POLITICKÉ IDEOLOGIE Přednáška 1. 12. 2008

ZROD IDEOLOGIÍ – 19. století Vznikají tři hlavní velké ideologie: LIBERALISMUS KONZERVATISMUS SOCIALISMUS Všechny reagují na dvě hlavní události – Velkou francouzskou revoluci a průmyslovou revoluci

Ideologie v politice Co je ideologie? Soubor idejí, které slouží k prosazování a které dokáží sjednocovat voliče a příznivce určitých názorů. Rozdělení: pravice x levice x střed.

ZROD IDEOLOGIÍ – 19. století LIBERALISMUS říká ANO svobodě VFR a pokroku průmyslové revoluce KONZERVATISMUS se obává radikální svobody VFR, částečně rychlosti změn v průmyslové revoluci SOCIALISMUS říká ANO svobodě VFR, ale obává se průmyslové revoluce, která je nástrojem vykořisťování dělnictva

LIBERALISMUS Zakladatelé John Locke (viz obrázek), Adam Smith, John S. Mill, ve 20. století Friedrich Hayek. Pojmy: svoboda, individualita, volný trh, občanská společnost, minimální stát

LIBERALISMUS Svoboda: základní hodnota liberalismu, má být maximální – politická, osobní, ekonomická, náboženská svoboda. Individualita: jedinec je důležitější než stát. Mé osobní svobody jsou podstatnější než zájmy společnosti. Volný trh: svoboda v oblasti ekonomiky; má existovat co nejméně zákazů, omezení a daní.

LIBERALISMUS Občanská společnost: jedinci se sdružují v nejrůznějších organizacích a uskupeních, ty tvoří pevnou síť vztahů. Čím je tato síť pevnější a propojenější, tím je stabilnější demokracie. Minimální stát: stát má mít minimální pravomoci. Čím více jich má, tím více jsou jedinci omezováni na svých svobodách.

LIBERALISMUS v politice Liberální strany v ČR: ODS, US-DEU, Evropští demokraté, ODA, SZ. ODS 1996: ODS také jako první přišla s čitelnou ideologií a s jasně formulovaným programem, postaveným na principech osobní svobody, parlamentní demokracie a tržního hospodářství.

LIBERALISMUS v politice US-DEU 2002: státní správu může vykonávat méně úředníků, ale zato lépe kvalifikovaných a lépe placených; malý a efektivní stát zabíjí korupci; stát bude malý a efektivní, když všestranně podpoříme neziskový sektor a jeho schopnost nahradit funkce státu.

Odbočka: OBČANSKÁ SPOLEČNOST Nejrůznější aktivity občanů, jejich sdružení spolky, petice a iniciativy. Dobrovolnictví neziskové a nevládní organizace. OS hrála důležitou roli při vzniku Československa. Během Rakouska-Uherska byl spolkový život rozvinutý, značný vliv na 1. republiku.

Odbočka: OBČANSKÁ SPOLEČNOST Po roce 1948 komunisté usilovali o podchycení a utlumení spolkového života. Chtěli mít vše pod kontrolou, aby nemohly vznikat zárodky odporu. Národní fronta sdružovala nejen povolené politické strany, ale i všechna sdružení: zahrádkáře, rybáře, fotbalisty, hasiče, odbory atd.

Odbočka: OBČANSKÁ SPOLEČNOST Petice 2004

Odbočka: OBČANSKÁ SPOLEČNOST ČLENSTVÍ ve spolcích 2004

KONZERVATISMUS Zakladatelem je Edmund Burke, autor knihy-dopisu Úvahy o revoluci ve Francii. Odsuzuje VFR za její rychlost přeměny společnosti, odsuzuje revoluci. Změny mají být pomalé.

KONZERVATISMUS Hlavní pojmy: autorita, církev, stát, otec, rodina, tradice, zákon. Lat. conservare =uchovávat. Autorita: člověk má ctít, co nás vede a co je pro nás dobré. Dříve vztah k panovníkovi. Tak jako je nám autoritou Bůh, má nám jí být i otec v rodině.

KONZERVATISMUS Tradice: vztahy k historii, přebírat vše osvědčené. Revoluce není řešením. Změny se mají odehrávat, ale pomalé a kontinuální. Stát: je rovněž autoritou, autoritou zákona. Zabraňuje anarchii. Lidský život nikdy nebude bez utrpení. Toto nemůžeme radikálně změnit, ale jen minimalizovat.

KONZERVATISMUS Stát: Je rovněž autoritou. Je mnohem silnější než liberální stát. Pokud je to potřebné, stát může zasahovat i do ekonomiky. Liberalismus toto zasahování státu odmítá. Uvedený spor od sebe liberalismus i konzervatismus odlišuje.

KONZERVATISMUS v politice Konzervativní strany v ČR: KDU-ČSL a částečně ODS. Projevuje se to zejména vztahem k rodině (KDU-ČSL, část ODS odmítají registrované partnerství), důraz na venkov, podpora církve. KDU-ČSL: Rozvoj venkova, zemědělství a regionální politika „Zelená pro venkov“

KONZERVATISMUS v politice Ve světě úspěšný hlavně v 80. letech: premiérka Margaret Thatcherová ve Velké Británii a Ronald Reagan, prezident USA. Podpora i nedemokratickým, ale antikomunistickým režimům - Pinochet

SOCIALISMUS Vzniká v polovině 19. stol. a podporu dělnického hnutí. Hlavní pojmy: stát, rovnost, sociální spravedlnost, solidarita, sociální ekonomika.

Marxův Kapitál – dobové příklady 1.Pracuji celý týden až do 9 hodin večer. Tak to bylo např. po posledních 7 až 8 týdnů. Tedy patnáctihodinová pracovní doba pro sedmileté dítě! 2.Mary Walkey (švadlena) pracovala nepřetržitě 26,5 hodiny spolu s 60 děvčaty, po 30 v jedné místnosti, poskytující sotva třetinu nezbytného

Marxův Kapitál – dobové příklady krychlového objemu vzduchu, v noci spaly po dvou na jedné posteli. Zemřela na následky přepracování. Marx tedy chtěl zlepšit život proletariátu, což se mu podařilo. Je tedy zakladatelem socialismu, jehož první část vyústila v sociální demokracii západní Evropy, druhá v komunismus východní Evropy.

SOCIALISMUS Rovnost: ve smyslu sociální rovnosti. Soukromé vlastnictví způsobuje nerovnost mezi lidmi, proto socialisté používají jako základní princip přerozdělování (komunisté znárodňování x sociální demokraté vyšší daně atd.). Stát: jen administrativní aparát.

SOCIALISMUS Solidarita: hlavní roli nehraje jedinec (jako v liberalismu), ale společnost. Má být založena na solidaritě. Ekonomika: komunistická byla plánovaná, sociální demokraté používají stát jako přerozdělovatele.

SOCIALISMUS Marxovy dějiny: prvobytně pospolná společnost – otrokářská – feudální – kapitalistická – socialistická – komunistická. Proletariát měl být kapitalismem stále více zbídačován: nestalo se. Naopak v západní Evropě na revoluci zapomněl vinou rostoucího blahobytu.

SOCIALISMUS PODSTATNÉ: Dva směry socialismu, jeden orientovaný demokraticky (sociální demokracie) druhý nedemokraticky (komunistické strany)

SOCIALISMUS v politice Socialistické strany: ČSSD a KSČM (demokratický socialismus). ČSSD 2002: Nepřipustíme zvyšování finanční spoluúčasti pacientů. Xx Budeme se řídit principy svobody, rovnosti, solidarity, odpovědnosti a demokracie. xx

Další demokratické ideologie Vznikají jako dílčí ideologie, pokud nedokáží tři velké ideologie reagovat. Např.: FEMINISMUS – zrovnoprávnění žen. ENVIRONMENTALISMUS – člověk by měl žít v souladu se svým (životním) prostředím. Dnes jako myšlenka trvale udržitelného života.

Environmentalismus Strana zelených –nejvíce ekologický program; strana nechce být ani levicová, ani pravicová.

Nedemokratické ideologie FAŠISMUS (lat. fascis=svazek), hlavní pojmy: jednota, autorita, povinnost. Národ je důležitější než jednotlivec, totalitní stát, silný vůdce, ekonomika založená na korporacích. Příklad fašistická Itálie B. Mussoliniho (20.léta až 1945). Jiný než nacismus, například v něm nebyl antisemitismus.

NACISMUS Národní socialismus = nacismus. Spojení fašismu s rasismem. Nadřazenost árijské rasy. Hlavní cíle Hitlera: Rasová hygiena: odstranění nižších ras.

NACISMUS Odstranění demokracie a politické konkurence. Boj proti liberalismu, který je hrob národů. Boj proti britské obchodnické civilizaci. Vůdcovský princip

KOMUNISMUS Ideál lepšího života vs. zničení demokracie, gulagy, znárodňování, popravování nepohodlných osob, koncentrace moc, totalitní stát, nesvoboda, nerovnost.

ROLE IDEOLOGIÍ Důležitá součást programů politických stran. Dělení dle programů: (1.) liberální a radikální strany, (2.) konzervativní strany, (3.) socialistické a sociálně demokratické strany, (4.) křesťansko-demokratické strany, (5.) komunistické strany, (6.) rolnické strany, (7.) regionální a etnické strany, (8.) krajně (extrémně) pravicové strany a (9.) ekologické strany.