Symbolismus, dekadence

Symbolismus Umělecké hnutí, které vzniklo ve Francii roku 1886 největší rozmach byl na přelomu 19. a 20. století Symbolismus byl reakcí na popisnost naturalismu a paranasismu Toto hnutí částečně navazuje na romantismus Jejich cílem bylo zobrazovat věci, které nelze racionálně popsat (nálady, emoce, myšlenky, city atp.)

Snažili se proniknout k podstatě skutečnosti - usilovali o vnímání umění všemi pěti smysly K tomu jim měl pomáhat symbol, který se měl stát prostředníkem mezi skutečným světem a „světem duše“ a měl v náznaku odkrývat tajemství ukryté v nitru věcí. Symbol nebyl přímým pojmenováním věci (problému, stavu atp.), ale pouhým náznakem, sugescí podstaty věci Symbolisté se snažili vytvořit umění, a to soustředěným vnímáním celé umělcovy bytosti, všemi pěti smysly, které měly splynout. Věřili, že umění by mělo chtít zachytit více absolutních pravd, které mohly být zpřístupněné jen nepřímými metodami. Symbolisté se dělili na několik skupin. Jejich chápání symbolu bylo radikálně odlišné. Základní představy byly symboly jako: Nápověda - tj. má čtenáři vsugerovat nějaký pocit, náladu, … Jednoznačný znak

Dekadence

Na přelomu 19. a 20. století se objevuje pojem dekadence (úpadek), což je pocit umělců, kteří jsou znechuceni stereotypní společností hledají z ní únik a vytvářejí si svůj vlastní svět V literatuře se dekadentní postoj projevuje zejména pesimistickými náladami K životu dekadentů se často vázalo bohémství, satanismus, prostituce, alkohol Dekadentní spisovatelé projevovali odpor ke společnosti nikoliv osobní revoltou, ale únikem do oblasti takzvaného čistého umění Zdůrazňovali pocity nudy, někdy i zoufalství.

Dekadence v české literatuře Počátky dekadence v české literatuře spadají do konce 70. let 19.století V roce 1879 vyšla raná, dekadentně laděná lyrická sbírka Imortely Irmy Geisslové Tribunou skutečné české dekadence byl časopis Moderní revue, založený Arnoštem Procházkou a Jiřím Karáskem z Lvovic Do časopisu, který se neomezoval pouze na literaturu, ale publikoval i grafiku, přispívali také Karel Hlaváček a Hugo Kosterka

Karel Hlaváček (24.08.1874 - 15.06.1898) Básník, přední představitel české dekadentní a symbolistické poezie Od roku 1885 studoval na české reálné škole v Karlíně Vypomáhal v deníku Národní listy a navštěvoval kreslířský kurs v Praze V roce 1895 začal spolupracovat s Moderní revue, tiskl zde svou dekadentní a symbolistickou lyriku, výtvarné kritiky a s pomocí redakce vydal své sbírky básní Díla: - Sokolské sonety (1895) Pozdě k ránu (1896 ) Mstivá kantiléna (1898) Žalmy (vydané až roku 1934, nedokončené)

Victor Dyk (31.12.1877 – 14.5.1931) Český básník, prozaik, dramatik, novinář a politik. Překladatel z němčiny do francouzštiny Studoval na gymnázium v Žitné, kde ho učil i A.Jirásek. Jeho tvorba je ovlivněna symbolismem a dekadencí, přejímá romantický náhled na svět, který je založen na rozporu mezi snem a skutečností Díla: - Krysař - A porta inferi - Síla života

Oscar Wilde byl anglický dramatik, prozaik, básník a esejista irského původu studoval s výborným prospěchem klasickou filologii v Dublinu a na Oxfordu, kde začal psát verše a seznámil se s dekadentními názory, které na něho měly velký vliv Dne 29. května 1884 se oženil s Constance Lloydovou, jejíž finanční zabezpečení mu umožnilo žít v relativním luxusu. Díla: Jak je důležité míti filipa Obraz Donjana Graye

Jiří Karásek ze Lvovic 24.01. 1871 / 05.03.1951 Básník, prozaik, dramatik a překladatel české dekadence. V roce 1894 založil společně s Arnoštem Procházkou časopis Moderní revue, ve kterém uveřejňovali zejména českou a francouzskou dekadentní tvorbu. Během svého života shromáždil rozsáhlou soukromou sbírku slovanského umění a grafiky. Na konci svého života ji věnoval Tyršovu domu v Praze. Od roku 1945 je součástí Památníku národního písemnictví. Zemřel téměř zapomenutý v Praze roku 1951 na zápal plic. Díla: Zazděná okna, Sodoma