Středověká Města Šárka Papoušková 2.B

Raná středověká města: polyfunkční centrální místa,hustěji osídlena obyvatelstvem v blízkosti hradů, hradišť či šlechtických nebo biskupských sídel a na zelených loukách obyvatelé se živili jinak než zemědělskou výrobou

Typologie měst: 1)královská - založil a řídil je král 2)kamerální/komorní - poddanské povinnosti vůči královské komoře 3)poddanská - patřila šlechtě nebo církvi 4)horní - specifický typ královských měst - těžařská střediska velký zisk (Jihlava, Kutná Hora) 5)věnná - odváděla zisky královně (Hradec Králové, Mělník)

Lokace měst: = založení zcela nového města dopravní spojení – musely již existovat dobré komunikační možnosti dostatečná spádová oblast trhu potřebné vesnické zázemí místo poskytující vhodné podmínky pro obranu hlavně u řek – přísun vody, odvod kanalizace i dobré opevnění města

Akt založení města: Založením města byla obvykle pověřena zvláštní osoba – lokátor. Ten měl za povinnost vyměřit panovníkem určené místo, najít a usídlit zde obyvatelstvo, zajistit právní i faktickou existenci sídliště. Samotné město nevzniklo během několika měsíců či dokonce let a to i přesto, že nová osada měla několikaleté úlevy na daních.

Stavební vývoj města: před 13. stoletím se města příliš nelišila od vesnic – domy byly dřevěné a jejich umístění nebylo regulováno žádným urbanistickým plánem - shluk malých tržních nebo řemeslnických osad od 13.století se města budovala podle jednotného plánu – centrem města bylo tržiště (náměstí) s radnicí, nedaleko náměstí i farní kostel se hřbitovem, kolem tržiště pravidelná síť hlavních a vedlejších ulic, před městskými hradbami předměstí

Vzhled středověkého města: starší města (před 13. stol.) nejeví žádnou koncepci (klikaté uličky – Staré Město v Praze) nově zakládaná města se vyznačují pravidelným, tzv. šachovnicovými půdorysem (České Budějovice) střed města tvořilo náměstí kromě centrálního náměstí byly i náměstí vedlejší – tržiště (např. v Č. Budějovicích Senovážné náměstí) bylo obklopeno hradbami – existovaly dokonce vzorové předpisy, určující výšku hradebních zdí, hloubku příkopů, šíři tzv. parkánů (cesty mezi vnější a vnitřní hradbou) atd.

Klasický půdorys středověkého města

Domy středověkých měst: nejdůležitějšími budovami byla radnice (až ve 14. stol.) a kostel nejvýstavnější štítové domy okolo náměstí s více podlažími patřili patriciátu a nejbohatším obchodníkům či řemeslníkům domy chudších či středně bohatých měšťanů se nacházely v postranních ulicích nebo až při hradbách součástí středověkých měst však byla i rozsáhlá předměstí, v nichž stály domy řemeslníků a také zemědělské usedlosti a dvorce domy byly zpravidla stavěny kolmo k ulici nebo náměstí svými průčelími kvůli snaze o největší zisk na prodeji parcel byly domy nudličkovitě protáhlé a velice úzké střechy kryty šindelem, došky a dalšími hořlavými materiály – časté rychle se šířící požáry

Půdorys středověkého domu

Městská práva: městská práva – soubor mimořádných práv a privilegií nejdůležitější právo osobní svobody pro měšťany a právo vlastního soudnictví práva a privilegia hospodářská – mílové právo (v okruhu jedné míle nesměla být nikým provozována ta řemesla, jež provozovali měšťané) právo pořádat různé trhy

Sociální složení měst: Obyvatelé měst byli sociálně rozděleni podle míry práv: 1) měšťané, kteří měli plná městská práva (kupci, kramáři, někteří řemeslníci), největší politický vliv, tvořili tzv. patriciát 2) měšťané, kteří měli jen část celkových městských práv (tovaryši a učni, vojáci, sloužící), i nižší vrstva této skupiny(chudina, žebráci, nemocní) 3) příslušníci těch společenství, která měla upravena zvláštní právní předpisy (duchovenstvo světské i řádové, šlechta, univerzitní učitelé a studenti) 4) uzavřená skupina - židé

Cechy: cechy = zvláštní komporace, do které byla organizována řemeslná výroba sdružovaly výrobce z jednoho řemesla nebo i několika řemesel příbuzných členem se mohl stát pouze mistr (majitel dílny) úkolem bylo organizovat výrobu i kontrolovat její kvalitu určovaly normy výrobku, termíny prodeje i pracovní podmínky plnily funkci hospodářskou i sociální

Erb cechu v Rothenburgu

České Budějovice

Carcassonne

Sienna

Bruggy

Bruggy

Čerpala jsem z: Toulky českou minulostí Ottova encyklopedie wikipedie