Ochrana vod (zákon o vodách, nitrátová směrnice) Jan Klír VÚRV Praha – Ruzyně Informace na webu

18směrnic a nařízení EU  podmínění přímých plateb (Nařízení Rady 1782/2003) - dodržováním zákonných předpisů (čl.4) a dobrých zemědělských podmínek (čl.5) - celkem 18 směrnic a nařízení EU (bezpečnost potravin, welfare hospodářských zvířat, ochrana životního prostředí) - kontrola („cross compliance“)  ochrana vod: Směrnice Rady č.: 80/68 (podzemní vody – nebezpečné látky), 86/278 (kaly z ČOV), 91/676 (nitráty)  V roce 2004 je vyžadováno plnění minimálních požadavků dobrých zemědělských a environmentálních podmínek Reforma společné zemědělské politiky EU

Nařízení Rady 1782/2003 – příloha k čl. 5 Předmět / cílPosuzovaná kritéria Eroze půdy: protierozní ochrana - minimální vegetační pokryv - specifické hospodaření - zachování mezí, teras apod. Organická hmota v půdě: udržení obsahu org.hmoty v půdě - osevní postupy - posklizňové zbytky Struktura půdy: udržení vhodné půdní struktury - používání vhodné mechanizace Minimální úroveň hospodaření: zajištění minimální úrovně obhospodařování půdy, zabránění degradaci stanovišť - minimální zatížení dobytkem - ochrana luk a pastvin - uchování charakteristik krajiny - zabránění zaplevelení

Priority pro ČR (na rok 2004) Předmět / cílPosuzovaná kritéria Eroze půdy: protierozní ochrana - minimální vegetační pokryv - specifické hospodaření - zachování mezí, teras apod. Organická hmota v půdě: udržení obsahu org.hmoty v půdě - osevní postupy - posklizňové zbytky Struktura půdy: udržení vhodné půdní struktury - používání vhodné mechanizace Minimální úroveň hospodaření: zajištění minimální úrovně obhospodařování půdy, zabránění degradaci stanovišť - minimální zatížení dobytkem - ochrana luk a pastvin - uchování charakteristik krajiny - zabránění zaplevelení

Protierozní opatření (minimální požadavky) nařízení vlády č. 243/2004 Sb. (přímé platby) 1.Nerušit krajinné ani jiné prvky bránící zejména větrné nebo vodní erozi půdy (např. meze, terasy, větrolamy, zatravněné údolnice a polní cesty využívající přirozené svažitosti, respektující vrstevnice, popř. doprovázené příkopy). Požadavky „správné zemědělské praxe“ pro jednotné platby na plochu v ČR na rok 2004

Horizontální plán rozvoje venkova (8 bodů „zásad správné zemědělské praxe“, m.j. evidence hnojení a používání pesticidů) nařízení vlády č. 241/2004 Sb. (LFA) nařízení vlády č. 242/2004 Sb. („agroenvi“ opatření) (max. 170 kg N / ha o.p. a 40 kg N / ha ttp – započítáno veškeré hnojení) Přímé platby (základní protierozní opatření) nařízení vlády č. 243/2004 Sb. Operační program Zemědělství (m.j. evidence hnojení a používání pesticidů) Podpory, dotace – požadované podmínky

Uplatnění nitrátové směrnice v ČR zák. č. 254/2001 Sb. vodní zákon)  bylo provedeno § 33 zák. č. 254/2001 Sb. (vodní zákon) novela vod. zákona č. 20/2004 Sb. ( , částka 7) nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření  prováděcím předpisem k § 33 vodního zákona je nařízení vlády č. 103/2003 Sb., o stanovení zranitelných oblastí a o používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření nařízení vlády  účinnost nařízení vlády: od (stanovení zranitelných oblastí) od (opatření „akčního programu“)  v roce 2004 byl novelizován zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech (novela 317/2004 Sb.) i vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv (novela 399/2004 Sb.)

Z ákon č. 254/2001 Sb. o vodách (novela k ) § 33 „Zranitelné oblasti“ (1) Zranitelné oblasti jsou území, kde se vyskytují a) povrchové nebo podzemní vody, zejména využívané nebo určené jako zdroje pitné vody, v nichž koncentrace dusičnanů přesahuje hodnotu 50 mg/l nebo mohou této hodnoty dosáhnout, nebo b) povrchové vody, u nichž v důsledku vysoké koncentrace dusičnanů ze zemědělských zdrojů dochází nebo může dojít k nežádoucímu zhoršení jakosti vody. (2) Vláda nařízením stanoví zranitelné oblasti a v nich upraví používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv, střídání plodin a provádění protierozních opatření (dále jen "akční program"). Akční program a vymezení zranitelných oblastí podléhají přezkoumání a případným úpravám v intervalech nepřesahujících 4 roky. Přezkoumání se provádí na základě vyhodnocení účinnosti opatření vyplývajících z přijatého akčního programu.

Z ákon č. 254/2001 Sb. o vodách (novela k ) § 39 „Závadné látky“ (1)Závadné látky jsou látky, které nejsou odpadními ani důlními vodami a které mohou ohrozit jakost povrchových nebo podzemních vod. Každý, kdo zachází se závadnými látkami, je povinen učinit přiměřená opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod a neohrozily jejich prostředí. Příloha č. 1: Zvlášť nebezpečné látky Nebezpečné látky

Zvlášť nebezpečné látky 1. Organohalogenové sloučeniny a látky, které mohou tvořit takové sloučeniny ve vodním prostředí. 2. Organofosforové sloučeniny. 3. Organocínové sloučeniny. 4. Látky, které vykazují karcinogenní, mutagenní nebo teratogenní vlastnosti ve vod.prostředí, nebo jeho vlivem. 5. Rtuť a její sloučeniny. 6. Kadmium a jeho sloučeniny. 7. Perzistentní minerální oleje a perzistentní uhlovodíky ropného původu. 8. Perzistentní syntetické látky, které se mohou vznášet, zůstávat v suspenzi nebo klesnout ke dnu a které mohou zasahovat do jakéhokoliv užívání vod.

Nebezpečné látky 1. Metaloidy, kovy a jejich sloučeniny: 1. zinek11. cín 2. měď12. baryum 3. nikl13. berylium 4. chrom14. bor 5. olovo15. uran 6. selen16. vanad 7. arzen17. kobalt 8. antimon18. thalium 9. molybden19. telur 10. titan20. stříbro

2. Biocidy a jejich deriváty neuvedené v seznamu zvlášť nebezpečných látek. 3. Látky, které mají škodlivý účinek na chuť nebo na vůni produktů pro lidskou spotřebu pocházejících z vodního prostředí, a sloučeniny mající schopnost zvýšit obsah těchto látek ve vodách. 4. Toxické nebo perzistentní organické sloučeniny křemíku a látky, které mohou zvýšit obsah těchto sloučenin ve vodách, vyjma těch, jež jsou biologicky neškodné nebo se rychle přeměňují ve vodě na neškodné látky. 5. Elementární fosfor a anorganické sloučeniny fosforu. 6. Neperzistentní minerální oleje a neperzistentní uhlovodíky ropného původu. 7. Fluoridy. 8. Látky, které mají nepříznivý účinek na kyslíkovou rovnováhu, zejména amonné soli a dusitany. 9. Kyanidy.

(2) V případech, kdy uživatel závadných látek zachází s těmito látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím pro povrchové nebo podzemní vody, má uživatel závadných látek povinnost činit tato opatření: a) vypracovat plán opatření pro případy havárie (dále „havarijní plán“); havarijní plán schvaluje příslušný vodoprávní úřad; může-li havárie ovlivnit vodní tok, projedná jej uživatel závadných látek před předložením ke schválení s příslušným správcem vodního toku, kterému také předá jedno jeho vyhotovení, b) provádět záznamy o provedených opatřeních a tyto záznamy uchovávat po dobu 5 let.

… (4) Každý, kdo zachází se zvlášť nebezpečnými látkami nebo nebezpečnými látkami nebo kdo zachází se závadnými látkami ve větším rozsahu nebo kdy zacházení s nimi je spojeno se zvýšeným nebezpečím, je povinen učinit odpovídající opatření, aby nevnikly do povrchových nebo podzemních vod nebo do kanalizací, které netvoří součást technologického vybavení výrobního zařízení. Je povinen zejména: a) umístit zařízení, v němž se závadné látky používají, zachycují, skladují, zpracovávají nebo dopravují tak, aby bylo zabráněno nežádoucímu úniku těchto látek do půdy nebo nežádoucímu smísení s odpadními nebo srážkovými vodami, b) používat jen takové zařízení, popřípadě způsob při zacházení se závadnými látkami, který je vhodný i z hlediska ochrany jakosti vod,

c) nejméně jednou za 6 měsíců kontrolovat sklady a skládky a nejméně jednou za 5 let, pokud není technickou normou nebo výrobcem stanovena lhůta kratší, zkoušet těsnosti potrubí nebo nádrží určených pro skladování a prostředků pro dopravu zvlášť nebezpečných látek a nebezpečných látek, a v případě zjištění nedostatků bezodkladně provádět jejich včasné opravy; sklady musí být zabezpečeny nepropustnou úpravou proti úniku závadných látek do podzemních vod, d) vybudovat a provozovat odpovídající kontrolní systém pro zjišťování úniku závadných látek, …

Vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby pro zemědělství Vyhláška řeší, mimo jiné, i základní a doplňkové zabezpečení staveb z hlediska ochrany vod, např. u skladů tekutých statkových hnojiv. Jako doplňkové zabezpečení jímek a nádrží (pro skladování hnojůvky, močůvky, kejdy, silážních šťáv) umístěných - v oblastech se zvýšenou ochranou vod (i zranitelné oblasti) - v ochranných pásmech vyhláška požaduje - zkoušku vodotěsnosti před uvedením do provozu a dále - jednou za 5 let u zemních jímek - jednou za 10 let u nadzemních nádrží (§ 6 písm. c) - kontrolní systém monitorující případné netěsnosti a únik skladovaných látek (§ 6 písm. d).

Zákon č. 156/1998 Sb., o hnojivech, ve znění zákonů č. 308/2000 Sb., 147/2002 Sb. a 317/2004 Sb. § 9 „Používání hnojiv, statkových hnojiv,... a upravených kalů“ (2) Hnojiva, statková hnojiva a pomocné látky nesmějí být používány na zemědělské půdě a lesních pozemcích, pokud a) způsob jejich použití neumožňuje rovnoměrné pokrytí pozemku, b) jejich použití může vést ke vzniku škody na zemědělské půdě, lesním pozemku nebo na pozemcích sousedících s tímto pozemkem, popřípadě i v jeho širším okolí, c) půda, na kterou mají být aplikovány, je přesycená vodou, pokrytá vrstvou sněhu vyšší než 5 cm nebo promrzlá do hloubky větší než 8 cm. (4) Podnikatelé v zemědělství.. jsou povinni …vést evidenci o použitých hnojivech, statkových hnojivech, upravených kalech,… (5) Evidence... se uchovává nejméně 7 let. § 12 zmocňuje ÚKZÚZ i ke kontrole opatření akčního programu

Harmonogram uplatnění směrnice Zásady správné zemědělské praxe (NS) VIII Komentované znění NV č 103/2003 Sb. XI Seskupení BPEJ, mapové podklady I Manuál pro podniky XI Upřesnění investičních nároků v ZOD 2004 Monitorování účinnosti akčního programu 2004 Návaznost NV na ostatní předpisy 2004 novela zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech + přísl. vyhlášky novela nařízení vlády č. 103/2003 Sb. (v přípravě) Realizace 1. akčního programu do XII. 2007

Hlavní rizika znečišťování vod dusíkem Statková hnojiva: nevyhovující stav a kapacita zásobníků a vodohospodářsky zabezpečených ploch pro skladování; aplikace (technika, rovnoměrnost, zapravení do půdy, termíny) Reziduální N po sklizni plodin (nadměrné hnojení, sucho, pravidelné org.hnojení, vysoké zastoupení VP, po kukuřici, …) Podzimní mineralizace (vlhký a teplý podzim, střední oblasti, orba, hnojení minerálními a statkovými hnojivy, …) Nedostatečný nebo žádný odběr (bez porostu 0; oz.pšenice 25, tritikale a oz.ječmen 30, plevele 40, výdrol , meziplodiny , řepka 60 – 180 kg N/ha) Předplodina (brzo zaorané jeteloviny, sláma řepky a maku s N, chrást, sláma obilovin s N, sláma řepky bez N, …) Hnojení: podzim – časné jaro (minerální hnojiva, kejda, hnůj)

Postup využití systému BPEJ  návrh opatření snižujících riziko znečištění vod  diferenciace opatření podle půdně-klimatických podmínek  vymezení skupin BPEJ a přiřazení opatření  seskupení BPEJ v ČR podle: - klimatických regionů (0 - 5; 6 - 9) - aplikačních pásem pro hnojení dusíkem (I., II., III.) - deficitních půd (mělké, propustné, zamokřené, eroze) - sklonitosti  přiřazení opatření nitrátové směrnice k půdním blokům prohlížeč PB na webové stránce nitrátové směrnice: rubrika „Praktické info“

Systém BPEJ (novela - vyhláška č. 546/2002 Sb.) klimatický region · klimatický region zahrnuje území s přibližně shodnými klimatickými podmínkami pro růst a vývoj zemědělských plodin hlavní půdní jednotka · hlavní půdní jednotka je účelovým seskupením půdních forem příbuzných vlastností, jež jsou určovány genetickým půdním typem, subtypem, půdotvorným substrátem, zrnitostí, hloubkou půdy, stupněm hydromorfismu, popřípadě výraznou sklonitostí nebo morfologií terénu a zúrodňovacím opatřením změna názvů hlavních půdních jednotek: např. luvizem (dříve illimerizovaná půda), kambizem (dříve hnědá půda) atd. sklonitost a expozice · sklonitost a expozice ke světovým stranám vystihují utváření povrchu zemědělského pozemku skeletovitosta hloubka půdy · skeletovitost a hloubka půdy

Číselný kód BPEJ(VÚMOP) Číselný kód BPEJ (VÚMOP) Hlavní půdní jednotka (HPJ) Sklonitost a expozice pozemku Skeletovitost a hloubka půdy Klimatický region (KR)

Terminologie hnojení (dle zákona č. 156/1998 Sb.) 1. hnojiva 1. hnojiva - minerální (dusíkatá, vícesložková, …) - vápenatá a hořečnatá - organická (kompost, …) - organominerální (obohac. melasové výpalky) 2. statková hnojiva- 2. statková hnojiva- zbytky rostlinného původu (sláma, …) a - vedlejší produkty chovu hosp.zvířat (hnůj, …), nejsou-li dále upravovány 3. upravené kaly 3. upravené kaly(podle vyhlášky č. 382/2001 Sb.)

doporučené na celém území ČR závazné pro zranitelné oblasti částečně vyžadovány pro dotace součástí obecných „zásad“ Zásady správné zemědělské praxe pro ochranu vod před znečištěním dusičnany ze zemědělských zdrojů

Nařízení vlády č. 103/2003 Sb. ze dne 3. března 2003 („akční program“ nitrátové směrnice) stanovení zranitelných oblastí stanovení zranitelných oblastí používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv používání a skladování hnojiv a statkových hnojiv střídání plodin střídání plodin provádění protierozních opatření v těchto oblastech provádění protierozních opatření v těchto oblastech

Opatření akčního programu 1.Období zákazu hnojení 2.Omezení hnojení  Omezení přívodu organického dusíku do půdy  Skladování hnojiv a statkových hnojiv  Střídání plodin  Protierozní opatření  Hospodaření v okolí povrchových vod

Používání hnojiv a statkových hnojiv (zákaz hnojení, omezení hnojení) Rozdělení hnojiv a statkových hnojiv pro účely nařízení vlády: = dusíkaté hnojivé látky minerální dusíkatá hnojiva, organická a organominerální hnojiva a statková hnojiva = dusíkaté hnojivé látky, které se dělí na:  minerální dusíkatá hnojiva  minerální dusíkatá hnojiva = minerální jednosložková dusíkatá hnojiva a minerální vícesložková hnojiva s obsahem dusíku  hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem C : N  hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem = statková hnojiva, jako kejda, močůvka, hnojůvka, drůbeží trus, podestýlka, a organická a org.min. hnojiva, kde je poměr C : N  10  hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem C : N  hnojiva s pomalu uvolnitelným dusíkem = statková hnojiva, jako je hnůj, a dále organická a organominerální hnojiva, kde je poměr C : N  10, např. vyzrálý kompost

1. Období zákazu hnojení Pozemek s plodinou nebo připravený pro založení porostu plodiny Typy hnojiv a období zákazu hnojení Plodina Klimatický region Hnojiva s rychle uvolnitelným dusíkem Minerální dusíkatá hnojiva Jednoleté polní plodiny na orné půdě Travní (jetelovinotravní) porosty na orné půdě, trvalé travní porosty Použití hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem je na orné půdě zakázáno v období 1.6.–31.7. Toto ustanovení neplatí v případě následného pěstování ozimých plodin a meziplodin.

Klimaregiony ve zranitelných oblastech KR 0-5 KR 6-9

Používání hnojiv a statkových hnojiv s ohledem na půdně-klimatické podmínky stanoviště Hnojiva a statková hnojiva mohou být používána jen tehdy, pokud nehrozí jejich vniknutí do povrchových nebo do podzemních vod (netýká se hnojení rybníků). Dávky hnojiv a statkových hnojiv se stanovují podle potřeb jednotlivých plodin na konkrétních stanovištích a podle pěstitelských podmínek. Při určení úrovně hnojení se vychází z potřeb živin pro reálně dosažitelnou úroveň a kvalitu výnosů. Dělení dávek dusíku a určení vhodných termínů aplikace hnojiv a statkových hnojiv k polním plodinám, s výjimkou zeleniny, se provádí v závislosti na začlenění zemědělské půdy do jednoho ze tří aplikačních pásem (stupeň I až III), která jsou vymezena s využitím systému bonitovaných půdně ekologických jednotek (BPEJ).

2. Omezení hnojení Hnojení polních plodin minerálními hnojivy a hnojivy s rychle uvolnitelným dusíkem v období do zákazu hnojení (v KR 0 – 5) nebo (v KR 6 – 9) je možné pouze v dávce do 40 kg N. ha -1 v minerálních dusíkatých hnojivech do 80 kg N. ha -1 v hnojivech s rychle uvolnitelným dusíkem a) na všech typech půd (I., II. a III. aplikační pásmo): - k meziplodinám, - k meziplodinám, mimo čistých porostů leguminóz - k podpoře rozkladu slámy, - k podpoře rozkladu slámy, mimo slámy luskovin, máku a řepky b) jen na půdách se sníženou promyvností (I. a II. aplik. pásmo): - k ozimým plodinám, - k ozimým plodinám, následujícím po obilnině (vč. kukuřice na zrno) - bez přítomnosti porostu nebo slámy, - bez přítomnosti porostu nebo slámy, v období po 15. říjnu (jen tekutá statková hnojiva, do 24 hod. nutno zapravit do půdy)

3. Omezení přívodu organického dusíku do půdy

170 kg. ha -1,Množství celkového N aplikovaného ročně na z.p. ve statkových hnojivech, organických a organominerálních hnojivech nesmí v průměru zemědělského podniku překročit limit 170 kg. ha -1, při započtení zemědělské půdy vhodné k aplikaci. půda vhodná k aplikaciJako půda vhodná k aplikaci se rozumí veškerá užívaná zemědělská půda podniku, od níž se odečítají a) a) plochy, kde nelze hnojit, například v blízkosti povrch.vod, zastavěné území obce nebo ochranná pásma vod.zdrojů, b) b) plochy s jetelovinami a luskovinami, c) c) nevyužívané plochy, úhory a pozemky ležící ladem.

170 kg. ha -1Dávku 170 kg. ha -1 je možné na jednotlivých pozemcích překročit pouze ve zdůvodněných případech: - plodiny s vysokým odběrem dusíku (např. kukuřice) - používání hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem (např. hnůj). Na těchto pozemcích však musí být dodržena rovnováha potřeby a dodávky dusíku. 170 kg. ha -1U trvalých kultur a polní zeleniny je možné dávku 170 kg. ha -1 překročit jen při použití hnojiv s pomalu uvolnitelným dusíkem: a) při zakládání chmelnice, vinice či sadu - do 500 kg celk. N. ha -1 b) v produkční chmelnici - do 300 kg celk. N. ha -1 jednou za 2 roky c) při pěstování polní zeleniny - do 300 kg celk. dusíku. ha -1 za rok.

Výpočet aplikovaného množství dusíku je možný a) podle obsahu dusíku ve statkových hnojivech nebo b) výpočtem produkce dusíku v exkrementech chovaných hospodářských zvířat, přičemž - se musí zohlednit průměrné stavy zvířat během roku - se do limitu započítává i exkrece zvířat na pastvě - množství vyprodukovaného dusíku zvířaty je dáno množstvím dusíku v pevných a tekutých exkrementech - v bilanci se odečítají ztráty N ve stájích a při skladování statkových hnojiv (35 % u stelivových, 20 % u bezstelivových provozů) - ztráty dusíku při aplikaci statkových hnojiv ani při pobytu zvířat na pastvě se neodečítají - do limitu se započítává i používání upravených kalů - do limitu se nezapočítává sláma, ani jiné rostlinné zbytky, zůstávající na pozemku po sklizni hlavního produktu.

Způsoby zjištění produkce statkových hnojiv a aplikace dusíku v organickém hnojení 1) Vážení produkovaných statkových hnojiv, analýzy odebraných vzorků na obsah živin. 2) Výpočet podle novelizované vyhlášky č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášek č. 476/2000, 473/2002 a 399/2004 Sb. (příloha 3A, 3B). Viz příklady výpočtu

Příklad výpočtu pro skot (při zastoupení 1 DJ / ha započitatelné zemědělské půdy): ad a) podle obsahu N ve statkových hnojivech Jedna dobytčí jednotka (1 DJ = 500 kg) skotu vyprodukuje v průměru 12,1 t chlévské mrvy ročně, což po uskladnění představuje 8,1 t hnoje. V tomto množství je započtena rovněž podestýlka (sláma), při stlaní 2,5 kg denně. Příslušný objem močůvky činí 5,7 t ročně. 8,1 t hnojex 0,50 % N=40,5 kg N 5,7 t močůvkyx 0,25 % N=14,3 kg N Celkem od 1 DJ skotu aplikováno 54,8 kg N / ha z.p.

ad b) podle exkrece dusíku zvířaty Jedna dobytčí jednotka (1 DJ = 500 kg) skotu vyprodukuje v průměru v pevných výkalech a v moči ročně 78 kg N. V případě stelivového provozu se odečítají ztráty vznikající ve stájích, při odklizu chlévské mrvy a skladování hnoje. Tyto ztráty činí v průměru 35 %, ale mohou být ještě vyšší při vícenásobné manipulaci se hnojem a při jeho špatném ošetřování na polním složišti. První krok: odpočet 35 % ztrát dusíku: 78 kg N – 27,3 kg N = 50,7 kg N Druhý krok: připočtení N ve slámě (pšeničná sláma, 0,5 % N, denní spotřeba 2,5 kg na 1 DJ) 50,7 kg N + 4,5 kg N = 55,2 kg N Celkem od 1 DJ skotu aplikováno 55,2 kg N / ha z.p.

170 kg. ha -1Dojde-li v bilanci zemědělského podniku při zohlednění vlastní produkce dusíku chovanými hospodářskými zvířaty k překročení limitu 170 kg. ha -1, je nutné dokladovat: - prodej statkových hnojiv - aplikaci na smluvních plochách - využívání čistírenských technologií k likvidaci exkrementů - nebo jiné nakládání se statkovým hnojivem. Pokud nelze doložit nakládání s přebytečnými statkovými hnojivy některým z výše uvedených způsobů, je nutné rozšířit výměru zemědělské půdy v podniku nebo snížit stavy hospodářských zvířat.

Kdy je statkové hnojivo odpadem? Podle zákona č. 185/2001 Sb., o odpadech, je odpadem každá movitá věc, které se osoba zbavuje nebo má úmysl nebo povinnost se jí zbavit (§ 3). Z toho vyplývá, že odpadem není statkové hnojivo (kejda, hnůj atd.), které je používáno ke hnojení nebo využíváno jiným způsobem (např. jako druhotná surovina pro výrobu kompostů). Záleží, jak je to deklarováno. Je-li statkové hnojivo uváděno do oběhu (i bezúplatně), platí pro něj některá ustanovení zákona č. 156/1998 Sb., o hnojivech (obsahy cizorodých látek dle návazné vyhlášky č. 474/2000 Sb., o stanovení požadavků na hnojiva). Statkové hnojivo je odpadem (a vztahuje se na něj zákon č. 185/2001 Sb., o odpadech) zejména v těchto případech:  v množství, které přesahuje limit 170 kg N. ha -1 započtené půdy v rámci podniku hospodařícího ve zranitelné oblasti dle nařízení vlády č. 103/2003 Sb. (pokud není předáno k aplikaci jinam, ani využito jako druhotná surovina)  byly do něj vneseny rizikové prvky nebo rizikové látky, které by mohly narušit vývoj kulturních rostlin nebo ohrozit potravní řetězec  nemůže být použito přímo ke hnojení ani jako druhotná surovina (např. k výrobě kompostů).

4. Skladování hnojiv a statkových hnojiv Ze stájí, skladišť hnojiv a statkových hnojiv, uskladněných objemných krmiv ani z ostatních prostor nesmí unikat žádné závadné látky. Kapacita skladovacích prostor vyhláška č. 274/1998 Sb musí být dostatečná uskladnění statkových hnojiv v období zákazu hnojení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně-klimatické podmínky zranitelné oblasti a plodinyKapacita skladovacích prostor pro statková hnojiva je dána zvláštním právním předpisem (vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a používání hnojiv, ve znění pozdějších předpisů) a musí být dostatečná uskladnění statkových hnojiv v období zákazu hnojení a v období, kdy nelze hnojit s ohledem na půdně-klimatické podmínky zranitelné oblasti a plodiny. vyhláška č. 191/2002 Sb.,Technické zabezpečení skladovacích prostor pro statková hnojiva je dáno zvláštním předpisem (vyhláška č. 191/2002 Sb., o technických požadavcích na stavby v zemědělství).

Vyhláška č. 274/1998 Sb., o skladování a způsobu používání hnojiv, ve znění vyhlášky č. 476/2000 Sb. (změněna vyhláškami č. 473/2002 Sb. a č. 399/2004 Sb.) § 4 „Skladování statkových hnojiv“  Kapacita skladovacích prostor musí odpovídat skutečné produkci hnoje za 6 měsíců. Toto ustanovení se nevztahuje na statková hnojiva uložená na zemědělské půdě před jejich použitím.  Jímky musí kapacitně odpovídat minimálně čtyřměsíční předpokládané produkci u kejdy a minimálně tříměsíční předpo- kládané produkci u močůvky a hnojůvky, a to v závislosti na klimatických a povětrnostních podmínkách regionu. Při provozu jímek musí být vyloučen přítok povrchových vod do jímky.  od příloha: tabulky produkce statkových hnojiv a živin

Skladování hnoje na zemědělské půdě Uložení hnoje přímo na zemědělské půdě je možné pouze v případě, že nedojde ke znečištění ani k ohrožení jakosti povrchových ani podzemních vod. po dobudevíti měsíců Uložení hnoje na zemědělské půdě je přípustné nejdéle po dobu devíti měsíců. po čtyřech letech Umístění hnoje na stejném místě je možné opakovat nejdříve po čtyřech letech obhospodařování pozemku.

5. Střídání plodin

Při pěstování jednoletých plodin je nutné omezit období bez porostu, pro zamezení nebezpečí zvýšeného vyplavování živin. Při obnově trvalých travních porostů a po zaorávce jetelovin je nutné v nejbližším agrotechnickém termínu vysévat následné plodiny. Jestliže po jetelovinách následuje jarní plodina, je třeba porost jetelovin zaorat co nejpozději na podzim.

6. Protierozní opatření

Na půdách ohrožených erozí se provádějí vhodná agrotechnická protierozní opatření, odpovídající stanovištním podmínkám, Na pozemcích se sklonitostí nad 7 , které přiléhají k vodním tokům nebo k jiným útvarům povrchových vod, se nesmí pěstovat širokořádkové plodiny. Na půdách bez rostlinného pokryvu se sklonitostí nad 12° se nesmí aplikovat žádné dusíkaté hnojivé látky. Na svažitých orných půdách bez porostu se sklonitostí nad 3  je nutné neprodleně, nejdéle do 24 hodin po aplikaci zapravovat dusíkaté hnojivé látky do půdy.

U trvalých travních porostů na půdách se sklonitostí nad 7  je omezena jednorázová dávka dusíkatých hnojivých látek na 80 kg celkového N. ha -1. Na pastvinách nesmí dojít k nevratnému poškození drnu a rozbahnění povrchu, ani v případě celoročního pobytu zvířat. Z pastevního využívání pro skot jsou vyloučeny pozemky se sklonitostí nad 17 .

7. Hospodaření v okolí povrchových vod

Na pozemcích u povrchových vod se zachovávají břehové porosty; tam kde se tyto porosty nenacházejí, je třeba udržovat ochranný pás nezorněné půdy o šířce nejméně 1 m od břehové čáry. Na půdách se sklonitostí nad 7  se musí v šíři nejméně 25 m od břehové čáry zachovat ochranný pás, kde nebudou aplikována tekutá statková hnojiva.