvykují, vzestup dechové a tepové frekvence Otoky sliznic (dutina ústní, nosní, spojivka a pohlavní orgány), intenzivní slzení a slinění. Anorexie – nekrózy a eroze DÚ. Trvání tohoto stádia 2–3 dny. Gastrointestinální příznaky - profúzní průjem, ve výkalech zbytky sliznic a nekrotické tkáně, dehydratace, tenesmus, abdominální dýchání. Úhyn za 8-12 dní. Možno odeznění klinických příznaků běhěm 10 dní a úplné vyzdravení za 20-25 dní.

Perakutní forma: Bez prodromálního stádia onemocnění, vysoká horečka (nad 40-42°C), otoky sliznic a úhyn. Tato forma se vyskytuje u vysoce vnímavých mladých a novorozených zvířat. Subakutní forma Klinické příznaky jsou mírné. Nízká mortalita. Atypická forma Intermitentní horečka, může být mírný průjem. Lympfotropní účinek viru zvyšuje vnímavost k ostatním infekcím. Ovce, kozy a prasata Pyrexie, anorexie různého rozsahu Občasné průjmy Prasata Pyrexie, konjunktivitis, erose na bukální sliznici, úhyny.

Patologický nález: Buď lokální nekrózy a eroze, nebo otoky a krváceniny v dutině ústní, střevech a horních dýchacích cestách Edematózní zvětšení mízních uzlin Bílá nekrotická ložiska v Payerových placích „Zebra stripping“ v tlustém střevě Celkové schátrání a dehydratace

Konjunktivitis a mukopurulentní exudát v ranných stádiích onemocnění

Výrazné slinění v ranných stádiích onemocnění

Eroze v dutině ústní

Odlupování epitelu nad nekrotickými Payerovými plaky

Ulcerace na sliznici kolonu

Hyperémie slepého střeva a kolonu s krváceninami

Hyperémie a krváceniny v kolonu „zebra stripping“

Krváceniny na sliznici žlučového měchýře

Diferenciální diagnostika: Skot SLAK, BVD/MD, IBR, Vesikulární stomatitis, Slamonelóza, Pasteurelóza, Hlavnička, Plicní nákaza, Nekrobacilóza, paraTBC, otrava arsenem Malí přežvýkavci Mor malých přežvýkavců

Laboratorní diagnostika: Průkaz antigenu: Agar gel imunodifúzní test imunoperoxidázový test imunohistopatologicky Izolace a identifikace viru: Izolace viru na buněčné kultuře (VERO, bovinní ledviny) Virus neutralizační test

Detekce virové RNA: PCR Sérologický průkaz protilátek: ELISA VNT Vzorky: Plná nesražená krev (heparin 10IU/ml, EDTA 0,5mg/ml) Slezina, praeskapulární nebo mezenterické mízní uzliny uhynulých zvířat Stěry z dutiny nosní nebo ze spojivky

Opatření: Neexistuje terapie Izolace a utracení zvířat nemocných a podezřelých z nakažení Neškodné odstranění kadáverů Desinfekce Ochranná pásma

Imunoprofylaxe: Vysoce účinná atenuaovaná vakcína Nejčastěji se používá aktuálně izolovaný kmen viru. Imunita nejméně 5 let. Každoroční revakcinace z důvodu získání vysoké proimunizovanosti populace