Prof. Ing. Jan Vašák, CSc. Katedra rostlinné výroby ČZU v Praze

Agroekonomie Náklady, příklad obilnin (asi 12-18 tis.Kč/ha) * externí vstupy na 1 ha asi 8300 tis. Kč/ha - nafta 50-100 l (25 Kč/l) - hnojiva nakoupená cca 90 kg/ha (20 Kč/kg) - pesticidy cca 1200 Kč - nakoupená osiva cca 800 Kč - služby cca 1500 Kč - pacht, poplatky, daně cca 1000 Kč * interní vstupy 4400 - mzdové a os. náklady cca 2000 Kč - režie cca 1800 Kč - hnojiva, osiva ap. cca 600 Kč

Velmi nákladné (cca 50-80 tis.Kč/ha) - brambory, cukrovka, jablka - ale i cca 150 tis. Kč/ha chmel, 100 tis. Kč réva Středně nákladné (cca 11-22 tis. Kč/ha) - obiloviny, kukuřice, hrách - řepka, mák, slunečnice - kmín, len Málo nákladné (cca 7-10 tis. Kč/ha, vč. množení osiv) - hořčice - louky, pastviny, - jetel, vojtěška, jetelotrávy

Na externí vstupy (červeně=dosud rentabilní) Náročné - chmel, réva, cukrovka, brambory, slunečnice, řepka, pšenice, kmín Středně - slad. ječmen, většina obilovin, mák, len Nenáročné - hořčice, hrách, louky, pastviny, jetel a vojtěška Jak zlepšit ekonomiku * ředit stálé náklady ve vyšších výnosech (intenzifikace) * ředit režii ve vyšší výměře * snižovat úroveň vstupů (minimalizace ap.) * více získat z dotací * různé kombinace

Rychlé zbohatnutí Plodiny intenzifikovatelné a s předpokladem vysokých cen Mák, kmín, (hořčice), osivo, slad, brambory Velmi problémové Luskoviny a sója Vinohradnictví, květinářství, zelinářství

Reakce na pěstitelskou intenzitu Vynikající - ozimá pšenice, ozimá řepka, kukuřice - brambory, cukrovka, chmel, kmín, sady, vinice Dobrá - mák, hořčice, pícniny - jarní ječmen, žito, oves Malá - len, hrách, sója Plodiny podle dotací Dotované - převážná většina Bez navýšených dotací (jen základ) - hořčice, mák, zelenina, cukrovka, brambory, pícniny, réva, sady Kvóty na: - cukr (cukrovka) a škrob (brambory, obilí)

Závislost na úrodnosti (polohová renta) Nezávisí (pro OK agronomy) Řepka Mák Brambory Bob a vikve Oves a žito Len Závisí (pro OK podmínky) Pšenice a ječmen Cukrovka Hrách, sója, fazol, čočka, cizrna Kukuřice Slunečnice Chmel a réva

Ceny (tis. Kč/t) cca Pšenice potravinářská a ječmen sladovnický 3-3,2 Krmné obilí (ostatní) 2,5-3 Řepka, slunečnice, sója 6-7 Hrách 3,5-4,5 Hořčice, semeno lnu 6-12 Mák, kmín 25-30 Brambory pozdní 2-4 Cukrovka 0,8-1 Stonek lnu 3-4 Hlávky chmele 120-150

Stálost cen Vysoká (kolísání o + – 20%) - obiloviny, luskoviny, řepka, slunečnice, cukrovka Nízká (kolísání i o 100 a více %) - mák, hořčice, brambory, kmín, léčivky, hrozny, ovoce Ceny v původní EU15 jsou o cca 10% vyšší než u nás (ne vždy)

Budoucnost po absolutoriu 2010 K úvaze a diskusi * dotace zůstanou, i když se mohou změnit - ale neporostou * levné, plošné dovozy ze zahraničí nehrozí - není nadprodukce, zahr. ceny jsou spíše vyšší - otázkou je cukrovka, škrob, len, luskoviny, možná i olejniny * ceny i objem obchodu narostou * velkovýměrovému zeměd. se povede skvěle * menežment bude dále těžit z atomizovaného vlastnictví

Pěstování Příprava půdy (téměř vždy) - podmítka, orba či minimalizace, smyk+brány ap,. před setím Hnojení před přípravou či před (po) setím Moření a setí Ošetřování po zasetí (obvykle) - zaválet, či zavláčet či nic - herbicidy - fungicidy, - regulátory růstu a stimulátory - insekticidy - hnojení dusíkem a mikroelementy - předsklizňové ošetření (desikace, lepení) Sklizeň Sušení, čištění

Příprava půdy Orební (hloubka 15-32 cm, půda se obrátí, zaorají zbytky i patogeni ) * velmi OK pro hlubokokořenící - např. cukrovka, brambory, řepka, slunečnice, kmín Bezorební (minimalizace) (hloubka cca 8-25 cm, půda se kypří-neobrací, zbytky a patogeni zůstanou) * přijatelná na těžké a kamenité půdy, pro mělkokořenící - např. obiloviny

Hnojení dusíkem Velmi náročné (cca 90-200 kg N/ha) - chmel, kukuřice, pšenice, řepka, rané brambory, cukrovka, kmín, int. produkce Středně náročně (cca 20-60 kg N/ha) - pozdní brambory, slunečnice, hořčice, mák, ječmen, len Nenáročné (0-30 kg N/ha, fixace vzdušného N rizobii) - luskoviny, jeteloviny

Produkce – obiloviny, olejniny prof. Jan Vašák

Problém vyrobit: pokles světových zásob Produkce vítězí Problém vyrobit: pokles světových zásob pšenice o 30 mil.t: 2004/05 24,1%, nyní 19,6% jiné obilí (mimo rýže) o 18 mil.t: 2004/05 18,3%, nyní 12,2% Asijský fenomen: rýže převýšila pšenici Kukuřice: překonala výnosem pšenici

Bilance (+ přebytek, - schodek produkce) Svět - bilance spotřeby PŠENICE 1996/7 – 2006/7. Dle US min. zemědělství (USDA) Rok Bilance (+ přebytek, - schodek produkce) 1996/7 + 1997/8 +++ 1998/9 1999/0 2000/01 - 2001/02 2002/03 --- 2003/04 -- 2004/05 ++ 2005/06 2006/07 Výsledek SCHODEK Roční spotřeba 593 mil. t. Produkce jen 590 mil. tun. Rozpor se prohlubuje od 2000/01.

Svět - bilance spotřeby JEČMENE 1996/7 – 2006/7. Dle US min Svět - bilance spotřeby JEČMENE 1996/7 – 2006/7. Dle US min. zemědělství (USDA) Rok Bilance (+ přebytek, - schodek produkce) 1996/7 + 1997/8 ++ 1998/9 - 1999/0 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 -- 2004/05 +++ 2005/06 2006/07 Výsledek VYROVNÁNO Trend = SCHODEK Roční spotřeba 141,4 mil. t. Produkce 141,1 mil. tun. Trend ke schodku.

Svět - bilance spotřeby KUKUŘICE a dalšího KRMNÉHO OBILÍ 1996/7 – 2006/7. Dle USDA Rok Bilance (+ přebytek, - schodek produkce) 1996/7 + 1997/8 ++ 1998/9 s- 1999/0 - 2000/01 2001/02 2002/03 2003/04 -- 2004/05 +++ 2005/06 2006/07 --- Výsledek PROHLUBUJÍCÍ SCHODEK Roční spotřeba 919 mil. t. Produkce 915 mil. tun. Prohlubování schodku

Svět - bilance spotřeby OBILÍ BEZ Rýže 1996/7 – 2006/7. Dle USDA Rok Bilance (+ přebytek, - schodek produkce) 1996/7 ++ 1997/8 1998/9 - 1999/0 2000/01 2001/02 2002/03 -- 2003/04 --- 2004/05 +++ 2005/06 2006/07 Výsledek PROHLUBUJÍCÍ SCHODEK Roční spotřeba 1512 mil. t. Produkce 1505 mil. tun. Prohlubování schodku..

Bilance (+ přebytek, - schodek produkce) Výsledek PROHLUBUJÍCÍ SCHODEK Svět - bilance spotřeby NAHÉ RÝŽE 1996/7 – 2006/7. Dle US min. zemědělství. Dle USDA Rok Bilance (+ přebytek, - schodek produkce) 1996/7 + 1997/8 1998/9 1999/0 ++ 2000/01 2001/02 -- 2002/03 --- 2003/04 2004/05 - 2005/06 2006/07 Výsledek PROHLUBUJÍCÍ SCHODEK Roční spotřeba 401 mil. t. Produkce 397 mil. tun. Prohlubování schodku..

Teploty Praha Klementinum Průměr 1775-2006: 9,44°C Velmi teplé (nad 11,35°C): 1794, 1834, 1992, 1994, 2000, 2002 Velmi chladné: 1892 – 7,43°C (rekord), 1996 – 8,96°C (nově) 1794 - 11,5°C (3. nejteplejší) 1994 – 11,62°C (2. nejteplejší) 2000 – 11,93°C (rekord) 2001 – 10,60°C 2002 – 11,36°C 2003 – 11,16°C 2004 – 10,86°C 2005 – 10,88°C 2006 - 11,29°C (9. nejteplejší)

Zdroj: Tachovský deník, 6.1.2007 Prům. teploty na Zemi Rok 2006 byl 6. nejteplejší (na světě) od r. 1961. Rok 2007 má být nejteplejší vůbec (roční prům. teplota na Zemi 14,54 ˚C) Zdroj: Tachovský deník, 6.1.2007

Celý svět mimo EU zvyšuje agrární produkci Přichází změna (?) Celý svět mimo EU zvyšuje agrární produkci EU ji snižuje a rostou dovozy EU v 19. století – jak z toho? Vyšší dotace = nemožné Proto růst farmářských cen

Olejniny  nejrychlejší růst z komodit RV světa (cca 5%/rok) i EU (3%/rok)  super růst Čína: rok 1996 – 11,7 kg, 2005 – 20,5 kg/osobu/rok  v EU, ČR, USA - asi 50-52 kg/os/rok, z toho cca 27 kg konsum  hlavní chuťový faktor lidské stravy (vit. ADEK)  tuky živočišné (cholesterol) - asi 16% produkce (růst 1,7%)  tuky rostlinné (bez ch.) - 84% produkce (růst 6,2% ročně)

Důvody růstu  růst živ. úrovně (Čína cca 30 let kol 8% ročně)  RV tuky = velmi levné (10 až 17 Kč/kg)  hlavní zdroj bílkovin (sója) do směsí, levné (1kg extr. sojašrotu=5-6 Kč)  skvělé předplodiny pšenice  jednoduchá a intenzivní produkce typu obilí či plantáže  GMO, šlechtění, pokrok  ekonomicky a ekologicky problematický / politicky skvělý směr-bionafta (OK u maziv)

Trendy hlavních tuků a olejů světa (upraveno z Oil World 17. 7 Trendy hlavních tuků a olejů světa (upraveno z Oil World 17.7.1998 a 1.4.2005) Druh oleje a tuku Produkce světa (mil. t) 1994/5 2004/5 Změna (%) Sójový 19,8 34,3 73 Palmový 15,1 34,9 131 Řepkový 10,6 16,6 57 Slunečnicový 8,4 10,0 19 Živočišné tuky 19,3 22,5 17 Podzemnicový 4,4 4,6 5 Bavlníkový 3,8 4,9 30 Kokosový 3,5 3,1 -11 Olivový 2,0 2,4 20 CELKEM vč. dalších 93,5 142,9 53

EU Plodina/území EU25 (mil.ha) 2005 ČR (tis.ha) cca 2000-07 Soja 0,3 10 Slunečnice 2,0 40 Řepka 00 4,7 270 Hořčice (bílá) 0,1* 10-60 Mák 0,04-0,07* 30-60

Užitky z hlavních olejnin světa Produkce u hlavního světového výrobce kg/ha Kč/ha za oleje bílk. šrotů olej bílk. šroty CELKEM Řepka (EU) 1290 1940 20490 5780 26270 Sója (USA) 629 2231 7230 11020 18250 Palma olejná (Indonesie) 3840 426* 36960 5790* 42750 1) Výnosy na 1 ha vypočteny jako průměr let 2004,05,06. Ceny, minimální poptávkové v EU včetně dopravy ze zámoří (EU řepka je místní), jsou průměr za říjen 2004 až srpen 2006. Přepočteno z US dolarů při kurzu 1 USD=22,2 Kč. * jde o palmojádrový tuk s vysokým obsahem kyseliny laurové a stearové

Scénář vývoje ekonomiky řepky podle reálných výsledků čtyřletého pokusu a prognózy cen Pěstitelská technologie Výnos semen (t/ha) Náklady Kč/ 1 ha (cca) Tržby na 1 ha při farmářské ceně 1 t semen Zisk na 1 ha při farmářské ceně 1 t semen 6383 Kč* 4215 Kč Intenzivní 4,24 21000 27064 17872 +6064 -3128 Standardní 3,84 18500 24511 16186 +6011 -2314 Průměr ČR 2,76 17000 17618 11633 +618 -5367 * Průměr srpnových cen za roky 2003-2006.

Problém: Slabá ŽV nespotřebuje obilí ČR / SR Problém: Slabá ŽV nespotřebuje obilí Proto: Bez ŽV neprodávat (levné) jádro Kde je ŽV a podmínky: Podpořit kukuřici Dělat: Tržní, potravinářské obilí: - v SR potr. pšenici a sladovnický ječmen - v ČR sladovnický ječmen

Děkuji za pozornost