Římské číslice 5. ročník Autorem materiálu je Ing. Eva Skalická, ZŠ Dobříš, Komenského nám. 35, okres Příbram Inovace školy – Dobříš, EUpenizeskolam.cz

Římská soustava používá 7 znaků a jejich kombinace: L - 50 C - 100 V - 5 D - 500 X - 10 M - 1 000

třída IX. B Liberec V Přemysl Otakar II. kapitola VIII Praha VII Římské číslice byly užívány nejenom v období Římské říše, ale i období celého raného středověku. Přečti správně: třída IX. B Liberec V Přemysl Otakar II. kapitola VIII Praha VII

Čti dále: II. díl učebnice lekce XX ručička je na čísle XII

Lesní Pamatuješ? Ivan Cestou Vedl Do Xenii Města

Pravidla pro zápis Znaky jsou uspořádány podle velikosti – nejdříve se zapisují znaky s nejvyšší hodnotou, poté znaky s nižší hodnotou: MDCL – 1 000 + 500 + 100 + 50 CLXVII – 100 + 50 + 10 + 5 + 1 + 1 = 167

Vedle sebe se objevují pouze 3 stejné znaky: XXX = 10 + 10 + 10 = 30 MMM = 1 000 + 1 000+ 1000 = 3 000 Dlouho se používal i zápis se čtyřmi i více znaky – na některých historických hodinách ještě dnes vidíš zápis IIII (místo IV).

Předchází-li menší číslice větší – menší se odčítá ! Předchází-li menší číslice větší – menší se odčítá IV = 5 – 1 = 4 IL = 50 – 1 = 49 CD = 500- 100 = 400 Pro odčítání se používají pouze číslice I, X a C a nepoužívají se číslice V, L a D, proto 95 zapíšu jako 90 + 5 = XCV a ne VC, 495 jako CDXCV a ne VD, 450 = CDL. Číslice I se při odčítání používá pouze před V a X, proto: 1 999 = MCMXCIX a ne MIM 499 = CDXCIX a ne ID 49 = XLIX a ne IL

Následuje-li menší číslice po větší, menší se přičítá ! Následuje-li menší číslice po větší, menší se přičítá LXX = 50 + 10 + 10 = 70 DCI = 500 + 100 + 1 = 601 XVIII = 10 + 5 + 3 = 18

Procvič si uvedená pravidla: Zapiš pomocí arabských číslic: VII CM LX IV XI 7 900 60 4 11 XC XXVI MCMXV XX MMIV 90 26 1915 20 2 004

Zapiš pomocí římských číslic: 253 108 555 561 774 CCLIII CVIII DLV DLXI DCCLXXIV 999 420 704 964 665 CMXCIX CDXX DCCIV CMLXIV DCLXV Jak bys zapsal číslo 3 999? MMMCMXCIX

Jak Římané zapisovali vyšší čísla? Malé písmeno (index) nebo vodorovná čára nad znakem znamenala NÁSOB TISÍCEM. _ V = 5 000 M Nebo čísla zapsali jako součin: V . M = 5 000 Svislá čára u znaku zase znamenala NÁSOB STEM. V|

Počítej jako Říman: Bezpečnost Říma zajišťují legie Počítej jako Říman: Bezpečnost Říma zajišťují legie. Nejvyšší počet legií, tvořících armádu je 6. V každé legii je v plném stavu 6 000 mužů. Konsul chce celé své armádě před novou výpravou dát legionářské sandály. Zapiš jako konsul celkový počet sandálů: _________ M XXXVI = XXXVI = XXXVI . M

Roční příjem jezdce v římské armádě byl 400 000 sesterciů, jezdec tribun - 300 000 sesterciů. Jednotlivé příjmy zapiš a také rozdíl mezi příjmem jezdce a jezdce tribuna. plat jezdce: 400 000 = CD = CD = CD . M plat jezdce tribuna: 300 000 = CCC = CCC = CCC . M rozdíl příjmů 400 000 – 300 000 = 100 000 100 000 = C = C = C . M __ M ____ M _ M

Dějiny Říma se začínají psát od r. 753 př. n. l Dějiny Říma se začínají psát od r. 753 př. n. l. Kolik let uplynulo od založení města, píše-li se rok 2011? 753 př. n. l 2011 n. l. 753 + 2 011 = 2764 = MMDCCLXIV

Od 8. století se Evropu šíří vliv arabské a jiných asijských kultur. Arabové přinášejí indický způsob zápisu čísel, který se neustále vyvíjí až do 16. století, ve kterém se jeho podoba ustálila. Arabská desítková číselná soustava používá 10 znaků (cifer, čísel) 0, 1, 2, 3, 4, 5, 6, 7, 8, 9. Jejich výhodou je znak pro 0 (Římané používali pojem „nic“ – „nulla“ ale pojmu nepřidělili žádný znak) a ustálená pozice číslic (jednotky, desítky, stovky…) a malý počet znaků použitých pro zápis čísla (328 = CCCXVIII).

Kde se dnes setkáš s Římskými číslicemi? 1. označení kapitol v knihách 2. označení dílů a řad v knihách 3. označení tříd ve školách 4. označení skupin v periodické soustavě prvků 5. oxidační čísla prvků – opět v chemii 6. číselníky hodin

Na dvou domech jsou letopočty MCMXXXI a MCMXL. Který z nich je starší? Další úkoly: Na dvou domech jsou letopočty MCMXXXI a MCMXL. Který z nich je starší? MCMXXXI = 1931 MCMXL = 1940 Starší je první dům. Významný italský malíř Leonardo da Vinci žil v letech 1 452-1 519. Mohl namalovat obrazy s letopočty MDXVI a MDXXIV? MDXVI = 1516 MDXXIV = 1524 První obraz namalovat mohl, druhý ne.

Přečti letopočty: stavba z roku MDXX upálení J. Husa MCDXV válka v roce MCMXIV založení Karlovy univerzity MCCCXLVIII 1520 1415 1914 1348

www.rvp.cz www.wikipedia.cz Justová, J. Pracovní sešit k učebnici Matematika pro 5. ročník Praha: Alter, 2005. ISBN: 80-7245-070-0 Molnár, J., Mikulenková H. Matematika pro 4. ročník 2. díl Olomouc: Prodos, 2003. ISBN: 80-85806-53-3