Bankovní unie Jednotný mechanismus dohledu 13. prosince 2012

Směrem k bankovní unii Červen 2012 Září 2012 Říjen 2012 Dopis čtyř předsedů – „Směrem ke skutečné hospodářské a měnové unii“. ER – přímá rekapitalizace bank z prostředků ESM; výzva k přípravě harmonogramu vzniku bankovní unie (BU). Září 2012 Německý ústavní soud schválil vznik ESM. Návrhy jednotného mechanismu dohledu (SSM); sdělení Komise – plán vzniku bankovní unie. Říjen 2012 ER – výzva k přijetí návrhů SSM do konce roku 2012, zachování rovného přístupu a integrity jednotného trhu.

Další postup ke vzniku bankovní unie Do konce roku 2012: SSM - Nařízení upravující činnost ECB a novela nařízení o EBA. Následně: Směrnice o ozdravných postupech a řešení problémů bank (BRRD). Směrnice o systémech pojištění vkladů (DGSD). Regulace kapitálových požadavků (CRD IV/CRR). Během roku 2013 Jednotný orgán pro řešení problémů bank členských zemí SSM. Březen 2014 ECB začne vykonávat ji svěřené úkoly v rámci jednotného dohledu.

Jednotný mechanismus dohledu (SSM)

Nařízení upravující činnost ECB Klíčové principy ECB bude zodpovědná za efektivní a konsistentní fungovaní SSM a bude přímo dohlížet banky eurozóny. Národní orgány dohledu (NOD) budou zodpovědné za dohled nad méně významnými úvěrovými institucemi. Možnost úzké spolupráce se zeměmi mimo eurozónu. Koordinace postupů v rámci EBA. Striktní oddělení dohledu a měnové politiky – Rada dohledu. Nezávislost ECB při výkonu dohledu. Odpovědnost Evropskému parlamentu a Radě.

Novela nařízení o EBA Klíčové principy Snaha o zachování principů jednotného trhu. Pokyny EBA se budou nově vztahovat i na ECB – v případě odmítnutí může EBA vydávat pokyny přímo jednotlivým finančním institucím. Vytvoření nezávislé odborné skupiny pro posuzování porušování práva EU a závazné mediace (čl. 17 a 19). Úprava hlasovacích kolokvií – rozhodnutí (čl. 17 a 19) budou přijata, pokud s nimi bude souhlasit prostá většina účastnících se států a prostá většina neúčastnících se států. Prostá většina v obou skupinách států bude zapotřebí v rámci EBA i při hlasovaní o technický standardech a normách (čl. 10 – 16).

Politika České republiky Původní priority Zachování jednotného trhu. Zachování finanční stability. Otázka dlouhodobého přístupu k pravidlům veřejné podpory. Kompaktnost pravidel pro BU. Rovné postavení NOD zemí eurozóny a zemí podílejících se na úzké spolupráci s ECB. Rovné postavení ECB a NOD zemí neúčastnících se SSM v rámci EBA. Hlavní úspěchy: ECB – recitál deklarující zachování pravomocí NOD neúčastnících se států při možné přeměně dceřiné společnosti na pobočku, povinnost informovat klienty bank a nemotivovat banky k přeměně samotné. EBA - zajištění rovnováhy v hlasovacích mechanismech EBA tak, aby je nebylo možné kdykoliv přehlasovat státy eurozóny.

Hlavní otázky diskutovány členskými státy Rozsah úvěrových institucí dohlížených ECB. Hlasovací mechanismy v EBA. Pozice států v rámci úzké spolupráce s ECB. Přijetí nařízení a jeho faktický vstup v platnost.

Detailněji k uvedeným bodům

Rozsah činnosti ECB Kompromis předsednictví: Pozice ČS a CZ: ECB bude dohlížet na významnější úvěrové instituce (alespoň 2 v každém zúčastněném státu), NOD budou ECB pomáhat a budou zodpovědné za dohled nad méně významnými bankami. Rozlišovací kritéria: velikost (hodnota aktiv 30 mld. Euro), význam pro ekonomiku (poměr aktiv k HDP 20%), názor NOD na velikost banky přezkoumatelný ECB atd. Pozice ČS a CZ: „Jižní státy“ (IT, PT, ES, FR) požadovaly nižší limity hodnot aktiv. Naopak SE, DE, LU, MT a BG požadovaly hranici kolem 50 mld. Euro. AT, DK, HU a CZ vystupovaly v těchto otázkách spíše neutrálně.

Hlasovací mechanismy v EBA Kompromis předsednictví: Pro rozhodnutí podle článků 10 až 16 dvojitý většinový hlasovací mechanismus v Radě orgánů dohledu. Pro rozhodnutí podle článků 17 a 19 byl zvýšen počet členů nezávislé odborné skupiny. Dvojitý většinový hlasovací mechanismus v Radě orgánů dohledu; Pozice ČS a CZ: Široká podpora dvojitého většinového hlasovacího mechanismu pro rozhodnutí týkající se článků 10 až 16. Některé ČS (SE, PL, HU, BG, DK) včetně CZ požadovaly pro rozhodnutí podle článků 17 a 19 přijímání aktivním hlasováním v Radě orgánů dohledu.

Pozice států v úzké spolupráci s ECB Kompromis předsednictví: Státy mimo eurozónu mohou vstoupit do režimu úzké spolupráce s ECB. V rámci Rady dohledu budou mít rovné postavení s ostatními „eurozónovými“ státy. Finální rozhodnutí bude přijímáno Radou guvernérů (RG) složené pouze ze států eurozóny. „Neeurozónové“ se jeho rozhodnutím nemusí vázat. RG s nimi pak, ale za určitých podmínek, může ukončit spolupráci. Pozice ČS a CZ: PL požadovalo, aby se „neeurozónové“ státy nemusely řídit takovými rozhodnutími RG, které by měly negativní fiskální dopad na jejich ekonomiku. HU, DK, SE, BG LU a CZ v tomto požadavku PL na rozdíl od FR podporovaly. Podle vyjádření EK by se měla otázka financování řešit až v návrzích o krizovém řízení (BRR).

Přijetí nařízení a jeho aplikace Kompromis předsednictví: ECB začne vykonávat jí svěřené úkoly v rámci SSM 1. března 2014. Pozice ČS a CZ: Zatímco některé státy (FR, IT, PT, ES), včetně EK, prosazovaly co nejrychlejší vznik SSM, NL, DE, UK a LU preferovaly jeho pozdější start. NL a DE požadovalo sladit přijetí SSM spolu se schválením CRDIV/CRR. DE navíc požadovalo dostatek času na projednávaní daných nařízení pro jejich parlament. CZ upřednostňovala kvalitu přijímaných ustanovení nad rychlostí jejich schválení. Rovněž zde byl požadavek na to, aby byla ECB na svou dohledovou činnost řádně připravena.

Děkuji Vám za pozornost. Martina Koudelková martina.koudelkova@mfcr.cz Tel.: 257 042 940