Durkheimovo pojetí času jako sociální kategorie Jiří Šubrt Katedra sociologie FF UK Praha
Aristotelés (348 – 322 př. n. l.) logika Kategorie substance kvantita kvalita relace místo čas poloha mít činit trpět
Antonín Uhlíř Sociální filosofie (1913) Kategorie: čas prostor rod druh síla příčina osobnost duše
Francouzské neokantiánství konce 19. a počátku 20. století Charles Bernard Renouvier (1815 – 1903) Octave Hamelin (1856 – 1907) Essai sur les éléments principaux de la représentation (1907) Kategorie: relace (souvstažnost kladu a protikladu) číslo čas prostor pohyb kvalita změna specifikace kauzalita finalita osobnost
Immanuel Kant (1724 – 1804) transcendentální logika Formy smyslovosti prostor čas Formy rozvažování Kategorie: kvantita kvalita relace modalita Ideje psychologická (duše) kosmologická (svět) teologická (bůh)
Émile Durkheim ( 1858 – 1917) Kolektivní představy (Alfred Victor Espinas, 1844 – 1922) Kolektivní vědomí – nejvyšší forma duševního života Kategorie – jsou sociální nejen v tom smyslu, že jsou obsahem kolektivního vědomí, ale hlavně proto, že samy věci, které vyjadřují, jsou společenské povahy; jejich obsah vyjadřuje různé aspekty sociálního bytí Kantovské apriori nahrazuje ideou kolektivního vědomí
Durkheimovo pojetí času Čas je základní kategorií našeho myšlení. Je výrazem rytmů kolektivního života. Rytmus kolektivního života zahrnuje řadu různých partikulárních rytmů. Čas, který všechny tyto rytmy ovládá, je časem v obecném slova smyslu – "totálním" časem; přičemž sám pojem totalita je pouze abstraktní formou pojmu společnost.
Edmund Ronald Leach (1910 – 1989) Utváření časových představ je spojeno se dvěma základními zkušenostmi: a) opakování určitých přírodních fenoménů b) pro jednotlivce jsou životní změny nezvratné a smrt nevyhnutelná
Hans Reichenbach (1891 – 1953) Čas probíhá od minulosti k budoucnosti Přítomnost, která odděluje minulost od budoucnosti, je nyní. Minulost se nikdy nevrátí. Minulost nemůžeme změnit, ale můžeme změnit budoucnost. Můžeme pořídit záznamy o minulosti, nikoli však o budoucnosti. Minulost je pevně dána, budoucnost je otevřená.
Závěr Durkheimovo pojetí času akcentuje rytmus. Aspekt konečnosti a irevezibility času opomíjí. Durkheim ovlivnil chápání času ve francouzské sociologii (M. Halbwachs, G. Gurvitch, P. Bourdieu). Inspiroval koncept sociálního času (P. A. Sorokin + R. K. Merton), který je dodnes vlivný.
Děkuji za pozornost