1. Jaká radost žít, | mohu-li jen mít | v světě tom přítelem Ježíše! | I když opuštěn slzy roním jen, | nahradí blízkostí svou mi vše. Jaká radost žít tu, | kde Boží lid v bratrské svornosti spolu je! | Bůh sám z výsosti rosou milosti srdce všech k rozkvětu svlažuje. Bůh sám z výsosti rosou milosti srdce všech k rozkvětu svlažuje.
2. Jaká radost žít, | slunka lásky svit | když mně jen srdce mé zahřívá! | Smutku černý mrak | byť i zastřel zrak, | v duši mé Ježíš jas rozlívá. | Jaká radost žít tu, kde Boží lid v bratrské svornosti spolu je! Bůh sám z výsosti rosou milosti srdce všech k rozkvětu svlažuje. Bůh sám z výsosti rosou milosti srdce všech k rozkvětu svlažuje.
3. Jaká radost žít, | když mám víry štít, | svět mně neuškodí šípem svým! | Vůdce můj a Král, | jenž ten štít mi dal, | vede mne krokem vždy vítězným. | Jaká radost žít tu, kde Boží lid v bratrské svornosti spolu je! Bůh sám z výsosti rosou milosti srdce všech k rozkvětu svlažuje. Bůh sám z výsosti rosou milosti srdce všech k rozkvětu svlažuje.