Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Ječmen jarní sladovnický
Advertisements

Pěstování trav na semeno
KRMNÁ ŘEPA (Beta vulgaris L.).
(Trifolium pratense L.)
MÁK SETÝ (Papaver somniferum).
HRÁCH SETÝ (Pisum sativum).
VOJTĚŠKA SETÁ (Medicago sativa).
Zdroje včelí pastvy.
Jetel luční Trifolium pratense.
SLUNEČNICE ROČNÍ (Heliantus annus).
Mechanizační prostředky na ochranu rostlin
Okopaniny nízký obsah sušiny ( %) vysoké hospodářské výnosy
Projekt na cvičení „Obecná fytotechnika“
BRAMBORY (SOLANUM TUBEROSUM)
KONOPÍ SETÉ (Cannabis sativa). SOŠS a SOU KadaňPřadné rostliny - Konopí seté2 Hospodářský význam konopí  Konopí se pěstuje na výrobu vlákna, oleje a.
VIKEV PANONSKÁ (Vicia pannonica).
VOJTĚŠKA SETÁ (MEDICAGO SATIVA)
BOB OBECNÝ (Faba Vulgaris).
Krajina a životní prostředí
JEČMEN SETÝ (Hordeum vulgare).
OVES SETÝ (Avena sativa).
Předmět: Odborný výcvik Ročník: 2. Téma: Pěstování Rostlin zahrada
Cibule obecná.
Rostlinná produkce a prostředí
CUKROVÁ ŘEPA (BETA VULGARIS)
HRÁCH ROLNÍ PELUŠKA (Pisum sativum).
Téma: Vybrané zemědělské plodiny Krmná řepa
Obor: Zemědělec – farmář H/01
Pícniny - rozdělení a využití
Pěstování trav na semeno
TRITIKALE (Triticosecale).
Vojtěška setá (Medicago sativa L.)
Téma: Vybrané zemědělské plodiny kukuřice setá III
Pěstování trav na semeno
SÓJA LUŠTINATÁ (Glycine max).
HOŘČICE BÍLÁ (Sinapis alba).
Téma: Vybrané zemědělské plodiny Mák setý II
VIKEV SETÁ (Vicia sativa L.).
BOBOVITÉ Fabaceae.
SVAZENKA VRATIČOLISTÁ (PHACELIA TANACETIFOLIA)
VIKEV HUŇATÁ (Vicia villosa Roth.).
Ochrana plodin proti škodlivým činitelům
Intenzivní pěstování máku setého
Téma: Vybrané zemědělské plodiny krmná řepa II
POHANKA OBECNÁ (Fagopyrum Vulgare).
Pěstování trav na semeno
Pěstování trav na semeno
PROSO SETÉ (Panicum miliaceum L.).
Téma: Vybrané zemědělské plodiny oves setý II
VLČÍ BOB - LUPINA (Lupinus sp.).
Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze
Pěstování trav na semeno Lipnice bahenní (Poa palustris)
Kulturní rostliny, pojmy
Prof. Ing. Jan Vašák, CSc. Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze 17. října 2006.
Obor: Zemědělec – farmář H/01
Pěstování trav na semeno
Střední odborná škola a Střední odborné učiliště Horky nad Jizerou 35 Registrační číslo projektu: CZ.1.07/1.5.00/ Předmět: Ročník: druhý Téma:Vybrané.
Kukuřice setá (Zea mays)
Téma: Vybrané zemědělské plodiny brambory II
Téma: Vybrané zemědělské plodiny ječmen setý III
Koření II.
Kvalitní potraviny - kvalitní život CZ.1.07/1.1.00/
Luskoviny řadíme do čeledi bobovité (Fabaceae) – syn. vikvovité (Viciaceae), motýlokvěté (Papilionaceae). Rod: Hrách (Pisum) Hrách setý polní (P. sativum.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
mák setý: charakteristika a pěstování
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Název školy Gymnázium, střední odborná škola, střední odborné učiliště a vyšší odborná škola, Hořice Číslo projektu CZ.1.07/1.5.00/ Název materiálu.
Transkript prezentace:

Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze OLEJNINY, LUSKOVINY Prof. Ing. Jan Vašák, CSc. Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze 21. listopadu 2006

Mák setý – spánkodárný (Papaver somniferum) Hypnos (B. spánku) bratr Thanat (B.smrti), matka Nyx (B.noci) syn Hypna Morfeus – bůh snů Z Asie se Slovany - ČR kolem roku 500 My z Podněstří či Polesí-po Keltech, Germánech 9 obcí-7 Makovů, Makotřasy ap. (příjmení) Semeno a alkaloidy

Opium (v lihu=Laudanum) – bílý latex s cca 10% morfinu - opiová zralost (20 tis.makovic/kg opia – 1 ha 600 tis- až milion) - či z makoviny (+- prázdná makovice) 1,2 kg ČR až 40 kg morfinu/ha Tasmánie Už Egypťané 1500 př.Kr. obchod s Kartágem a nádoby a la makovice Morfin, tebain, papaverin, narkotin, narcein

Od 16 stol. opium jako droga v Malé Asii, Indii 1644 zákaz tabáku v Číně - expanze drogy 1729 Yung Cheng zákaz opia Britové vývoz z Indie: 1. opiová válka (1839-42) 2. opiová válka 1856-60, vítěz Británie, legalizace drogy, dýmky Konec od XX stol. 1895 výroba diacetylmorfinu (heroin)

ČR a mák: semeno - hl.pěstitel i exportér světa - ohlašovací povinnost celníkům (nad 100 m2) Hl. nelegál. Afgánistán (cca 80 tis.ha), Myanmar 70 tis.ha Celkem mák svět 300 tis.ha, legálně cca 140 tis.ha ČR=SR morfin 16 t z cca 260 t svět 1 kg semene = 25-35 Kč, makoviny (0,3%) = 15 Kč 1 ha = 800 kg semene a 400 kg makoviny 1937 patent na morfin z makoviny (dříve z opia) 1951 jen 16%, 1971 už 40% morfinu z makoviny

Výsev máku - co nejdříve na jaře někdy i koncem září 1 brány, hrudky nevadí hloubka 0-2 cm (rýha), řádky cca 25 cm 1,5 kg/ha (cca 250 semen/m2) 40-70 rostlin, tj. 80-100 makovic/m2

Mořit mák - krytonosec kořenový a helmintosporium Herbicidy preemergentní (Aurora WG, Lentipur, Toluron, Command, Callisto), postemergentní Trophy,Callisto Dávka N 80 - 110 kg/ha: 1/3 před setím, 2/3 za 3-4 týdny po setí Insekticid Talstar, Antistres Atonik, List. hnojiva Wuxal Fungicid Discus OK Sklizeň s makovinou Pak skladování, separace, prodej

Slunečnice roční (Hellianthus annuus) vlast: Mexiko, Peru Evropa: 16 stol., na nažky od 19. stol., ČR od 1987 55 druhů (hlíznatá = topinambur) * na olej, typ tradiční (linolový), „americký/sovětský“ (olejový) * proužkatá na ptačí zob (dutinka) * stolní-cukrářská na loupání (dutina) Téměř jen hybridy (Alexandra PR)

Heliosensitivní - řádky 70 cm směr S/J Daleko od hnízdišť, vedení a kotlin Úrodné, hluboké půdy kukuřičné a řepařské Podzim hluboká příprava (22-26 cm) P,K podzim 70x20-25 cm (55-75 tis. na 1 ha, OK 55-60=4-6 kg/ha) přesně hloubka 4-6 cm, termín 10°C (polovina IV)

Herbicid preemergentní (Racer+Trophy) Dávka 60-80 kg N/ha (1/2 před setím, ½ ve 4 listu) škůdci=mšice (Pirimor) 2-3x fungicid na Botrytis a Sclerotinia (před a v kvetení) Desikace 2-3 týdny před sklizní (glyphosaty, Roundup, 1-2 týdny Reglone) Sklizeň adaptéry na kukuřici po polovině září 8% vlhkost, 45% oleje

Hořčice bílá (Sinapis alba) Hořčice bílá – plnotučná Hořčice sareptská žlutosemenná - ruská, anglická Hořčice sareptská tmavosemenná - loupaná = francouzská - drcená + mletá bílá = kremžská Hlavní strnisková (vymrzající) meziplodina Osivo i semeno = export cca 90% produkce

Lokality = dešťový stín podkrušnohoří až po Prahu 50-80 semen/m2, 3-5 kg/ha, 25 cm řádky, hloubka 2 cm, termín brzy (max -6 °C) 30.3.-10.(20).4 Dávka 60-70 kg N/ha (2/3 před setím, 1/3 ve výšce 20 cm) herbicid postemergentní = Galera pilatka, mšice – vždy likvidovat! nedesikovat, sklizeň zač.IX ihned! sušit (mykotoxiny)

Luskoviny

Rozdělení luskovin Luskoviny řadíme do čeledi bobovité (Fabaceae) – syn. vikvovité (Viciaceae), motýlokvěté (Papilionaceae). Rod: Hrách (Pisum) Hrách setý polní-jedlý (P. sativum var. sativum) Hrách setý rolní – krmný, peluška (P. sativum var. speciosum) Hrách setý dřeňový-zahradní (P. sativum var. medullare) Hrách setý cukrový-zahradní (P. sativum var. saccharatum) Rod: Fazol (Phaseolus) Fazol obecný (P. vulgaris) Fazol ohnivý – šarlatový (P. coccineus) Fazol měsíční – lima boby (P. lunatus) agronomicky: polní a zahradní, tyčkový a keříčkový Drobnosemenné – asijské (rod. Vigna či P.mungo) Rod: Vikev (Vicia) Vikev setá, jarní (V. sativa) - ozimé: Vikev panonská (V. pannonica) Vikev huňatá – písečná (V. villosa) Bob obecný (V. faba, syn. Faba vulgaris) - holubí, polní a zahradní

Rod: Čočka (Lens) Čočka jedlá (L. culinaris) drobno a velkosemenná, hnědá a červená Rod: Lupina (Lupinus) Lupina bílá (L. albus) Lupina modrá (L. angustifolius) Lupina žlutá (L. luteus) vytrvalá: L.polyphyllus a zahradní L.hybridus, na olej L.mutabilis ap. Rod: Hrachor (Lathyrus) Hrachor setý (L. sativus) Hrachor vonný (l.odoratus) řada lučních Rod: Sója (Glycine) Sója luštinatá (Glycine soja) Rod: Cizrna (Cicer) Cizrna beraní (C. arietinum) Rod: Podzemnice (Arachis) Podzemnice olejná (A. hypogea)

Produkce svět http://faostat.fao.org/faostat/ Luskoviny produkce (mil tun) Year 2003 2004 2005 World 57,1 61,2 61,7  Africa 9,7 9,6 9,5  Asia 26,1 28, 3 28,8  North & Central America 7,0 8,7 9,4  Oceania 2, 4 2,0  South America 4,2 3,8 4,0  Europe 7, 7 8,8 7,9   Czech Republic (tis. tun) 62,0 81,5 74,6 http://faostat.fao.org/faostat/

Produkce svět http://faostat.fao.org/faostat/ Luskoviny svět Plocha (mil ha) Výnos (t.ha-1) Produkce (mil t) 2003 2004 2005 Beans (fazole, mungo) 25,5 26,677,352 26,778,102 0,72 0,68 0,70 18,572,155 18,368,480 18,991,954  Bob 2,7 2,574,842 2,597,476 1,66 1,72 1,73 4,435,9684 4,434,072 4,498,126  Hrách 6,2 6,395,562 6,581,878 1,63 1,91 1,75 10,102,085 12,249,983 11,565,006  Čočka 3,6 3,957,077 4,000,357 0,86 0,96 1,00 3,130,731 3,799,390 4,031,837  Lupina 0,8 785,532 1,086,006 1,76 1,36 1,01 1,330,587 1,069,224 1,107,018  Cizrna 9,5 11,127,866 11,210,818 0,74 0,77 0,81 7,113,073 8,625,894 9,172,530 Cow pea (Vigna) 10,9 10,737,459 10,423,215 0,36 0,35 3,947,034 3,835,399 3,689,386 Pigeon pea 4,4 4,612,199 4,587,042 0,69 0,71 3,064,349 3,307,417 3,277,995  Vikve 1,0 928,971 977,496 1,24 1,39 1,19 1,223,993 1,293,239 1,164,561   Sója 83,6 91,439,565 91,386,621 2,26 2,23 2,29 189,494,932 204,429,429 209,531,558 http://faostat.fao.org/faostat/

Některé luskoviny Vigna unguiculata - cowpea Vigna angularis – Adzuki bean Lablab purpureus – hyacint bean Vigna radiata – mungo bean Phaseolus vulgaris – common bean Cajanus cajan – pigeon pea

Produkce ČR http://www.mze.cz/attachments/LUSKOVINY12_04.pdf 2005 26 220 2,84 74 550 http://www.mze.cz/attachments/LUSKOVINY12_04.pdf

Podíl plodin (plochy osiva)

Podíl plodin (plochy osiva)

Certifikované plochy luskovin in total Pisum sativum Pisum sativum speciosum Faba vulgaris Lupinus Vicia source CISTA

Portion of varieties on production CZ CZ CZ CZ CZ

Bilance výroby a užití luštěnin v ČR Spotřeba luštěnin ČR

Pěstitelské a odbytové možnosti hrachu Pěstování hrachu může být zaměřeno na produkci: suchých semen nezralých semen ke konzervování zelených lusků celých rostlin k pícním účelům Rozhodující význam má pěstování hrachu na suchá semena (potravina, krmiva, osivo).

Pěstitelské a odbytové možnosti hrachu Hrách je plodina s menší výnosovou stabilitou, spojenou s nesouladem růstu a vývoje se značnou závislostí výnosů na počasí. Rizikovost pěstování narůstá v důsledku nevhodných pěstebních podmínek a při nedostatcích v agrotechnice.

Pěstitelské a odbytové možnosti hrachu Rentabilní výnos (náklady ....., cena.....Kč/t, dotace cca 4100 Kč/ha) při výnosu nad......t.ha-1. Výnosový potenciál hrachu dosahuje 4 - 6 t.ha-1 Důležitý je agronomický význam hrachu v osevních sledech = OK rentabilita následných plodin, zejména obilnin V ČR je využití hrachu ke krmným účelům malé (nízké ceny importované soji a šrotů).

Kritéria výběru odrůdy V oblastech pěstitelsky příznivých pro hrách (vyrovnaný průběh zrání, bez srážek v době sklizně) DEJ potravinářské odrůdy (OK bobtnavost, doba vaření, stejnoměrnost vaření). Lépe volit odrůdu s odolností proti chorobám, zelenosemennou Pro krmné užití důležitý obsah NL a aktivita trypsin inhibitoru. Cena potrav. hrachu je cca

Vlastnosti odrůd

Pěstování hrachu setého

Požadavky hrachu na prostředí Nejvhodnější podmínky jsou v řepařské a obilnářské výrobní oblasti. Půdy - středně těžké - hlinitopísčité - písčitohlinité a hlinité, s neutrální až slabě kyselou půdní reakcí (pH 6 -7). Hrách nesnáší sucho (kukuřičná oblast) a nedostatečně provzdušněné půdy!

Zařazení hrachu do osevního postupu V osevních sledech je hrách vítanou plodinou pro svoji vysokou předplodinovou hodnotu, narůstající s jeho výnosem. Běžně se zařazuje mezi dvě obilniny. Výhodné je pěstování hrachu po okopaninách hnojenými statkovými hnojivy. Na stejném pozemku lze hrách pěstovat nejdříve za 4 roky, raději až za 6 let.

Požadavky hrachu na podmínky prostředí Ukazatel Optimální Nevhodné Výrobní typ ŘVT, BVT, KVT (nevýsušné polohy) horský Průměrná roční teplota 7 - 9 °C mimo uvedené rozmezí Roční srážky 500 - 700 mm mimo rozmezí Půdní podmínky půdy hlinité, hlinitopísčité, písčitohlinité půdy písčité, málo vododržné, jílovité zamokřené, zasolené, skeletovité, pozemky silně svažité

Požadavky hrachu na podmínky prostředí Ukazatel Optimální Nevhodné Hloubka ornice nad 250 mm pod 150 mm pH 6 - 7 pod 5,5 Obsah humusu nad 2 % Obsah P 1) malý střední až dobrý střední až dobrý Obsah K 1) malý malá zaplevelenost Zaplevelení pozemku výskyt víceletých plevelů (svlačec rolní, podběl obecný, pcháč oset, pýr plazivý aj.

Výběr odrůdy, osivo, jeho kvalita a příprava Všechny naše odrůdy jsou intermediárního typu - středního vzrůstu k pěstování na suchá semena - - ne na zelenou píci Semena vhodná ke konzumním i krmným účelům. Při výběru odrůdy se řídíme předpokládaným způsobem využití semen (význam má barva - žlutosemenné a zelenosemenné a velikost HTS v průměru od 200 do 320g) a požadavky odrůd na půdní a klimatické podmínky.

Výběr odrůdy, osivo, jeho kvalita a příprava Převažují nové typy odrůd, tzv. semileafless formy -- hrachy úponkové (afila typ). Pouze kvalitní osivo je zárukou založení dobrého porostu . Nejúčinnějším speciálním způsobem moření je tzv. inkrustace osiva .

Růstové typy hrachu pěstované v ČR úponkové listové

Výběr odrůdy, osivo, jeho kvalita a příprava Bakterizace (očkování osiva) přináší efekt pouze při setí hrachu na pozemek, kde nebyl doposud pěstován (aplikace suchého přípravku /Rhizobin/ přímo na semena, např. ve výsevní skříni secího stroje). Přípravek se nesmí zásadně aplikovat na přímém slunci, protože ztrácí účinnost! Bakterizace mokrou cestou je založena na využití speciálních přípravků, které jsou účinnější, ale též dražší.

Výživa a hnojení Startovací dávka N, živiny nejlépe ze staré půdní síly N získá pomocí hlízkových bakterií ze vzduchu naprosto nevhodné přímé hnojení hnojem ALE aplikace k předplodině vítána Startovací dávka N, 0 - 30 kg N/ha při předseťové přípravě (jen po obilí, na chudé půdě, nejsou li hlízky)) obvykle se nedává)

Pozor na nedostatek hořčíku, bóru a molybdenu Výživa a hnojení P a K hnojiva před orbou, případně při předseťové přípravě půdy, cca 55 - 92 kg P2O5 (např. 300 - 500 kg superfosfátu) cca 84 - 114 kg K2O (např. 150 - 300 kg 50% draselné soli). Základem je příznivé pH půdy (optimum 6 -7). Při pH půdy nižším než 6,2 dát 2 - 4 t/ha vápence (nejlépe vápenec dolomitický s Mg). Pozor na nedostatek hořčíku, bóru a molybdenu

Založení porostu Základní zpracování půdy se neliší od ostatních jařin. Orba do hloubky 250 - 300 mm. Kypření do hloubky setí 60 - 80 mm. Jarní příprava zahrnuje dokonalé urovnání povrchu, smykování a vláčení, příp. použití secí kombinace. Dobrým urovnáním pozemku se připraví podmínky pro kvalitní sklizeň a pro omezení sklizňových ztrát.

vhodnější jsou užší řádky. Založení porostu Intermediární odrůdy vyséváme jen v čisté kultuře, tj. bez podpůrných plodin. Meziřádky = 100 - 250 mm vhodnější jsou užší řádky. Hloubka setí = 60 - 80 mm Setí - obilní secí stroje, - secí kombinace umožňující setí bez předchozí předseťové přípravy.

Optimální hustota porostu: u intermediárních odrůd 80 - 85 rostlin na 1 m2 v sušších oblastech 75 - 80 rostlin v oblastech vlhčích úponkovité typy + 10% (100) rostlin 1 m2.

Dynamika tvorby výnosových prvků hrachu 200 - 320 g 60 - 80 m-2 3 - 5 3 - 5

Včasnost výsevu je předpokladem výnosové stability hrachu! Setí Výsevek: 0,9 - 1,0 milion klíčivých semen na 1 ha u odrůd úponkových až 1,1 milionu. Včasnost výsevu je předpokladem výnosové stability hrachu!

Ošetřování za vegetace po zasetí zavláčení a urovnání pozemku válením, nejlépe rýhovanými válci. Nejmenším rizikem herbicidy preemergentní (Stomp, Sencor,Afalon, Dual gold) Postemergentní (Escort, Basagran) při výšce rostlin 50 až 150 mm.

Ochrana proti chorobám Virózy, kořenové hniloby, antraknózy Pěstování resistentních odrůd a výsev zdravého osiva Dodržení agrotechnických požadavků plodiny Moření osiva Omezení přenašečů viróz Fungicidy (Alert-po odkvětu) Přímá chemická ochrana se obvykle neprovádí pro neuspokojivou účinnost

Ochrana proti škůdcům Ochrana při překročení prahů škodlivosti Listopas čárkovaný – žír na listech po vzejití (K. Zeon, Nurelle) Kyjatka hrachová – sání a přenost viróz Pirimor, Sumithion, Nurelle, Decis) Třásněnka hrachová – sání v květu (Nurelle) Obaleči – žír na semenech (Nurelle, Vaztak) Zrnokaz hrachový – žír na semenech –muškovitost (není registrace) Ochrana při překročení prahů škodlivosti !Dodržení časového odstupu min. 4 roky!

Obvykle přímá kombajnová sklizeň. Snížení otáček mláticího bubnu Sklizeň hrachu Kritériem vlhkost semen! Vhodnou dobou sklizně ovlivňujeme sklizňové ztráty, barevnou vyrovnanost semen (zelenosemenné hrachy se sklízejí dříve než hrachy žlutosemenné). Obvykle přímá kombajnová sklizeň. Snížení otáček mláticího bubnu

Sklizeň hrachu Sklízet při poklesu vlhkosti semen na 21 -16% (nejmenší poškozování semen). U přezrálých porostů prudký růst sklizňových ztrát (i nad 30%) a poškození semen.

Sklizeň hrachu Nevyrovnaně zrající porosty hrachu je možné ke sklizni připravit desikací (2,5 - 4 l/ha Reglone). Žlutosemenné hrachy se ošetřují desikantem při poklesu průměrné vlhkosti semen na 30 - 35%, zelenosemenné odrůdy lze desikovat již od vlhkosti 40%. Porosty jsou v této době žlutohnědé, pouze vrchol je žlutozelený, chlopně lusků jsou zaschlé, osemení jde těžce oddělit od děloh a semeno ztrácí voskový. Termín desikace by se měl určovat vždy podle vlhkosti semen. Hrách se sklízí nejdříve za 6 dnů po aplikaci desikantu Reglone.

Sklizeň hrachu Vyrovnané dozrávání nezaplevelených porostů hrachu je možné regulovat přípravkem Harvade 25F (2až2,5 l/ha), aplikovaným při vlhkosti 40 - 50 % (třetina rostlin je žlutých a semena začínají hořknout). Přípravek zároveň působí na omezení pukavosti lusků, méně poškozených semen, zpravidla i vyšší klíčivost semen

Posklizňové ošetření hrachu Na sklizeň musí bezprostředně navazovat základní posklizňové ošetření semen tj. odstranění nežádoucích příměsí a nečistot a úprava vlhkosti na 15 - 17 %. Rizikovost sušení hrachu na teplovzdušných sušárnách je značná zejména u osiva. Ekonomicky i biologicky nejvhodnější technologií je aktivní větrání vrstvy semen studeným vzduchem nebo předehřátým vzduchem na roštové sušárně. (Relativní vlhkost vzduchu 60 - 65 %.)

Posklizňové ošetření hrachu Pukání semen při nedodržení teplotních režimů ovlivňuje i výslednou kvalitu konzumní hrachů. Ekonomicky i biologicky nejvhodnější technologií je aktivní větrání vrstvy semen studeným vzduchem nebo předehřátým vzduchem na roštové sušárně. Obecně hrách vysoušíme vháněním vzduchu o relativní vlhkosti 60 - 65 %.