Tsunami Josef Matouš

Obsah Vznik a charakteristika Vznik a charakteristika 2 Rychlost tsunami Vzorec+vývoj tsunami Tabulka příčin Sopečná činnost pod hladinou oceánu Podmořské svahové pohyby Hlavní postižené oblasti Jedna z největších přírodních katastrof moderní historie Jedna z největších přírodních katastrof moderní historie(pokračování) Sladká tečka na závěr Konec

Vznik a charakteristika Tsunami je dlouhá a rychlá vlna, která vzniká při pohybu oceánského dna, kdy dochází ke zvlnění vodního sloupce. Na volném moři je jen těžko znatelná. Její vlnová délka se pohybuje mezi 150–300 km a rozkmit vlnění dosahuje maximálně 1,5 m.

Vznik a charakteristika 2 Problém tak nastává až tehdy, pokud se tsunami dostane do mělkých oblastí oceánu (kontinentální šelf, korálový útes apod.). Vlivem zmenšování hloubky roste výška vlny, vodní masa se tlačí na pobřeží a přímořská území tak mohou být zaplaveny a zpustošeny.

Rychlost tsunami Na otevřeném moři se tsunami pohybuje obrovskou rychlostí několik stovek km/h, která roste s hloubkou oceánu. Pro střední hloubku Pacifiku (4000 m) byla vypočtena rychlost 716 km/h. skutečné naměřené rychlosti potom se pohybují v rozmezí 400–500 km/h.

v = √(g . h) Vzorec+vývoj tsunami Vzorec závislosti mezi výškou vodního sloupce a rychlostí dlouhé vlny: v = √(g . h)

Tabulka příčin Příčiny vzniku tsunami v oblasti Tichého oceánu za posledních 2000 let. Příčina tsunami Počet událostí % všech událostí Počet obětí % všech obětí Svahové pohyby 65 4,6 14 661 3,2 Zemětřesení 1171 82,3 390 929 84,5 Sopečná činnost 51 643 11,2 Neznámo 121 8,5 5364 1,2 Celkem 1422 100 462 597

Sopečná činnost pod hladinou oceánu Další proces generující tsunami Je odpovědná za 11,2 % všech obětí v oblasti Pacifiku. Vulkanické projevy zahrnují erupce sopek, lávové výlevy, vznik kalder nebo laharové proudy. Známé jsou především dvě sopečné události, které způsobily velká tsunami – výbuch sopky na středozemním ostrově Théra a erupce indonéské Krakatau

Podmořské svahové pohyby zapříčinily asi 4,6 % z celkového počtu tichomořských tsunami. Vlny mohou vznikat při skluzech v oblastech hlubokomořských příkopů, podmořských hor, atolů nebo kontinentálních svahů a šelfů. Ačkoli tyto události nejsou příliš časté, mohou znamenat velké riziko jednak kvůli malé vzdálenosti ohniska vzniku tsunami od pobřežních oblastí, jednak díky poměrně značnému množství uvolněné energie. Příkladem může být katastrofa v Aljašském zálivu

Hlavní postižené oblasti Tsunami je hazard, který nepostihuje pouze Tichý nebo Indický oceán, ale vzhledem ke své povaze představuje možné riziko pro všechny přímořské oblasti světa. Frekvence vzniku dlouhých vln je ale různá pro různé oblasti světa.

Jedna z největších přírodních katastrof moderní historie Tsunami, které vzniklo 26. prosince 2004 v Indickém oceánu, je asi největší přírodní katastrofou moderní historie. Vlny byly způsobeny zemětřesením o síle přesahující 9,0 Richterovy škály, které pohnulo mořským dnem západně od ostrova Sumatra v délce asi 1200 km.

Jedna z největších přírodních katastrof moderní historie(pokračování) Tsunami zasáhlo nejen oblasti v Indickém oceánu, ale jeho účinky byly pozorovány i na pobřeží Jižní Ameriky nebo v Arktidě. Celkem si tato přírodní katastrofa vyžádala přes 220 000 obětí na životech.