Z. Vandasová Státní zdravotní ústav Praha Obtěžování hlukem výsledky šetření z monitoringu zdravotního stavu populace ve vztahu k životnímu prostředí Z. Vandasová Státní zdravotní ústav Praha

Obsah příspěvku Obtěžování hlukem (annoyance) Výsledky dotazníkového šetření „Hluk a zdraví“ se zaměřením na obtěžování hlukem monitoringu zdravotního stavu populace ve vztahu k životnímu prostředí leden 2009 leden 2009

Fyziologická podstata obtěžování Obtěžování, rozmrzelost (annoyance) je psychický stav, který vzniká při mimovolném vnímání vlivů, ke kterým má jedinec zamítavý postoj a na které reaguje pocity odporu, podrážděností a v některých případech až psychosomatickými poruchami. Porucha zdraví z hlediska WHO definice zdraví: Zdraví je stav úplné fyzické, psychické a sociální pohody, nejen absence choroby nebo neschopnosti. leden 2009 leden 2009

Následky obtěžování Obtěžování působí stres. Stres je jedním z faktorů, které spolupůsobí při patogenezi kardiovaskulárních a jiných civilizačních onemocnění. Zavírání oken (zhoršení ovzduší v indooru) Nepoužívání balkónů Stěhování Stížnosti Zvýšená agresivita, omezení přátelských vztahů Z hlediska zdraví je závažné, že obtěžování + rušení spánku působí stres. Stres je jedním z faktorů, které spolupůsobí při patogenezi kardiovaskulárních a jiných civilizačních onemocnění. Stres může působit jako spouštěcí mechanismus nebo může způsobit urychlení rozvoje choroby leden 2009 leden 2009

Faktory ovlivňující obtěžování Hlasitost hluku : je subjektivní, z objektivních veličin se jí nejvíce blíží Ekvivalentní hladina akustického tlaku vážená filtrem A – LAeq , Nejlépe prozkoumaný faktor, existuje vztah dávka – účinek Další charakteristiky hluku (více obtěžuje) : hlasitost se strmě zvyšuje (je náhlý - úleková reakce) přítomnost tónové složky přerušovaný, periodicky se opakující hluk přítomnost nízkofrekvenčního hluku a infrazvuku a vibrací Nyní k faktorům, které ovlivňují míru obtěžování: Nejzřejmější je hlasitost hluku, což je subjektivní faktor. Z objektivních faktorů se jí nejvíce blíží Ekvivalentní hladina akustického tlaku vážená filtrem A – LAeq , Je to nejlépe prozkoumaný faktor, pro který existuje vztah dávka – účinek Další charakteristiky hluku (více obtěžuje) : - hluk jehož hlasitost se strmě zvyšuje (je náhlý - úleková reakce). To je jeden z důvodů, proč je z dopravního hluku nejvíce obtěžující letecká doprava, kde hluk přichází náhle a nejméně obtěžující železniční doprava, u které hluk stoupá pozvolna. - přítomnost tónové složky přerušovaný, periodicky se opakující hluk – Zvláště situace, kdy rytmický zvuk náhle vynechá - „efekt očekávání“. přítomnost nízkofrekvenčního hluku a infrazvuku a vibrací (vnímán jako směs sluchových a taktilních podnětů – existuje část populace s vyšší sensitivitou) leden 2009 leden 2009

Faktory ovlivňující obtěžování Informační obsah zvuku (více obtěžuje) : varovné zvuky, negativní zkušenost méně známé zvuky Individuální tolerance k hluku dlouhodobě osobnostně fixovaná vlastnost vysoce senzitivních 10 – 20%, stejně jako velmi tolerantních, u zbylých 60 – 80% platí vztah dávka - účinek. Délka pobytu vznik obtěžování i po víceleté latenci, s délkou pobytu se prohlubuje obtěžování je menší, pokud je hluk časově omezený Informační obsah zvuku Obecně více obtěžují zvuky s informačním charakterem, zvláště pokud je jedinec vnímá jako varovné nebo s nimi má negativní zkušenost (skřípění brzd, zubní vrtačka) méně známý zvuk (nutí podvědomě aby ho člověk identifikoval) naopak zvuky s rušivou informací lze maskovat indiferentním zvukem (např. hudbou) Individuální tolerance k hluku je to dlouhodobě osobnostně fixovaná vlastnost vysoce senzitivních osob je 10 – 20%, stejně jako velmi tolerantních, u zbylých 60 – 80% populace platí vztah dávka - účinek. Délka pobytu (zejména vzhledem k annoyanci) rozmrzelost může vzniknout i po víceleté latenci a s délkou pobytu se prohlubuje menší rozmrzelost působí hluk, u kterého je předem známo, že bude trvat jen určitou dobu leden 2009 leden 2009

Faktory ovlivňující obtěžování Vztah ke zdroji hluku (více obtěžuje): nepřinášející ekonomický prospěch příjemce ho není schopen sám ovlivňovat Zdravotní stav (více obtěžuje při) : porucha sluchového aparátu somatické onemocnění Socioekonomické faktory (více obtěžuje) : osoby s vyšším vzděláním duševně pracující Mezikulturní rozdíly: nižší tolerance v severských zemích Vztah ke zdroji hluku Méně obtěžuje hluk, který přináší dané osobě ekonomický prospěch a nebo pokud je ho příjemce schopen sám ovlivňovat. Zdravotní stav porucha sluchového aparátu (může paradoxně zvyšovat rušení -porozumění řeči) somatické onemocnění (působí např. rozkolísáním vegetativní rovnováhy) leden 2009 leden 2009

Vztah dávka – účinek Vychází z metaanalýzy většího počtu terénních studií (Miedema a Oudshoorn, 2001, Miedema, Vos, 2004 ) - Pro leteckou, automobilovou a železniční dopravu - Pro dospělé osoby - Pro dlouhodobě stabilní situace Nelze postihnout situaci těsně po provedení hlukového opatření ani lokální situaci s charakterem stížnosti V rozmezí 45 - 75 dB Dávka : L dvn Vychází z metaanalýzy většího počtu terénních studií (Miedema a Oudshoorn, 2001, Miedema, Vos, 2004 Platí pro: - leteckou, automobilovou a železniční dopravu. Neplatí pro ostatní zdroje – průmysl, helikoptéry, vojenská letadla, posunování na nádraží, lodě…….. - pro dospělé osoby pro dlouhodobě stabilní situace. Nelze postihnout situaci těsně po provedení hlukového opatření ani lokální situaci s charakterem stížnosti Matematické vyjádření vztahu platí rozmezí 45 - 75 dB pro obtěžování resp. 40 – 70 dB pro rušení spánku Dávka : L dvn pro obtěžování leden 2009 leden 2009

Vztah dávka – účinek Účinek – Subjektivní míra obtěžování (dotazník) % LA (Little Annoyed) = % mírně obtěžovaných od 28. do 100. stupně stostupňové škály % A (Annoyed) = % obtěžovaných od 50. do 100. stupně škály % HA (Highly Annoyed) = % těžce obtěžovaných od 72. do 100. stupně škály Účinek – Subjektivní dlouhodobá porucha spánku (dotazník) % LA resp. % LSD (Little Annoyed, Lowly Sleep Disturbed) = % mírně obtěžovaných (rušených) od 28. stupně do 100. stupně stostupňové škály % A resp. % SD (Annoyed, Sleep Disturbed) = % obtěžovaných (rušených) od 50. do 100. stupně škály % HA resp. % HSD (Highly Annoyed, Highly Sleep Disturbed) = % těžce obtěžovaných (rušených) od 72. do 100. stupně škály % LA % A % HA Všichni leden 2009 leden 2009

Prahové hodnoty pro obtěžování Z hlediska jednotlivce - bezprahová noxa : Všechny zvuky, které jsou nechtěné nebo obtěžující nebo mají škodlivý vliv na zdraví se nazývají hlukem. Z hlediska populace (doporučení WHO) : Vážné obtěžování L Aeq, day = 55 dB Mírné obtěžováníi L Aeq, day = 50 dB Z hlediska jednotlivce je hluk pro efekt obtěžování bezprahová noxa. Vychází to z definice hluku, která říká Všechny zvuky, které jsou nechtěné nebo obtěžující nebo mají škodlivý vliv na zdraví se nazývají hlukem. Příčinou tohoto jevu jsou velké rozdíly v individuální citlivosti a značné závislosti na okolnostech vnímání. Z hlediska populace byly dle doporučení WHO stanoveny prahové hodnoty pro vážné obtěžování L Aeq, day = 55 dB a pro mírné obtěžováníi L Aeq, day = 50 dB Tyto hodnoty znamenají, že vážně obtěžováno je během dne je jen málo lidí při L Aeq pod 55 dB, resp. mírně obtěžováno je jen málo lidí při LAeq pod 50 dB leden 2009 leden 2009

Vztah dávka – účinek pro obtěžování % těžce obtěžovaných Pro % obtěžovaných a % lehce obtěžovaných exístují obdobné křivky, pouze jeijich vzestup je méně strmý. Vztah platí v rozmezí 45 - 75 dB. L dvn (venkovní fasáda) leden 2009 leden 2009

Vztah dávka – účinek pro obtěžování hlukem VE Větrné elektrárny Vztah dávka – účinek pro obtěžování hlukem VE 2 průřezové studie v různých lokalitách Švédska, 2000 a 2002 (E. Pedersen, K. P. Waye) Obtěžování je vyšší při stejné LAeq než u jiných zdrojů hluku (např. dopravy). Křivka dávky účinku je mnohem strmější. Jen pro zajímavost – stav dávka a účinek byl určen i pro jiné zdroje hluku – např. pro větrné elektrárny. U nich stoupá obtěžování se stoupajícím hlukem mnohem prudčeji (venkovské prostředí s nižším hlukem pozadí, charakteristiky hluku) leden 2009 leden 2009

Monitorování hluku Měření: SZÚ - systém monitorování zdravotního stavu obyvatelstva ve vztahu k životnímu prostředí Monitorování hluku Měření: od roku 1994 do 2006: 19 měst, měření každoročně od roku 2006 12 měst, měření s intervalem 2-3 roky. Dotazníkové šetření: celkem 4x, naposledy v roce 2007. Dotazník „Hluk a zdraví“ sledoval: socio-ekonomické a demografické faktory, pracovní podmínky a faktory životního stylu obtěžování hlukem a rušení spánku hlukem poruchy zdravotního stavu s možnou souvislostí s hlukem (zhoršení sluchu, hypertenze…- anamnestické údaje) Dotazníkové šetření probíhá v lokalitách charakterizovaných měřením. leden 2009 leden 2009

Dotazníkové šetření „Hluk a zdraví“ 10 měst Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Jablonec n.N., Kladno, Olomouc, Ostrava, Praha 3, Ústí n.L., Ústí n. O. a Znojmo Distribuce dotazníků jaro 2007, zajišťovali pracovníci zdravotních ústavů Osoby ve věku 30 – 75 let. Celkem osloveno cca 10 000 osob cca 1 000 na město - všichni obyvatelé příslušných domů v lokalitě charakterizované předchozím měřením Celkem získáno 4 987 dotazníků (respondence 51%) Dotazníkové šetření „Hluk a zdraví“ proběhlo v roce 2007 v 10 městech. Byly to: Havlíčkův Brod, Hradec Králové, Jablonec n.N., Kladno, Olomouc, Ostrava, Praha 3, Ústí n.L., Ústí n. O. a Znojmo. V každém městě proběhlo šetření ve dvou dotazníkových lokalitách s různou úrovní hlučnosti. Dotazníkové šeření probíhalo v jarních měsících roku 2007. Zajišťovaly ho týmy tazatelů ze zdravotních ústavů. Šetření se zúčastnily osoby ve věku 30 – 75 let. Celkem bylo osloveno cca 10 000. V jednotlivých městech počet oslovených kolísal kolem 1 000 osob v závislosti na místních podmínkách. Byly osloveni všichni obyvatelé příslušných domů v lokalitě, kteří odpovídali věkové hranici. V průběhu dotazníkového šetření bylo získáno celkem 4 987 dotazníků. Příčinou nezískání dotazníku bylo odmítnutí účasti respondentem nebo jeho nezastižení v místě bydliště. Respondence dotazníkového šetření byla cca 51 %. leden 2009 14 leden 2009

Hodnocení výsledků - metodika lokality tvoří z hlediska hlučnosti plynulou řadu, rozděleny na tři skupiny podle hladiny hlučnosti v roce 2006 Nejhlučnější „červené“ lokality - překročena mezní hodnota hluk. ukazatele (Ldvn) 70 dB - 5 lokalit, získáno 1304 dotazníků Středně hlučné „oranžové“ lokality - 8 lokalit, získáno 1841 dotazníků Nejtišší „zelené“ lokality - hladina hlučnosti Lden nižší než 55 dB - 7 lokalit, získáno 1842 dotazníků. Dotazníkové šetření probíhalo v každém městě ve dvou lokalitách s rozdílnou hlučností, dosud pracovně označovaných jako „hlučná“ a „tichá“. Všechny sledované lokality tvoří z hlediska hlučnosti plynulou řadu. Byly použity hladiny hlučnosti naměřené v měřících místech lokalit v roce 2006. Do skupiny nejhlučnějších „červených“ lokalit byly zařazeny lokality, ve kterých byla překročena mezní hodnota hlukového ukazatele pro den-večer-noc (Ldvn) 70 dB. V těchto pěti lokalitách bylo získáno 1304 dotazníků. Do skupiny nejtišších „zelených“ lokalit byl zařazeny lokality s hladinou hlučnosti Lden nižší než 55 dB. Tato hodnota je zároveň hygienickým limitem hluku 50dB s korekcí +5dB pro hluk z dopravy. V těchto sedmi lokalitách bylo získáno 1842 dotazníků. Zbývajících osm lokalit bylo označeno oranžovou barvou a bylo v nich získáno 1841 dotazníků. Zařazení bez ohledu na umístění na fasádě leden 2009 15 leden 2009

Socioekonomická a zdravotní charakteristika souboru   Červené Oranžové Zelené Celý soubor Pohlaví muži [ % ] X 42,5 ženy 57,5 Věk 30 - 44 let 30,21 27,83 33,57 30,57 45 - 59 let 30,75 34,35 40,9 35,82 60 - 75 let 39,04 37,82 25,52 33,6 Vzdělání základní 8,6 vyučeni 34,49 středoškolské 40,55 vysokoškolské 16,36 Ekonomická aktivita pracující 60,4 57,83 66,45 61,7 nepracující 39,6 42,17 33,55 38,3 Zhoršené subj. hodnocení zdraví 11,7 12,1 9,6 11,1 X: p > 0,05 Námi získaný soubor byl hodnocen z hlediska pohlaví, věku, vzdělání a ekonomické aktivity respondentů. Označení X znamená, že rozdíly mezi skupinami lokalit nejsou statisticky významné ( p > 0,05 ) Hlučné, středně hlučné a tiché lokality se neliší z hlediska pohlaví a vzdělání respondentů. Naopak se skupiny lokalit podle hlučnosti významně liší ve věku a v ekonomické aktivitě respondentů, v tichých lokalitách je nižší průměrný věk a vyšší podíl pracujících osob. Svůj zdravotní stav vnímali respondenti jako zhoršený nejčastěji ve středně hlučných lokalitách. Rozdíl je na hranici statistické významnosti. leden 2009 leden 2009

Obtěžování hlukem Silně Vůbec ne 48 % Cítíte se doma obtěžováni hlukem během dne? Silně Vůbec ne 6 5 4 3 2 1 48 % Obtěžování veškerým hlukem bez ohledu na jeho zdroj Všechny obtíže, bez ohledu na jejich mechanismus Při hodnocení míry obtěžování hlukem jsme vycházeli z otázky: ……………. Respondenti vyjadřovali míru obtěžování na šestibodové škále, za přítomnost obtěžování hlukem jsou považovány stupně 4, 5 a 6. V celém souboru bylo obtěžováno hlukem 48 % respondentů Jde o obtěžování veškerým hlukem bez ohledu na jeho zdroj. Toto obtěžování tedy není možné srovnávat s obtěžováním uváděným v literatuře jako [%A] (percentage of persons annoyed) [1], které je specifické pro silniční, železniční resp. leteckou dopravu. Dotazník dále obsahoval otázku na druh obtíží, které se budu věnovat později. Zde byli hodnoceni všichni respondenti, kteří udávali obtíže bez ohledu na jejich mechanismus. leden 2009 17 leden 2009

Obtěžování hlukem ve skupinách lokalit [ % obtěžovaných osob ] Následující graf znázorňuje obtěžování hlukem ve třech skupinách lokalit, nejhlučnější lokality jsou v grafu zastoupeny červeným sloupkem, středně hlučné oranžovým a nejtišší zeleným. Vidíte, že ve skupině nejhlučnějších lokalit s hladinou akustického tlaku nad 70 dB dosáhlo obtěžování 80 %. Skupiny lokalit nejsou homogenní z hlediska věku respondentů, v zelených lokalitách jsou respondenti o něco mladší. Proto jsem se při hodnocení obtěžování zaměřila na osoby starší 60 let. Předpoklad, že je v této skupině obtěžování nejvyšší, se potvrdil pouze v nejhlučnějších oblastech, ve středně hlučných a tichých lokalitách jsou naopak obtěžováni méně. Posouzení vztahu mezi věkem a obtěžováním vyžaduje použití pokročilejších statistických metod a zjištění možného vlivu dalších proměnných (rodinný stav, délka pobytu v domácnosti, zdravotní stav) a bude provedeno v následujícím roce. leden 2009 18 leden 2009

Druh obtíží způsobených hlukem [ % osob ] ….. Dálší obtíže: - Způsobuje stess, napětí, uvědomují si hluk a to jim vadí – to je nejblíže vlastní definici obtěžování – ale méně než 3% osob v nejhlučnějších l. - Nemožnost větrat : méně než 2% osob v nejhlučnějších l. leden 2009 19 leden 2009

Příčiny obtěžování hlukem [ % obtěžovaných osob ] V nejhlučnějších a středně hlučných…. V nejtišších lokalitách je situace jiná, nejčastější příčinou obtěžování je tam sousedský hluk, následují osobní automobily a restaurace a kultura. leden 2009 20 leden 2009

Příčiny obtěžování hlukem ve městech [ % obtěžovaných osob ] leden 2009 21

Shrnutí Obtěžování je široce rozšířený mechanismus vlivu hluku na člověka, který může mít zdravotní dopady prostřednictvím stresové reakce Míra obtěžování závisí na mnoha faktorech, m.j. na zdroji hluku. Nejlépe je prozkoumán hluk z letecké, automobilové a železniční dopravy, pro který byl stanoven vztah dávka – účinek. V dotazníkovém šetření „Hluk a zdraví“ bylo zjištěno: V celém souboru bylo obtěžováno hlukem 48 % respondentů, v nejhlučnějších lokalitách dosáhlo obtěžování 80 %. Vyšší výskyt obtěžování byl zjištěn u osob se zhoršeným subj. hodnocením svého zdraví. U osob vyššího věku byl vyšší výskyt obtěžování zjištěn jen v nejhlučnějších lokalitách. Nejčastější příčinou obtěžování je v hlučných a středně hlučných lokalitách automobilová doprava, v tichých lokalitách sousedský hluk. leden 2009 22 leden 2009

Použité zdroje Autorizační návod k hodnocení zdravotního rizika expozice hluku, Ing. J. Kubina, MUDr. B. Havel, veb. SZÚ 2006 Hluk a zdraví, Doc. MUDr. J. Havránek a kolektiv, Avicenum 1990 Guidelines for community noise, Document WHO, 1999, B. Berglund, T. Lindvall, D. H. Schwela Position paper on dose response relationships between transportation noise and annoyance, European Commission working group, 2002 Position paper on dose-effect relationships for night time noise, European Commission working group, 2004 Perception and annoyance due to wind turbine noise – a dose – response relationship, Eja Pedersen and Kerstin Persson Waye, J. Acoust. Soc. Am. 116 (6), 2004 leden 2009

Děkuji za pozornost

Respondence Celkem získáno 4 987 dotazníků (respondence 51%) 36 40 43 Město HK OL P3 UL KL JN HB UO OS ZN Tiché Hlučné Celý soubor Respondence (%) 36 40 43 48 49 51 56 70 71 53 Odmítnutí (%) 27 29 21 26 47 28 6 18 V průběhu dotazníkového šetření bylo získáno celkem 4 987 dotazníků. Příčinou nezískání dotazníku bylo odmítnutí účasti respondentem nebo jeho nezastižení v místě bydliště. Respondence dotazníkového šetření byla cca 51 %. Výpočet respondence je komplikován nepřesností seznamů oslovovaných osob. V domech bydlelo značné množství osob navíc oproti seznamům a jejich počet nebylo možné přesně zjistit. Proto je uváděná respondence přibližná. Nejvyšší respondence ze sledovaných měst byla dosažena ve Znojmě, Ostravě a Ústí n. Orlicí, nejnižší byla naopak v Hradci Králové a Olomouci. leden 2009 25 leden 2009 25

býv. hlučné Olomouc - Foerstrova Hradec Králové - Gočárova Praha 3 -   Olomouc - Foerstrova Hradec Králové - Gočárova Praha 3 - Koněvova LDVN > 70 dB Ostrava - 17. Listopadu Havlíčkův Brod - Pražská Znojmo - Roosveltova Ústí n. Labem - Kosmonautů Kladno - Vodárenská Ústí n. Orlicí - Jilemnického Jablonec n. N .- B. Němcové býv. tiché Pod Lipami I.P. Pavlova Labská Kotlina Havlíčkovo Nám. V. Nezvala Žižkov U Brány LD < 55 dB Zvonková Popradská Jablonec - Mšenská leden 2009 26 leden 2009 26