5HD200 Hospodářské dějiny IV.

Německo napoleonské války – industrializace pozdržena, snaha o společenské, legislativní a politické reformy 1834 Německý celní spolek – rozsáhlý vnitřní trh, nízká cla 1871 sjednocení Německa – hlavní etapa prům. revoluce 1871-1914 v zemědělství dlouho feudální systém, poddanství až do 1850 textilní průmysl, výstavba železnic – hutnictví, těžba uhlí, elektrotechnika, chemie, automobilismus industrializace velmi rychlá – přejímali poznatky 60. a 70. léta 19. stol. – zakládání podniků – gründerství kartely – neexistence antimonopolního zákona

Německý celní spolek, 1834

Akcie německých podniků

Německo 1871-1914 územní sjednocení 1871 pod hegemonií Pruska – prudký hospodářský vzestup kancléř Otto von Bismarck – sociální zákony hornictví (uhlí), hutnictví, strojírenství (Krupp, Thyssen AG) velký význam nových odvětví – chemie, elektrotechnika, ocelářství (Siemens-Schuckert, Allgemeine Elektrizitäts-Gesellschaft - AEG) skupina finančních institucí – 4D - Deutsche Bank, Dresdner Bank, Disconto-Gesellschaft a Darmstaedter Bank

Rusko – výchozí podmínky obrovská rozloha a velký počet obyvatel (35 mil. ob. a 16 mil. km2) absolutistický a konzervativní systém vlády (car) agrární země (2/3 obyv.) a negramotnost - nevolnictví od 1. pol. 19. stol. první známky industrializace - orientace na těžký průmysl (těžba uhlí, surového železa a ropy) Industrializace především: bavlnářství ( Moskva), textilní průmysl, soukenictví (Petrohrad), cukrovarnictví (Ukrajina), strojírenství (ruské Polsko), průmysl (Petrohrad a Moskva)

Pokusy o reformy v Rusku Reformy Alexandra II. (60. - 70. léta 19. stol.) pokračování industrializace a reforem (1861 zrušení nevolnictví, 1864 správní, soudní reforma) tendence k jakémusi administrativnímu „liberalismu“ reformy měly zabránit revoluci, nikoliv něco skutečně změnit Reformy Mikuláše II. (1894 - 1905) prováděl ministr financí S. Witte s neomezenými pravomocemi opatření na podporu průmyslu a příliv zahraničního kapitálu slučování podniků a vysoké daně dotace a úvěry ze státního rozpočtu do průmyslu (zj. těžkého) zakládání občin a levný odprodej půdy (Sibiř)

Průběh průmyslové revoluce v Rusku 1881 Kaspická železniční dráha, 1891 Transibiřská magistrála – doly, metalurgie ½ kapitálu vlastní zahraniční subjekty (Francie, Velké Británie, Belgie) sociální nespokojenost (prac. doba 14 h denně, 1/3 žen) – Sibiř 1905-6 revoluce a vyhlášení konstituční monarchie v obd. konstituční monarchie převládá obchod na principech koloniální politiky poč. 20.st. 5. místo v průmysl. produkci, 2. místo v těžbě ropy za USA Stolypinovy reformy (1907-1909) autorem předseda vlády Piotr Stolypin agrární reforma - zrušení občin - vznik soukromého vlastnictví půdy povolení odborových organizací

Scéna z železnice 1868 a burlaci na Volze

Ruská expanze 1533-1894

Japonsko 1870-1914 od poloviny 19. stol rostla otevřenost světu (zpočátku nuceně díky USA) – snížení dovozních cel, exteritorialita éra Meidži 1867-1912 císař Matsuhito spolupráce se zahraničím – dovoz odborníků i zařízení továren reorganizace ve správě země, armádě, námořnictvu, průmyslu a finančnictví) feudální systém zrušen založení Bank of Japan rychlá industrializace díky přejímání poznatků, postupný růst exportů – vrchol 1. světová válka územní expanze do okolních států Číny (1894-1895), Koreje (anexe 1910), Ruska (válka 1904-1905)