KARTOGRAFIE

Mapa je jazykem ZEMĚPISU !!! MAPA = zmenšený rovinný a zjednodušený obraz Země (popř. jiných objektů ve vesmíru), sestrojeným v rovině pomocí matematicky definovaných vztahů a vyjadřující pomocí smluvených znaků rozmístění a vlastnosti skutečných objektů a jevů • Studiem a zhotovováním map se zabývá kartografie ! • Zobrazení referenční koule nebo elipsoidu do roviny mapy řeší matematická kartografie.

MAPY Pravěk - slovní popisy cest - první nákresy: lastury, kámen, dřevo, kosti, kůže, kůry stromů - Rytina oblsati Pavlovských vrchů (24 000 př.n.l.) - mamutí kel

Starověk - 6.-5. st. př.n.l. – Země jako kruh obklopený vodou

• Starověké Řecko – začal se prosazovat názor o kulatosti Země - Pythagoras (6. st. př.l.) - Aristoteles (4. st. př.l.) – kruhový stín Země při zatmění Měsíce - Eratosthenés (3.-2. st. př.l.) – poledníky, rovnoběžky, určil velikost Země

Středověk - úpadek kartografie - hlavní autorita církev - tvrzení o kulatosti Země zakázáno a pronásledováno - představa, že Země je kulatá deska – kruhové mapy s Jeruzalémem ve středu

Novověk - Zámořské objevy – rozvoj námořní plavby - kompasové mapy – kresba pobřeží (navigační mapy) - obnovena myšlenka kulatosti Země - Rozšiřování map s rozvojem vědy a techniky (knihtisk) - od 18. stol. – podrobné mapování (mapy podobné současným)

• GLÓBUS = nejdokonalejší model Země - na glóbu jsou všechny tvary geometricky podobné tvarům na Zemi - úhly zůstávají stejné (nedochází ke zkreslení) a všechny vzdálenosti jsou zmenšeny v konstantním poměru 1 : m (délkové měřítko glóbu) - nevýhodou glóbu je to, že se s ním špatně manipuluje a vyrábí se jen v malých měřítkách

• Zakřivený zemský povrch není možné jednoduše rozvinout do roviny. • Existuje mnoho způsobů matematicky převádějících zemský povrch do roviny = kartografická zobrazení, ale žádné není bez zkreslení.

Kartografická zobrazení - Kartografická zobrazení se rozdělují podle: 1) zkreslení 2) polohy konstrukční osy 3) druhu zobrazovací plochy

1) podle zkreslení a) plochojevná (stejnoplochá) vhodné pro srovnávání velikosti různých území - zachovávají nezkreslené plochy - zkreslují úhly a délky b) úhlojevná (stejnoúhlá) využití v geodézii a námořní plavbě - nezkreslují úhly a zachovávají tvar - zkreslují plochy a délky

c) délkojevná (stejnodélná) - nezkreslují délky na celé mapě, ale jen v určitých bodech (podél poledníků nebo rovnoběžek) d) vyrovnávací - tlumí zkreslení ploch i úhlů, aby byla co nejvíce v rovnováze

2) podle polohy konstrukční osy a) v normální poloze (pólové) - dotykovým bodem je zeměpisný pól polární oblasti b) v příčné poloze (transverzální) - konstrukční osa leží v rovině rovníku např. pro Afriku c) v obecné poloze (šikmé) - konstrukční osa prochází středem glóbu v libovolném směru

3) podle druhu zobrazovací plochy a) Azimutální zobrazení - zobrazovací plochou je rovina, kt. se dotýká v jednom bodě glóbu b) Válcová zobrazení - zobrazovací plochou je plášť válce, kt. se pak rozvine do roviny mapy. Vhodné pro mapy území, které je protáhlé podél rovníku. c) Kuželová zobrazení - zobrazovací plochou je plášť kužele, kt. se pak rozvine do roviny mapy. Vhodné pro území protáhlá kolem rovnoběžek ve středních zem. šířkách.

Měřítko mapy • Měřítko mapy je poměr (1 : m) zmenšení mapy vůči skutečnosti. • Je to vlastně měřítko glóbu, podle něhož byla mapa sestrojena. Př. 1 : 10 000 znamená, že 10 000 cm (tj. 100 m) ve skutečnosti se na mapě zobrazí v délce 1 cm. měřítko číselné grafické

Měřítko mapy je zachováno pouze v nezkreslených místech mapy (v bodě dotyku)

DRUHY MAP 1) PODLE MĚŘÍTKA : - mapy velkého měřítka (do 1 : 200 000) – malé území, velká podrobnost - mapy středního měřítka (1 : 200 000 – 1 : 1 000 000) - mapy malého měřítka (nad 1 : 1 000 000) – velká území, malá podrobnost

2) PODLE OBSAHU MAPY s topografickým obsahem tematické

mapy s topografickým obsahem – vzájemně vyvážené přírodní a společenské jevy a) Podrobné mapy – katastrální (pozemkové vlastnictví) do 1 : 5000 b) Topografické mapy – přesné mapy velkých a středních měřítek od 1 : 10 000 do 1 : 500 000 (pro potřeby státu a armády) c) Obecně geografické mapy – přehledné, převážně malého měřítka, znázorňují velké územní celky (hlavní náplň atlasů světa)

mapy tematické – nejpočetnější skupina map. Topografický obsah redukován a hlavní náplň tvoří obsah tematický a) Mapy přírodních jevů – FG, geologické, meteorologické, hydrologické,.. b) Mapy společenských jevů – ekonomickogeografické, silniční, železniční, mapy obyvatelstva,.. c) Ostatní tematické mapy – ŽP, turistické, dějepisné,..

3) PODLE ÚČELU a) Mapy pro hospodářskou výstavbu (plánovací, projekční,..) b) Mapy vědecké c) Mapy vojenské d) Atlasy (soubory map zpracované jako celek)