Teorie masové komunikace

Typologie mezilidské komunikace Interpersonální Skupinová Normy podpůrné Meziskupinová Institucionálně-organizační Celospolečenská

Periodizace vývoje lidské komunikace Epocha znamení a signálů Epocha mluvení a jazyka Epocha psaní Epocha tisku Epocha masové komunikace

Žurnalista a žurnalistika Z neustálého toku informací vybírá zprávy Rozeznává co je důležité a co ne Důležité zprávy vřazuje do kontextu z něhož lze odvodit jakou má informace dosah Vyloží informaci a její kontext jasně, zřetelně a pochopitelně Odolává vnějším tlakům-mravní imperativ

Lord Northcliffe 1896 Dailly Mail „northcliffovská revoluce“ Změna ekonomických podmínek Podíl z příjmů inzerce a reklamy Přeměna vydávání novin v odvětví průmyslového a obchodního podnikání Zisk¨se stává jedním z hlavních a rozhodujících důvodů vydávání novin

MEDIACE Proces, kdy mezi dvě strany vstupuje prostředník k ovlivnění vztahu mezi nimi Media – prostředník komunikace Mediace – konstrukce- bližší termín než prostředník Media přispívají k hegemonizaci…..

Funkcionalistický přístup k chování medií ve společnosti Přiřazování společenských funkcí: Informování Socializace Kontinuita Zábava Získávání - agitace

Přenosový model Komunikace je proces přenášení sdělení od nějakého zdroje k nějakému adresátu – příjemci Zdroj – sdělení - příjemce

Kulturální model Soustřeďuje se na hledání vztahu mezi procesy sociální komunikace a vytváření společné kultury Rozhodující pojem kultura Kulturální model komunikace vnímá komunikaci jako konstruování sdíleného prostoru významů v němž se příslušníci dané kultury pohybují

Globalizace médií Homogenizace na nadnárodní úrovni Příklady z denní praxe

Kritici masové kultury z „frankfurtské školy“ Kritika fenoménu průmyslu První pojem kulturního průmyslu V roce 1944 „Dialektik der Aufklärung „antiosvícenecké“ účinky Kritika filmu, hudby

SVOBODA TISKU Od vynálezu knihtisku Vnější tisková svoboda Anglie 1695 Francie 1789 Německo 1848 USA 1791

Mediální produkce jako odvětví Charakteristické rysy: Ekonomické Politické Kulturní

Mediální magnáti Axel C. Springer Tunstall, Palmer Ted Turner –zakladatel CNN Silvio Berlusconi

Publikum, obecenstvo, veřejnost a spotřebitelé Anglický ekvivalent: Audience Německy: Publikum Je to označení institucionalizovaného kolektivního uživatele, či příjemce nějakého sdělení

Veřejné mínění a média Odezva na nejrůznější podněty Ve veřejnosti převládá omezený soubor postojů k jevům, které se stanou předmětem jejího zájmu Řím: „publicam opinionem“ Později E. Rotterdamský

Představy o vývoji mediálního publika Období elitního publika (čtenářské obce…) Období masového publika Období specializovaného publika Období interaktivního publika

Typy publika Publikum určené konkrétním mediálním produktem (deníkem, časopisem, filmem) Publikum určené konkrétním typem pořadu (publikum hudby středního proudu) Publiku určené jeho sociodemografickými rysy

Aktivita publika Publikum si vybírá Publikum se řídí zkušeností a potřebou Publikum jedná záměrně Publikum je odolné vůči ovlivnění Publikum je kritické a interaktivní

Mediální produkt Nejviditelnější projev mediální komunikace –“výrobek“ Příklady mediálních produktů - diskuze

Mediální objektivita Je to komunikační norma Tři trendy objektivity: Filozofické myšlení Ekonomické chování Technologický vývoj

Mediální mystifikace Není novým pojmem Newe Zeytung 1526 po bitvě u Moháče-líčení hrůz způsobených Turky: „Tisíc sto panen poslali Prešpurští Turkům naproti, tisíc sto napočítaných. (Turci nikdy Prešpurk neobléhali a Prešpurk měl tehdy 6500 obyvatel)

Mediální stereotypizace Stereotypy jsou nevyhnutelnou součástí sociální konstrukce skutečnosti, reprezentují mocenské vztahy, napětí a konflikty (příklady stereotypních obrazů)

Vliv médií Působení médií Dopad, vliv a účinek Cenzura jako projev přesvědčení o moci médií Propaganda, Barnumská reklama(PT Barnum „král humbuku“ Panika vyvolaná médii (Wels-Válka světů..)

Média a co dál? Digitalizace Globalizace médií Technologické proměny médií Internet a média

OTÁZKY KE ZKOUŠCE Z MEDIÁLNÍ PEDAGOGIKY I. část Technologie vzdělávání jako vědní disciplína Historie technologie vzdělávání Pedagogika médií jako součást technologie vzdělávání Cit sebehodnocení – transakcionální analýza Základy komunikace Motivace komunikace Negativní komunikace Obranná komunikace Pedagogická komunikace Mediální gramotnost a mediální výchova Masově mediální instituce Kniha jako médium Noviny jako médium Film jako médium Hudební nahrávka jako médium Vysílající média Telematická média Společenská kontrola ovládání médií Diferenciace užití médií Sociální trendy masové komunikace Pojem „masa“ Proces masové komunikace Masové publikum masová kultura Média a integrace Média a teorie informační společnosti periodizace vývoje lidské komunikace Mediace, mediální produkt Globalizace médií Vliv médií

Děkuji vám za pozornost i za komunikaci Gabriel Švejda