Druhy vazby oktetové pravidlo Vazba iontová polární kovalentní

Slides:



Advertisements
Podobné prezentace
CHEMICKÁ VAZBA.
Advertisements

AUTOR: Ing. Ladislava Semerádová
Projekt č. CZ.1.07/1.1.03/ Výuková centra © Letohradské soukromé gymnázium o.p.s.
Jméno autora: Mgr. Ladislav Kažimír Datum vytvoření:
VODA Praha – město našeho života
7.3 Elektrostatické pole ve vakuu Potenciál, napětí, elektrický dipól
Chlorid sodný - NaCl Systematický název Ostatní názvy
V. CHEMICKÁ VAZBA a mezimolekulární síly
Jak se atomy spojují.
Chemická vazba.
Chemická vazba, elektronegativita
AUTOR: Ing. Ladislava Semerádová
Chemická vazba Potenciálová křivka Co je to vazba ?
Chemická vazba.
Plasty Fyzikální podstata Deformace Mezní stav.
Chemická vazba VAZBA = VALENCE Atomy se sdružují do útvarů = MOLEKULY
Sloučeniny Chemická vazba Názvosloví a tvorba vzorců
II. Statické elektrické pole v dielektriku
Chemie anorganická a organická Chemická vazba
I n v e s t i c e d o r o z v o j e v z d ě l á v á n í
Chemická vazba.
Chemické vazby Chemické vazby jsou soudržné síly, neboli silové interakce, poutající navzájem sloučené atomy v molekulách a krystalech. Podle kvantově.
elektronová konfigurace
CHEMICKÁ VAZBA.
VZNIK CHEMICKÉ VAZBY atomy chtějí se slučovat vytváří vazebný elektronový pár: samotné atomy jsou nestálé, chtějí se slučovat (kromě vzácných plynů - ty.
Elektronový pár, chemická vazba, molekuly
Chemická vazba Mgr. Jakub Janíček VY_32_INOVACE_Ch1r0118.
Chemická vazba a výpočty
Chemická vazba.
Fyzika kondenzovaného stavu
Skupenské stavy látek.
Sloučeniny Chemická vazba Názvosloví a tvorba vzorců
Chemická vazba v látkách III
Více elektronové atomy
Geometrické uspořádání molekuly je charakterizováno:
Slabé vazebné interakce
PaedDr. Ivana Töpferová
Chemická vazba = soudržnost sloučených atomů v molekule
ELEKTROLYTICKÝ VODIČ.
Chemická vazba Vazebné síly působící mezi atomy
Mezimolekulové síly.
Mezimolekulové síly Johannes Diderik van der Waals ( – ) 1910 – Nobelova cena (za práci o stavové rovnici plynů a kapalin)
Mezimolekulové síly.
Mezimolekulové síly.
„RISKUJ “ CHEMICKÁ VAZBA
Roztoky roztoky jsou homogenní, nejméně dvousložkové soustavy jsou tvořeny částicemi (molekulami, ionty) prostoupenými na molekulární úrovni částice jsou.
Nekovalentní interakce
Název školyIntegrovaná střední škola technická, Vysoké Mýto, Mládežnická 380 Číslo a název projektuCZ.1.07/1.5.00/ Inovace vzdělávacích metod EU.
VODÍK.
FS kombinované Mezimolekulové síly
7.3 Elektrostatické pole ve vakuu Potenciál, napětí, elektrický dipól
Struktura atomu a chemická vazba
biologicky nejdůležitější rozpouštědlo tvoří značný hmotnostní podíl orgánů značný význam pro životní pochody nejméně vody: zubní sklovina (0,2 %) x ledviny.
Číslo projektuCZ.1.07/1.5.00/ Název školyGymnázium, Soběslav, Dr. Edvarda Beneše 449/II Kód materiáluVY_32_INOVACE_32_01 Název materiáluVazby v.
Anotace: Prezentace slouží k přehledu tématu vlastnosti vod Je určena pro výuku ekologie a monitorování životního prostředí v 1. a 2. ročníku střední.
CHEMICKÉ VAZBY. CHEMICKÁ VAZBA je to interakce, která k sobě navzájem poutá sloučené atomy prvků v molekule (nebo ionty v krystalu) prostřednictvím valenčních.
Jak se atomy spojují Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
EU peníze středním školám Název vzdělávacího materiálu: Roztoky Číslo vzdělávacího materiálu: ICT9/10 Šablona: III/2 Inovace a zkvalitnění výuky prostřednictvím.
Jak se atomy spojují Dostupné z Metodického portálu ISSN: , financovaného z ESF a státního rozpočtu ČR. Provozováno Výzkumným ústavem.
DIGITÁLNÍ UČEBNÍ MATERIÁL
Typy vazeb.
Roztoky - elektrolyty.
ELEKTROLYTICKÝ VODIČ.
Chemická vazba. Chemická vazba Chemická vazba Spojování atomů Změna stavu valenčních elektronů Teorie chemické vazby: 1. Klasické elektrovalence- Kossel.
CHEMIE - Chemická vazba
CHEMICKÁ VAZBA Chemická vazba představuje velké síly působící mezi atomy Dává nižší energii systému volných atomů (vyšší stabilitu)
Mezimolekulové síly.
Fyzika kondenzovaného stavu
Fyzika kondenzovaného stavu
Transkript prezentace:

Druhy vazby oktetové pravidlo Vazba iontová polární kovalentní Vazba v kovech Mezimolekulární interakce

Iontová vazba Příklad: LiH Vlastnosti iontových sloučenin: – vysoký rozdíl elektronegativit – nesměrová vazba – elektrostatické síly mezi ionty + vysoké vazebné energie – pevné krystalické látky (uspořádání viz dále) Vlastnosti iontových sloučenin: vysoké body tání vodivost elektrického proudu v tavenině rozpustnost v polárních rozpouštědlech disociace

Polární vazba Příklad: HCl Vlastnosti: – směrová vazba – rozdíl elektronegativit Vlastnosti: látky rozpustné v polárních rozpouštědlech největší dipólové momenty mezimolekulární interakce

Dipólový moment mD = q e r mD = Se qi ri q – q + r kvantitativní vyjádření míry polarity vazby měřitelná veličina mD = q e r q – q + r mD = Se qi ri Jednotky: 1 Debye = 1  10–18 esu · cm = 3.3  10–30 C · m Př: LiH mD = 5.88 Debye = 1.96  10–29 C · m r = 1.595 Å = 1.595  10–10 m q = mD / e r = 0.768 1.6  10–19 C

Dipólový moment

Dipólové momenty p některých molekul (v jednotkách D; 1 D = 3,34 · 10–30 C·m) molekula p HF 1,82 H2 HCl 1,08 CO2 HBr 0,82 CS2 HI 0,44 CH4 NH3 1,34 LiH 5,88 NF3 0,23 KF 8,60 H2O 1,84 KI 10,44

V návaznosti na oktetové pravidlo – VSEPR Kovalentní vazba Příklad: H2, CH4 – směrová vazba – molekuly nedisociují molekuly izolované v pevném stavu polymerní – řetězcovité, vrstevnaté i 3D struktury V návaznosti na oktetové pravidlo – VSEPR