Název školyStřední odborná škola a Gymnázium Staré Město Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ AutorIng. Zdeněk Pilka Název šablonyIII/2 – Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím ICT Název DUMuChov včel A Stupeň a typ vzděláváníStřední vzdělání s maturitou Vzdělávací oblastChov zvířat PředmětChov zvířat Tematický okruhChov drobných hospodářských zvířat Druh učebního materiáluVýukový materiál Cílová skupinaŽák, 4. ročník AnotaceBiologická charakteristika včel. Obecné podmínky chovu Vybavení, pomůcky- Klíčová slovaVčelstvo, matka, dělnice, trubec Datum NÁZEV
Chov včel A Základní charakteristika a problematika chovu včel, chovatelské pojmy NÁZEV
1 Včelstvo Seskupení včel do jednoho funkčního organismu, který je schopný uživit se sám. Skládá se z matky, dělnic a trubců. Žijí na vystavěných buňkách z vosku. Zde si uschovávají zásoby a matka do nich klade vajíčka. 1.1 Biologická charakteristika včely medonosné (Apis mellifica) Říše: živočichové Kmen: členovci Třída: hmyz Řád: křídlatí Čeleď: blanokřídlí Rod: Včela Druh: Včela medonosná
1.2 Životní podmínky včelstva Jako každý živočich potřebuje i včela medonosná odpovídající potravu, vzduch, vodu a teplo. Všechny tyto komponenty jsou nezbytné, nejdůležitější je ale bezesporu neustálý kontakt s potravou. Ve světě živočichů je málokde tak přesně rozlišena potrava glycidová a bílkovinná, jako právě u včel. Jako glycidová potrava slouží med, jako bílkovinná potom pyl. Bez medu nebo cukru včelstvo hladoví, i kdyby mělo v přírodě nebo v krmítku dostatek pylu; bez pylu by se zase nerozběhl vývoj plodu, i kdyby mělo včelstvo medu nebo cukru nadbytek.
Pracující včelstvo: Včely žijí ve společnosti, kterou nazýváme včelstvo. Včelstvo je zpravidla složeno z jedné matky, mnoha dělnic, a určitého množství trubců, závisejícího na síle včelstva, dostupnosti bílkovinné potravy (pylu) a roční době. Do určité míry je odchov trubců podmíněn i genetickými vlastnostmi a stářím matky. Jednotliví členové včelstva jsou na sobě závislí tak, že jeden bez ostatních nedovede plnit svou funkci a následně zahyne (např. osamělá dělnice, matka, či trubec, nebo plod). Mezi včelami funguje dokonalá dělba práce: Matka – její úlohou je klást vajíčka, čímž zabezpečuje obnovu včelstva Trubec – jeho úlohou je oplodnit mladé matky; v případě potřeby pomáhá zahřívat včelí plod, díky své vyšší tělesné teplotě, než jakou mají dělnice Dělnice – vykonávají pro včelstvo všechny další práce
Glycidová potrava Jako glycidovou potravu používají včely ve snůškovém období během letních měsíců med. Med a glycidovou potravu potřebuje včelstvo k tomu, aby v úlu zajistilo teplotu nezbytnou k životu a udržování všech potřebných životně důležitých procesů. Bílkovinná potrava Pyl je hlavním zdrojem bílkovin a tuků. Včely jej sbírají jako prášek moučnaté konzistence. Pyl se tvoří v květech v prašnících, jejichž prasknutím se uvolňuje. Pylová zrna jsou samčími pohlavními buňkami rostlin, které mají semena. Složení pylu závisí na jeho původu. Ve složení, v jakém jej včely ukládají v buňkách, je obsah bílkovin průměrně 20-22%. V pylu jsou také tuky a cukr, ale včely ho neumí zužitkovat. Pyl je pro včely zdrojem bílkovin s vysokým obsahem vitaminů. Kromě toho kryje větší část spotřeby nezbytných minerálních látek.
Význam pylu pro včelstvo Včely používají pyl při výchově plodu jako bílkovinnou potravu dvojím způsobem. Přímo jej konzumují starší larvy dělnic a trubců jako směs medu, pylu a mateří kašičky. Naproti tomu mladé larvy dělnic a trubců dostávají v prvních čtyřech dnech med s čistou mateří kašičkou. Larvy matek dostávají čistou mateři kašičku až do zavíčkování. To lze považovat za nepřímou konzumaci pylu. Pyl je bohatý na vitaminy skupiny B. Proto se tyto vitaminy v množství, které zajišťuje zdárný růst, vyskytují i v mateří kašičce. V malém množství jsou zastoupeny vitaminy skupin A, C a D. Spotřeba pylu na včelu a včelstvo Je závislá na snůškových podmínkách a počasí a z toho plynoucí síly včelstva, v neposlední řadě také různých vlastností silně plodujících včelstev. V letech s vydatnou pylovou a medovou snůškou je opotřebování dělnic větší než v letech hubených. Včelstvo musí nahrazovat uhynulé létavky. K tomu spotřebuje 120 až 145 mg pylu. Při dělnicích, které jedno včelstvo vychová za rok, je spotřeba kg.
Glycidová složka potravy Po příletu do úlu předávají létavky nasbíraný nektar resp. medovici z volátka do volátka úlovým včelám. Úlové včely obdržený nektar zahušťují tak, že pomocí ústních orgánů vystavují kapku nektaru teplému a větranému prostředí úlu. Zahuštěnou sladinu ukládají do buněk plástů. Dalším odpařováním vody uložená sladina dozrává postupně v med. Glycidová složka potravy je podle potřeby čerpána z takto nashromážděných zásob medu. Energetickou složku představuje jednoduchý cukr fruktóza. Matka a trubci se nechají krmit kojičkami.
Voda Kromě organických složek včelí potravy (med, cukr a pyl) je nejdůležitější anorganickou složkou voda. Tu získávají včely nejen v přineseném nektaru a medovici, ale v určité situaci ji včely nasávají a přinášejí do úlu. Na rozdíl od medu a pylu ji neuskladňují v plástech. Jednotlivým včelám umožňuje voda koloběh látek v těle. Je nepostradatelná jako rozpouštědlo většina organických látek a solí. Bez ní by nebyla možná látková výměna v buňkách. Spotřeba vody stoupá u včelstva na jaře, kdy je nutno zředit zahuštěný, částečně také zkrystalizovaný med nebo potravu uskladněnou v plástech. Spotřeba vody je tím větší, čím víc má včelstvo nezavíčkovaného (otevřeného) plodu.
ZDROJE A PRAMENY 1)PAŠKA, Ivan. Živočíšna výroba: Vysokoškolská učebnica pre študentov študij. odborov fytotechnický, mechanizačný a automatizované systémy riadenia poľnohospodárskych vysokých škol. 1. vyd. Bratislava: Príroda, 1991, 401 s. ISBN ) ROZMAN, Josef. Obecné základy živočišné výroby. 1. vyd. Praha: Státní zemědělské nakladatelství, ISBN