Ondřej Hornig a Vladimír Sobota

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Exogenní činitelé Činnost stojatých vod.
Advertisements

JAK DO SEBE DESKY NARÁŽEJÍ?
Život jako leporelo, registrační číslo CZ.1.07/1.4.00/
Základy meteorologie.
AMERIKA POVRCH.
ATMOSFÉRA Obecná část Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
Člověk a příroda.
Strukturní geologie litosféry
Zemětřesení Název školy
Tsunami Josef Matouš.
Kontinenty v pohybu.
Členění zemského povrchu, Typy pohoří
Zemětřesení ve světě Anna Francová.
Tsunami Radka Prokopová.
Základní škola Frýdek-Místek, Pionýrů 400
ZEMĚTŘESENÍ.
TSUNAMI.
Tsunami Asie.
Tsunami VY_32_INOVACE_ 10 Tsunami.
Schéma vzniku a průběhu
Světadíly a kontinenty + oceány
Slunce je hvězda, která je Zemi nejblíže…
Přírodní katastrofy Jitka Brabcová Miroslav Kottek.
Chvění a otřesy zemské kůry
Světový oceán.
Krausová, Ničová, Jirotková
FYZIKA ZEMSKÉ ATMOSFÉRY 3
Projekt „Environmentální výchova ve školních úlohách, experimentech a exkurzích“ Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.1.10/
... aneb Proč se země chvěje
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Javorník, okres Jeseník REDIZO:
TSUNAMI.
POHYB VODY NA ZEMI.
Využití energie přílivu
Tvary zemského povrchu
Přírodní katastrofy Některé přírodní procesy probíhají tak rychle a intenzivně, že způsobují velké materiální škody a zanechávají po sobě oběti na životech.
Atlantský a Severní ledový oceán
26. Prosince 2004 Tsunami v jihovýchodní Asii.
Člověk a příroda Šárka Košťálová 8.B.
Tichý a Indický oceán Martin VRZALA.
GRAVITACE Fy – prima Yveta Ančincová.
Tsunami.
Zemětřesení a ničivá vlna tsunami v Asii
LITOSFÉRA Obr. 1. LITOSFÉRA Litosféra je pevný obal Země Litosféra je pevný obal Země Tvoří j i : Tvoří j i : –z emská kůra –z emský plášť –z emské jádro.
Zemětřesení.
Živelné pohromy Marie Konrádová, 5.A..
NÁZEV ŠKOLY: Základní škola Strančice, okres Praha - východ AUTOR: PhDr. Milan Simon NÁZEV:VY_32_INOVACE_ S 14 TEMA: Zemětřesení – Tsunami ČÍSLO.
EU OPVK – III/2 – A3 – 7/22 – Rak Petr Předmět Zeměpis, 8.ročník ZŠP. Vytvořeno 2011/2012.
Zemětřesení.
Hydrosféra = vodní obal Země, který je tvořen vodou – povrchovou – podpovrchovou – vodou v atmosféře – vodou v živých organismech.
Sopečná činnost a zemětřesení
Litosféra stavba Země stavba dna oceánů. obsah litosféra stavba zemského tělesa ▫zemská kůra, zemský plášť, zemské jádro litosférické desky dno světového.
TSUNAMI.
Vlastnosti a pohyby mořské vody
Zemětřesení ZŠ Strossmayerovo nám.4, Praha 7 9. ročník ZŠ
Zemětřesení.
Světový oceán 26. ledna 2014 VY_52_INOVACE_230213
Schéma vzniku a průběhu
VY_52_INOVACE_Z Šablona.
AUTOR: Mgr.Danuše Lebdušková NÁZEV: VY_32_INOVACE_149_ Zemětřesení
Nejčastější přírodní katastrofy
Zemětřesení Bc. Balonová Soňa
VY_32_INOVACE_ Členění zemského povrchu I. Autor
Název školy: ZŠ Bor, okres Tachov, příspěvková organizace
Témata: Všeobecná cirkulace atmosféry Místní větry
Matúš Kačeriak , 1.B Gymnázuim Hlinská
Základní škola a mateřská škola J.A.Komenského
8. c ZEMĚTŘESENÍ Vzniká v zemské kůře, když horniny nevydrží
Hydrosféra – vodní obal země.
TSUNAMI.
Transkript prezentace:

Ondřej Hornig a Vladimír Sobota Tsunami Ondřej Hornig a Vladimír Sobota

Co je to tsunami? Toto japonské slovo původně znamenalo „velké vlny v přístavu“. Dnes je to však mezinárodní termín pro zvláště nebezpečný druh vln. Přesná definice zní: „Tsunami jsou dlouhé vlny katastrofického rázu vzniklé hlavně tektonickými pohyby na dně moří. Japonsky tsunami

Tsunami - vznik Při podmořském zemětřesení se uvolní obrovská energie, která působí velkým tlakem na vodu „zdola“ a tak voda rychle odtéká do stran a vzniká tak ničivá vlna, která má na moři velikost normální vlny a nepřesahuje ani jeden metr výšky.

Tsunami - výška Většinou měří 60-90 cm. Vlna se začíná zvedat do výšky až při změně rovnosti dna, tj. u pobřeží. Naběhnutím na mělký šelf se vlna zvyšuje, vytyčuje a mění se v pohybující stěnu. Když se tlačí do mělkých zálivů, nálevkovitých ústí řek, zvyšuje se stěna ještě více. Přitom se vlna zpomalí a jako obrovská hradba se žene na pevninu.

Tsunami - rychlost Rychlost tsumani je tím větší, čím hlubší je oceán v místě jejího vzniku. Například pro střední hloubku Pacifiku kolem 4000 m platí teoreticky vypočítaná rychlost 716 km /hod. Je to sice naprosto neuvěřitelná rychlost, ale největší změřená rychlost byla ještě o hodně vyšší kolem 1000 km/hod. Většinou se rychlost tsunami pohybuje okolo 400-500 km/hod, ale i to je hodně.

Tsunami - 3 způsoby vzniku Tsunami vzniká nejčastěji podmořským zemětřesením. Pohne-li se vertikálně část mořského dna, přenáší se pohyb na vodní sloupec a voda se rozvlní. Čím větší je zemětřesení, tím větší je pravděpodobnost vzniku tohoto jevu. Zemětřesení větší než 7,3 Richtera vyvolává tsunami skoro vždy. Otřesy mořského dna mezi 7,0-7,2 ji vyvolávají jen v 67%. Dále pravděpodobnost vzniku tsunami klesá ještě rychleji. Při 6.7 až 6.9 vznikne tsunami jen v 17%. Tsunami může také vzniknou i podmořskými sopečnými výbuchy. Tyto výbuchy mají ve svém důsledku stejný účinek jako zemětřesení, voda se rozvlní a vlny putují od centra vzruchu na všechny strany. Při velkých explozích vznikají kaldery, které se ihned vyplní vodou, z čehož může pak opět vzniknou dlouhá a vysoká vlna. Třetí a poslední způsob vzniku jsou pobřežní sesuvy. Na mořském dně může sklouznout čerstvě usazený sediment a rozhýbat tak vodní sloupec. Tsunami takto vzniklé nebývají příliš obvyklé a nemají až tak veliký ničivý účinek. Jsou ale i výjimky. Jedna takto vzniklá vlna byla vůbec nejvyšší z vln tsunami, jaké známe, a to při zemětřesení na Aljašce v roce 1899 se sesulo do zálivu Lituya 30 000 000 m3 zeminy. Sesuv vzedmul vodu zálivu a Vytvořil tak vlnu 600 m vysokou.Vlna poničila vše do výšky 600 m na opačném břehu zálivu a ještě dnes jsou v této výšce patrné její katastrofické účinky.

Tsunami - měření tsunami Tak jako máme škálu pro velikost a intenzitu zemětřesení, máme i škály pro velikost tsunami. Japonci vypracovali svou škálu, je pěti-stupňová a srovnaná s velikostí zemětřesení.

Tsunami - měření tsunami Dobrou škálu napsal britský seizmolog Ambraseys: Je to tsunami velmi slabá. Pouhým okem ji nespatříme. Je znatelná jen na mareografu (přístroj měřící výšku mořské hladiny). To je tsunami slabá. Muže zaplavit ploché přímoří.Zpozorují ji jen lidé, co znají dobře mořskou hladinu. To je středně silná vlna. Je pozorovatelná všemi, ploché přímoří je zaplaveno. Lehké lodi jsou zaneseny na břeh. V nálevkovitých ústích řek proud dočasně obrácen k pevnině, menší škody na přístavním zařízení.

Tsunami - měření tsunami Silná tsunami. Přímoří je celé zaplaveno, umělé pobřežní konstrukce jsou poškozeny, velké plachetnice a malé motorové lodě jsou vrženy na břeh a pak zpět na moře. Přímoří je zaneseno úlomky a odpadky. Velmi silná tsunami. Přímoří je zaplaveno. Vlnolamy a mola jsou těžce poškozena. I větší lodě jsou vyvrženy na břeh. Škody jsou i hluboko ve vnitrozemí. Vše je zaneseno úlomky. V ústích řek jsou velké bouřlivé přílivy, oběti na životech. Vlna tohoto stupně je katastrofální. Úplně ničí pobřeží a přímořské oblasti. Zaplavení pevniny do značná hloubky. Největší lodě jsou poškozeny. Mnoho obětí na životech.

Tsunami - měření tsunami Vlna může mít blízky či vzdálený zdroj. Tsunami z blízkých zdrojů se vyvalí na pobřeží po několika desítkách až stovkách kilometrů. To jsme mohli vidět letos, když vlna zasáhla i 6000 km vzdálené Somálsko

Tsunami – oblasti výskytu Častost těchto výskytů tsunami se opakuje jednou za 15 let s dosaženou výškou vlny 7,5 m nejméně. Zemětřesení pod Aleutským příkopem způsobilo ničivé nárazy vln na břehy Aljašky. Tyto vlny proběhnou i celým Pacifikem a zaplaví nejen břehy oceánských ostrovů, to jsou například Havaj, ale i ostrovy Jižní Ameriky.

Tsunami - oblasti výskytu Zemětřesení v Kurilsko-Kamčatském příkopu způsobilo několikrát zaplavení Kuril i Kamčatky.

Tsunami - oblasti výskytu Intenzita tsunami v Evropě je daleko nižší než na pacifických pobřežích. Silnější intenzitu je možno očekávat v Egejském moři, Jonském moři a Severském moři, výjimečně v Jaderském moři a západních částech středomoří. Největší pravděpodobnost zásahu pobřeží Atlantiku má pobřeží Portugalska, Španělska a Afrického Maroka.

Tsunami – poznatky o tsunami Před příchodem hlavní vlny nastane buď velmi silný odliv nebo před ním je pobřeží zaplaveno menší vlnou. Teprve po dvaceti minutách nebo ještě ve větším intervalu naráží na pobřeží hlavní vlna, která se přiblíží jako vodní stěna. Tam, kde se dere do zálivů, její výška roste. Vlna tsunami muže být jen jedna, nebo po ní mohou následovat další vlny. Vlny házejí i nejtěžší předměty do vnitrozemí trhají skály, demolují obydlí a někdy dokonce dokáží vytrhnout i betonové podstavce majáků. Přisívá k tomu i účinek stlačeného vzduchu napěchovaného vodní masou do dutin a trhlin.

Co se stalo: - Peklo v ráji - 25.12.2004

Peklo v ráji Otřesy u ostrova Sumatra začaly 26. prosince 2004 v 07:58 místního času (1:58 SEČ) a vyvolaly vlny tsunami, které se začali šířit Indickým oceánem na všechny strany Zemětřesení mělo sílu 9 stupňů Richterovy škály. Bylo tak pátým nejsilnějším zemětřesením od dob, kdy se otřesy měří. Náraz zemských desek uvolnil stejnou energii jako 23 tisíc atomových bomb svržených na Hirošimu. Posun tektonických desek byl horizontální v pásu dlouhém asi tisíc kilometrů a 100 kilometrů širokém. Mořské dno se posunulo asi o 20 metrů horizontálně a o pět metrů vertikálně. Existuje také teorie, že se naklonila zemská osa a zrychlil pohyb Země. Názory na tento problém se však různí. Různé zdroje uvádějí, že zemská osa se nahnula o 2,5 cm a otáčení země se zrychlilo o 0,000 003 s. Což vzhledem ke stálému zpomalování rotace Země vůbec nic neznamená a u vědců to nevyvolalo nejmenší rozpaky.

Peklo v ráji

Peklo v ráji Důsledkem tohoto posunutí byla ztráta několika hektarů pobřeží, nebo úplné zmizení některých ostrovů v Indickém oceánu (zvláště v blízkosti epicentra zemětřesení) – viz. obr. výše

Peklo v ráji Otřesy se šířily pevninou rychlostí 8 kilometrů za sekundu. České seizmografy je zaznamenaly za 12 minut.

Peklo v ráji Časový postup vlny tsunami indickým oceánem

Peklo v ráji

Peklo v ráji Na rozdíl od Indického oceánu mají státy okolo Pacifiku varovný systém proti vlnám tsunami. Tvoří jej 3 prvky: Tsunametr Přenosová bóje Družice Tsunametr, první část systému, zaznamenává změny tlaků na oceánském dně (dokáže zaznamenat i velmi malé výkyvy tlaku). Včasné varování má klíčový význam: v hluboké vodě se tsunami pohybuje rychlostí až 800 km/h, na povrchu moře však vytváří sotva metr vysokou vlnu, která prudce narůstá teprve ve chvíli, kdy tsunami vstupuje do mělkých vod u pobřeží

Peklo v ráji Vlna zaplavující thajský ostrov Phú-két

Peklo v ráji Thajská vlna

Peklo v ráji Vlna v Thajsku

Peklo v ráji Vlna zachycená německým turistou v Thajsku

Peklo v ráji Zde vidíte postup vlny v jedno Indonéském městě i se vším, co vzala s sebou.

Peklo v ráji Komentář není potřeba

Peklo v ráji

Peklo v ráji

Peklo v ráji

Peklo v ráji

Peklo v ráji

Peklo v ráji Prosíme, nebuďte lhostejní k obětem katastrofy. Přispějte na obnovu jihovýchodní Asie: Dárcovská SMS ADRA: odešlete SMS zprávu ve tvaru DMS ASIE na číslo 87777 (stejné pro všechny operátory; za SMS zaplatíte 35,70 koruny, nadace dostane 32,70) Člověk v tísni: odešlete SMS zprávu ve tvaru DMS SRILANKA na číslo 87777 ADRA účet 85558555/0300, variabilní symbol 777 Česká katolická charita účet 369-369369369/0800 u České spořitelny Praha 1 (při platbě složenkou uvádějte číslo účtu ve tvaru 3690369369369/0800) Variabilní symboly: 1071 - Indie 1151 - Indonésie 1711 - Srí Lanka Český výbor pro UNICEF účet 11771177/0300, variabilní symbol 800 Český červený kříž účet 10030-7334-011/0100 variabilní symbol 444 Člověk v tísni účet 991991991/0300 Maltézská pomoc účet 117700/0300 pomoc je určena thajské oblasti Khao Lak

Peklo v ráji Zpracovali: Ondřej Hornig a Vladimír Sobota Použité zdroje: http://www.asiantsunamivideos.com http://explorezone.com/earth/tsunamis.htm http://www.energyweb.cz http://www.maturita.cz http://www.idnes.cz http://www.lidovky.cz http://www.geophys.washington.edu/tsunami/general/historic/historic.html Mladá Fronta Dnes