Katedra mikrobiologie, výživy a dietetiky VÝŽIVA HOSPODÁŘSKÝCH ZVÍŘAT Černá obrazovka - Sikmund Freud - krajan, rodák-Příbor n.M.,Vídeň, psychoanalytik : sex, strach, hlad ---závist, nenávist peníze !!! Graždaňskaja svoloč !!! Zpět - SMYSL předmětu - vytvořit zázemí znalosstí v oblastech - živin, krmiv a techniky krmení - USPOŘÁDÁNÍ přednášek, každé oblasti věnována asi 1/3 času Živiny

Doporučená literatura Čermák, B. a kol. (2002) : Základy výživy hospodářských zvířat JčU, České Budějovice, 200 s. Jeroch, H., Čermák, B. (2006): Základy výživy a krmení hospodářských zvířat, 212 s.

Výživa a krmení se zabývá studiem procesů spojených s : Definice disciplíny : Výživa a krmení se zabývá studiem procesů spojených s : - příjmem - trávením - vstřebáváním Současně pustit folii se zažívací rourou - metabolismem - využitím živin v těle živých organismů

Historie disciplíny : - kořeny sahají k počátkům lidské společnosti, do období domestikace zvířat ( voda, sytost, hlad, škodlivá a prospěšná krmiva , dietetické a specifické vlastnosti krmiva ) - středověk ( bylinkářství, alchymie) - osobnosti a jejich objevy, které se staly předpokladem vědeckosti disciplíny

Celková roční výroba krmiv v ČR pro přibližně 5. 0 mil Celková roční výroba krmiv v ČR pro přibližně 5.0 mil. velkých hospodářských zvířat a zhruba pro 25 mil.ks drůbeže činí : 25 mil. tun, z toho je 4 - 4,5 mil. tun jadrných krmiv Přehled o přibližné denní a roční spotřebě krmiv zvířaty : druh : denně, kg ročně, tun Dojnice 30 - 50 kg 15 - 20 t Kůň 25 - 30 kg asi 10 t Ovce 5 - 10 kg 2 - 4 t Člověk za období života 70 let příjme zhruba 90 tun potravin, včetně nápojů, z toho asi 5 tun masa. V uvedeném množství je přibližně 200kg popelovin !! Prasnice 2.5 - 5 kg 1.1 t Liška 0,8 - 0,9 kg 300 - 350 kg Slepice ( velkochov ) 125 g asi 45 kg

Kolik sní člověk za život? Za 70 let života člověk spotřebuje 18 – 19 t sušiny 55 – 58 t vody jako složky potravin a v nápojích To je asi 12 t sacharidů, 1,5 t bílkovin 3 t tuků

Genetický potenciál užitkovosti zvířat je využíván na 40 - 90 %, tj Genetický potenciál užitkovosti zvířat je využíván na 40 - 90 %, tj. nedostatečně !!! Průměrné spotřeby krmných směsí na jednotku produkce se pohybují v ČR kolem hodnot : Na : 1 vejce - 140 - 150 g krmné směsi 1 kg kuřecích brojlerů - 1,8 – 2,2 kg 1 kg jatečních prasat - 3,0 – 3,5 kg

Základní terminologie : 1./ KRMIVO - POTRAVINA 2./ ŽIVINA 3./ STRAVITELNOST a VYUŽITELNOST ŽIVIN 4./ KRMNÁ DÁVKA 5./ VÝŽIVNÁ = NUTRIČNÍ = KRMNÁ HODNOTA 6./ KONVERZE ŽIVIN ( KRMIV )

Rozdělení živin : 1./ Podle významnosti : a./ ŽIVINY NEPOSTRADATELNÉ - ESENCIÁLNÍ b./ ŽIVINY POSTRADATELNÉ - NEESENCIÁLNÍ

2./ Rozdělení živin podle funkce a./ ENERGETICKÉ ŽIVINY ( = organické živiny ) sacharidy lipidy bílkoviny přijímané v nadbytku některé organické sloučeniny (alkohol, kyseliny) Neenergetickými živinami je voda, minerální látky a většina biofaktorů - specificky účinných látek

c./ SPECIFICKY ÚČINNÉ LÁTKY ( biofaktory ) b./ STAVEBNÍ ŽIVINY : organického původu ( dusíkaté látky - AMK ) anorganického původu ( minerální látky, voda ) c./ SPECIFICKY ÚČINNÉ LÁTKY ( biofaktory ) organického charakteru -vitamíny, enzymy,hormony.. anorganické a syntetické - mikroprvky, stimulátory ...

Chemické složení rostlin a živočichů význam sledování charakteristické rysy ( C, H, O, N ) příklad rozdílů ve složení rostl. a živoč. produktů obsah živin v % zrno obilnin libové maso VODA 14 73 !!! DUSÍKATÉ LÁTKY 10 20 !!! TUK 2 6,5 BNLV 68 !!! 0,2 !!! VLÁKNINA 3 !!! - !!! POPELOVINY 3 0.3 Charakteristické rysy : jsou složeny ze S a V S se skládá z biogen prvků a popele COHN tvoří složité org,. Sloučeniny složení je vel.proměnné dle druhu proměnlivost složení s věkem proměnlivost podle prostředí a genof. Zastoupení téměř všech prvků čím více se liší složení rostliny tím méně vyhovuje zvířeti jako krmivo

Základní schéma živinového složení krmiva Pořadí žívin Základní schéma živinového složení krmiva ŠŤAVNATÉ KRMIVO ( 1 + 2 ) 1 VODA 2 SUŠINA

Základní schéma živinového složení krmiva pořadí Základní schéma živinového složení krmiva živin SUCHÉ KRMIVO ( 1 + 2 ) VODA 1. 2. SUŠINA ( 3 + 4 ) 3. ML 4. ORGANICKÉ ŽIVINY ( 5+6+7+8 ) = zdroj energie 5. NL = bílk. + NPN 6. TUK 7. VL = Strukturální sacharidy 8. BNLV = škrob + cukry + organický zbytek

Orientační obsahy sušiny ve vybraných krmivech : SUŠINA - její zdroje: Orientační obsahy sušiny ve vybraných krmivech : do 10 % - vodnatá krmiva 12 - 14 % - plnotučné mléko, chrásty, natě, zelenina kolem 20 % - zelená píce ( 8 - 35 %) kolem 30 % siláže ( libové maso ) kolem 86 % suchá krmiva ( jadrná i objemná ) nad 90 % - tuky a minerální komponenty

transportní prostředí VODA - význam transportní prostředí termoregulace stavební živina

VODA - neenergetická živina vyskytující se v krmivu v rozpětí od 5 do 95 % Množství vody v těle a tkáních kolísá : sliny-98%, krev-80%, svaly-75%, kosti-35%, sádlo-10-15% Krmiva - nejsou schopna pokrýt celkovou potřebu vody zvířete, napájení je proto nezbytné !!! nedostatečný příjem vody = útlum příjmu krmiva, trávení, pokles užitkovosti ... nadbytečný příjem vody = ztráta energie, zhoršené trávení, pokles užitkovosti, průjem ...

VODA - zdroje _ _ Exogenní zdroje _ Endogenní zdroj napájecí voda - 75-50 _ _ Exogenní zdroje vegetační voda -15-40 _ oxidační voda - 10-10 Endogenní zdroj Živiny rozpustné ve vodě jsou maximálně ( tj. ideálně ) stravitelné !!! VODA se z těla vylučuje - močí (65%), výkaly (20%), dýcháním (10%), potem (5%), užitkovostí (?) VODNÍ METABOLISMUS - K, Na, Cl ( osm.t.,acid.r. )

S A CH A R I D Y - cukry, glycidy, uhlovodany, uhlohydráty, karbohydráty Komplex různě složitých organických sloučenin - C, H, O ( neobsahují N ) Plní funkce : A./ v rostlinách : STAVEBNÍ, ZÁSOBNÍ B./ v živočišných organismech jsou zdrojem : a pohotové energie ( pro záchovu a produkci ) pro tvorbu rezervního cukru ( glykogenu ) pro tvorbu sacharidů v produkci ( laktózy ) pro tvorbu energetických zásob ( tuku) substrátu k zabudování do aminokyselin

Hlavní skupiny sacharidů ￿Monosacharidy: Pentosy (ribosa, arabinosa, xylosa), Hexosy (glukosa, galaktosa, fruktosa) ￿Disacharidy: Sacharosa, laktosa, maltosa, celobiosa -Oligosacharidy: Raffinosa, Stachyosa, Verbascosa ￿Polysacharidy: škrob, glykogen, fruktany (Phlein-Typ, Inulin-Typ), celulosa, 1-3, 1-4-beta-glukany, pentosany (Arabinoxylany), pektiny, Glykoproteiny, Mukopolysacharidy, Proteoglykany

Hlavní funkce sacharidů Rostlina: rezervní látky (cukr, škrob, fruktany), strukturní látky (celulosa, glukany, pentosany, pektiny) Zvíře: zásobní sacharidy (Glykogen), součásti: nukleových kyselin, ADP, ATP, kostí, chrupavek, slizů,

Výskyt (příklady) sacharidů Monosacharidy: Glukosa: krev Fruktosa: sperma základní jednotky di-, oligo- a polysacharidů Oligosacharidy: melasa, semena luskovin Disacharidy: Sacharosa: cukrová řepa, cukrová třtina Laktosa: mléko Polysacharidy: škrob: obilí, brambory glykogen: svaly, játra inulin: topinambur celulosa: zelená píce, sláma pentosany a beta-glukany: obilná zrna pektiny: cukrovarské řízky, zbytky po lisování ovoce, vína a citrusů Glykoproteiny, Mukopolysacharidy, Proteoglykany: živočišné tkáně, sekrety

SACHARIDY se v krmivářské praxi běžně laboratorně nestanovují !! Jejich množství je dáno zhruba součtem : A./ bezdusíkatých látek výtažkových = =BNLV ( nestrukturálních - zásobních sacharidů ) stravitelnost - vysoká, fermentace - rychlá B./ vlákniny ( strukturálních sacharidů ) stravitelnost - nízká, fermentace - pomalá

BNLV se zvířatům nenormují !!! Orientační obsahy BNLV v krmivech : Tuk, bílkoviny - 0 % Zelená píce - 8-10 % Okopaniny - 15-20 % Seno, sláma - 25-40 % Obiloviny - 50-70 % Krmný cukr - 90-95 % Škrob - 100 %

V přiměřeném množství : podporuje peristaltiku VLÁKNINA Představuje soubor těžko hydrolyzovatelných ( těžko rozložitelných ) látek typu : celulózy, hemicelulózy, ligninu apod. a V přiměřeném množství : podporuje peristaltiku stimuluje produkci trávicích šťáv snižuje koncentraci živin vyvolává pocit nasycenosti

Orientační obsah vlákniny v krmivech : okopaniny ( nejméně ) - do 1 % obiloviny - 2 - 5 % ( oves - 10 % ) zelená píce, siláž - 5 - 8 % seno - 20 - 30 % sláma - 30 - 40 %

Potřeba vlákniny pro zvířata ( v % ze sušiny krmné dávky ) Skot - 15 - 25 % Koně, ovce - 20 - 25 % Prasata - 3 - 8 % Drůbež - 3 - 5 % Člověk - asi 30 gramů denně tj. asi 3-5%

Tuky - lipidy různě složité organické sloučeniny stanovují se extrakcí ( hrubý tuk ) VÝZNAM : koncentrovaný zdroj energie ( 39 MJ / kg ) nosič esenciálních mastných kyselin ( linolová, linolenová, arachidonová ) nosič vitamínů rozpustných v tucích ( A, D, E, K, F, kyselina lipoová )

Rozdělení lipidů Neutrální tuky (triglyceridy) Vosky Fosfolipidy Glykolipidy Steroidy Karotenoidy

Neutrální tuky (Triglyceridy) Definice: Ester trojsytného alkoholu glycerolu s mastnými kyselinami, přitom v neutrálních tucích, nacházejících se v rostlinných a živočišných tělech, jsou 1 - 3 mastné kyseliny (mohou být stejné nebo rozdílné) esterifikované glycerolem.

Hlavní funkce neutrálních tuků rezervní látka (depotní tuk) tepelná izolace mechanická ochrana citlivých orgánů zásobárna v tucích rozpustných vitaminů dodávka esenciálních MK, popř. jejich výchozích substancí

Doprovodné látky tuků Steroidy: Cholesterol, Kyselina galenová Vitamin D – odvození od steranu Karotenoidy: červená a žlutá polyenová barviva (lipochromy, např. lutein a zeaxantin) provitaminy vitaminu A (karoteny, např. beta- karoten)

Orientační obsahy tuku v krmivech : Okopaniny, zelená píce, siláž - do 0.5 % Obilní šroty, mléko - 2 - 4 % Sojové boby - ( luštěnina ) kolem 16 % Olejniny - semeno - 30 - 40 % Maso - 5 - 40 %

TUKY se zvířatům nenormují !!! normuje se energie

MINERÁLNÍ LÁTKY - popeloviny Velká skupina anorganických látek, která se stanovuje spalováním při 550 oC anorganické látky, které živočich nedovede syntetizovat a nejsou pro něj zdrojem energie nutriční význam mají pouze stravitelné ( rozpustné ) minerální látky PÍSEK - nerozpustná část ( v 10% HCl ) popelovin

Nejdůležitější prvky ve výživě zvířat a lidí Makroprvky : Ca, P, Na, K, Mg, Cl, S Mikroprvky : Fe, Cu, Zn, Mn, Co, Mo, J, Se Rizikové, toxické : Cd, Pb, Hg, Cr, As, F Inertní : Si, Al, Au, Ag ... SINERGISMUS X ANTAGONISMUS

Funkce minerálních látek - obecně : 1. Účastní se všech fyziologických pochodů 2. Podílí se na stavbě pevných tkání 3. Jsou významnou složkou enzymů, hormonů ... 4. Ovlivňují osmotický tlak v buňkách 5. Udržují acidobazickou rovnováhu 6. Ovlivňují symbiotickou mikroflóru

Denní potřeba kuchyňské soli Dojnice - kolem 50 g Dospělá ovce - do 10 g Prase 100 kg - přibližně 15 g Slepice - asi 0,5 g V krmných směsích bývá obvykle 0,3 – 0,5 % soli

DUSÍKATÉ LÁTKY - (N-látky, NL, N x 6,25) nesprávně: protein, hrubý protein obsah se stanovuje výpočtem (N x 6,25), což odpovídá 16% N v bílkovině ( 100 : 16 = 6,25 ) bílkoviny však obsahují 15 - 18% N, což ale odpovídá koeficientu v rozmezí 5,55 - 6,66 !!!!

VÝZNAM - funkce dusíkatých látek: a) Stavební: obnova opotřebovaných tkání tvorba spotřebovaných enzymů tvorba nových tkání růst tvorba živočišné produkce b) Energetická : ( pokud jsou NL v nadbytku ) c) Specifická : jsou-li součástí biofaktorů

2. podpůrné bílkoviny - protenoidy ( keratiny, elastiny … ) – vysokomolekulární koloidní sloučeniny, složené z velkého množství aminokyselin Jsou součástí všech orgánů, tkání, hormonů, enzymů, pigmentů a ochranných látek Dělí se na : 1. vlastní ( jednoduché ) bílkoviny - proteiny ( albumíny, globulíny … ) 2. podpůrné bílkoviny - protenoidy ( keratiny, elastiny … ) 3. složité bílkoviny - proteidy ( nukleoproteidy , glykoproteidy, lipoproteidy … )

Zdroje aminokyselin v živočišném těle : Nutriční cennost bílkoviny ( BHB ) závisí na bohatosti spektra a přístupnosti AMINOKYSELIN Zdroje aminokyselin v živočišném těle : volné aminokyseliny krmiva, bílkoviny krmiva, hydrolyzované v těle, mikrobiální bílkoviny, hydrolyzované v těle, rozpad tkáňových bílkovin v těle, transaminace aminokyselin v těle

AMINOKYSELINY ( - NH2, - COOH ) 1. esenciální – nepostradatelné ( 8 – 12 ). V krmivu stanovujeme zpravidla 20 aminokyselin, jejichž suma představuje téměř 100 % bílkoviny LYS HIS MET LEU THR ILEU TRP PHE VAL ARG G - glycin G - glutamová kyselina „Letošní mezinárodní taneční televizní festival HLIVAA“ Průměrnou bílkovinu tvoří asi z 1/3 esenciální aminokyseliny Synergismus aminokyselin : MET x CYS Antagonismus aminokyselin : LYS x ARG

Kromě esenciálních existují ještě aminokyseliny : V  Kromě esenciálních existují ještě aminokyseliny : Neesenciální - postradatelné ( organismus je syntetizuje ) Limitující ( nejčastěji se vyskytující v nedostatku ) Nejčastěji limitujícími aminokyselinami je 5 prvních esenciálních aminokyselin LYS, MET, THR, TRP, PHE

NPN - dusíkaté látky povahy nebílkovinné nutriční význam pouze pro přežvýkavce pro monogastry představují metabolickou zátěž energetická hodnota minimální 3 Zástupci NPN : AMIDY ( odvozeniny organických kyselin ), nejčastější výskyt v okopaninách AMÍNY ( vznik dekarboxylací AK při rozpadu bílkovin ) riziková skupina látek ALKALOIDY ( vznikají v rostlinách syntézou z AK a aldehydů při vyšších koncentracích, nepříznivé vlivy na zdraví AMINOCUKRY ( chitin ) NUKLEOVÉ KYSELINY ( inhibiční vliv ) VOLNÉ AMINOKYSELINY(přirozené, syntetické ) DUSIČNANY x DUSITANY MOČOVINA

Orientační obsahy N – látek v krmivech zelená píce- přibližně 2 – 3 % sláma- 5 % obiloviny- 10 % seno- 15 % luštěniny- 20 % extrahované šroty- 45 % kvasnice- 50 % živočišné moučky- 55-85 % ----------------------------------------------- kravské mléko- 3,5 % vykrmené prase - 14 - 16 % libové maso- asi 20 %

Přibližné hodnoty denní potřeby N-látek: dojnice kolem 2000 g dospělý kůň 700-1300 g vykrmené prase(100kg) 400 g ovce 200 g slepice 20 g člověk 50-80 g Přesnější údaje jsou, v závislosti na užitkovosti zvířat, uvedeny v normách potřeby živin

BIOFAKTORY - velká skupina nativních i syntetických krmných aditív, které se ve výživě zvířat uplatňují pronikavěji, než to odpovídá jejich výživné hodnotě !!! - v krmivech se vyskytují v nepatrných množstvích, pokud nejsou v krmivech, doplňují se do krmiv v mikromnožstvích Vitamíny, enzymy, hormony - doplňky biofaktorů ( DB ) se obvykle dávkují do krmných směsí v množství 0,2 - 1 %

B I O F A K T O R Y plní několik funkcí ( 8 ) : nutriční ( doplňkový zdroj živin a energie - aminokyseliny, mastné kyseliny a jejich soli) katalytické ( biokatalyzátory ) regulační ( hormonální látky, probiotika ) stimulační – podpůrné ( antimikrobiální ) prevenční a léčebné ( ochranné látky ) Především nutriční a katalytické konzervační ( zvyšující uchovatelnost ) technické ( ovlivňující vlastnosti krmiva ) doplňkové ( ovlivňující kvalitu produkce )

Předpokladem jejich účinnosti je správné dávkování ! Biofaktory umožňují velkochov zvířat ! Mají pozitivní vliv na jejich : ZDRAVOTNÍ STAV užitkovost využití krmiv biologickou hodnotu produkce celkovou ekonomiku výroby. Předpokladem jejich účinnosti je správné dávkování ! !!!!!!! ( podprahové dávkování x předávkování ) !!!!! ( obvyklé dávkování : 80 – 120 % potřeby )

1. VITAMÍNY : Provitamín x vitamín x antivitamín Nízkomolekulární, organické sloučeniny, esenciální povahy, plnící funkci : - biokatalizátoru metabolických procesů, - bioregulátoru syntetických pochodů, - účasti na tvorbě enzymů. Jsou účinné ve stopových množstvích ! ( m.j., mg, mcg ) Avitaminóza x Hypovitaminóza x Hypervitaminóza Provitamín x vitamín x antivitamín

Potřebu vitamínů organismus saturuje : Zdrojem vitamínů v KD jsou : příjmem hotového vitamínu ( nativního či syntetického ) vlastní syntézou z provitamínu prostřednictvím symbiotické mikroflóry v trávicím traktu Zdrojem vitamínů v KD jsou : nativní krmiva krmné směsi ( se svým DB ) vitamínové koncetráty a premixy Za jediný zdroj vitamínů v KS jsou považovány DB ( doplňky biofaktorů ). Vitamíny v přirozených komponentech jsou zanedbávány ( nejsou kalkulovány )

Ochrana vitamínů s využitím : Vitamíny patří mezi velice labilní látky, citlivé na : kyslík UV paprsky vysokou teplotu drastické změny pH kontakt s mikroelemenmty Ochrana vitamínů s využitím : antioxidantů stabilizátorů, pufrů obdukce ( škrob, želatina, jednoduché cukry )

Vitamínové koncentráty : DB a MVK, KONVIT, PLASTIN, COMBINAL, HYDROSOL, VITADEP, ROBORAN apod. ( pozor ! – expirační doba, zdraví, stres, KD, antivitamíny a desinfekce ) Kategorie s nejvyššími nároky na vitamíny : - mláďata, plemeníci, samice v reprodukci.

A. Liposolubilní vitamíny : A vitamín / retinol / ovlivňuje – růst, stav epitelů, odolnost … výskyt – pouze živočišné a syntetické produkty ( 3 izoméry karoténu – alfa, beta, gama) ( karotenoidy – lutein, zeaxantin, kapsantin ...) ( pozor – skladováním množství klesá !!! ) D vitamín / kalciferol / ovlivňuje – minerální metabolismus … výskyt – rybí tuk ( infadin ), mléko, vejce slunečním ozářením vzniká v kůži a seně, ( forma D2 a D3 ) E vitamín / tokoferol / ovlivňuje – stav buněčné membrány… výskyt – klíčky, šroty obilovin, pastev. porost formy – alfa,beta,gama,delta, nejúčinnější alfa

A. Liposolubilní vitamíny ( pokračování ) K vitamín / antihemoragický / ovlivňuje – syntézu bílkovin, srážlivost … výskyt – luštěniny,zelená píce,mrkev,vejce syntéza – střev.mikroflorou – kromě drůbeže ( formy K1 až K6, do směsí se doplňuje K3 ) Esenciální mastné kyseliny ( linolová, linolenová, arachidonová ) ovlivňují –metabolismus a složení tuků Kyselina lipoová ovlivňuje – metabolismus sacharidů

B. .Hydrosolubilní vitamíny : ( B komplex vitamínů - nezastupitená role v  buněčném metabolismu …) Vitamín B1 /tiamín / Vitamín B2 /riboflavín / Vitamín B6 / pyridoxín / Vitamín B12 /kobalamín / Vitamín PP ( B5) / niacin // kys. nikotinová / Vitamín B3 / kys. pantotenová / Vitamín H ( B7 ) / biotin / Vitamín B10 / kys. listová / Vitamín B4 / cholin / Kyselina L askorbová ( C ) ( Kyseliny –pangamová, -paraaminobenzoová, folievá, karnitin, kabagin, termitin, rutin, betain … )

2. ENZYMY Látky bílkovinného charakteru – ovlivňují veškeré chemické přeměny látek a energie v živém organismu. Výroba : - chemickou izolací - fermentační biosyntézou Uplatnění : - zvíře - krmivo Největší uplatnění – trávicí enzymy (proteázy, amylázy, lipázy, celulázy, fytáza, glukanázy … ) Zástupci : BOLAMYLÁZA ( amylozym ) KEMZYME, BIOFEED, AVIZYME, PORZYME a další polyvalentní enzym. preparáty

3. HORMONY : 4.VOLNÉ AMINOKYSELINY Biologicky aktivní látky – podněcují či tlumí látkovou přeměnu ( bioregulátory ) tyroxin, insulin, adrenalin, minerálkortikoidy DES – dietylstilbestrol BST, PST, MYOSTATIN, LEPTIN 4.VOLNÉ AMINOKYSELINY Výroba : - izolací z bílkovin, - biosyntézou, - chemickou syntézou L . LYS . HCl DL . MET

5. ANTIBIOTIKA : produkty metabolismu mikroorganismů … účinnost - úzkospektrální (Zn-bacitracin ..) - širokospektrální ( … CTC … ) rozdíly v aplikaci při využití- terapeutickém - nutričním (Ovlivňují kvalitu a kvantitu mikroflory zažívacího traktu ) Krmná antibiotika : Salinomycin (tylosin, virginiamycin, avilamycin,flavomycin …) Medikované přípravky : Aureovit ( CTC )

6. FERMENTAČNÍ ANTIKOKCIDIKA ( Kokcidióza – protozoální onemocnění ) Monensin – Rumensin, snížení energetických ztrát ( CH4 ) v bachoru aplikace - do krmných směsí - prostřednictvím bolusů 7. CHEMOBIOTIKA ( Neantibiotické ochranné a stimulační látky ) Aplikace řízena zvláštním režimem ! (obměna kvůli rezistenci, ochranná lhůta ) Neantibiotické stimulátory (olachindox, nitrovin …ZÁKAZ ! ) Syntetická antikokokcidika ( Amprolium, Clopidol, Furazolidon, Zoalen, Lerbek …)

8. TRANKVILIZAČNÍ LÁTKY ( Ataraktika ) Látky uklidňující, omezující stressové reakce .. SEDONAL, SEDOPHEN, ETANOL … 9. ANTIOXIDANTY ( stabilizátory tuků a vitamínů) BHT ( butylhydroxy toluen ), ETOXYQUIN, Selen, Kyselina askorbová, tokoferoly Ochrana vitamínů obdukcí (želatinou, škrobem, cukry ) 10. EMULGÁTORY lecitiny, glycid estery mastných kyselin

11.PROBIOTIKA Mikrobiotika ( živé stabilizované kultury ) Enzymy (produkty metabolismu mikroorg.) Ostatní probiotika (devitaliz. kultury… ) Snaha o náhradu rizikových stimulátorů ! Mechanismus účinku : Vytěsnění nežádoucích organismů, Antagonismus vůči jiným mikrobům Neutralizace toxínů Imunizace organismu Syntéza enzymů a živin LACTIFERM, MICROFERM, THEPAX, SELBION, MIKROBION, TOYOCERIN ..

13.ANABOLIKA 14. ZCHUTŇOVADLA A AROMATICKÉ LÁTKY 12. PREBIOTIKA Různorodá skupina oligosacharidů, která vyvazuje, popř. je zdrojem energie pro vybrané mikroorganismy BIO-MOS 13.ANABOLIKA (látky zvyšující anabolismus, proteosyntézu ) arginin – stimulace uvolňování hypofyz.STH 14. ZCHUTŇOVADLA A AROMATICKÉ LÁTKY Sladidla ( cukr, melasa, sacharin …) Herbální aditiva ( silice, terpeny …) Fa DELACON – FRESTA, AROMEX …

15. PIGMENTY 16.POJIVA 17.ACIDIFIKÁTORY CAROPHYL - RED a YELOW 16.POJIVA melasa, zeolity, syntetické preparáty PELLET DUR … 17.ACIDIFIKÁTORY Okyselovadla – přípravky na bázi kyseliny askorbové, citronové, mravenčí a jejich solí ... ACIDOMIX, FARMACID, CYTRONIT..