Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní LR = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků.

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
Mikroekonomie II – přednáška č. 5: Dokonalá konkurence
Advertisements

Mikroekonomie II – přednáška č. 3: Produkční analýza firmy
Mikroekonomie I Formování cen na trzích výrobních faktorů
7 Nezaměstnanost.
Mikroekonomie II – Přednáška č. 10: NedoKo. trh práce, Nabídka práce
Trh práce Ing. Vojtěch Jindra
TEORIE VÝROBNÍCH FAKTORŮ A ROZDĚLOVÁNÍ
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence
Mikroekonomie I Chování spotřebitele: užitečnost a poptávka
Trh práce Mikroekonomie I
Poptávka na dokonale konkurenčním trhu práce
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence
Mikroekonomie I Chování výrobce: náklady a nabídka
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence.
D) Produkční a nákladová funkce
POPTÁVKA PO VF TRPX – příjem z celkového produktu faktoru
CHOVÁNÍ VÝROBCE: - NÁKLADY A NABÍDKA MIKROEKONOMIE I
Trhy výrobních faktorů
Specifika formování poptávky firem po práci a kapitálu
Mikroekonomie I Nedokonalá konkurence
Poptávka na nedokonale konkurenčním trhu práce
TRH VÝROBNÍCH FAKTORŮ MIKROEKONOMIE I
nabídka DOKONALe konkurenční firmy Mikroekonomie I
Poptávka nabídka a tržní rovnováha
Produkční analýza firmy
Poptávka nabídka a tržní rovnováha
Výrobní náklady firmy a jejich vztah k nabídce
Mikroekonomie I Nabídka dokonale konkurenční firmy
Mikroekonomie I Rovnováha na dokonale konkurenčním trhu
Náklady a příjmy firmy Analýza chování výrobce. Racionální chování výrobce Cíl výrobce/producenta: Prostřednictvím vstupů (výrobních faktorů) dosáhnout.
Teorie poptávky a užitek, chování spotřebitele
Dokonalá konkurence předpoklady DoKo
Mikroekonomie I Obecný model tvorby cen výrobních faktorů
Teorie reálných hospodářských cyklů (RBC)
Trh výrobků a služeb – teorie firmy
Náklady a příjmy firmy definice nákladů náklady v krátkém období:
Odvození nabídkové křivky
Trh výrobních faktorů.
Trhy výrobních faktorů
 Práce patří mezi výrobní faktory. Na trhu v roli poptávajícího vystupují firmy a v roli nabízejícího domácnosti. Pro většinu domácností představují.
Dokonalá konkurence (DK)
Mikroekonomie II – přednáška č. 4: Náklady a příjmy firmy
Teorie výrobních faktorů a rozdělování
Optimalizace chování firmy v podmínkách dokonalé konkurence
Trhy výrobních faktorů
Teorie výrobních faktorů a rozdělování
Nedokonalé konkurence
Náklady a zisky producenta (výrobce, poskytovatele služeb) Účetní zisk: rozdíl mezi celkovými příjmy a účetními náklady ACP = TR – ACC ACP = účetní zisk,
Mikroekonomie I Náklady, příjmy, zisk
Mikroekonomie II – Přednáška č
9. dokonale konkurenční trh práce – formování poptávky po práci
Struktura oddílu Trhy výrobních faktorů
Trh práce a politika zaměstnanosti
10. Nedokonale konkurenční trh práce, nabídka práce
Náklady, příjmy, ekonomický zisk
Teorie firmy Téma 3 Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS
Náklady a zisky producenta (výrobce, poskytovatele služeb)
1. Předpoklady dokonalé konkurence 2. Příjmy v DK
Teorie výrobních faktorů a rozdělování
Charakteristika a podmínky dokonalé konkurence
CHOVÁNÍ VÝROBCE: NÁKLADY A NABÍDKA Cíle: Vysvětlit pojem nákladů (utopené náklady, náklady příležitosti, ekonomické náklady). Bod uzavření firmy. Produkční.
Teorie výrobních faktorů a rozdělování Mikroekonomie bakalářský kurz - VŠFS Jiří Mihola, Téma 8.
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
Příjmy a zisk.
Poptávka nabídka a tržní rovnováha
5 FIRMA A SPOTŘEBITEL.
Mikroekonomie II – přednáška č. 4: Náklady a příjmy firmy
Základy nabídky a poptávky, trh a tvorba ceny TNH 1 (S-2)
Tržní síly nabídky a poptávky, elasticita a její aplikace TNH 1 (S-3)
Základy Ekonomie pro adiktology část 10 Prof. Martin Dlouhý
Transkript prezentace:

Trh práce Vysvětlivky: SR = short run = krátké období, množství kapitálových statků je fixní LR = long run = dlouhé období, množství kapitálových statků je variabilni

Příjmové veličiny na trhu VF Příjem z mezního produktu VF (MRPVF): říká o kolik se změní příjem, pokud se díky zapojení dodatečné jednotky VF změní mezní produkt firmy. Průměrný příjem z produktu VF (ARPVF): zjistíme kolik jednotek statku v průměru připadá na jednotku VF (např. kolik v průměru vyprodukuje např. jeden dělník), tj. zjistíme počet jednotek statků na jednotku VF. Tento počet vynásobíme cenou, za který je statek prodáván. MRPVF i ARPVF zpravidla nejprve rostou a potom klesají. Důvod nejprve totiž roste mezní produkt i průměrný produkt z VF, později mezní produkt i průměrný produkt klesají. Nejprve tedy dodatečná jednotka VF vyprodukuje více než předcházející jednotka – projevuje se dělba práce, specializace apod., později začne platit, že dodatečná jednotka VF vyprodukuje méně než předcházející jednotka – začne platit zákon klesajících mezních výnosů. V nedokonalé konkurenci klesá MRPVF i ARPVF rychleji než v konkurenci dokonalé – důvodem je skutečnost, že firma v NEDoko snižuje cenu všech jednotek svých produktů (nejenom dodatečně vyprodukované jednotky produktu) – pozn.: v DoKO je cena všech vyprodukovaných jednotek stejná.

Příjmové veličiny na trhu VF Průběh funkce MRP a ARP závisí na tom, na kterém typu tržní struktury realizuje firma svůj výstup Obecně – křivky MRP a ARP kopírují průběh křivek MP a AP ARPL ARPL MRPL MRPL ARPL ARPL L L MRPL MRPL DoKo. trh produkce – MR=AR=P=konst. NedoKo. trh produkce – MR, AR a P klesají s růstem realizované produkce → funkce MRPL a ARPL budou strměji klesat a budou posazeny blíže počátku

Nákladové veličiny na trhu VF MFC (Marginal Factor Costs) – mezní náklady na faktor MFC = změna celkových nákladů způsobená zapojením dodatečné jednotky VF Pozn.: v prezentaci trhVFobecne.ppt jsou MFC značeny MCVF AFC (Average Factor Costs) – průměrné náklady na faktor AFC = náklady na jednotku zapojeného VF (kolik firmu stojí jedna jednotka VF) K = kapitál (počt jednotek kapitálu), L = práce (počet jednotek práce) AFCK = TC/K = r.K/K = r AFCL = TC/L = w.L/L = w r = nájemné, w = mzda

Nákladové veličiny na trhu VF průběh funkcí MFC a AFC závisí na typu konkurence na trhu výrobních faktorů AFC AFC MFC MFC MFC AFC=w MFC= AFC=w L L DoKo. Trh = všechny jednotky VF jsou stejné, tj. zaměnitelné, tj. stejně produktivní V praxi velmi vyjímečný případ. NedoKo. Trh = různé jednotky VF jsou různě produktivní Nejprve zaměstnáváme/používáme ty nejvíce produktivní jednotky, mezní náklady spojené s těmito produktivními jednotkami budou nízké, když zaměstnáváme další jednotky, které nejsou tak produktivní a mají vysoké OPC, tak MFC porostou

Volba optimálního množství najímaných VF takové množství VF, které firmě maximalizuje zisk TR(K,L) – TC(K,L) = π(K,L) max. Pozn.: ekonomický zisk značíme buď symbolem π nebo EP.

Poptávka po práci na DoKo. trhu práce DOKO. TRH PRÁCE: velký počet firem poptávajících práci cena práce (mzdová sazba) je vůči firmě objektivní – dána trhem individuální křivka nabídky práce (křivka nabídky práce jedné firmě, tj. kolik práce nabízejí lidé jedné firmě) je horizontální. Tuto křivku značíme sL. MFCL=AFCL=w=sL

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce DoKo. trh práce – viz předchozí DoKo. trh produkce – MR=AR=P Pokud je trh práce dokonalý, cena práce (mzda) se ustálí na trhu interakcí křivek tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci, firma je příjemcem této ceny CZK/L w SL w* MFCL= AFCL=w=sL DL L L L* Trh práce Firma

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR modifikované zlaté pravidlo max. zisku: MRPL=MFCL (což lze vyjádřit MR.MPL=MFCL nebo P.MPL=w) CZK/L MFCL= AFCL=w=sL4 MFCL= AFCL=w=sL3 MFCL= AFCL=w=sL2 ARPL MFCL= AFCL=w=sL1 L MRPL v červeně vyznačených bodech platí podmínka maximalizace zisku, mzda je rovna příjmu z mezního produktu práce tvoří všechny tyto body křivku poptávky po práci?

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR Firma musí v SR pokrýt alespoň variabilní náklady: TR ≥ VC Celkové příjmy musí být vyšší jak variabilní náklady Přičemž platí: TR = ARPL*L Příjem z průměrného produktu zaměstnance*počet zaměstnanců VC = w*L mzda*počet zaměstnanců Rovnici TR ≥ VC tak můžeme vyjádřit: ARPL.L ≥ w.L ARPL ≥ w Křivka poptávky po práci je tvořena klesající částí MRPL shora ohraničenou maximem ARPL

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - SR CZK/L bod ukončení činnosti firmy v SR ARPL DL L MRPL Pokud by mzdová sazba vystoupala nad úroveň ARPL , firma by ukončila činnost a nepoptávala by žádné množství práce. Vysvětlení: viz výše a prezentace trhyVFobecne.ppt

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR v LR je firma schopna měnit množství práce i kapitálu při změně mzdové sazby se nemění pouze objem najímané práce, ale i objem kapitálu mění-li se objem práce i kapitálu, mění se efektivnost práce → posun MPL a tím pádem i MRPL a krátkodobé DL působí následující efekty po změně mzdové sazby: substituční (SE), produkční (nákladový, PE)

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR SE: při poklesu mzdové sazby bude firma nahrazovat kapitál prací – posun z A do B → zhoršení efektivnosti práce – tlak na pokles MPL A PE: pokles mzdové sazby – firma může současně zvýšit objem práce i kapitálu, takže může více vyrábět – posun z B do C → zvýšení efektivnosti práce – tlak na vzrůst MPL C B Q2 Q1 L SE PE TE Celkový efekt poklesu mzdové sazby (TE): firma bude najímat více obou faktorů – zvýší se efektivita práce – vzrůst MPL

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + DoKo. trh finální produkce - LR MRPL2 CZK/L MRPL1 MFCL= AFCL=w=sL1 w1 E1 E2 w2 MFCL= AFCL=w=sL2 DL(LR) L1 L2 L Celkovým efektem poklesu mzdové sazby je vzrůst MPL a tím pádem i MRPL a krátkodobé DL Spojnice krátkodobých rovnovážných bodů (E1 a E2) tvoří dlouhodobou křivku poptávky po práci

Faktory ovlivňující poptávku firmy po práci Změna ceny práce (mzdové sazby) - způsobuje posun po DL (křivky poptávky po práci). Pokud cena práce roste, poptávka po práci klesá. Ostatní faktory – D po produkci vyráběné daným VF, úroveň technologie, počet kooperujících vstupů – způsobují posun celé DL

Tržní poptávka po práci Tržní poptávka po práci – je horizontálním součtem křivek poptávky po práci jednotlivých firem. Platí následující závislosti: ↓w → ↑ poptávaného množství práce každé firmy → ↑ poptávaného množství práce na trhu → ↑ tržní DL jako horizontální součet indiv. DL, ale: ↓w → ↓ MC každé firmy → ↑S na trhu produkce → ↓P (cena statků) a zároveň ↓ MR (pokles ceny způsobuje, že firmám klesá MR)→ ↓MRPL a dochází k ↓DL (snížení poptávky firem po práci)→ DL každé firmy bude strmější a tím bude strmější i křivka tržní DL

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR Firma je cenovým příjemcem na trhu práce, ale cenovým tvůrcem na trhu finální produkce MR je klesající – MRPL a tím i DL bude strmější než když firma prodává výstup na DoKo. Trhu. Na trhu NeDoko musí firma snížit cenu, aby prodala více statků – MR firmy musí být klesající.

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - SR ARPL ARPL MRPL MRPL ARPL ARPL DL DL L L MRPL MRPL Firma na DoKo. trhu finální produkce Firma na NedoKo. trhu finální produkce

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - LR Vedle SE (substitučního efektu) a PE (produkčního efektu) se prosazuje ještě tzv. „příjmový efekt“: Pokles w povede k poklesu MC – zvýší se rovnovážné množství produkce za současného poklesu ceny statků (aby firma mohla prodat více, musí snížit cenu statků) a tedy i poklesu MR (pokles ceny statků snižuje i MR firmy) MRPL se tudíž neposune dolů v takovém rozměru jako v případě DoKo. firmy

Poptávka po práci: DoKo. trh práce + NedoKo. trh finální produkce - LR CZK/L MRPL2 MRPL1 MFCL= AFCL=w=sL1 w1 E1 E2 w2 MFCL= AFCL=w=sL2 DL(LR) L1 L L2 Tečkovanou čarou je vyznačen posun MRPL v případě, že by firma fungovala na DoKo.trhu finální produkce Princip formování tržní poptávky je pak stejný jako u DoKo. firmy – viz předchozí výklad

Rovnováha na trhu práce Rovnováha na trhu práce nastává v bodě průniku křivky tržní nabídky práce a tržní poptávky po práci. Nabídka práce – zaměstnanci Poptávka po práci – zaměstnavatelé (firmy).

Křivka nabídky práce Nabídka práce se nejdříve chová jako běžná nabídková křivka - čím vyšší mzda (w), tím je větší nabídka, tj. ochota déle pracovat. Křivka nabídky práce bude rostoucí – čím vyšší je mzda, tím mají lidé méně obětovaných příležitostí, jak se živit jinak než prací a získávat příjem jinak než v podobě mzdy. Od určitého momentu v horní části vykazuje křivka nabídky práce určitou anomálii - čím vyšší mzda, tím menší ochota pracovat. Je to dáno tím, že mezní užitek z příjmu začíná být menší než mezní užitek z volného času. Možná jednodušeji řečeno - při určité výši mzdy si člověk začne vážit více volného času než peněz. Rovněž tak působí i to, že při vyšším příjmu může být zaměstnáno menší množství členů domácnosti (babička, která je ještě v produktivním věku, nemusí chodit do práce, ale může se věnovat dětem a domácím pracím, z čehož domácnosti plynou nepeněžní výnosy).

Křivka nabídky práce – zpětné zakřivení Jedním z nákladů obětované příležitosti osob, kteří pracují, je volný čas, respektive cena volného času. Stejně jako v jiných případech i zde působí substituční efekt – zvýšení mzdy zdraží volný čas, takže lidé budou substituovat volný čas prací. Mzda je zároveň ale též důchodem. Když mzda vzroste, vzroste též důchod pracujících, a mohou si dopřát více statků, včetně volného času. Důchodový efekt tak říká, že zvýšení důchodu motivuje člověka, aby kupoval více statků včetně volného času, tedy aby méně pracoval. Od určité, relativně vysoké úrovně mezd, působí tedy na nabídku práce důchodový efekt, tedy zvýšení mzdy nevede k tomu, aby člověk více pracoval, naopak jej motivuje k tomu, aby pracoval méně. Důchodový efekt se týká jak individuální nabídkové křivky, tak tržní nabídkové křivky. .

Minimální mzda = cenová regulace na trhu práce, čili regulace mzdová Cíle: garantování minimálního příjmu pracovníků státem → nástroj sociální politiky zvýšení motivace k hledaní práce zvýšení zaměstnanosti

nedobrovolně nezaměstnaní Dopady minimální mzdy Trh práce w SL wmin1 – minimální mzda je stanovena níže než rovnovážná – trh práce se vyčistí při vyšší mzdě nedobrovolně nezaměstnaní wmin2 wmin2 – min.mzda na této úrovni způsobí, že se trh práce nevyčistí, vzniká převis S nad D a nedobrovolná UNE w* wmin1 DL L* L dobrovolně nezaměstnaní

(I)Racionalita minimální mzdy je-li minimální mzda stanovena pod úrovní rovnovážné mzdy, pak nemá smysl – trh se vyčistí při vyšší mzdě a všichni, kdo chtějí pracovat, práci najdou je-li stanovena nad úrovní rovnovážné mzdy, vznikne nerovnováha a nedobrovolná nezaměstnanost – lidé ochotní pracovat při nižší mzdě práci ztratí, lidé jež vyšší minimální mzda motivuje pracovat, práci nenajdou MINIMÁLNÍ MZDA NA DOKO. TRHU PRÁCE JE NESMYSL

Minimální mzda v ČR Zdroj: http://www.finance.cz/home/hospodarstvi/prace/mzda/